Archiv autora: Jarmila Loudová

Jak se stávkovalo v 5. A?

Ve středu 6. listopadu se na mnoha školách v České republice stávkovalo. Do stávky se zapojila také velká část pedagogů naší školy.

Stávkový den v naší třídě byl od ranních hodin plný aktivit. Nejprve jsme se přivítali společným motivačním pozdravem. Pustila jsem dětem prezentaci, kterou jim po celý rok tvořím a průběžně doplňuji. Všichni jsme se potěšili vzpomínkami, co vše jsme společně prožili. Chtěla jsem, abychom se v tento den cítili ve škole opravdu jako doma. Připravila jsem proto  dětem občerstvení.  Upekla jsem domácí bábovku, děti si průběžně plátky krájely. Na dodání energie  jsem měla k dispozici i další drobné sladkosti.

Po krátkém úvodu jsme se pustili naplno do práce. Zprvu jsme měli ve třídě vánoční dílničku. Tvořili  jsme výrobky na náš prodejní stánek. Následně jsme pokračovali v projektu věnovaném naší škole, neboť na počátku příštího školního roku oslaví své jubileum.

Rozvrhla jsem si k tomuto výročí celoroční sérii velkoformátových prací. Každé dílko zabere mnoho času a energie. Naše škola si však náš čas za vzdělání a zázemí, které nám poskytuje, plně zaslouží.

Pracovali jsme nepřetržitě. Naše hbité ruce byly povzbuzovány k výborným výkonům poslechem písní, jež máme v oblibě. Průběžně jsme si je pouštěli.

Celý den nám utekl jako voda. Dokázali jsme vytvořit jeden velký plakát a připravit si dílčí části pro další dvě velká plátna. Je před námi ještě mnoho nedokončené práce, ale nebylo v našich silách udělat více.

S radostí jsem sledovala, jak jsme se dokázali spojit a vzájemně si pomáhat i v době, kdy jsme ve škole nemuseli vůbec být. Z naší třídy nahradilo domácí odpočinek za práci pro školu 13 žáků. Převahu měla děvčata, ale nechyběli ani 3 chlapci.

Na závěr dne byla na dětech již  patrná únava, ale nikdo nepolevil.

Při úklidu třídy jsme si pustili krátkou animovanou pohádku, navazovala na naši četbu z hodin.  Byla příjemnou tečkou za celým dnem.

I když jsme v den stávky byli ve škole, podporujeme zcela naše pedagogy. Lepší ohodnocení si za svou práci plně zaslouží.

Ráda bych touto cestou poděkovala všem mým žáčkům, kteří mi přišli pomoci tvořit  a strávili svůj volný čas smysluplnými aktivitami.  Těším se na další společně strávené chvíle nad rámec výuky. Právě tyto chvilky jsou pro vzájemné poznání ty nejcennější.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Hurá do vesmíru, 5.A

Vesmír neboli kosmos je všechno kolem nás. Jeho stáří přesahuje 13 miliard let. Vědci tvrdí, že je nekonečný. Září v něm miliardy hvězd. Lidé se ho snaží poznat blíže. Neustále rozvíjíme technologie bádání. Sestrojujeme dokonalejší obří dalekohledy, radioteleskopy a další řadu přístrojů, které jsou umístěny na družicích, kosmických lodích a stanicích. Základní poznatky o naší sluneční soustavě, planetách, hvězdách jsou také zařazeny do učiva přírodovědy. Lety do vesmíru jsou snem nejednoho dítěte, dospělých po celý jejich život.

Cestovat blíže ke hvězdám se podaří však jen jedincům. Rozhodli jsme se, že se vzneseme vzhůru k planetám a hvězdám alespoň prostřednictvím malby. Nejprve jsme si připravili stroje na naši cestu. Raketoplány jsme umístili na pozadí, které by mělo připomínat nekonečný vesmír.

Malba nám zabrala několik hodin výtvarné výchovy, řádně jsme se u ní zapotili.

O to více vnímáme skutečnost, že reálné přípravy trvají desítky let. Budeme někdy opravdu běžně cestovat blíž ke hvězdám? Uvidíme.

Na tuto aktivitu jsme navázali výtvarným zpracováním svých představ o životě ve vesmíru. Motivací nám byla tato krátká báseň:

Včera jsem se ocitl ve vesmíru,

i když to tak bylo jen na papíru.

Zavřeli jsme oči,

svět se s námi rázem točí.

Co každý z nás uviděl?

UFOUNY tvořené z různých těl.

Planeta Země je 3. planetou sluneční soustavy. Je nazývaná modrou planetou. Je jedinečná, neboť je jedinou planetou, na níž byl doposud prokázán  život. Umožňuje to kyslík v atmosféře a kapalná voda. Většinu povrchu Země tvoří voda v oceánech, pevnina zaujímá jen její malou část.

Pokud stojíte rádi pevně nohama na Zemi, na chvíli to změníme. Vydáme se tam, kam zatím nikdo z vědců nedohlédl  – do světa mimozemských civilizací. UFOUNI mohou být vším, co si budeme ve svých představách přát – malí, velcí, tlustí, tencí, chlupatí i hladcí.

Jejich malba byla zábavná, každá namalovaná forma mimozemského života si nese v sobě kousek duše svého autora. Zdalipak se někdo přiblížil opravdové podobě? Nevíme a nevadí nám to.

Představovat si a snít je přece krásné.

                                                                   Mgr. Jarmila Loudová

Medová snídaně, 5.A

 

Na konci minulého školního roku jsem své žáky přihlásila do úspěšného projektu Ministerstva zemědělství s názvem Medové snídaně.

V úterý 22. října jsme se dočkali jeho realizace v praxi. Dětem jsem ve spolupráci se školní jídelnou připravila čerstvý chléb a máslo. Nechyběl čerstvý květový med, který poskytli organizátoři projektu.

Žáci se zábavnou formou od zkušeného včelaře dozvěděli vše o vzniku medu a významu chovu včel. Poznali způsob včelí komunikace, organizaci v úlu, co ohrožuje existenci včel.

Zábavně naučné dopoledne bylo zpestřeno konzumací chleba s máslem a medem. Děti si  opakovaně přidávaly. Krajíce mizely závratným tempem, téměř jsem je nestíhala mazat.

Památkou na dnešní den jim je drobný upomínkový předmět se symbolem včelky. Odnášejí si však do života mnohem více. Kladný vztah k medu – kvalitní potravině, která by neměla chybět v jídelníčku každého z nás.

Určitě budeme nyní všichni více přemýšlet o zdravém životním stylu, pokusíme se odbourat ostatní formy cukrů v naší stravě.

Tento den nám pomohl naplnit naše srdce láskou a obdivem k tomuto drobnému hmyzu, bez jehož pomoci nemohou lidé přežít.

Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli.

Mgr. Jarmila Loudová

PROJECT MY LIFE, 5.A

V hodinách anglického jazyka žáci často využívají osvojenou slovní zásobu k tvorbě vlastních projektů. Tentokrát znělo téma: MY LIFE.

Děti kreslily obrázky ze svého života. Občas si je  i vytiskly, popřípadě využily fotografie. Kromě členů rodiny a přátel zahrnuly do svých informací i své oblíbené věci, domácí mazlíčky. Někteří tvůrci  nezapomněli  ani  na oblíbené sportovní kluby a záliby.

Podobné aktivity rozvíjejí kreativitu žáků. Umožňují dětem se navzájem lépe poznat.

Mnozí školáci svou práci skvěle vyzdobili i po výtvarné stránce. Posuďte sami, jak se snažili.

Mgr. Jarmila Loudová

Reklamy, 5.A

V hodině slohu jsme se seznámili s obecnými základy reklamy. Vzápětí jsme se stali malými podnikateli a tvořili jsme reklamu na různé produkty – např. na zubní pastu BĚLINKU, zdravou svačinku CEREÁLKU, nekonečnou žvýkačku, jedlou plastelínu a šampon RŮSTOVLAS.

Reklama nás provází na každém kroku. Objevuje se v časopisech, v novinách, v televizi, na internetu. Má pevné místo v našem životě, proto pro nás nebyla její tvorba tak obtížná.

Kreativita dětí mě mile překvapila. Někteří žáci využili počítačové zpracování tématu. Počítačová grafika jim umožnila dosáhnout téměř profesionálního výsledku.

Nečekaná pro nás byla prezentace reklamy v podání jednoho z chlapců. Měl ke své práci i stylové oblečení a vzorky svého výrobku pro každého z nás.

Na písemné zpracování jsme navázali přípravou televizní reklamy ve skupinách. Není lehké účelně navzájem spolupracovat. Obtížné bylo se postavit před kameru a publikum, ale některé týmy to zvládly skvěle.

Návrhy reklam byly pestré, práce děti bavila. Zda by vás některá z písemných reklam zaujala ke koupi nabízených výrobků, posuďte sami.

                                                                                                     Mgr. Jarmila Loudová

Poznáváme se navzájem, 5.A

I ve školním životě dochází neustále k novým změnám. Poznáváme nové spolužáky, učitele. Získáváme nové přátele, někdy je bohužel i ztrácíme. Abychom se lépe navzájem poznali, zvolila paní učitelka tentokrát metodu sebevyjádření formou malby.

Na výkres jsme si nejprve napsali své monogramy. Celou plochu výkresu jsme ozdobili prvky, které vystihovaly naše záliby, celou naši osobnost. Promlouvaly za nás i barvy, které na našich pracích převažovaly.

Odhalili jsme tak nenásilnou formou ostatním část svého nitra. Mnozí jsou introvertní a neradi o sobě druhým povídají. Někteří by se rádi o své pocity podělili, ale nenacházejí vhodná slova. Takto dostali příležitost se vyjádřit, aniž by museli komunikovat slovně.

S monogramy jsme si následně pohráli. Dostali jsme nelehký úkol. Ke každému písmenu abecedy jsme tvořili přídavná jména, která vystihují kladné vlastnosti lidí. Nebylo to snadné. U mnohých písmen jsme si nevěděli rady, jak výstižně jedním slovem vlastnost správně pojmenovat. Ke každému písmenu svého jména jsme vymysleli vhodnou kombinaci kladných vlastností, s její pomocí jsme se kamarádům představili. Pro ty, kteří mají tendenci se podceňovat, nebylo snadné dokázat se hlasitě pochválit před ostatními. Jaké kombinace vznikly? Např. M.M. je milá, moudrá, K. Č. je kreativní, čiperná, čilá, T.K. trpělivá, kamarádská, ….

Dnešní doba je hodně uspěchaná a mnohdy nezbývá čas na to, abychom si společně sedli, druhého ocenili. Ačkoli se vám to možná nezdá, je to velmi důležité. Tato aktivita nám dodala pozitivní energii, možná rozvine i nová přátelství.

                                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5.A

Anglické divadlo, 5.A

V prvním říjnovém týdnu se pro žáky 1. a 2. stupně naší školy uskutečnila tři rozličná anglická divadelní představení. Jednalo se o The Australian Show, The Cooking Show a The Mad Professor Show. Nebyly to klasické hry v tradičním pojetí. Na program o Austrálii šli žáci 7. – 9. ročníků do kina Réna.

Představení zaměřená na téma vaření a vědy se odehrávala přímo v tělocvičně školy. Rodilý mluvčí je vtáhl do děje, žáci měli možnost se do děje zapojit. V úterý 2. října bylo odehráno  divadlo pro 5.A a 6. ročníky s názvem  The Mad Professor show. Děti se velmi pobavily. Součástí bylo několik experimentů. Žáci se stali na malou chvíli malými vědátory a spolu s „Dr. Klutzem“ si procvičili nejen svou dovednost anglického jazyka, nýbrž i svou odvahu a zručnost.

Hlavní protagonista divadelního představení se narodil v Sydney, později žil v Katoombě – zhruba 110 km od svého rodiště. Jeho výslovnost byla pro děti srozumitelná. Odnesly si ze show zásobník nové slovní zásoby,  jedinečné prožitky.

Všechna interaktivní komická představení byla skvělým přínosem a motivací pro žáky pro jejich další studium anglického jazyka.

Mgr. Jarmila Loudová

Podzimní skřítci, 5. A


Sychravé podzimní počasí se již naplno přihlásilo. Dny se krátí a sluneční paprsky nás tolik nehladí po tváři.

Podzim má však i své kouzlo. Žádná jiná část roku nedokáže vykouzlit tak pestré kabátky pro listnaté stromy. Právě tvary listů se staly hlavním prvkem v naší tvorbě podzimních skřítků v praktických činnostech.

V barevných odstínech  podzimu jsme z papíru vystříhali těla skřítků a jejich kloboučky. Všichni jsme vyráběli dva skřítky ve dvou odlišných velikostech. Sestavili jsme z nich pěknou podzimní dekoraci.

Nejobtížnější byly tvary tělíček z javorových listů. Děti se snažily, dokonce zvládly ozdobit kloboučky skřítků drobnými lístečky.

Za proměnou počasí a krajiny sice nestojí žádné pohádkové bytosti, přesto jsme podzimu s chutí vdechli život prostřednictvím malých postaviček. Stále jsme malí, hraví a rádi se vydáváme do pohádkového světa. Zcela přirozené pochody  pak mohou získat nádech tajemna.

Naši podzimní skřítci nám budou skvělou inspirací pro tvorbu pohádkových příběhů. Brzy si je ve slohových hodinách zkusíme vytvořit.

                                                                                                             Mgr. Jarmila Loudová

 

Hrátky s přírodou, 5. A

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Po celý týden jsem čekala, ale přírodniny nepřibývaly. V pátek zachránila renomé třídy jedna z dívek. Přinesla větvičky, šišky, jeřabiny, kaštany, šípky, ale i ulitu hlemýždě zahradního a další přírodniny. V praktických činnostech z nich pod mým vedením vytvořila plastický obraz. K vytvoření vlastního rámečku využila mnou připravené dřevěné laťky, přírodní motouz. Do něho jsem propletla síť. Na chvíli jsem napodobila mistry z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládala své přírodniny. Byly jsme spolu sehraný tým. Vše co do obrázku vložila, jsem ihned přitavila tavnou pistolí.

Vznikl krásný podzimní obrázek. Skutečná příroda byla alespoň  na chvíli s námi. Bohužel obrázek z přírodnin přečkal v teplém prostředí třídy jen krátce. I tento krátký okamžik měl svůj význam. Polidštil a zútulnil ji.  Motivoval nás vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

DEŠTNÍKY – „kamarádi do nepohody“, 5.A

Jak vzniká déšť? Čím větší je teplo, tím více vody se vypařuje. Vodní páry stoupají vzhůru, tvoří mraky. V chladnějších výškách se pára srazí v kapky vody. Ty se ve vzduchu neudrží a padají z mraků právě v podobě deště.

I když máme raději slunečné počasí, příroda vodu potřebuje. Déšť zavlaží půdu – lesy, louky, pole, zahrady. Nesmí být ale ani příliš vytrvalý, jinak způsobuje rozvodnění vodních toků, záplavy. Všeho má být tak akorát, i deště.

Aby nás deštivé počasí nezaskočilo, měli bychom být denně vybaveni deštníkem.

Předchůdce deštníku byl vynalezen již před 4 000 léty. Začátkem 16. století se deštník stal populární zvláště v severní Evropě. Dříve ho nosily hlavně ženy, mezi muži ho proslavil až v 18.století perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Skládací systém se objevil až ve 20.století .

Deštníky se vyrábí v různých barevných provedeních, ochraňují nás před deštěm i padajícím sněhem. Bývají pokryty nepromokavým materiálem tvořeným látkou, či plastovou fólií. Mají držadlo. Pro lepší uskladnění většinou kupujeme deštníky skládací. Jsou skvělými módními doplňky.

Na chvíli jsme si ve výtvarné výchově zahráli na módní návrháře a navrhli jsme si vlastní podobu deštníků – lišili jsme se tvarem, barevným provedením. Deštníky jsme umístili do sítě čtverců. Vždy jsme volili kontrastní barvy, zopakovali jsme si rozdíly mezi studenými a teplými barvami. Pokud byly deštníky v teplých odstínech barev, pak bylo pozadí tvořeno barvami studenými a naopak.

Naše deštníky nás před deštěm sice neochrání, ale potěší nás alespoň na pohled. Zda byste si mezi nimi vybrali svého „kamaráda do deště“, posuďte sami.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová