Postupně se připravujeme na návrat jara. V pracovních činnostech si průběžně chystáme drobné jarní dekorace.

Vytvořili jsme si malý věneček s květinami a přání s velikonoční tematikou.

I když se snažíme užívat rozličné materiály, všechny naše výrobky mají jeden společný cíl. Chceme potěšit naše nejbližší, obdarovat je vlastnoručně vyrobenými drobnostmi.

                                                                                               Mgr. Jarmila Loudová

Doby prvních Přemyslovců u nás jsou zachyceny ve spoustě krásných českých pověstí – O svatém Václavovi, jeho babičce Ludmile a bratru Boleslavovi, O svatém Vojtěchovi a Prokopovi, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, …
Pověsti si čteme v knize Martiny Drijverové České pověsti pro malé děti a také v komiksovém zpracování v knize Obrázky z českých dějin a pověstí. Obě knihy nás moc baví a vždy se těšíme na další čtení.
V době prvních Přemyslovců žil kronikář Kosmas, který naše nejstarší pověsti a dějiny zapsal do Kroniky české.

My jsme si také vyzkoušeli, jaké to asi bylo těžké psát knihy nebo je opisovat v klášterech ručně ptačím brkem a inkoustem. Mniši každou stránku nejen napsali, ale i zdobili krásnými okraji a barevnými obrázky (iluminacemi) a první písmeno textu = iniciálu měli vždy velmi ozdobnou. Mohla zachycovat obsah děje nebo osobu, o které se píše.

Část takové kroniky jsme vytvořili a tady je:

V době prvních Přemyslovců jsme také zkoumali první kamenné stavby stavěné v románském slohu. Stavěli se tenkrát rotundy a basiliky a my jsme si každý takovou rotundu postavili. Doufáme, že až bude teplejší počasí, tak se vypravíme k nedaleké rotundě sv. Petra a Pavla v Řeznovicích.

V 5. století na naše území přicházeli první slovanské kmeny.  V 7. století je Sámo sjednotil a vytvořil Sámův kmenový svaz.
Slované byli již velmi šikovní – pásli svá stáda, obdělávali políčka, stavěli si lepší domy (polozemnice), rozvíjela se různá řemesla. Dokázali také tkát látky a z nich si šít oděvy.

My jsme si také vyzkoušeli tkaní a uznali jsme, že museli mít naši předci velkou trpělivost. My jsme dlouho tkali malou dečku, záložku, oni si dokázali udělat plátno na celý oděv.

Po rozpadu Sámovy říše se po dobu asi 150 let nedochovaly zádné písemné zprávy o našich zemích. A tak si o té době lidé vyprávějí alespoň pověsti. My jsme si je také vyprávěli a rychle zaké zachytili malůvkou do sešitu – O praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Libuši a jejich věštbách, statečném Bivojovi, o Přemyslu Oráčovi a další.

V 9. století pak na našem území vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav k nám pozval Cyrila a Metoděje a ti nám přinesli první slovanské písmo – hlaholici.
Tu jsme prozkoumali, připravili jsme si správný pergamen a ptačím brkem a tuší jsme hlaholicí zapsali své zprávy. I zde se procvičila naše trpělivost, ale výsledek nás všechny moc těšil a ještě dlouho jsme zprávy v hlaholici měli pověšené ve třídě.

Naše třída se zapojila do projektu “ Krok za oponu“, který má dětem hravou formou přiblížit  operu,balet,činohru a ukázat jim,jak takové hry vznikají, prohlídnout si zákulisí divadla a možná si i něco vyzkoušet.

První návštěva zhlédnutí  opery Čert a Káča.

Učivo vlastivědy se prolíná do většiny předmětů,Českého jazyka,do čtení, do VV a také do PČ. Sotva jsme opustili husity, byla zde renesance, která je u nás spojena se jménem Rudolf II., jeho láskou k umění, posedlostí vynalézt elixír mládí. Bohatě podporoval umění, kulturu a vědu. Umění zažívalo „zlaté období“.Pokusili jsme se nakreslit renesanční domy a jejich znamení.

„Být stále mlád, to bych si přál….“ale jak toho docílit? Zkuste si vybrat jeden z našich receptů.

Domovní znamení