Archiv pro rubriku: Projektová výuka

Jak se stávkovalo v 5. A?

Ve středu 6. listopadu se na mnoha školách v České republice stávkovalo. Do stávky se zapojila také velká část pedagogů naší školy.

Stávkový den v naší třídě byl od ranních hodin plný aktivit. Nejprve jsme se přivítali společným motivačním pozdravem. Pustila jsem dětem prezentaci, kterou jim po celý rok tvořím a průběžně doplňuji. Všichni jsme se potěšili vzpomínkami, co vše jsme společně prožili. Chtěla jsem, abychom se v tento den cítili ve škole opravdu jako doma. Připravila jsem proto  dětem občerstvení.  Upekla jsem domácí bábovku, děti si průběžně plátky krájely. Na dodání energie  jsem měla k dispozici i další drobné sladkosti.

Po krátkém úvodu jsme se pustili naplno do práce. Zprvu jsme měli ve třídě vánoční dílničku. Tvořili  jsme výrobky na náš prodejní stánek. Následně jsme pokračovali v projektu věnovaném naší škole, neboť na počátku příštího školního roku oslaví své jubileum.

Rozvrhla jsem si k tomuto výročí celoroční sérii velkoformátových prací. Každé dílko zabere mnoho času a energie. Naše škola si však náš čas za vzdělání a zázemí, které nám poskytuje, plně zaslouží.

Pracovali jsme nepřetržitě. Naše hbité ruce byly povzbuzovány k výborným výkonům poslechem písní, jež máme v oblibě. Průběžně jsme si je pouštěli.

Celý den nám utekl jako voda. Dokázali jsme vytvořit jeden velký plakát a připravit si dílčí části pro další dvě velká plátna. Je před námi ještě mnoho nedokončené práce, ale nebylo v našich silách udělat více.

S radostí jsem sledovala, jak jsme se dokázali spojit a vzájemně si pomáhat i v době, kdy jsme ve škole nemuseli vůbec být. Z naší třídy nahradilo domácí odpočinek za práci pro školu 13 žáků. Převahu měla děvčata, ale nechyběli ani 3 chlapci.

Na závěr dne byla na dětech již  patrná únava, ale nikdo nepolevil.

Při úklidu třídy jsme si pustili krátkou animovanou pohádku, navazovala na naši četbu z hodin.  Byla příjemnou tečkou za celým dnem.

I když jsme v den stávky byli ve škole, podporujeme zcela naše pedagogy. Lepší ohodnocení si za svou práci plně zaslouží.

Ráda bych touto cestou poděkovala všem mým žáčkům, kteří mi přišli pomoci tvořit  a strávili svůj volný čas smysluplnými aktivitami.  Těším se na další společně strávené chvíle nad rámec výuky. Právě tyto chvilky jsou pro vzájemné poznání ty nejcennější.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Medová snídaně, 5.A

 

Na konci minulého školního roku jsem své žáky přihlásila do úspěšného projektu Ministerstva zemědělství s názvem Medové snídaně.

V úterý 22. října jsme se dočkali jeho realizace v praxi. Dětem jsem ve spolupráci se školní jídelnou připravila čerstvý chléb a máslo. Nechyběl čerstvý květový med, který poskytli organizátoři projektu.

Žáci se zábavnou formou od zkušeného včelaře dozvěděli vše o vzniku medu a významu chovu včel. Poznali způsob včelí komunikace, organizaci v úlu, co ohrožuje existenci včel.

Zábavně naučné dopoledne bylo zpestřeno konzumací chleba s máslem a medem. Děti si  opakovaně přidávaly. Krajíce mizely závratným tempem, téměř jsem je nestíhala mazat.

Památkou na dnešní den jim je drobný upomínkový předmět se symbolem včelky. Odnášejí si však do života mnohem více. Kladný vztah k medu – kvalitní potravině, která by neměla chybět v jídelníčku každého z nás.

Určitě budeme nyní všichni více přemýšlet o zdravém životním stylu, pokusíme se odbourat ostatní formy cukrů v naší stravě.

Tento den nám pomohl naplnit naše srdce láskou a obdivem k tomuto drobnému hmyzu, bez jehož pomoci nemohou lidé přežít.

Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. A

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Po celý týden jsem čekala, ale přírodniny nepřibývaly. V pátek zachránila renomé třídy jedna z dívek. Přinesla větvičky, šišky, jeřabiny, kaštany, šípky, ale i ulitu hlemýždě zahradního a další přírodniny. V praktických činnostech z nich pod mým vedením vytvořila plastický obraz. K vytvoření vlastního rámečku využila mnou připravené dřevěné laťky, přírodní motouz. Do něho jsem propletla síť. Na chvíli jsem napodobila mistry z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládala své přírodniny. Byly jsme spolu sehraný tým. Vše co do obrázku vložila, jsem ihned přitavila tavnou pistolí.

Vznikl krásný podzimní obrázek. Skutečná příroda byla alespoň  na chvíli s námi. Bohužel obrázek z přírodnin přečkal v teplém prostředí třídy jen krátce. I tento krátký okamžik měl svůj význam. Polidštil a zútulnil ji.  Motivoval nás vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

DEN DĚTÍ, 4. A

Každý rok slavíme s žáky naší školy DEN DĚTÍ. 3. června kroky dětí nemířily do školních lavic.

Žáci 1. stupně se společně sešli v parku na Réně. Čekalo zde na ně 10 stanovišť, kde si postupně vyzkoušeli svou obratnost a všestrannost. Děti házely na cíl, skákaly do kruhů, proplétaly se pavučinou, procházely překážkovou dráhu. Na malou chvíli se staly detektivy, luštily šifru a hrály v terénu dokonce i pexeso.

Všichni dodržovali stanovený časový harmonogram. Na jednotlivých stanovištích na malé školáky čekali žáci 2. stupně.

Pohyb na čerstvém vzduchu, milá atmosféra umocnily společně strávené chvíle. Nebylo důležité zvítězit, ale absolvovat všechna stanoviště, užít si čas strávený mimo prostor školy v krásné přírodě.

Každý, kdo splnil  všech 10 úkolů, si odnášel kromě dobrého pocitu i sladkou odměnu.

Poděkování patří všem, kteří se na organizaci tohoto dne podíleli, zejména paní Mgr. Milaně Kafkové, která byla hlavní organizátorkou celé akce.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

DEN ZEMĚ na 1. stupni

Den Země se slaví u nás i ve světě 22. dubna. Přímo tento den jsme nemohli naší Zemi věnovat, protože připadl na Velikonoční pondělí. Hravé dopoledne věnované oslavě Dne Země bylo tedy naplánováno až na 29. dubna. Žáci 9. ročníků spolu s paní učitelkou Mgr. Milanou Kafkovou připravili pro žáky 1. stupně zajímavá stanoviště v terénu. Všichni jsme se těšili do parku na Réně.

Počasí si s námi bohužel pohrálo a z důvodu deště jsme museli zůstat v budově školy. Nedali jsme se odradit. Organizace byla o to náročnější. Paní učitelka Kafková si bravurně poradila. Využila třídy 1.stupně v přízemí včetně chodeb. Díky její kreativitě a spolupráci žáků z 8. tříd a 9. A se podařilo akci zachránit.

Na soutěžící čekalo 8 stanovišť. Plnili zde úkoly zaměřené nejen na ekologii a ochranu přírody a životního prostředí, ale také na znalosti z oblasti prvouky a přírodovědy. Děti využily kromě své chytrosti rovněž rychlost, přesnost, obratnost a postřeh.

Co žáci na jednotlivých stanovištích plnili?  Vyzkoušeli si VÝLOV RYBNÍKA na magnetické udičky. Zvítězil tým, jenž ryb ze sítě ulovil nejvíce. U disciplíny nazvané KUKAČČÍ HNÍZDO se házelo míčky na cíl do připravených plastových kbelíčků.

Nejvíce si žáci užili ZÁCHRANU OHROŽENÝCH DRUHŮ. Tato disciplína pro ně byla hodně náročná. Museli projít mezi důmyslně nataženými provázky bez jediného dotyku až k zástupcům zvířat na obrázcích, poté je mohli transportovat zpět ke svému týmu. Tím jim zachránili jejich život.

Na dalším stanovišti s názvem SLOŽ NÁZEV ODPADU žáci vybíhali pro kartičky s písmeny a luštili šifrovaná slova. Na chodbě v přízemí hledali malí školáci v rámci aktivity EKOSYSTÉMY rozmístěné kartičky s názvy živočichů. Zaznačili si je na připravené soutěžní listiny a následně je zařazovali do jednotlivých podnebných pásů. Vítězný tým zařadil v daném časovém limitu co nejvíce živočichů.

Nechyběla ani vědomostní stanoviště. Jedno bylo zaměřeno na třídění odpadu a vše co s touto problematikou souvisí. Druhé prověřilo všeobecné znalosti žáků o přírodě –zejména o rostlinách, houbách, živočiších.

Ve spojovací chodbě školy s jídelnou žáci překonávali ROZHÁZENÝ ODPAD v podobě rozsypaných plastových víček. Snažili se je uklidit a získat tak cenné body pro své družstvo.

Dopoledne uteklo jako voda. Úkoly všichni splnili. Měli jsme i dostatek času na svačinky a odpočinek mezi jednotlivými disciplínami.

Kdo zvítězil? Sami nad sebou všichni, jež se zúčastnili a udělali pro svůj tým maximum.  Výsledky se žáci dozvěděli až následujícího dne. Ale není důležité zvítězit. Odnesli jsme si mnoho nových poznatků, zážitků. Naučili jsme se naslouchat si a spolupracovat. Děkujeme paní Mgr. Milaně Kafkové, žákům 8.A, 8.C a  9.A i všem ostatním, kteří se na akci jakkoli podíleli.

Škoda jen, že neumíme poručit větru a dešti. Snad nám počasí bude přát alespoň v příštím roce.

Mgr. Jarmila Loudová

V soutěži MASTERCHEF JUNIOR Ivančice tým 4.A v rámci 4.-5. tříd zvítězil, gratulujeme

Ve středu 17. dubna se konala v jídelně školy soutěž MasterChef Junior Ivančice. Letošní ročník uspořádala třída 7.B  ze ZŠ Vladimíra Menšíka v rámci projektu 100 let společného stravování právě ve spolupráci se školní jídelnou.

V naší třídě předcházelo soutěži vlastní třídní kolo, které jsem pro děti připravila dle koncepce televizní soutěže, aby bylo spravedlivě rozhodnuto, kdo bude naši třídu reprezentovat.

V rámci soutěže 17.4. již naše děvčata musela zvládnout i teoretickou část – test ze znalostí o gastronomii, poznávání koření, příloh – ovoce a zeleniny podle chuti.

V praktické části dívky připravovaly jejich chutný sladký pokrm. Oproti třídnímu kolu vychytaly nedostatky a více se soustředily i na celkový vzhled. Tentokrát jejich pokrm lahodil oku i chuťovým pohárkům porotců.

Nervozita před soutěží byla veliká. Všichni touží po vítězství a není lehké překonat obavy z neúspěchu.

Zatímco za nás děvčata spolu s ostatními týmy bojovala, my jsme se učili ve třídě. Neustále jsme však byli v myšlenkách s nimi. Jakmile soutěž skončila a dívky dorazily zpět mezi nás, radovali jsme se spolu s nimi. Dali jsme jim prostor nám své zážitky důkladně vylíčit v hodině SLOHU.

Nejvíce jsme jim záviděli možnost setkat se s Janem Vorlem – úspěšným účastníkem soutěže MASTERCHEF. Jeho krátká přednáška spojená s ukázkou kuchyňských nožů a autogramiádou byla pro dívky velkým zpestřením.

Tým naší třídy v soutěži zvítězil. Dosáhl 370 bodů. Naše malé kuchařinky toto skóre postavilo na stupínky vítězů v kategorii 4. a 5. ročníků. Gratulujeme a blahopřejeme jim. Jsme na ně velmi hrdí.

Znovu bychom všichni rádi poděkovali organizátorům soutěže – všem, kteří se na akci podíleli. Z našeho pedagogického týmu srdečně děkujeme paní učitelce Mgr. Renatě Zimmermannové, která všechny soutěžící naší školy doprovázela.

Velké poděkování patří i rodičům našich dívek. Poskytli děvčatům potřebné suroviny – finanční podporu jejich kuchařského umění.

Na soutěži měly dívky méně porotců a strávníků, ale ve třídním kole musely nasytit a zaujmout 30 porotců – žáky, paní učitelky i pana ředitele.

Bez Vás, drazí rodiče, bychom to nedokázali. Jste úžasní a jsme si Vašich zásluh na našem úspěchu plně vědomi.

Ráda bych pochválila i všechny ostatní zúčastněné týmy. Obdivuji všechny soutěžící za jejich odvahu.

Mgr. Jarmila Loudová

Další fotografie naleznete pod tímto odkazem:

https://www.zsvm.cz/?p=84457

Autorem fotografií: Mgr. Renata Zimmermannová

MasterChef Junior ve 4. A

Každý z nás je v posledních letech ovlivněn některou ze sérií pořadů, které jsou založeny na soutěživosti a jsou vysílány na hlavních televizních kanálech. Právě kulinářská show MasterChef nás v letošním roce zasáhla o to více, že jsme zde měli mezi soutěžícími velmi úspěšného rodilého obyvatele Ivančic- Jana Vorla.

S radostí jsme na naší škole uvítali možnost zapojit se do stejnojmenné soutěže pořádané ve spolupráci ZŠ Vl. Menšíka a jídelny.

Jakmile jsme byli osloveni, předali jsme pozvánku a informace mezi děti. Osobně jsem byla zaskočena velkým zájmem ze strany dětí ve své současné třídě. O soutěži jsme se dozvěděli s týdenním předstihem. Odvážlivce neodradili ani povinnosti, které ze soutěže vyplývaly. Sami si museli připravit veškeré suroviny, promyslet si přípravu jídla. V rámci soutěže se měly prověřovat i jejich znalosti zdravého stravování, součástí dispozic soutěže byl i poznávací test. Ani tato část, jež je odlišná od televizní verze, děti přesto nezaskočila. Nezalekly se jí.

Jak vybrat jen jeden tým? Nelehký úkol.  Žáci 2. stupně mají na naší škole vaření a paní učitelky znají jejich kuchařské schopnosti z hodin vaření. Ale na 1. stupni není vaření obvyklou aktivitou. Jak jsem tuto zapeklitou věc vyřešila?

Uspořádala jsem si vlastní třídní kolo této soutěže. Technika mi umožnila děti přivítat prostřednictvím originálních hlasů odborných kuchařů z jednotlivých kol televizní soutěže. Nechyběla ani dynamická znělka tohoto pořadu.

Žáci si vytvořili vlastní tříčlenné soutěžní týmy. Společně měli jen jediný den na zvolení strategie a promyšlení, jak zaujmout všechny hodnotící žáky i učitele. Měli připravit zdravou studenou kuchyni v takové formě, aby prokázali svou kreativitu a přitom zaujali mlsné jazýčky všech svých spolužáků, pana ředitele, vyučujících i paní asistentky.

Přinesla jsem z domu zástěrky pro jednotlivé týmy v odlišných barvách, drobné květinové dekorace, ubrusy. Barvy si týmy předem vylosovaly. Z domu si vše ostatní  donesli sami žáci.

Servírovalo se z bezpečnostních důvodů zejména na ozdobných ubrouscích, plastových tácech, ale jeden z týmů si přinesl i klasické vysoké sklenice na stopce.

Každý tým svou práci prezentoval ostatním. Seznámili nás s využitými ingrediencemi a stručně s postupem přípravy. Děvčata z jednotlivých týmů se stala hosteskami a roznesla nám připravené kulinářské lahůdky přímo ke stolům. Připadali jsme si stejně jako sportovci, pro které nedávno v soutěži soutěžící vařili.

Hlasovali všichni kromě soutěžících. Nebylo to snadné. Náš červený tým měl připraven ovocný sen – směs ovoce a zakysané smetany. Místo cukru volili agávový sirup. Jídlo bylo velmi chutné. Připravená směs měla jedinou nevýhodu- neměla tak skvělou estetickou stránku. Prezentace kuchařek však byla výjimečná. Měly pro nás ozdobné lístečky s ingrediencemi dokonce v písemné podobě. Nechybělo i jeho  výtvarné zpracování s připojením přání dobré chuti.

Modrý tým si připravil kanapky s vaječnou pomazánkou a pažitkou. Doplnil je o produkty motivované zvířecími motivy ze zeleniny i ovoce. Zeleninové housenky byly vytvořeny z mozzarellových kuliček a cherry rajčátek, z ovoce udělali žáci želvičky. Jejich tělo vyrobili z kiwi, nožičky a hlavičku tvořily kuličky vinné révy. Originalita zpracování byla opravdu jedinečná.

Žlutý tým byl originální v rámci provedení. Zvolili opečenou houstičku, plněná vejce, vše na talíři dozdobili uzeninou a směsicí nakrájené zeleniny. Rovněž pastva pro oči. Bohužel podcenili množství strávníků, což neumožnilo všem porotcům posoudit celkovou chuť a vyváženost pokrmu. Opět se jednalo o skvělou práci.

Všichni chtěli zvítězit. Ale i u nás mohl vyhrát jen jeden tým. Žáci odevzdávali lístečky v barvách svých favoritů, hlasy se sečetly. Bylo dobojováno. Zvítězil tým červených. V očích ostatních se objevily i slzičky, ale snažili jsme se všechny povzbudit.

Připravila jsem všem sladkou odměnu – balíček bonbonů. Soutěžící si vyslechli slavnostní skladbu pro vítěze. Opět jsem využila odborníka na slovo vzatého – kapelu Queen . Píseň We are the champions byla v remixové verzi vzpruhou po všechny. Sama za sebe musím říci, že mě všechny děti velmi překvapily.

Na porotě- dětech- bylo vidět, jak se jim zpestření výuky líbilo. Kochaly se očima,  pohlazení do bříška následovalo vzápětí.

Všem soutěžícím jsem připravila pamětní listy, dostali písemnou pochvalu, vítězům jsem vyhotovila diplomy a zakoupila jsem jim drobné odměny- jednalo se o  věci neodmyslitelně patřící k servírování. Každý člen vítězného týmu získal hrneček a květinu, jimiž si může ozdobit stůl při servírování svých jídel.

Jak se postupujícím dětem podaří zvládnout stres přímo v soutěži v jídelně, netušíme. Není důležité, zda zvítězí. Získají nové cenné zkušenosti do života a ty jsou pro ně tou nejlepší odměnou.

Děkujeme organizátorům za uspořádání této akce. Našim žákům za reprezentaci naší školy.

Všem dětem přejeme, aby u vaření vytrvaly, nenechaly se odradit případným neúspěchem. Vítězi jsou všichni, kteří vaří s láskou, s radostí.

                                                           Mgr. Jarmila Loudová a soutěžící ze 4.A

 

 

 

Nech brouka žít, 4.A

Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž, máme z nich mnohem větší respekt.

Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.

Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.

Posuďte sami, jak se nám dařilo.

                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Probouzíme jaro, 4.A

 

Dny se prodlužují. Sluníčko nás více zahřívá a probouzí také přírodu. Stále častěji slyšíme zpěv ptactva. Naše třída je obklopená skutečnými stromy. Ve volných chvilkách můžeme pozorovat ptáky v jejich korunách. Rozhodli jsme se, že si v hodinách výtvarné výchovy pohrajeme s barvami a nakreslíme si je. Jejich „kabátky“ jsme vyplnili geometrickými tvary, liniemi čar.

Namalovali jsme si  však i zcela ojedinělý strom. Do jeho koruny jsme místo listů umístili naše ruce s fantazijními vzory. Zanechali jsme tak na stromu každý svůj vlastní otisk. Vypovídá o nás, které barvy a vzory máme rádi. Někteří žáci do ruky zakomponovali své zájmy a záliby.

Mohutnost stromu jsme se pokusili vystihnout pomocí většího formátu.

Výsledek naší práce stojí za úsilí, které jsme do něho vložili. Je dokladem toho, že i malé děti mohou dokázat velké věci.

Všichni se těšíme se na příchod jara. Už nám zbývá jediné – vyrazit na dlouhou vycházku do přírody, užít si čerstvého vzduchu, zaposlouchat se do zvuků probouzející se přírody.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

 

Jedinečné zážitky z Brna,4.A a 4. B

V úterý 19. února jeli žáci 4.A a 4.B na exkurzi do Brna. Nejprve jsme navštívili Hvězdárnu a planetárium Brno. Program s názvem „Cesta Sluneční soustavou“ byl promítán v digitáriu. Nové možnosti tohoto sálu nás zcela pohltily obrazem i zvukem.

Postupně jsme měli příležitost prozkoumat všechny planety Sluneční soustavy jejich satelity a ještě menší tělesa – planetky a komety.

První zastávkou byl Měsíc, jediné vesmírné těleso, na kterém jsme doposud přistáli. Dále jsme v rámci programu cestovali na Mars. Byl to logický cíl, neboť se nejvíce podobá Zemi.

Pokračovali jsme ke čtyřem plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Prolétli jsme kolem kosmického ledovce, jehož složení nám připomnělo dobu vzniku celé Sluneční soustavy.

Neminuli jsme ani trpasličí planetu Pluto. Díky doposud jediné sondě, která ji navštívila, se nám ukázal podivuhodný svět s tmavými krátery a zasněženými ledovci.

Průzkum vesmíru, který nám program umožnil byl fascinující a přinesl nám překvapivé poznatky.

Součástí představení bylo i obvyklé sledování hvězdné oblohy, ukázky několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí. Každý si zde přišel na své. Nakoupili jsme si suvenýry, občerstvili jsme se, vyfotili jsme se. Poté jsme se přesunuli autobusem do Technického muzea v Brně.

Většina dětí netušila, kolik zajímavostí a nových dovedností zde načerpá. Nahlédli jsme zde s průvodcem do starého Brna – do místní ULIČKY ŘEMESEL. Ocitli jsme se

ve třicátých letech 20.století, procházeli jsme opravdovými ulicemi této doby. Byly zde dílničky hodináře, ševce, knihaře, zámečníka, krejčího a holiče – kadeřníka. Uličku doplňovaly ukázky dobového bydlení (např.obydlí ševce, část pavlačového domu) a životního stylu (např. koloniál, hospoda, módní salon aj.).

Zejména v místní hospůdce se nám velmi zalíbilo. K podmanivým tónům místního orchestrionu nám už chyběl jen nějaký osvěžující nápoj. Při nahlédnutí do kadeřnického salonu a staré zubní ordinace se nám tajil dech.

Prošli jsme postupně všechny expozice muzea. Zaujaly nás zvonkohry i parní stroje. Chlapci nemohli odtrhnout oči od mečů, nožů, zbraní, starých typů vozů a motocyklů.

Nejpoutavější částí návštěvy technického muzea byla pro většinu dětí technická herna. Je to velké lákadlo pro všechny návštěvníky.

Děti si zde mohou názorně vyzkoušet základní zákonitosti a objevy v praxi. Této příležitosti jsme maximálně využili.

Čas uběhl jako voda a my jsme se plni nových zážitků vraceli zpět domů. Mnozí se jistě do prostor muzea v budoucnu vrátí. Moc se nám zde líbilo.

Udělejte si i vy výlet do Brna za poznáním. Navštívíte-li technické muzeum a planetárium s pestrou nabídkou programů, nebudete zajisté litovat.

                                                          Za žáky 4. ročníků Mgr. Jarmila Loudová