Archiv pro rubriku: Projektová výuka

DEN ZEMĚ, 4.A

  1. dubna se slaví v celém světě DEN ZEMĚ. Země je naším domovem. Jsme si vědomi, že po ní  denně chodíme, využíváme její bohatství. Je k nám velmi štědrá, bohužel jí její lásku stejnou měrou neoplácíme. Jsme součástí přírody a DEN ZEMĚ nelze opomenout. Je třeba ho prožít ve volné přírodě.

Svátek Země jsme oslavili s předstihem již 15. dubna, protože v příštím týdnu budeme opět na distanční výuce.

Připravila jsem dětem stanoviště na pozemku školy s hravými úkoly. Ráno bylo velmi chladné, ale pohyb na čerstvém vzduchu nás zahřál.

Žáci spolupracovali ve skupinách. Nejprve si rozlosovali barvy, podle nich vytvořili skupiny. Následně museli objevit 14 karet s otázkami, které propojovaly jejich dosavadní znalosti o přírodě. Jednalo se o otázky z oblasti živočišné i rostlinné říše. Na zvládnutí úkolu měli 45 minut. Užívali jsme si možnost pohybu na čerstvém vzduchu, výuku mimo prostor třídy.

I to patří do hodin přírodovědy.

Důležité není, zda jsme zvládli všechny úkoly bez chybiček, ale naše plné nasazení a čas, který jsme spolu mohli strávit.

Stejnému tématu jsme se krátce věnovali ve slohové hodině, psali jsme vzkazy pro naši Zemi. Všechny jsou dokladem toho, jak moc pro nás Země znamená.

Na to, abychom byli všímaví vůči svému okolí, není potřeba velkého úsilí. I drobnosti umožní zachovat krásnou a čistou přírodu.

Milá Země, máme tě velmi rádi.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4.A

Máme rádi pohádky, 4. A

V rámci distanční výuky nejsou opomíjeny ani jednotlivé výchovy. Na svých webových stránkách dětem tvořím zásobníky písní, poslechů, které jim mohou pomoci při odreagování.

Nechybí zde ani stránka, která je motivuje k pohybu.

Nemalou měrou k rozvoji každého dítěte přispívají i výtvarné náměty. Pozornost nyní zaměřuji spíše na jednodušší aktivity, v nichž mohou žáci sdílet s ostatními to, co jim navozuje dobré pocity.  Jsme bohužel hodně limitováni tím, že nám většina materiálů a pomůcek zůstala ve škole. Nejsou důležité detaily, zvolená technika, ale radost, kterou nám kresba a malba poskytuje.

Kdo by neměl rád pohádky! A právě motiv našich oblíbených pohádkových postav jsme použili ke společné práci i  v rámci spolupráce s dětmi ze Sládkovičova. Každý obrázek sdílený na společné virtuální mezinárodní nástěnce potěšil nás všechny i malé slovenské školáky.

Jaké pohádkové postavy mají své pevné místo v srdcích dětí? Nahlédněte na ně prostřednictvím fotografií.                                                                                                                                                        Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová

Na závěr 1. pololetí jsme vzpomínali i na adventní čas ve 4. A

V závěrečné třídnické hodině jsme se ve vzpomínkách vraceli ke společným zážitkům. Nejvíce živé byly vzpomínky na adventní čas.

Jak jsme ho v naší třídě prožili?

  1. listopadu jsme po delší odmlce usedli zpět do školních lavic. Čekala už na nás vyzdobená třída. Nechyběl adventní věnec, nastrojený stromeček, betlém a adventní kalendář. Každý den jsme poctivě otevírali okénka v kalendáři. 1. prosince proběhlo vyhodnocení nejlepších sběračů naší třídy. 4. prosince si oblékla paní učitelka čertovský kostým. Nahrazovala tak klasickou formu nadílky v minulých letech. Rozdávala nám vlastnoručně vyrobené kornouty s nadílkou. Třída ukrývala řadu úkolů, propojovala všechny předměty. Všechna zadání měla jeden společný znak –  tematicky souvisela s Mikulášem. 7. prosince jsme se spojili s dětmi ze školy ve Sládkovičovu. Připravili jsme pro ně delší online veršované přání. Zapojili se všichni žáci 4. A včetně paní učitelky. Také Slováci pro nás měli krátké vánoční pásmo. 17. prosince provoněl naši hodinu čtení teplý čajíček. Uvařila nám ho paní učitelka a my jsme si ho během četby patřičně vychutnávali. 18. prosinec byl plný vánoční atmosféry. Ráno se ocitla naše třída v „novém kabátku“. Děti vítala prezentace s hudbou, jen za svitu svící a vánočního stromečku vstupovaly do naší třídy. Celý den byl propojen tématem Vánoc. Projektový den byl završen rozdáváním dárků. Nechyběly tradice –  rozkrajovalo se jablko, pouštěly se lodičky. Závěrečné společné dopoledne minulého roku rychle uběhlo.

Naše cesty se rozešly. Všichni doufali, že se 4. ledna opět potkáme ve školních lavicích, ale  bohužel jsme se vraceli zpět k distanční výuce.

Těšíme se zpět mezi své kamarády. Vždyť i třídní kolektiv je prostředí, které je naším druhým domovem.

Ohlédnutí za společně strávenými chvílemi v průběhu prosince je pro nás plné hřejivých vzpomínek.

Mgr. Jarmila Loudová a kolektiv dětí 4. A

 

COVID- 19 očima dětí 4. A

V rámci dvou hodin SLOHU jsme se online věnovali i tématu, které nás nejvíce trápilo. Jak vnímají celou situaci sami žáci, pro mě bylo velmi zajímavé a poučné. Využili jsme v rámci  INSERTU informací  interaktivní bílou tabuli =  WHITEBOARD. Tvořili jsme ALFA BOX na dané téma a také jsme se naučili využívat T-GRAF – skvělou pomůcku pro třídění postojů a názorů dětí. Našli žáci i nějaká pozitiva na této situaci?

Jednoznačně převažovaly minusy, tedy proti. Ale nádherné bylo, že se opravdu našly i neuvěřitelně krásné myšlenky jako pozitiva. Např. fakt, že jsou základní členové rodiny pospolu,  tráví mnohem více času pohromadě. Bohužel to není umožněno všem. Jiní se cítí být naopak osamoceni, neboť jejich rodiče pracují např. v záchranných složkách a jsou doma mnohem méně, navíc jsou odtržení od prarodičů.

Pestrost názorů byla neuvěřitelná. Tyto aktivity mě přesvědčily o tom, že děti mnohdy podceňujeme a i  jejich vnímání problémů bychom se měli mnohem více věnovat.

Přejeme všem pevné zdraví a sdílíme s vámi alespoň několik ukázek z  ALFA BOXŮ = zásobníků slov k tomuto tématu.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Práce dětí: Jana J. a Sabina Ř.

„Příběh nekončí“ – česko-slovenské přátelství se neustále prohlubuje, 4. A

Spolupráce se ZŠ ze Sládkovičova v době distanční výuky

Ačkoli jsme usedli 13. října naposledy do školních lavic, neskončila tím naše pravidelná spolupráce s naší spřátelenou školou ze Slovenska.

V rámci distanční výuky nebyl dostatek prostoru pro aktivity, které jsou pro duševní pohodu každého jedince zcela nezbytné – zpěv, pohyb.

Hudbu vnímám jako všestranný lék. Otevřela jsem dětem sdílené prostředí interaktivní nástěnky. Zde jsme se od počátku všichni sbližovali prostřednictvím písniček. Byly pro nás zdrojem energie a dodávaly nám sílu překonávat těžkosti delšího vzájemného odloučení. Ač jsme si byli vzdáleni vládními nařízeními, stáli jsme blízko sebe díky současným technickým možnostem.

Překonali jsme i stovky kilometrů na Slovensko. Oslovili jsme také žáky této školy. Naši slovenští kamarádi neváhali a poslali nám také odkazy na své oblíbené písně.

Jeden malý interaktivní virtuální prostor nám umožnil ohromnou věc. Rozvinul naše vzájemné poznání, podpořil přátelství. Pomohl nám překonat pocit samoty a odloučení.  U poslechu tanečních písní určitě nikdo neodolal tanci.  Pevně věřím, že se doma i tancovalo a zpívalo. Některé písně mě osobně natolik oslovily, že jsem si u nich i poplakala.

Děkuji Všem svým žákům, paní učitelce Manekové a žákům ze Slovenska, kteří  s námi tvořili jako vždy jednu rodinu. Ráda bych poděkovala i naší paní zástupkyni, která si také našla čas a podpořila nás v této aktivitě.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

Projekt Voda 3.B

Voda spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Tyto základní pravdy jsem se snažila dětem připomenout. V projektové výuce jsme se zaměřili na vodu. Pochopit její vzácnost, nebrat ji jako samozřejmost, ale jako vzácnou tekutinu, bez které nelze přežít.

Nejprve jsme v hodinách PRV probrali koloběh vody. Vysvětlili jsme si, že voda nikam nemizí, ale stále dokola běží v koloběhu. Obdivně jsme vzhlíželi k tomuto dílu, které je tak geniální. Koloběh jsme si vyrobili a popsali. Moc se nám povedl. Pokračovali jsme ve VV na téma Co viděla kapka vody. Každý si vybral jednu podobu vody a nakreslil, co voda vidí, když padá zpátky na zem. V hodině PČ jsme ve skupině ztvárnili plakát, který nabádá k šetření vody v kterékoli situaci, když ji používáme. Ještě přibyl sněhulák z krepového papíru – pevné skupenství vody  a vymodelovaná duha. Práci jsme zakončili v PČ vodními krystaly, které jsme vytvořili z bavlnek namotaných na karton. Má to znázorňovat krásné tvary vyfocené po zmrznutí vody a posílené dobrým slovem podle myšlenky, že voda má paměť.  Výzkumem vody jakožto významného nosiče informací se dvacet let zabýval doktor přírodních věd Masaru Emoto.

Doufám, že další generace se k vodě bude chovat lépe, než my nyní.

Mgr. Veronika Válková,  žáci 3. B

IMG_20200205_071731         IMG_20200210_120300     IMG_20200210_120240

Cesta za poznáním řecké keramiky, 5.A

V hodinách výtvarné výchovy jsme se snažili zachytit černofigurový styl. Byl charakteristický pro vrcholnou řeckou keramiku. Vznikl v Korintu. Rozvíjel se i v Athénách v rozmezí  7. – 5. st. př. n.l., ale užíval se ještě několik dalších století. Obrysy černých postav a obrazců se nejprve vyrývaly do usušené nádoby. Pak byly plošně vyplněny jemnější řídkou hlínou. K dekoraci sloužila opět hlína. Vypálila se, čímž se dosáhlo červené barvy.

Obdobný byl i červenofigurový styl. V rámci něho vznikla řada škol hrnčířů a malířů. Dekorace nádob se vyznačují jemností detailu i dokonalým rozvržením.

Nádoby této doby pro nás byly zajímavé nejen dekoracemi, nýbrž i svými tvary. Malba  vodovými barvami a následná kresba tuší pro nás nebyla snadná. O to více si dokážeme vážit mistrného umu umělců této doby.

Mgr. Jarmila Loudová

Project MY SCHOOL, 5.A

V hodinách anglického jazyka se v rámci jednotlivých lekcí věnujeme tematicky zaměřeným projektům.

Několik hodin jsme poznávali vzdělávací systém v anglicky mluvících zemích, srovnávali jsme ho s naší zemí. Učili jsme se názvy jednotlivých předmětů i další slovní zásobu související s tímto tématem.

Do písemné verze projektu jsme umístili náš rozvrh hodin. Nechyběly v něm odpovědi na základní otázky o našem vztahu ke škole: Které předměty máme  v oblibě? Jaké dny jsou pro nás ve škole oblíbené? Kolik dětí je v našich třídách? I na zodpovězení těchto otázek byl v projektu MY SCHOOL dostatek prostoru.

V rámci výsledné práce je důležité  i výtvarné zpracování projektu. Paleta nápadů dětí byla pestrá. Ve škole trávíme velkou část dne a v 5. ročníku je pro nás škola již nedílnou součástí života.

Na škodu nebyly ani drobné chybičky v gramatice, i chybami se učíme.

Mgr. Jarmila Loudová

STARÉ ŘECKÉ BÁJE OČIMA DĚTÍ, 5.A

Od počátku školního roku čteme na pokračování knihu STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI od EDUARDA PETIŠKY.  Děti průběžně  zaznamenávají přečtené příběhy z knihy do záznamového archu. Je tvořen dílky PUZZLE.

Žáci pracují se zaujetím, zvýšila se jejich pozornost a porozumění přečtenému textu. ČTENÁŘSKÉ PUZZLE motivuje  i slabší čtenáři.

V hodinách výtvarné výchovy jsme si hrdiny starých řeckých bájí také nakreslili. Jako vzor nám sloužily ilustrace z různých vydání této knihy. Děti si mohly zvolit techniku zpracování.

Mgr. Jarmila Loudová

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V 5.A

    

V sobotu 25. ledna 2020 se konal na naší škole DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Téměř celý den si široká veřejnost mohla v naší třídě zkoušet online aplikované výukové aktivity na svých mobilních zařízeních i na hlasovacím zařízení SMART RESPONSE.

Třídu jsme měli vyzdobenou pracemi dětí. Radost pohledět! Z vystavených prací bylo znát, jak  jsme kreativní.

Všechny příchozí vítala u vstupu do třídy zpráva s úkolem ukrytým formou QR kódu. Každý úspěšný řešitel získal drobnou odměnu. Pro návštěvníky tu nechybělo občerstvení – zákusek a dva druhy bábovek. Pekla nejen paní učitelka. Jednu bábovku připravila sama žákyně naší třídy Nikolka.

Den otevřených dveří je každoročně plný vzpomínek a dojemných chvil. Ke zhlédnutí tu byla prezentace z našeho života. Zahrnovala všechny události, jež jsme doposud společně prožili. Paní učitelka ji pravidelně aktualizuje.

Všichni se snažíme společně strávené chvíle prožívat tak, aby vzpomínky na nás byly co nejkrásnější. O to jsme se maximálně snažili i v tento den.

Děkujeme všem, kteří do naší třídy zavítali, i za vzkazy návštěvníků do naší vlastní  pamětní knihy.

Mgr. Jarmila Loudová

Fotografie: Pavel Kyselák