Archiv pro rubriku: 2019/2020

Poznáváme prostředí okolí vod, 5.A

Ve výtvarné výchově se již několik hodin zaměřujeme na živočišnou říši. Tentokrát jsme směřovali do okolí vod. Malovali jsme větší zástupce ptactva – volavky, pelikány, plameňáky. Zvolili jsme si je k malbě díky nádherné paletě odstínů barev jejich těla. Používali jsme vodové barvy.

Snažili jsme se zachytit zástupce těchto ptáků v různých pozicích. Někteří se brodili ve vodě, jiní lovili svoji kořist pod hladinou. Ostatní se vznášeli ve vzduchu – byli na odletu, případně se snášeli k hladině vody.

Tito ptáci žijí ve skupinách, a tak jsme jich na jednom výkresu zachytili hned několik. Kdo volil pohled zblízka, zobrazil je větší. Drobní plameňáci byli ti, které jsme pozorovali zpovzdálí.

Každou prací se zdokonalujeme. I když se nám hned od počátku nedařilo, posunul nás tento nelehký úkol zase dál na naší cestě za poznáváním malby.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Za dob prvních Přemyslovců 4.B

Doby prvních Přemyslovců u nás jsou zachyceny ve spoustě krásných českých pověstí – O svatém Václavovi, jeho babičce Ludmile a bratru Boleslavovi, O svatém Vojtěchovi a Prokopovi, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, …
Pověsti si čteme v knize Martiny Drijverové České pověsti pro malé děti a také v komiksovém zpracování v knize Obrázky z českých dějin a pověstí. Obě knihy nás moc baví a vždy se těšíme na další čtení.
V době prvních Přemyslovců žil kronikář Kosmas, který naše nejstarší pověsti a dějiny zapsal do Kroniky české.

My jsme si také vyzkoušeli, jaké to asi bylo těžké psát knihy nebo je opisovat v klášterech ručně ptačím brkem a inkoustem. Mniši každou stránku nejen napsali, ale i zdobili krásnými okraji a barevnými obrázky (iluminacemi) a první písmeno textu = iniciálu měli vždy velmi ozdobnou. Mohla zachycovat obsah děje nebo osobu, o které se píše.

Část takové kroniky jsme vytvořili a tady je:

V době prvních Přemyslovců jsme také zkoumali první kamenné stavby stavěné v románském slohu. Stavěli se tenkrát rotundy a basiliky a my jsme si každý takovou rotundu postavili. Doufáme, že až bude teplejší počasí, tak se vypravíme k nedaleké rotundě sv. Petra a Pavla v Řeznovicích.

Z našich nejstarších dějin 4.B

V 5. století na naše území přicházeli první slovanské kmeny.  V 7. století je Sámo sjednotil a vytvořil Sámův kmenový svaz.
Slované byli již velmi šikovní – pásli svá stáda, obdělávali políčka, stavěli si lepší domy (polozemnice), rozvíjela se různá řemesla. Dokázali také tkát látky a z nich si šít oděvy.

My jsme si také vyzkoušeli tkaní a uznali jsme, že museli mít naši předci velkou trpělivost. My jsme dlouho tkali malou dečku, záložku, oni si dokázali udělat plátno na celý oděv.

Po rozpadu Sámovy říše se po dobu asi 150 let nedochovaly zádné písemné zprávy o našich zemích. A tak si o té době lidé vyprávějí alespoň pověsti. My jsme si je také vyprávěli a rychle zaké zachytili malůvkou do sešitu – O praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Libuši a jejich věštbách, statečném Bivojovi, o Přemyslu Oráčovi a další.

V 9. století pak na našem území vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav k nám pozval Cyrila a Metoděje a ti nám přinesli první slovanské písmo – hlaholici.
Tu jsme prozkoumali, připravili jsme si správný pergamen a ptačím brkem a tuší jsme hlaholicí zapsali své zprávy. I zde se procvičila naše trpělivost, ale výsledek nás všechny moc těšil a ještě dlouho jsme zprávy v hlaholici měli pověšené ve třídě.

Únor u Dráčků a Lvíčat

Tímto měsícem jsme se rozloučili se zimou, která byla opět beze sněhu. Sundali jsme zimní výzdobu a nahradili ji barevnou výzdobou masek, šašků a karnevalových kostýmů. 14. únor jsme “ oslavili “ sv. Valentýna, malovali zamilované obrázky, vyráběli přáníčka. Na konci měsíce jsme se převlékli do pyžámek, zahráli si netradiční hry a zatancovali na pyžamové party.

K. Mattesová,  P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová,  P. Sýkorová

Projekt Voda 3.B

Voda spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Tyto základní pravdy jsem se snažila dětem připomenout. V projektové výuce jsme se zaměřili na vodu. Pochopit její vzácnost, nebrat ji jako samozřejmost, ale jako vzácnou tekutinu, bez které nelze přežít.

Nejprve jsme v hodinách PRV probrali koloběh vody. Vysvětlili jsme si, že voda nikam nemizí, ale stále dokola běží v koloběhu. Obdivně jsme vzhlíželi k tomuto dílu, které je tak geniální. Koloběh jsme si vyrobili a popsali. Moc se nám povedl. Pokračovali jsme ve VV na téma Co viděla kapka vody. Každý si vybral jednu podobu vody a nakreslil, co voda vidí, když padá zpátky na zem. V hodině PČ jsme ve skupině ztvárnili plakát, který nabádá k šetření vody v kterékoli situaci, když ji používáme. Ještě přibyl sněhulák z krepového papíru – pevné skupenství vody  a vymodelovaná duha. Práci jsme zakončili v PČ vodními krystaly, které jsme vytvořili z bavlnek namotaných na karton. Má to znázorňovat krásné tvary vyfocené po zmrznutí vody a posílené dobrým slovem podle myšlenky, že voda má paměť.  Výzkumem vody jakožto významného nosiče informací se dvacet let zabýval doktor přírodních věd Masaru Emoto.

Doufám, že další generace se k vodě bude chovat lépe, než my nyní.

Mgr. Veronika Válková,  žáci 3. B

IMG_20200205_071731         IMG_20200210_120300     IMG_20200210_120240

Cesta za poznáním řecké keramiky, 5.A

V hodinách výtvarné výchovy jsme se snažili zachytit černofigurový styl. Byl charakteristický pro vrcholnou řeckou keramiku. Vznikl v Korintu. Rozvíjel se i v Athénách v rozmezí  7. – 5. st. př. n.l., ale užíval se ještě několik dalších století. Obrysy černých postav a obrazců se nejprve vyrývaly do usušené nádoby. Pak byly plošně vyplněny jemnější řídkou hlínou. K dekoraci sloužila opět hlína. Vypálila se, čímž se dosáhlo červené barvy.

Obdobný byl i červenofigurový styl. V rámci něho vznikla řada škol hrnčířů a malířů. Dekorace nádob se vyznačují jemností detailu i dokonalým rozvržením.

Nádoby této doby pro nás byly zajímavé nejen dekoracemi, nýbrž i svými tvary. Malba  vodovými barvami a následná kresba tuší pro nás nebyla snadná. O to více si dokážeme vážit mistrného umu umělců této doby.

Mgr. Jarmila Loudová

Project MY SCHOOL, 5.A

V hodinách anglického jazyka se v rámci jednotlivých lekcí věnujeme tematicky zaměřeným projektům.

Několik hodin jsme poznávali vzdělávací systém v anglicky mluvících zemích, srovnávali jsme ho s naší zemí. Učili jsme se názvy jednotlivých předmětů i další slovní zásobu související s tímto tématem.

Do písemné verze projektu jsme umístili náš rozvrh hodin. Nechyběly v něm odpovědi na základní otázky o našem vztahu ke škole: Které předměty máme  v oblibě? Jaké dny jsou pro nás ve škole oblíbené? Kolik dětí je v našich třídách? I na zodpovězení těchto otázek byl v projektu MY SCHOOL dostatek prostoru.

V rámci výsledné práce je důležité  i výtvarné zpracování projektu. Paleta nápadů dětí byla pestrá. Ve škole trávíme velkou část dne a v 5. ročníku je pro nás škola již nedílnou součástí života.

Na škodu nebyly ani drobné chybičky v gramatice, i chybami se učíme.

Mgr. Jarmila Loudová

Leden u Dráčků a Lvíčat

Start do nového roku jsme začali „pracovně“. Čekal nás Den otevřených dveří a s ním spojené zdobení tříd, nástěnek a výroby dárečků pro návštěvy. Téma, jako stavění sněhuláků nebo hry na sněhu jsme si opět pouze představovali a zimu jsme kouzlili pouze na papír. Ale i tak se nám podařila hezká výzdoba.
K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

STARÉ ŘECKÉ BÁJE OČIMA DĚTÍ, 5.A

Od počátku školního roku čteme na pokračování knihu STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI od EDUARDA PETIŠKY.  Děti průběžně  zaznamenávají přečtené příběhy z knihy do záznamového archu. Je tvořen dílky PUZZLE.

Žáci pracují se zaujetím, zvýšila se jejich pozornost a porozumění přečtenému textu. ČTENÁŘSKÉ PUZZLE motivuje  i slabší čtenáři.

V hodinách výtvarné výchovy jsme si hrdiny starých řeckých bájí také nakreslili. Jako vzor nám sloužily ilustrace z různých vydání této knihy. Děti si mohly zvolit techniku zpracování.

Mgr. Jarmila Loudová

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V 5.A

    

V sobotu 25. ledna 2020 se konal na naší škole DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Téměř celý den si široká veřejnost mohla v naší třídě zkoušet online aplikované výukové aktivity na svých mobilních zařízeních i na hlasovacím zařízení SMART RESPONSE.

Třídu jsme měli vyzdobenou pracemi dětí. Radost pohledět! Z vystavených prací bylo znát, jak  jsme kreativní.

Všechny příchozí vítala u vstupu do třídy zpráva s úkolem ukrytým formou QR kódu. Každý úspěšný řešitel získal drobnou odměnu. Pro návštěvníky tu nechybělo občerstvení – zákusek a dva druhy bábovek. Pekla nejen paní učitelka. Jednu bábovku připravila sama žákyně naší třídy Nikolka.

Den otevřených dveří je každoročně plný vzpomínek a dojemných chvil. Ke zhlédnutí tu byla prezentace z našeho života. Zahrnovala všechny události, jež jsme doposud společně prožili. Paní učitelka ji pravidelně aktualizuje.

Všichni se snažíme společně strávené chvíle prožívat tak, aby vzpomínky na nás byly co nejkrásnější. O to jsme se maximálně snažili i v tento den.

Děkujeme všem, kteří do naší třídy zavítali, i za vzkazy návštěvníků do naší vlastní  pamětní knihy.

Mgr. Jarmila Loudová

Fotografie: Pavel Kyselák