Archiv autora: Jarmila Loudová

Co nám přinesl 13. říjen?, 4. A

13.říjen byl pro všechny školáky a pedagogy posledním společným dnem ve škole. Byly to poslední chvilky plné nervozity a obav.Co nás čeká? Tentokrát pohlížíme na příští dny a týdny
s velkými obavami. Na jaře se školy uzavřely na několik měsíců a nikdo tak dlouhé odloučení nepředpokládal.Před počátkem školního roku jsme opakovaně slyšeli sliby, že školy uzavřeny určitě nebudou, a přesto se tak stalo. Chápeme vážnost situace a jsme si vědomi toho, že to
v současné situaci epidemiologové vyhodnotili jako nezbytné. Uzavření škol má dopad nejen na vzdělanost našeho národa, ale u dětí mladšího školního věku narušuje pevnost základních návyků, které trvá obnovit mnoho týdnů po skončení těchto opatření. O dopadu v sociální  sféře nemluvě.

Přesto jsme v rámci tohoto dne prožili i několik krásných chvilek.  V letošním roce jsme se právě v tento den na dálku propojili s naší spřátelenou školou – dětmi ze Sládkovičova.Několik týdnů příprav se naštěstí dočkalo vytouženého cíle. Stihli jsme to doslova v hodině dvanácté.

Ve společných rozhovorech před naším online propojením jsme překvapivě zjistili, kolik vazeb mají mnozí naši spolužáci právě se Slovenskem. Pocházejí odtud někteří tatínkové  a maminky děti, jiní zde mají příbuzné.

Jak propojení probíhalo?

Naši školu, obec a třídu stručně představil Jáchym. Zvládl to skvěle. Před kamerou se postupně vystřídali téměř všichni žáci 4. A, výjimkou byl jeden nemocný chlapec.  Poté se nám na druhé straně kamery představili žáci 1. ročníku pod vedením své paní učitelky – Mgr. Manekové. Navzájem jsme se naučili krátkou dětskou říkanku ve slovenském jazyce, slovenské děti ji zvládly bravurně v češtině. Tentokrát chyběl zpěv, ten už v tuto dobu nebyl povolen.

Závěrečné slovo jsem si vzala já. Věděla jsme již, že nás čekají v České republice nelehké chvíle, ale všechna má slova byla plná naděje.

Doufáme, že se školy brzy znovu otevřou a všichni se ve zdraví sejdeme.

Přejeme všem lidem pevné zdraví. Věříme v lepší zítřky. Snad jednou podobná omezení natrvalo pominou.

Autor fotografie žáků 4. A v průběhu online propojení: Mgr. S.Maneková

Podzimní mandaly, 4. A

Podzim byl hlavním tématem našich prací v posledních hodinách výtvarné výchovy před uzavřením škol. Malovali jsme mandaly.

Jsou vždy kruhové – tento tvar je totiž základní magický symbol pro něco, co je stále v pohybu. Původní mandaly pocházejí z hinduistické a budhistické tradice, kdy mniši v klášterech kreslili pomocí barevných sklíček, kamínků nebo zrnek písku obrovské obrazce, které jim zabraly mnoho hodin i dní práce.

Naše obrázky jsou jednodušší, nicméně plní původní funkci. Jsou zásobárnou energie, volbou barev vyjadřují určité síly a postoje. Např. červená barva je symbolem vitality, síly, zdatnosti, vášně, fyzické činnosti, silného zdraví, žlutá barva navozuje přátelskou atmosféru, pocit radosti a ušlechtilosti atd.

Která mandala vás zaujme? K ní se vracejte. Snad vám dodá energii, kterou nyní všichni potřebujeme.

                                                           Mgr. Jarmila Loudová

Podzim, 4. A

Podzim je již v plném proudu stejně jako letošní školní rok. Naučit děti navzájem spolupracovat je velmi důležité. S radostí sleduji, jak se při skupinových aktivitách postupně zlepšuje schopnost tvořit, naslouchat jeden druhému. Žáci již dokáží přijmout rozdělení rolí ve skupině, vnímají přínos každého jedince pro výsledek celého tým a učí se ocenit i práce ostatních skupin.

Ve výuce se snažím rozvíjet i další schopnosti žáků. K plánování a řešení problémů značnou měrou pomáhá tvorba myšlenkových map. Grafické uspořádání klíčových slov doplněné obrázky umožňuje dětem pochopit vzájemné vztahy a souvislosti v rámci zadaných témat.

Často s dětmi užívám i metodu ALFA BOXU – tzn. tvorbu zásobníku klíčových slov k určitému tématu.

Všechny uvedené metody jsme propojili  v hodině  SLOHU.

Díky přehledným myšlenkovým mapám byly děti schopné s lehkostí souvisle vyprávět na dané téma. Lépe se jim tvořilo krátké vyprávění a klíčová slova jim usnadnila rozvoj slovní zásoby pro tvorbu rýmů a veršování.

Výsledné práce jsou dokladem toho, že práce děti velmi bavila.

Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

 

 

Chryzantémy – květy podzimu, 4. A

K celoročnímu koloběhu školního roku patří vystřihování a kreslení květin. Podzimní měsíce jsou spjaty s květy, které u nás kvetou často až do zimy. Používají se do věnců, mají mnoho různých tvarů a odstínů. Jsou to chryzantémy.

Lidově se označují jako listopadky či dušičky. Původem pocházejí z daleké Číny a Japonska. Chryzantéma dokonce zdobí japonskou královskou pečeť, je tradičním symbolem císařského rodu.

Tyto podzimní květy jsou nejpoužívanější rostlinou k dušičkové výzdobě hrobů. Žákům jsem je přiblížila poutavou prezentací, kde fotografie květů chryzantém podbarvovala hudba z jejich domoviny.

Děti se opravdu snažily. Práce to nebyla jednoduchá. Kombinovalo se více kresebných nástrojů – PROGRESSO, suché pastely a tuš.

V Ivančicích se každoročně konaly VÝSTAVY CHRYZANTÉM, které jsme se žáky navštěvovali. S ohledem na současnou epidemiologickou situaci jsme ve větší izolaci, krásu těchto květin jsme si alespoň touto cestou přenesli do prostor školy.

Těšíme se, až budeme moci obdivovat pestrost vazeb chryzantém na výstavě v příštích letech.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Dračí rej, 4. A

Každé dítě si rádo hraje. K podzimu patří neodmyslitelně větrné počasí a hry s papírovými draky na stráních.

Koupit si draka v obchodě je snadné. My jsme si navrhli vlastního. Jeden měl přísný pohled, druhý se smál, třetí připomínal piráta, čtvrtý bojovníka. Někteří nahradili figurální motivy kombinacemi barev.

Škoda, že naši draci nemají skutečnou opěrnou konstrukci a nemohou se vznést na oblohu.

Naše malé dráčky jsme dali mezi mráčky.

Ke štěstí nám stačí i  malý úsměv dračí.

Pokud se rozhodnete vyrobit si draka doma sami, mohou vám fotografie našich fešáků posloužit jako inspirace.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Cyklistický výcvik 4. A v Oslavanech

V pondělí 21. září jeli žáci 4. A na dopravní hřiště do Oslavan. Odjezd doprovázely zvýšené hygienické požadavky – nechyběla pravidelná dezinfekce rukou, nasazené roušky v místech kontaktu s veřejností a v době přepravy. Cestovalo se klasickou autobusovou linkou. Děti byly pochváleny, jak slušně a ohleduplně se po celou dobu jízdy chovaly.

Ranní obloha byla zalitá sluncem, ale přesto bylo velmi chladno. Po příjezdu do Oslavan žáci pilovali teorii v terénu. Procházeli s lektorkami celé dopravní hřiště, všechny křižovatky.  Následně si formou zábavných programů zkoušeli teoretické vědomosti – znalost dopravních značek, povinnou a doporučenou výbavu kola.

Všichni absolvovali jízdu na kole na dopravním hřišti. Jezdit podle dopravních předpisů, sledovat značky, semafory a chodce nebylo vůbec snadné. Na dopravním hřišti se malí cyklisté pěkně zapotili, ale bylo to zapotřebí. Nyní se budou cítit na kole bezpečněji.

Mnozí se při jízdě dopustili více dopravních přestupků. Někteří měli potíže při doplňkové jízdě, která prověřovala jejich obratnost na kole při setkání s různými překážkami. Do druhého  jarního kola cyklistického výcviku je dostatek času zlepšovat jejich jízdní dovednosti.

Cyklistický výcvik motivoval děti k větší obezřetnosti a respektu v dopravě. Poděkování patří lektorkám dopravního výcviku i organizátorům celého programu. Tyto akce mají velký význam pro ochranu zdraví dětí.

Snad budeme moci na jaře dokončit druhou část výcviku. Pevně věřím, že všichni získají řidičský průkaz na řízení kola. Je to přání všech.

Za kolektiv dětí 4. A Mgr. Jarmila Loudová

Vzhůru do oblak, 4.A

V první hodině výtvarné výchovy jsme se vydali na pomyslnou plavbu za dobrodružstvím. V letošním školním roce budeme plnit nejrůznější úkoly a za jejich splnění se budeme přibližovat k vytouženým ostrovům, které na nás na cestě čekají.

Cestovat se dá mnoha způsoby. Přesto je zřejmé, že je krása pozemského světa nejkouzelnější právě z výšky. V letních měsících často vídáme na obloze dopravní letadla, ale také balony.  A právě tyto dopravní prostředky byly hlavním tématem našeho prvního malování.

Je tomu již 237 let, co balony ovládly nebe. Za počátek balonového létání je považován 4. červen roku 1783, kdy bratři Montgolfierové odstartovali před zraky dvora Ludvíka XVI. první balon.

Škoda, že se opravdu společně nemůžeme vznést balonem do oblak. Byl by to pro nás jedinečný zážitek. Třeba se některým tento sen někdy splní. Prozatím plujeme jen „na vlnách fantazie“ vstříc dalším dobrodružstvím.

Na naše práce nahlédněte na fotografiích.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Jaro se vrací, 5. A

Postupně se připravujeme na návrat jara. V pracovních činnostech si průběžně chystáme drobné jarní dekorace.

Vytvořili jsme si malý věneček s květinami a přání s velikonoční tematikou.

I když se snažíme užívat rozličné materiály, všechny naše výrobky mají jeden společný cíl. Chceme potěšit naše nejbližší, obdarovat je vlastnoručně vyrobenými drobnostmi.

                                                                                               Mgr. Jarmila Loudová

Poznáváme prostředí okolí vod, 5.A

Ve výtvarné výchově se již několik hodin zaměřujeme na živočišnou říši. Tentokrát jsme směřovali do okolí vod. Malovali jsme větší zástupce ptactva – volavky, pelikány, plameňáky. Zvolili jsme si je k malbě díky nádherné paletě odstínů barev jejich těla. Používali jsme vodové barvy.

Snažili jsme se zachytit zástupce těchto ptáků v různých pozicích. Někteří se brodili ve vodě, jiní lovili svoji kořist pod hladinou. Ostatní se vznášeli ve vzduchu – byli na odletu, případně se snášeli k hladině vody.

Tito ptáci žijí ve skupinách, a tak jsme jich na jednom výkresu zachytili hned několik. Kdo volil pohled zblízka, zobrazil je větší. Drobní plameňáci byli ti, které jsme pozorovali zpovzdálí.

Každou prací se zdokonalujeme. I když se nám hned od počátku nedařilo, posunul nás tento nelehký úkol zase dál na naší cestě za poznáváním malby.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Cesta za poznáním řecké keramiky, 5.A

V hodinách výtvarné výchovy jsme se snažili zachytit černofigurový styl. Byl charakteristický pro vrcholnou řeckou keramiku. Vznikl v Korintu. Rozvíjel se i v Athénách v rozmezí  7. – 5. st. př. n.l., ale užíval se ještě několik dalších století. Obrysy černých postav a obrazců se nejprve vyrývaly do usušené nádoby. Pak byly plošně vyplněny jemnější řídkou hlínou. K dekoraci sloužila opět hlína. Vypálila se, čímž se dosáhlo červené barvy.

Obdobný byl i červenofigurový styl. V rámci něho vznikla řada škol hrnčířů a malířů. Dekorace nádob se vyznačují jemností detailu i dokonalým rozvržením.

Nádoby této doby pro nás byly zajímavé nejen dekoracemi, nýbrž i svými tvary. Malba  vodovými barvami a následná kresba tuší pro nás nebyla snadná. O to více si dokážeme vážit mistrného umu umělců této doby.

Mgr. Jarmila Loudová