Archiv autora: Jarmila Loudová

Správně vidíme jen srdcem, 4. A

Naši poslední výtvarnou aktivitu jsme motivovali výrokem z knihy Malý princ. Kdo by neznal moudrou myšlenku: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Uvědomit si pravé hodnoty člověka je velmi důležité pro celý život. Mezilidské vztahy by měly být založeny na pocitu důvěry, ochoty druhým pomoci. Srdce je symbolem lásky, dobrosrdečnosti. Nejen v době Vánoc bychom měli mít svá srdce otevřená pro všechny lidi.

Výtvarné ztvárnění srdce bylo založené na kontrastu barev a linii čar.  Snad nám naše práce budou připomínat, jak důležité je vnímat druhé lidi  naším srdcem.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Manipulační aktivity v hodinách matematiky, 4. A

Distanční výuka nemůže nikdy nahradit možnosti přímé výuky. O to více si nyní užíváme v hodinách všechny úlohy, kdy modelováním a manipulačními činnostmi rozvíjíme své dovednosti a vědomosti.

V hodinách matematiky žáci s oblibou pracují s bankovkami a mincemi. Pestrost řešení ukazuje, jak rozdílné myšlení mají.

Používali  jsme tentokrát i  virtuální  bankovky a mince naší země.

V lavicích děti  pracovaly ve dvojicích, případně samostatně, většinou se zjednodušenou náhražkou platidel – s kartami s natištěnými čísly. Žáci museli přemýšlet o to víc, zda v dané hodnotě, opravdu bankovky existují.

Úkoly, kdy v rámci zadání žáci nebyli omezeni počtem užívaných bankovek a mincí, poskytovaly neuvěřitelné množství řešení.

Těžší bylo pro žáky vnímat obměny úloh, když měli užít právě jednu stovku, alespoň 3 tisícovky, atd. Podmínek ze strany učitele neustále přibývalo a problémové úlohy byly skvělou aktivizací pro celou třídu.

Nejcennější však byla fáze, při níž děti zadávaly vlastní úlohy, na základě svých řešení tvořily a formovaly úlohy pro své spolužáky.

Pevně věříme, že již nedojde k uzavření škol, protože by nám podobné aktivity velmi chyběly. Jsou k nezaplacení.

Jak se žákům dařilo, je patrné na několika fotografiích z dané hodiny.

                                                                                    Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová

Příroda v zimě, 4. A

Letošní rok nám již přinesl ryze zimní počasí. Sněhová nadílka však dlouho nevydržela. Už jsme se smířili s tím, že opravdová zima přebírá svou nadvládu nad počasím velmi pozvolna.

O to více si zdobíme okolí své třídy zimními motivy krajiny.

Když jsme v přírodě probírali učivo o společenstvu lesa, učili jsme se, jak rozeznávat zimní živočichy podle zvuků, stop. Připomněli jsme si, kterak pomáhat zvířatům v zimním čase. Uložili jsme si nově získané poznatky do příštích let.

Pro navození zimní atmosféry jsme malovali stromy obsypané vločkami sněhu, na stromy jsme zavěsili krmítka. Do nich jsme nasypali a přilepili skutečné zrní. Nakrmili jsme tak symbolicky formou koláže stálé ptactvo.

Vypadá to v okolí vašich obydlí také tak? Pak patříte k těm, kteří jsou ohleduplnými milovníky přírody.

Kdybychom otevřeli okna dokořán, jistě by se k nám někteří ptáčci vydali za potravou. Zkombinovali jsme v naší tvorbě řadu doposud osvojených malířských technik. Vznikly plastické práce plné sněhu, zimní atmosféry – opravdová “ zimní idylka“.

Těšíme se na dny plné zimních radovánek. Vážíme si každého dne, jenž nás obdaří sněhovou nadílkou.

Pevně věříme, že  bude neustále přibývat lidí pečujících o přírodu.

Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

Ruce, 4. A

Ruce jsou složitou a citlivou částí lidského těla. Jsou složené z nervů, svalů, kostí. Vnímáme je jako samozřejmou část našeho těla, ale jsou v mnoha ohledech jedinečné. Dokáží neuvěřitelné věci. Mohou zachránit lidský život, ale i zranit. Někteří umělci je užívají místo plátna.

Ruce jsme zakomponovali do naší výtvarné práce. Až jednou pohlédneme na tuto kombinovanou kresbu voskovými pastely a malbu vodovými barvami, vzpomeneme si, jak rychle jsme vyrostli, dospěli.

Naše ruce jsme proměnili v symboly zimy. V obrázcích dětí se objevily zajímavé tvary a detaily.

Pozadí se vyzdobilo sněhovými vločkami.

Kéž bychom naše ruce užívali s rozvahou. Snad Vás pohladí naše ruce prostřednictvím našich obrázků.

Mgr. Jarmila Loudová

Eskymáci, 4.A

Eskymáci, ti se mají,

s tučňáky si povídají.

Žijí v ledové pustině,

s přírodou v souladu jedině.

 

Jejich život v dálce láká

každého malého poškoláka.

Vydejte se s námi do království ledu,

nebojte se, nehledejte v jejich světě žádnou vědu.

 

Tentokrát jsme se ve výtvarné výchově vydali až do Severní Ameriky, kde žijí domorodí obyvatelé – Inuité, známí pod názvem Eskymáci. Ve stručnosti jsme se seznámili s jejich životem.

S Eskymáky bylo veselo, malování nebylo obtížné. Při malbě jsme si uvědomili, jak lze rozpoznat rozdílné znaky jednotlivých ras i z obličeje.

Výzdoba chodby na nás nyní dýchá zimní ledovou atmosférou.

                                                                        Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

PŘÍBĚHY S VYJMENOVANÝMI SLOVY, 4.A

V rámci hodin českého jazyka děti tvořily vlastní krátká vyprávění ke zvoleným řadám VYJMENOVANÝCH SLOV. Výběr záležel na jejich uvážení. Snažily se do příběhů zakomponovat, co nejvíce slov vyjmenovaných a slov příbuzných. Jak se jim dařilo, posuďte sami v několika ukázkách:

Byt u Přibyslavi

Koupili jsme si nový byt u Přibyslavi. Táta Zbyněk byl velmi rád. Rodiče pořídili i nábytek.

Jednou jsme se vydali na výlet do Bydžova. Viděli jsme mnoho zajímavých věcí – na loukách kobyly, býky a ve městě plném obyvatel krásné památky. Výlet se nám vydařil. Ale s chutí jsme se vraceli do svého příbytku. Nadarmo se neříká: „Všude dobře, doma nejlépe.“

Kolektivní práce třídy 4. A z online hodiny

MŮJ KAMARÁD ZBYNĚK
Zbyněk je obyvatel Bydžova. Bydlí v malém bytě s rodiči.
Není tam mnoho nábytku. Jeho maminka zde pěstuje květiny a byliny.
Byt je na okraji města. V dálce jsou z něj vidět pastviny s dobytkem.
Mezi zvířaty jsou býci, králíci, kobyly a jejich mláďata.
Tráví zde spolu neobyčejné prázdniny.                                                             

   TOM. K.

  Naše farma v Hrabyni

Naše býčí farma je krásný příbytek. Máme tam i stáj, do které se schovává všechen dobytek. Nejkrásnější býk jménem Ferdinand pochází z Bydžova. Nejradši má černobýl a ostatní byliny. Jednou se lekl kobylky a rozbil zahradní nábytek. Tatínek na něj musel použít býkovec. Můj miláček je kobyla Hessa, velmi ráda na ní jezdím kolem celé Hrabyně. Chtěla bych ještě hřebce jménem Zbyněk. Bydlet na farmě je prostě nádherné.                                               

Laura K.

 Duch ve mlýně

Jednoho dne byla bouřka a blýskalo se. Najednou jsem uslyšel vzlykot ve mlýně.

Polykal jsem strachy, ale uviděl jsem strýce s lysinou. Poranil si lýtko o lyži.
Uvařil jsem mu čaj z pelyňku.

 Michal Kr.

 

Myš a hlemýžď
Na lesní mýtině u Litomyšle spolu žili myš a hlemýžď. Mysleli si, že se jim tam bude žít nádherně, ale mýlili se. I když si svůj domek z chmýří zamykali, nachomýtl se jim tam hmyz. Myš a hlemýžď se zrovna myli a z leknutí se myši smýkla noha a upadla. Domnívala se, že ji má zlomenou. Naštěstí to byl omyl. Vyskočila, rozdmýchala oheň, aby zatopila,  a v tu ránu hmyz ulétl. „My se máme,“ řekl hlemýžď.                                                                                                                                                        Jáchym T.

 

Sýkorka

Zbyněk bydlí ve  vesnici Přibyslav. Doma mají mnoho dobytka. Nejraději má kobylu Sýkorku. Ta miluje byliny a pelyněk. Jednou v noci, když se blýskalo, se vylekala a utekla. Ráno kobylu hledali všichni obyvatelé vesnice. Sýkorka byla schovaná v příbytku ve vedlejší vesnici u Litomyšle. Zbyněk byl rád, že ji našel a odteď si už všechen dobytek více hlídal.

                                                                              Daniel S.

Dovolená u Bydžova

Letos jsme byli na dovolené u Bydžova. Bydleli jsme v penzionu.
Náš pokoj vypadal jako byt. Byl to pěkný příbytek se starobylým nábytkem.

První den jsme šli na farmu, kde měli býka Zbyňka, bystrou kobylku a ostatní obyčejný dobytek. Na pastvině rostly byliny.

                                                                                                              Michal K.

 

Sýkorky

Venku bývá sychravo, začíná se brzy stmívat. Syn Adam často pozoruje z okna sýkorky. Tatínek pro něho vyrobil krmítko. Sype do něho sýkorkám zrní. Jednou se objevila kočka a vyskočila na krmítko. Adam zasyčel: „Jedeš pryč!“ Kočka se lekla a utekla. K večeři měl chlapec tehdy chleba se sýrem. Sytý Adam pak lehce usínal. V dálce slyšel sýčka.

                                                                                                                       Sabina Ř.

 

 

 

 

 

COVID- 19 očima dětí 4. A

V rámci dvou hodin SLOHU jsme se online věnovali i tématu, které nás nejvíce trápilo. Jak vnímají celou situaci sami žáci, pro mě bylo velmi zajímavé a poučné. Využili jsme v rámci  INSERTU informací  interaktivní bílou tabuli =  WHITEBOARD. Tvořili jsme ALFA BOX na dané téma a také jsme se naučili využívat T-GRAF – skvělou pomůcku pro třídění postojů a názorů dětí. Našli žáci i nějaká pozitiva na této situaci?

Jednoznačně převažovaly minusy, tedy proti. Ale nádherné bylo, že se opravdu našly i neuvěřitelně krásné myšlenky jako pozitiva. Např. fakt, že jsou základní členové rodiny pospolu,  tráví mnohem více času pohromadě. Bohužel to není umožněno všem. Jiní se cítí být naopak osamoceni, neboť jejich rodiče pracují např. v záchranných složkách a jsou doma mnohem méně, navíc jsou odtržení od prarodičů.

Pestrost názorů byla neuvěřitelná. Tyto aktivity mě přesvědčily o tom, že děti mnohdy podceňujeme a i  jejich vnímání problémů bychom se měli mnohem více věnovat.

Přejeme všem pevné zdraví a sdílíme s vámi alespoň několik ukázek z  ALFA BOXŮ = zásobníků slov k tomuto tématu.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Práce dětí: Jana J. a Sabina Ř.

Labyrinty, 4. A

V učivu českého jazyka jsme v rámci distanční výuky hodně opakovali. Prohlubovali jsme také naše znalosti – např. pravopis vyjmenovaných slov. Nacházeli jsme další slova, která pro nás z hlediska pravopisu byla a jsou obtížná. Vysvětlovali jsme si důkladně jejich významy.

Narazili jsme takto i na slovo LABYRINT. Vysvětlili jsme si široký význam tohoto slova. Krétský labyrint patřil neodmyslitelně do řecké mytologie k postavě krétského krále Mínóa.

Pro děti však bylo nejsnazší toto slovo uchopit jako bludiště. Snažily se vytvořit vlastní  labyrinty pro své spolužáky. Někteří žáci spletitý systém chodeb přesně rýsovali, jiní kreslili spleť čar ve zcela odlišných tvarech. Mnohá bludiště odrážela reálný život – např. nás směřovala na nákup do TESCA, jiný labyrint měl  zcela symbolický charakter.  Do dalších bludišť se promítaly zájmy autorů – např. záliba ve hře MINECRAFT. Mnohé z nich přenesly děti i do předškolních let. Tyto práce by mohly sloužit dětem k výukovým účelům v nižších ročnících.

Už nyní se těšíme, až budeme moci ve spletitém systému chodeb bloudit v přímé výuce. Nahlédněte na fotografie některých z nich.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

 

„Příběh nekončí“ – česko-slovenské přátelství se neustále prohlubuje, 4. A

Spolupráce se ZŠ ze Sládkovičova v době distanční výuky

Ačkoli jsme usedli 13. října naposledy do školních lavic, neskončila tím naše pravidelná spolupráce s naší spřátelenou školou ze Slovenska.

V rámci distanční výuky nebyl dostatek prostoru pro aktivity, které jsou pro duševní pohodu každého jedince zcela nezbytné – zpěv, pohyb.

Hudbu vnímám jako všestranný lék. Otevřela jsem dětem sdílené prostředí interaktivní nástěnky. Zde jsme se od počátku všichni sbližovali prostřednictvím písniček. Byly pro nás zdrojem energie a dodávaly nám sílu překonávat těžkosti delšího vzájemného odloučení. Ač jsme si byli vzdáleni vládními nařízeními, stáli jsme blízko sebe díky současným technickým možnostem.

Překonali jsme i stovky kilometrů na Slovensko. Oslovili jsme také žáky této školy. Naši slovenští kamarádi neváhali a poslali nám také odkazy na své oblíbené písně.

Jeden malý interaktivní virtuální prostor nám umožnil ohromnou věc. Rozvinul naše vzájemné poznání, podpořil přátelství. Pomohl nám překonat pocit samoty a odloučení.  U poslechu tanečních písní určitě nikdo neodolal tanci.  Pevně věřím, že se doma i tancovalo a zpívalo. Některé písně mě osobně natolik oslovily, že jsem si u nich i poplakala.

Děkuji Všem svým žákům, paní učitelce Manekové a žákům ze Slovenska, kteří  s námi tvořili jako vždy jednu rodinu. Ráda bych poděkovala i naší paní zástupkyni, která si také našla čas a podpořila nás v této aktivitě.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

Co nám přinesl 13. říjen?, 4. A

13.říjen byl pro všechny školáky a pedagogy posledním společným dnem ve škole. Byly to poslední chvilky plné nervozity a obav.Co nás čeká? Tentokrát pohlížíme na příští dny a týdny
s velkými obavami. Na jaře se školy uzavřely na několik měsíců a nikdo tak dlouhé odloučení nepředpokládal.Před počátkem školního roku jsme opakovaně slyšeli sliby, že školy uzavřeny určitě nebudou, a přesto se tak stalo. Chápeme vážnost situace a jsme si vědomi toho, že to
v současné situaci epidemiologové vyhodnotili jako nezbytné. Uzavření škol má dopad nejen na vzdělanost našeho národa, ale u dětí mladšího školního věku narušuje pevnost základních návyků, které trvá obnovit mnoho týdnů po skončení těchto opatření. O dopadu v sociální  sféře nemluvě.

Přesto jsme v rámci tohoto dne prožili i několik krásných chvilek.  V letošním roce jsme se právě v tento den na dálku propojili s naší spřátelenou školou – dětmi ze Sládkovičova.Několik týdnů příprav se naštěstí dočkalo vytouženého cíle. Stihli jsme to doslova v hodině dvanácté.

Ve společných rozhovorech před naším online propojením jsme překvapivě zjistili, kolik vazeb mají mnozí naši spolužáci právě se Slovenskem. Pocházejí odtud někteří tatínkové  a maminky děti, jiní zde mají příbuzné.

Jak propojení probíhalo?

Naši školu, obec a třídu stručně představil Jáchym. Zvládl to skvěle. Před kamerou se postupně vystřídali téměř všichni žáci 4. A, výjimkou byl jeden nemocný chlapec.  Poté se nám na druhé straně kamery představili žáci 1. ročníku pod vedením své paní učitelky – Mgr. Manekové. Navzájem jsme se naučili krátkou dětskou říkanku ve slovenském jazyce, slovenské děti ji zvládly bravurně v češtině. Tentokrát chyběl zpěv, ten už v tuto dobu nebyl povolen.

Závěrečné slovo jsem si vzala já. Věděla jsme již, že nás čekají v České republice nelehké chvíle, ale všechna má slova byla plná naděje.

Doufáme, že se školy brzy znovu otevřou a všichni se ve zdraví sejdeme.

Přejeme všem lidem pevné zdraví. Věříme v lepší zítřky. Snad jednou podobná omezení natrvalo pominou.

Autor fotografie žáků 4. A v průběhu online propojení: Mgr. S.Maneková