Archiv pro rubriku: Prvouka

Projekt – KOČKY 1. A

Během měsíce června žáci 1. A pracovali na druhém projektu. Tentokrát jsme si vybrali téma kočky. Děti pracovaly ve skupinách, učily se spolupracovat, rozdělit si jednotlivé úkoly, vzájemně se domlouvat, svoji práci ohodnotit a prezentovat ostatním skupinám. Během tohoto projektu jsme si vyzkoušeli myšlenkovou mapu, pětilístek, třídili informace, pracovali s jednoduchým textem, rýsovali a překreslovali obrázky podle osové souměrnosti. V prvouce jsme si také povídali o kočkách (jak vypadají, jaké jsou druhy koček, čím se živí, jak se o ně starat). Dětem se projekt moc líbil a už se těší na další.

Mgr. Dagmar Pelikánová

Foto: Mgr. Dagmar Pelikánová

Klíčení semen ve 3. B

Rostlinka

Z malinkého semínka,
které v zimě spí,
roste malá rostlinka,
když se probudí,
protáhne se, rozhlédne se,
koukne z díry ven,
ukáže se sluníčku,
řekne, dobrý den!

V rámci probírání učiva prvouky Základní znaky rostlin jsme se hodně věnovali tématu klíčení semen. Popsali jsme si, jak to funguje a jaké je potřeba vytvořit podmínky pro klíčení. Prohlédli jsme si obrázky a zhlédli různá časosběrná videa.

Dětem byl zadán dobrovolný úkol provést svůj vlastní pokus s klíčením semen. Mohlo se jednat o tradiční luštěniny (hrách, fazole), ale i jiná semena, klasicky na navlhčené vatě nebo o výsev semínek do misek a truhlíků s hlínou. Pokroky děti zaznamenávaly buď písemně do sešitu prvouky nebo jednoduše fotily a zasílaly. Cílem činnosti bylo pozorovat, jak se semínka za vhodných podmínek probouzí k životu, sledovat jejich změny a pokroky v růstu.

Zajímavou výzvou bylo nechat klíčit v domácích podmínkách semena javoru a dubu, které děti našly při vycházce do přírody nebo sledování klíčení zázvoru.

 

Jak se roste

Starý javor nejmíň posté
vysvětluje, jak se roste:

„Narovnej se! Drž se vzpříma!
Kořeny ti drží hlína.

Svítí slunce? Nastav listy!
Prší? Sláva! Budeš čistý.

Trocha slunce, trocha deště,
povyrosteš, snaž se ještě.

Ještě kus a ještě kousek,
větve do koruny pnou se.

Pro letošek už to stačí,
už uneseš hnízdo ptačí.“

Toníček vytvořil senzační časosběrné video, které je umístěno na youtube. Po dobu 14 dní zaznamenával vývoj semen ředkvičky, dýně, fazole, hrachu a rajčete. Můžete zhlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=oN61yMyB_BY

Děti, které se do úkolu zapojily, to velmi bavilo a rozptýlilo je to během dlouhé distanční výuky. Svoje pěstitelské úspěchy sdílely s kamarády. Ráda bych děti pochválila za jejich tvůrčí činnost. Děkuji také rodičům za jejich pomocnou ruku minimálně při přípravě pokusu a veškerou spolupráci při zasílání fotek.

 

Markéta Eibelová, tř. uč.
práce dětí třídy 3. B

 

JARNÍ NÁSTĚNKA 3. B

Přestože nás první jarní den nepřesvědčil o tom, že jaro je skutečně tady, děti už pozorují změny v přírodě od začátku března. V hodinách prvouky jsme popisovali znaky jara, poznávali první jarní květiny a porovnávali život dětí z Ladova Kalendáře a dnes.

Distanční výuka neposkytuje dětem tolik podnětů jako prezenční výuka, ale nabídla nám zase nové možnosti sdílení zážitků. Předcházela tomu práce s básní Františka Halase Co všechno musí dělat jaro. Děti měly za úkol se část básně naučit zpaměti a s pěkným přednesem ji kamarádům zarecitovat.

Z toho vznikl další dobrovolný úkol nakreslit k básni jarní obrázek nebo na procházce v přírodě fotit proměny jarní přírody (např. jarní květinu, probouzející se hmyz, kvetoucí vrbu, ptáčky nebo jiná zvířata, pěknou jarní krajinu). Postupně nám začala vznikat naše jarní nástěnka.

Mgr. Markéta Eibelová, tř. uč.

František Halas: Co všechno musí dělat jaro

Vytáhnout trávu z hlíny
a na zeleno natřít.
Načernit pěkně stíny
a všechno živé sbratřit.

Nachystat noty ptáčkům,
obléci nahé stromy,
vysmát se poškoláčkům,
pozlatit střechy, domy.

Všem hadům svléci kůži,
načesat řádně louky,
spočítat lístky růží
a pruty leštit, brouky.

Rozmíchat v lese barvy
a kdeco zrána zrosit,
probudit v zemi larvy
a teplo do děr nosit.

Včeličkám květy sladit
a děcka nutit vstávat
a kožich kočkám hladit
a peckám jádra dávat.

obrázky a fotky žáků třídy III. B

Obec Ivančice 3.A, 3.B

V rámci prvouky jsme s dětmi probírali téma Naše obec. Nejprve jsme si ve škole povídali o Ivančicích – historických budovách, významných osobnostech, kulturních památkách a pověstech. Pro zpestření výuky jsme se vydali na vycházku a svoje znalosti jsme si zopakovali přímo na místě. Na vycházce jsme navštívili náměstí, ulici Rybářskou, Židovskou synagogu, městské hradby, pozůstatky Jednoty bratrské a židovský hřbitov s komentovanou prohlídkou. Další den jsme měli objednanou prohlídku expozice Vladimíra Menšíka a kostelní věže.

Věříme, že se nám povedlo v dětech prohloubit lásku k městu, kam chodí do školy.

Mgr. Zdeňka Marková, Mgr. Veronika Válková

Ochraňuj Zemi, 3. B

Ochraňuj Zemi

Čas běží jako voda. 22. dubna jsme si opět připomněli DEN ZEMĚ. Tento svátek se slaví po celém světě. Je vhodnou příležitostí pro všechny z nás, abychom se zamysleli nad ochranou naší planety. Vysvětlila jsem dětem některé vztahy a souvislosti, snažila jsem se podpořit jejich vnímání reality, ochotu dozvědět se více.

  1. duben oslavuje Zemi jako místo, které umožňuje existenci života – lidí, živočichů i rostlin. Dává nám vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, jídlo, bez kterého bychom nemohli být, prostor, v němž žijeme a mnoho dalšího. Její zdroje nejsou nevyčerpatelné, což často přehlížíme.

Lidé Zemi ubližují. Zamořují vzduch vypouštěním životu škodlivých a nebezpečných látek, znečišťují vodu v řekách, mořích a jezerech, ničí životní prostředí živočichům.Škodíme tím sami sobě, většinou jsme omezení a nedíváme se do budoucna. Ačkoli máme dar myslet, jsme v tomto ohledu velmi krátkozrací.

Myslím si , že je velmi důležité, aby děti od útlého věku vnímaly význam ochrany Země. Po celý týden jsme se všichni průběžně připravovali na oslavy DNE ZEMĚ. Sledovali jsme působivá videa, četli jsme zajímavé články. K rychlému přehledu všech možností, jak můžeme přispět k ochraně Země, jsme použili systém SHOUT IT OUT / v překladu Vykřikni to nahlas./. Pomocí tabletů, mobilních zařízení jsme své myšlenky v počítačové podobě odesílali paní učitelce. O svých nápadech jsme poté diskutovali. Podařilo se nám jich během krátké chvilky seskupit téměř 100. Snad nezůstane jen u slov, činy totiž mluví za vše.

Ve slohu jsme Zemi napsali krátké vzkazy. V hodině výtvarné výchovy jsme namalovali velké plátno, které zachycovalo prostředí našeho lesa. Každý přispěl kresbou zástupců živočišné a rostlinné říše. Krásná krajina nenarušená činností člověka bude zpestřovat okolí naší třídy. Výstupem našeho týdenního projektu byly jedinečné zážitky, namalovaná přírodní krajina, spousta dobrých nápadů sepsaných i v písemné podobě pro budoucí generace. Pevně věříme, že přírodní krásy zůstanou zachovány i pro naše děti a další lidská pokolení.

Co by to bylo za oslavu DNE ZEMĚ, kdybychom seděli jen ve třídě. Chyběly by nám ty opravdové prožitky. Udělali jsme si soukromou oslavu DNE ZEMĚ. Nemuseli jsme chodit daleko. Na pozemku školy máme krásnou travnatou plochu osázenou keři a stromy. Počasí nám přálo, bylo nádherně slunečno. V přírodě se ukrývalo 30 zástupců živých organizmů.

Schovala jsem dětem mezi houští, stromy i do trávy karty s jejich obrázky, názvy a základními informacemi o nich. Žáci pracovali ve skupinách. Vnímali okolní krásu a přitom opakovali učivo prvouky. Třídili 10 zástupců hub, rostlin a živočichů. Zapisovali si jejich názvy, zařazovali je podle společných znaků. Poté jsme si našli ve volné přírodě místo, kde nám bylo nejvíce příjemně. Na tomto místě jsem žáky na památku vyfotila. Pro zpestření však na všechny čekala i sladká odměna – vskutku přírodní poklad. Nikdo neuhodl, o co se jedná. Podle tvaru a váhy nepoznali sklenici se včelím medem. Každý ho ochutnal. Měla jsem radost, s jakou chutí si všichni přidávali. /Úplně zapomněli, že se těšili na pořádný kus čokolády a jiné cukrovinky./

Nejkrásnější pro mě v tento den bylo pozorovat, s jakou radostí se v přírodě žáci pohybovali. Byla jsem šťastná, protože se v jejich očích odrážela spokojenost. Snad se jim tyto okamžiky vryly do paměti. Když jsme tento den hodnotili, všichni si ho velmi pochvalovali. Pevně doufám, že pomohl upevnit můj odkaz pro všechny: „Dělejme vše pro to, aby okolní příroda byla stále krásná.“

Každý z nás může vykonat nějakou, byť drobnou věc kdykoli během roku, nemusí to být zrovna 22. dubna. Není třeba uklízet celý les či vysázet stromořadí. Námětů je okolo nás spousta. Pokud se budete pozorně dívat kolem sebe, jistě na něco přijdete. Děkujeme.

                                                            Za kolektiv žáků 3. B Mgr. Jarmila Loudová

POZNÁVÁME HOUBY, 3. B

POZNÁVÁME HOUBY

 

Hříbku, hřibe, ukaž se mi,

už se nekrč někde v zemi.

Vystrč na mě hlavičku,

pojď do mého košíčku.

Možná by nám naše veršíky mohly pomoci při hledání hub v lese, určitě nám dodají kapičku trpělivosti. Víc než schopnost rýmovat v lese však uplatníme pozorné oči a znalosti, které postupně získáváme v hodinách prvouky, v pozdějším věku v přírodovědě a přírodopisu. I když nám začalo teprve jaro, už nyní se připravujeme na houbařskou sezónu.

Nejvíce hub roste v období léta a podzimu. Nacházíme je v lesích i na loukách. Každá houba má v lesním prostředí své pevné místo. Muchomůrky zdobí zelené mechové koberce svými červenými klobouky, bedly vypadají na zemi jako malá paraplíčka, žlutá kuřátka a lišky rozzáří zelený porost “ slunečními paprsky“.

I když jsou houby hůře stravitelné, jsou příjemným zpestřením jídelníčku. Mají v našem životě své pevné místo. Tvoří samostatnou skupinu živých organizmů. Často žijí v symbióze s rostlinami, vzájemně si pomáhají při růstu a získávání živin.

Které houby jsou nejlepší?

Je snadné odpovědět. Jsou to ty, které si v lesích sami nasbíráme. Bez znalostí hub se však neobejdeme. Sbírat můžeme jen jedlé druhy, pozor musíme dávat na záměnu s houbami nejedlými, případně i jedovatými. Na otravu houbami zemřely desítky lidí, to mějme neustále na paměti. Naučili jsme se houbařské desatero. Budeme respektovat hlavní zásadu – do košíku nesbíráme houby, které bezpečně nepoznáme.

Těšíme se na novou houbařskou sezónu. Připravili jsme si vlastní základní malý atlas. Houby jsme v něm popsali a nakreslili. Sledovali jsme několik prezentací a pořadů o houbách, navodily nám příjemné chvíle.

Všem houbařům přejeme plné košíky „praváků“ a dalších chutných hub.

Snad vás v lese potkáme nejen na houbách. Odpoutejte se občas od hluku města a vydejte se číst z nejkrásnější knihy života – přírody.

Číst v ní mohou všichni, kteří ji mají rádi a chtějí jí blíž rozumět. Na společné setkání v lese se těší žáci 3. B.

                                                                                     Mgr.Jarmila Loudová a žáci 3.B

 

Bylinky patří do každé rodinky, 3. B

Bylinky patří do každé rodinky

V učivu prvouky jsme poznávali několik týdnů základní zástupce léčivých, plevelných, jedovatých a okrasných rostlin. Každá rostlina byla něčím výjimečná. Poznat byliny podle fotografií a obrázků je snadné. Ale dokážeme je sami namalovat natolik přesně, aby je podle naší kresby poznali spolužáci?

Právě kresba vybraných druhů bylin byla naším úkolem v hodině výtvarné výchovy. Z přichystané výstavky obrázků bylin si každý žák vybral jednu jako předlohu pro svou kresbu. Snažil se ji co nejlépe zachytit.

Zopakovali jsme si, jak provést náčrt – rozvrhnout si tvar, velikost a přitom nezabíhat do detailů. Ke kresbě jsme užívali pastelky s názvem PROGRESSO. Jsou oproti obyčejným pastelkám lépe roztíratelné, mají výraznější odstíny.

Všichni jsme se snažili. Na počátku práce jsme se bylinkám přiblížili pomocí nádherné prezentace, paní učitelka provoněla třídu vůní květin z rozprašovače, přinesla nám i skutečný pozdrav jara – voňavé květy fialek.

Na nejlepší tři malíře tentokrát čekala sladká perníková odměna. Pochvala však patří všem, na každém obrázku bylo vidět velké úsilí.

Zda se nám nelehký úkol podařil, posuďte sami na fotografiích našich obrázků.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Člověk – poznáváme své tělo, 1. A

Tématem našich hodin prvouky je nyní člověk. S dětmi určujeme jednotlivé části těla člověka podle skutečnosti nebo obrázku. Všímáme si také rozdílů mezi jednotlivými dětmi jako je výška, barva vlasů a očí…

K procvičování částí těla si děti vytvořily v hodině výtvarné výchovy na velký arch papíru vlastní obrázek postavy. Modelem nám byly nejmenší děti třídy Natálka Kyseláková a Tobiášek.

O dokončení obrázku se už postaraly ostatní děti, které ve dvou skupinách postavy výtvarně zpracovaly. Podívejte se, jak se dětem práce podařila. Na závěr jedna z motivačních hádanek, kterými si učivo zpestřujeme.

                                                                 Markéta Eibelová, tř. uč.

Člověk

 

Dvě dupadla, dvě skákadla,      (NOHY)

nad skákadly sud,                      (BŘICHO)

nad sudem hrabadla,                 (RUCE)

nad hrabadly kývadlo,              (KRK)

na kývadle zívadlo,                    (ÚSTA)

nad zívadlem kýchadlo,            (NOS)

nad kýchadlem koukadla,         (OČI)

nad koukadly mrkadla,             (ŘASY)

nad mrkadly skalina,                 (ČELO)

nad skalinou houština.              (VLASY)

 

 

Vánoce – nejkrásnější svátky v roce, 3.B

Vánoce – nejkrásnější svátky v roce

Celý rok se těšíme na společné chvilky oslavy Vánoc. Čas rychle míjí, a tak se adventní čas vrátil dříve, než jsme se nadáli.

Ráno byla naše třída v „novém kabátku“. Děti měly lavice uspořádané do tvaru písmene U. Uprostřed byla připravená drobná tabule. Její součástí bylo vánoční cukroví, vánočka, adventní věnec a další ozdobné prvky – svíčky, keramické nádoby na vonné éterické oleje.

V míse s vodou plavaly připravené lodičky se svíčkami a nechyběla také domácí jablíčka.

Na interaktivní tabuli jsme si od rána promítali vánoční obrázky pana Lady. Ozýval se zpěv koled. Díky nápovědě slov, mohl zpívat každý s profesionálním pěveckým podkladem. Nikdo se nemusel bát, že selže jeho paměť. Přece jen koledy zpíváme jen v jediném měsíci v roce a často se slova písní znovu zapomenou.

Děti měly na tento den jediný úkol – přijít s dobrou náladou. Stromeček zářil celý den. Pod ním ráno ležela hromada dárečků . Část z nich tvořila tombola, ostatní byly určené pro konkrétní kamarády ze třídy.

Nejprve jsme se přenesli do anglicky mluvících zemí. Přišel za námi Santa Claus a doprovodný pomocník – elf. Vyfotili jsme se s nimi u stromečku. I když naše tradice hovoří o Ježíškovi, bylo to krásné zpestření dne. Učili jsme se o této postavě krásné vánoční písně v hodinách anglického jazyka. Není divu, že mezi nás zavítal osobně.

Vyzkoušeli jsme si některé vánoční zvyky. Pouštěli jsme lodičky, házeli jsme pantoflem a rozkrajovali jsme jablka. V každém byla hvězdička, což nás velmi potěšilo. Být zdravý a šťastný po celý nový rok chce každý z nás. Aby se nás štěstí drželo, na jablíčkách jsme si pochutnali, rozkrájela se i čerstvá vánočka.

Zatímco jsem vařila dětem připravené čaje, děti si krátily chvilky čekání sledováním vánoční epizody z animovaného filmu Bubáci a hastrmani. Přibližovala dětem cestu do Betléma. Sledování této pohádky od Josefa Lady jsme měli slíbeno již delší dobu.

O ilustrátorovi a spisovateli jsme si četli, v čítance se jeho příběhy a ilustrace opakovaně objevily.

Bylo třeba se také srdečně zasmát. O to se pokusila postavička Hurvínka ve dvou příbězích s vánoční a zimní tematikou. Nahlédli jsme také do pohádky, která patří neodmyslitelně k našemu městu. Významnou roli v ní ztvárnil Vladimír Menšík. Už asi tušíte, že se jednalo o filmové ztvárnění Šípkové Růženky – film Jak se budí princezny.

Vyprávěla jsem dětem o dalších zvycích vánočního času. Zatímco jsme všichni usrkávali teplé čajíky a pojídali jsme cukroví, hodiny se posunuly již k desáté. Slíbili jsme si, že až do této doby vydržíme s rozdáváním a rozbalováním dárků. Tak se také stalo.

Nejprve se losovalo o dárky z tomboly a paní učitelka nám rozbalila své dárečky připravené pro nás.Každý si odnášel barevné bločky na vzkazy a barevnou ozdobu na stromeček. Abychom si byli o Vánocích blíž a vzpomněli jsme si na chvíle strávené spolu, měla by viset na našich vánočních stromech. Následně se rozbalovaly dárečky se jmény. Chvíli jsme sledovali pohádku Tři bratři a došlo i na taneční chvilku..

Kladla jsem dětem na srdce, aby se během delší doby odpočinku o prázdninách nezapomínaly i hýbat. Tak jsme si všichni museli připomenout, jak je báječné si pustit pěknou rytmickou hudbu a rozhýbat svá těla. Využila jsem k tomu zahraniční dětské písničky. Bylo opravdu veselo. Před odchodem domů jsme si znovu zanotovali koledy.

Celé dopoledne rychle uběhlo. Naše cesty se na 14 dnů rozešly a setkáme se až v novém roce. Budeme se těšit zpět mezi své kamarády. Vždyť i třídní kolektivy jsou prostředí, které je naším druhým domovem. Strávíme v ní téměř polovinu každého dne.

Jsou před námi nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Ať jsou plné klidu a pohody, v novém roce vám přejeme zejména pevné zdraví.

 

                                                                         Mgr. Jarmila Loudová a kolektiv dětí 3. B

Prevence je důležitou součástí výuky – 3. B

Prevence je důležitou součástí výuky

 

V rámci všech úrovní vzdělávání jsou děti preventivně školeny proti vlivům, které by mohly ohrožovat jejich současný i budoucí život. I když je prevence součástí každodenní výuky, z úst učitelů nemá takovou váhu jako slova opravdového policisty. Uniforma a skutečný odznak ochránců zákona je dokladem vážnosti všech věcí, které je třeba dětem pravidelně připomínat.

Na naši školu dochází pravidelně velmi sympatická uniformovaná policistka Mgr. Zdeňka Procházková. Beseduje s dětmi

o základních věcech, které by měly být neustále v jejich povědomí.

Při poslední schůzce, která proběhla v úterý 6. října v rámci výuky, si žáci 3. ročníků pod jejím vedením zopakovali principy chování chodců, cyklistů. Učivo dopravní výchovy ovládlo v posledních dnech i naši výuku v prvouce. Vědomosti, jež jsme si připomněli, i nové poznatky, nám budou prospěšné po celý život. Nerespektovat zásady bezpečnosti nás může stát život.

Aby tato tematika byla alespoň trošku odlehčená, mohli si žáci vyzkoušet, jaké je být spoutaný opravdovými pouty.

Kupodivu se nikdo nebál. Roli „padouchů“ v rukách zákona si chtěli vyzkoušet všichni. Rozhodně mezi námi nepanoval pocit strachu či obav. Všichni se usmívali a nemohli se dočkat, kdy dojdou na řadu. Někteří vytvořili pouty nerozlučné dvojice, jiní se s rolí pachatelů sžili sólově.

Děkujeme Mgr. Zdeňce Procházkové a Policii ČR za pravidelnou osvětu v našich řadách.

Pevně doufám, že si na její slova v případě potřeby vzpomeneme a dokážeme je užít i v praxi.

                                                                        Za žáky 3. B Mgr. Jarmila Loudová