Inspirováni tajemnou legendou o strašlivém Mínótaurovi, bytosti s lidským tělem a býčí hlavou, a bludištěm, kterým údajné byl palác Knóssos, v němž krétský král Mínós svého nepovedeného nevlastního syna ukrýval, tvořili žáci 6. ročníku systém labyrintu.
Jako antický architekt Daidalos zkusili si žáci nakreslit schéma bludiště, v jehož středu bylo sídlo bájného Mínótaura. Bludiště mělo jen jednu podmínku – muselo mít řešení a jen jedna cesta mohla být správná. Vznikly schématické kresby více nebo méně složitých labyrintů, s nástahami i bez nástrah. Po dokreslení jsme zkoušeli jednotlivá bludiště vyřešit.
V další hodině pak žáci pracovali ve skupinách a konstruovali velký labyrint v prostoru školní zahrady – z pruhů papíru či látky, na hřišti, na trávníku, mezi keři či stromy vznikala bludiště plošná i prostorová, jednoduchá i složitější, každé však bylo originální.
Pod tímto názvem vedu na naší škole již několik let kroužek anglického jazyka pro žáky 2. ročníků. Scházeli jsme se téměř každý týden od konce září . Výuku po celý rok provázela celoroční soutěž. Žáci sbírali za svou práci v hodinách a za plnění domácích cvičení motivační razítka. Byli to usměvaví hrošíci. Odtud pochází i neoficiální název mého kroužku (ENGLISH WITH HIPPOS – ANGLIČTINA S HROŠÍKY). Není snadné zasednout po skončení výuky znovu do lavice, pozorně poslouchat, vyslovovat správně anglická slova a přitom se seznamovat i s jejich písemnou podobou. Přesto téměř všichni vytrvali, až do poslední hodiny pilně pracovali. Každou lekci provázela interaktivní cvičení, která si k jednotlivým lekcím sestavuji . Umožňují dětem opakovaně pilovat a trénovat všechny aktivity z hodin.
Pro děti jsem k domácímu tréninku učiva připravovala průběžně i elektronický slovník. Mohly si v něm procvičovat správnou výslovnost i psaní slovní zásoby. Pro zpestření jsem žákům do jednotlivých lekcí připravovala i internetové hry. Učili se a přitom si hráli. Tak jsme naplňovali motto: ANGLIČTINA HROU. Sbírali v jednotlivých hrách diamanty za správné a rychlé přiřazení slůvek. Občas měli k dispozici i hru GRAVITY, kde zachraňovali svou znalostí anglických slov Zemi před pády meteoritů. K výuce jsme užívali dva pracovní sešity a sešit s pracovními listy, do kterého jsme sbírali motivační razítka.
Poslední lekce anglického jazyka proběhla 31. května. I když se všichni těšili hlavně na závěrečné vyhodnocení, probíhala i poslední část výuky. Nejúspěšnější v celoroční soutěži byly tyto žákyně:
DVOŘÁČKOVÁ STELLA (80 hrošíků)
PEPRLOVÁ DENISA (76 hrošíků)
ŘEHÁKOVÁ ERIKA (75 hrošíků)
KORSOVÁ SANDRA (72 hrošíků)
Větší odměny obdrželi žáci, kteří nasbírali alespoň 60 razítek. Ostatní čekala sladká odměna. Vítězství nebylo rozhodující. Každé nově získané slovíčko bude pro děti v jejich životě potřebné. Anglický jazyk je dnes spolu s naším rodným jazykem nezbytnou součástí našich životů.
Přála bych si, aby měli všichni anglický jazyk ve stejné oblibě jako češtinu, stejně jako já. Snad se mi podařilo podnítit jejich zájem o další studium jazyků a budou se jim i nadále věnovat.
Ne nadarmo se říká: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“
8. května – Den matek. Rok uběhl tak rychle a my opět slavíme naše maminky. Z lásky jsme jim vyrobili nejrůznější dárečky a přáníčka. Povídali jsme si na téma vandalství, o tom, jak chránit přírodu a neničit vše kolem nás, poznávali jsme i rostlinky. Malovali jsme zvířátka, která známe ze ZOO, napodobovali jsme jejich zvuky…Když nám počasí přálo, vyběhli jsme na školní hřiště, kde jsme měli atletické závody. Byly to závody ve skoku, běhu, hodu na koš a jiné…. Soutěž jsme vyhodnotili pouze ústně, protože ne vždy se nám sešly všechny děti. Tímto jsme květnový měsíc ukončili a těšíme se na poslední před prázdninami.
Broučci nejen tvoří, ale i běhají, závodí, soutěží – v kroužení, v přeskocích přes švihadlo nebo lano. Teď právě trénujeme společně na Olympiádu školních družin. Ti nejlepší vybraní sportovci budou družinku reprezentovat v Oslavanech 2.6. Tak nám držte pěsti. My vás budeme informovat , jak jsme dopadli. A když netrénujeme, hrajeme pohybové hry, fotbal nebo se jen honíme. Kdo si hraje, nezlobí.
Květen přímo vybízí k hrám a tvoření, je plný energie jako naši BROUČCI. Pracovali na výrobcích pro maminky k jejich svátku, malovali pěkné obrázky, zajímavá jsou například vitrážová okna, která hrají barvami. Záložky do knih se hodí vždycky a omalovánky se zvířaty jsou také pěkné. Víte jak vybarvit třeba kobru nebo kolibříka, aby vypadali jako živí? A zkoušeli jste někdy malovat na kameny? My ano a máme veselé obrázky pro maminky. Udělat radost sobě je také fajn, proto jsme si vyrobili prstýnky a náramky z korálků. Aby to mamince nebo sestřičce nebylo líto, tak jsme na ně též pamatovali. Líbí se vám korálkový svícen? Můžete si takový vyrobit sami, stačí jen šikovné prstíky a pár kytiček, korálky, lístečky a je to. Poznali jste z čeho jsou vyrobené magnetky? No přece z pivních víček. Když zrovna nic netvoříme, hrajeme si, stavíme ze stavebnic a je nám fajn.
Máme rádi zvířata, ale některá jsou v reálu hodně odpudivá. Když jsme si prohlíželi záběry ze dna moří a viděli jsme reálné chobotnice, bylo nám úzko. Takoví živočichové plavou v hlubinách moří i poblíž pláží? Mnozí nevěřícně kroutili hlavou. Řekli jsme si o nich základní informace. Největší strach v nás vyvolávala krakatice obrovská. Tento hlavonožec je velmi strašidelný i pro ty nejotrlejší žáky.
Malba menších druhů chobotnic však neměla vystihovat jejich skutečnou podobu. Ba právě naopak! Vzpomněli jsme si na chobotničky ze seriálu Chobotnice z II. patra. Byly vyrobené z plastelíny, roztomilé. Byly skutečnými kamarády pro všechny děti, protože dokázaly pobavit a rozesmát.
Přesně takové jsme chtěli mít naše namalované chobotničky. Malovali jsme je temperovými barvami. Chapadla jsme nahradili krepovým papírem, dolepovali jsme je k malému tělíčku. Na hlavu jsme chobotničkám místo mušliček posadili klobouky různých tvarů. Pestré byly i jejich oči, nosánky a další detaily. Upravili jsme si je tak, abychom se jich nebáli. V takové podobě bychom se s nimi na pobřeží klidně setkali.
V pátek 20.5. jsme jeli na dopravní výchovu do Oslavan. Domluvili jsme se, že tam pojedeme na kolech. Tak jsme jeli na kolech po cyklostezce až do Oslavan. Když jsme dojeli, čekal nás dopravní test a poté jízda podle předpisů a jízda zručnosti. V testu jsem měl nula chyb. Na konci jsem dostal průkaz cyklisty. Byl to skvělý výlet!
Vítek Ďatko
Dopravní výchova
Jeli jsme po cyklostezce na kole do Oslavan. Navštívili jsme v ZŠ dopravní hřiště. Nejdříve jsme se tam prošli, pak se psal test. Muselo se jezdit podle pravidel. Byl to super den.
Pavlík Haičman
Dopravní výchova Oslavany
Dne 20.5. jsme jeli na kole do Oslavan. Začalo to tak, že jsme měli sraz v 7.30hod. u školy. Je škoda, že nejel Dan a Honza, mohli si to také užít. Ale zpátky k tématu, všichni se seřadili po dvou, byly tam 2 maminky, jedna od Ivanky a druhá od Marka. Šli jsme kousek pěšky – ulicí Ostřihom. Potom jsme nasedli na kola a jeli jsme přes cyklostezku do Oslavan. Já a Vika jsme jely vedle sebe. Cestou mi Kačka Ž. řekla, že mám vyfouklé zadní kolo, tak jsme všichni zabrzdili a maminka od Ivanky to zkontrolovala a řekla, že na tom kole můžu jet dál. Tak jsme jeli dál. Nakonec jsme v pořádku dorazili do Oslavan. Na dopravním hřišti byla paní učitelka, se kterou jsme se setkali už na podzim. Ještě před testem jsme se prošli venku, abychom si vše zopakovali, potom jsme šli do školy a tam jsme napsali test. Pak jsme opět šli na dopravní hřiště a zkusili jsme jezdit a neporušovat u toho předpisy. Také jsme si vyzkoušeli jízdu zručnosti, ale moc nám to nešlo. (Pozn.pí.uč. To si nemyslím, žáci se velice snažili, byli šikovní a místní paní učitelky – pracovnice DDM Oslavany je velice chválily. Jako jedni z mála tříd, získali všichni řidičák pro cyklisty napoprvé. Všicni splnili max. počet trestných bodů do 5 a to stejné u dodržování předpisů při jízdě na dopravním hřišti při poslední hře.) Zpět do školy jsme jeli opět přes cyklostezku. Po příjezdu ke škole jsme šli na oběd nebo rovnou domů.
Greta Davtjanová
Připraveni k odjezdu.
A jsme tu!
Opakování pravidel před testem.
Jízda zručnosti -vykroužit modrou osmičku a nedotknout se čar
jízda zručnosti – přenášení kuželky
Jízda zručnosti – projet úzkou cestičkou.
Jízda zručnosti – ukázat směr a zároveň řídit jednou rukou.
Vyhodnocení hry.
Malá dešťová přeháňka.
Závěrečná hra.
Celkové vyhodnocení …
..každý získal průkaz cyklisty.
Začátek cyklostezky v Oslavanech.
Tak už jedeme zpět do Ivančic.
Krásné prostředí kolem řeky Oslavy.
Probírali jsme v PŘ ekosystém rybník, tak jsme se jeli podívat, jak vypadá stavidlo..
Poslední zastávka u rybníku.
Zopakovali jsme si zvířata a rostliny ekosystému rybník.
Děkujeme maminkám:o)
Závěrem bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří zajistili svým dětem plně funkční kolo a helmu a také dvěma ochotným maminkám, které nás celý den doprovázely a bez kterých by tato akce také nemohla proběhnout. Díky disciplinovanosti žáků a krásnému počasi (s malou přeháňkou) jsme si výlet na kolech užili všichni a bez úrazu.
Ve výtvarné výchově jsme si s žáky 7.A připomněli 800. výročí narození českého krále Karla IV. Nejdřív jsme si pustili prezentaci o jeho životě. Dozvěděli jsme se mnoho o jeho povaze, rodině, vzdělání i díle, a kromě těchto informací jsme také v průběhu prezentace viděli řadu jeho vyobrazení, ať už dobových obrázků nebo novějších pojetí jeho podoby. Zaměřili jsme se na to, jak Karel IV. vypadal v různých fázích svého dospělého života, co jeho podobu charakterizovalo, a žáci se pak pokusili jednu podobiznu, jak si ji pamatovali, zachytit kresbou. Z kresby pak vytvořili jednoduchou grafiku technikou monotypu, usadili ji do rámečku a zlatým sprejem jsme připomněli dobový kolorit středověkých portrétů – zdobení rámů a pozadí obrazů plátky zlata.
S žáky 8. ročníku jsme ve výtvarné výchovy téměř dva měsíce zpracovávali téma přírodních živlů – země, ohně, vody a vzduchu. Zemi zjednodušeně představoval kámen, nález, který byl zakreslen a popsán, případně k němu byl přidán i příběh. Pak následoval oheň – jako inspirace k jeho zobrazení jsme využili výtvarných děl George Dokoupila, který používá stopy ohně, respektive kouře, jako výtvarného prostředku. Pomocí kouřových stop hořící svíčky zkoušeli žáci vytvořit na papíře méně či více náhodné obrazce. Po ohni pak přišla voda v podobě vodní hladiny: na základě asociací s různými typy vodních hladin (řeka, rybník, moře, klidná nebo rozbouřená hladina, kruhy na vodě, vír, vlny, vodopád) vznikly velkoformátové malby pastelem. Nakonec jsme vyrazili do přírody a různé hladiny vody zachytili fotoaparátem. A podobným způsobem nakonec vznikly záznamy posledního živlu této řady – vzduchu: žáci fotografovali různé objekty vlající či pohybující se ve větru.
Jarní období je spojeno se vznikem nového života, s probouzením přírody i barev. A tak žáci šestého ročníku zpracovali tématickou řadu výtvarných prací – vymýšleli, co by se mohlo vylíhnout z vejce (ptáče, had, drak, skřítek…), zobrazovali lidovou pranostiku Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, zkoumali první jarní rostliny na zahradě a skončili u díla známého výtvarníka Jiřího Trnky Zahrada, na jehož základě tvořili skupinové obrazy tajemné zahrady.
