Archiv pro rubriku: předměty

PŘÍBĚHY S VYJMENOVANÝMI SLOVY, 4.A

V rámci hodin českého jazyka děti tvořily vlastní krátká vyprávění ke zvoleným řadám VYJMENOVANÝCH SLOV. Výběr záležel na jejich uvážení. Snažily se do příběhů zakomponovat, co nejvíce slov vyjmenovaných a slov příbuzných. Jak se jim dařilo, posuďte sami v několika ukázkách:

Byt u Přibyslavi

Koupili jsme si nový byt u Přibyslavi. Táta Zbyněk byl velmi rád. Rodiče pořídili i nábytek.

Jednou jsme se vydali na výlet do Bydžova. Viděli jsme mnoho zajímavých věcí – na loukách kobyly, býky a ve městě plném obyvatel krásné památky. Výlet se nám vydařil. Ale s chutí jsme se vraceli do svého příbytku. Nadarmo se neříká: „Všude dobře, doma nejlépe.“

Kolektivní práce třídy 4. A z online hodiny

MŮJ KAMARÁD ZBYNĚK
Zbyněk je obyvatel Bydžova. Bydlí v malém bytě s rodiči.
Není tam mnoho nábytku. Jeho maminka zde pěstuje květiny a byliny.
Byt je na okraji města. V dálce jsou z něj vidět pastviny s dobytkem.
Mezi zvířaty jsou býci, králíci, kobyly a jejich mláďata.
Tráví zde spolu neobyčejné prázdniny.                                                             

   TOM. K.

  Naše farma v Hrabyni

Naše býčí farma je krásný příbytek. Máme tam i stáj, do které se schovává všechen dobytek. Nejkrásnější býk jménem Ferdinand pochází z Bydžova. Nejradši má černobýl a ostatní byliny. Jednou se lekl kobylky a rozbil zahradní nábytek. Tatínek na něj musel použít býkovec. Můj miláček je kobyla Hessa, velmi ráda na ní jezdím kolem celé Hrabyně. Chtěla bych ještě hřebce jménem Zbyněk. Bydlet na farmě je prostě nádherné.                                               

Laura K.

 Duch ve mlýně

Jednoho dne byla bouřka a blýskalo se. Najednou jsem uslyšel vzlykot ve mlýně.

Polykal jsem strachy, ale uviděl jsem strýce s lysinou. Poranil si lýtko o lyži.
Uvařil jsem mu čaj z pelyňku.

 Michal Kr.

 

Myš a hlemýžď
Na lesní mýtině u Litomyšle spolu žili myš a hlemýžď. Mysleli si, že se jim tam bude žít nádherně, ale mýlili se. I když si svůj domek z chmýří zamykali, nachomýtl se jim tam hmyz. Myš a hlemýžď se zrovna myli a z leknutí se myši smýkla noha a upadla. Domnívala se, že ji má zlomenou. Naštěstí to byl omyl. Vyskočila, rozdmýchala oheň, aby zatopila,  a v tu ránu hmyz ulétl. „My se máme,“ řekl hlemýžď.                                                                                                                                                        Jáchym T.

 

Sýkorka

Zbyněk bydlí ve  vesnici Přibyslav. Doma mají mnoho dobytka. Nejraději má kobylu Sýkorku. Ta miluje byliny a pelyněk. Jednou v noci, když se blýskalo, se vylekala a utekla. Ráno kobylu hledali všichni obyvatelé vesnice. Sýkorka byla schovaná v příbytku ve vedlejší vesnici u Litomyšle. Zbyněk byl rád, že ji našel a odteď si už všechen dobytek více hlídal.

                                                                              Daniel S.

Dovolená u Bydžova

Letos jsme byli na dovolené u Bydžova. Bydleli jsme v penzionu.
Náš pokoj vypadal jako byt. Byl to pěkný příbytek se starobylým nábytkem.

První den jsme šli na farmu, kde měli býka Zbyňka, bystrou kobylku a ostatní obyčejný dobytek. Na pastvině rostly byliny.

                                                                                                              Michal K.

 

Sýkorky

Venku bývá sychravo, začíná se brzy stmívat. Syn Adam často pozoruje z okna sýkorky. Tatínek pro něho vyrobil krmítko. Sype do něho sýkorkám zrní. Jednou se objevila kočka a vyskočila na krmítko. Adam zasyčel: „Jedeš pryč!“ Kočka se lekla a utekla. K večeři měl chlapec tehdy chleba se sýrem. Sytý Adam pak lehce usínal. V dálce slyšel sýčka.

                                                                                                                       Sabina Ř.

 

 

 

 

 

COVID- 19 očima dětí 4. A

V rámci dvou hodin SLOHU jsme se online věnovali i tématu, které nás nejvíce trápilo. Jak vnímají celou situaci sami žáci, pro mě bylo velmi zajímavé a poučné. Využili jsme v rámci  INSERTU informací  interaktivní bílou tabuli =  WHITEBOARD. Tvořili jsme ALFA BOX na dané téma a také jsme se naučili využívat T-GRAF – skvělou pomůcku pro třídění postojů a názorů dětí. Našli žáci i nějaká pozitiva na této situaci?

Jednoznačně převažovaly minusy, tedy proti. Ale nádherné bylo, že se opravdu našly i neuvěřitelně krásné myšlenky jako pozitiva. Např. fakt, že jsou základní členové rodiny pospolu,  tráví mnohem více času pohromadě. Bohužel to není umožněno všem. Jiní se cítí být naopak osamoceni, neboť jejich rodiče pracují např. v záchranných složkách a jsou doma mnohem méně, navíc jsou odtržení od prarodičů.

Pestrost názorů byla neuvěřitelná. Tyto aktivity mě přesvědčily o tom, že děti mnohdy podceňujeme a i  jejich vnímání problémů bychom se měli mnohem více věnovat.

Přejeme všem pevné zdraví a sdílíme s vámi alespoň několik ukázek z  ALFA BOXŮ = zásobníků slov k tomuto tématu.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Práce dětí: Jana J. a Sabina Ř.

„Příběh nekončí“ – česko-slovenské přátelství se neustále prohlubuje, 4. A

Spolupráce se ZŠ ze Sládkovičova v době distanční výuky

Ačkoli jsme usedli 13. října naposledy do školních lavic, neskončila tím naše pravidelná spolupráce s naší spřátelenou školou ze Slovenska.

V rámci distanční výuky nebyl dostatek prostoru pro aktivity, které jsou pro duševní pohodu každého jedince zcela nezbytné – zpěv, pohyb.

Hudbu vnímám jako všestranný lék. Otevřela jsem dětem sdílené prostředí interaktivní nástěnky. Zde jsme se od počátku všichni sbližovali prostřednictvím písniček. Byly pro nás zdrojem energie a dodávaly nám sílu překonávat těžkosti delšího vzájemného odloučení. Ač jsme si byli vzdáleni vládními nařízeními, stáli jsme blízko sebe díky současným technickým možnostem.

Překonali jsme i stovky kilometrů na Slovensko. Oslovili jsme také žáky této školy. Naši slovenští kamarádi neváhali a poslali nám také odkazy na své oblíbené písně.

Jeden malý interaktivní virtuální prostor nám umožnil ohromnou věc. Rozvinul naše vzájemné poznání, podpořil přátelství. Pomohl nám překonat pocit samoty a odloučení.  U poslechu tanečních písní určitě nikdo neodolal tanci.  Pevně věřím, že se doma i tancovalo a zpívalo. Některé písně mě osobně natolik oslovily, že jsem si u nich i poplakala.

Děkuji Všem svým žákům, paní učitelce Manekové a žákům ze Slovenska, kteří  s námi tvořili jako vždy jednu rodinu. Ráda bych poděkovala i naší paní zástupkyni, která si také našla čas a podpořila nás v této aktivitě.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

Mikuláš 4. B

Během distanční výuky měli žáci vytvořit Mikuláše podle návodu. Mohli si ho přizpůsobit své fantazii a svým materiálním možnostem. Moc se jim povedli.

Mgr. Veronika Válková

Podzim v oddělení Lvíčat

Oddělení Lvíčat tvoří děti 3. a 4. tříd. Letos je naše družinka spojená s 1.A, ale rychle jsme se tady „zabydleli“.

Hned začátkem září jsme začali s podzimním tvořením, zopakovali si pravidla a „nastartovali“ tak nový školní rok. Děti jsou velmi šikovné, nápadité a soutěživé, plní úkoly detektiva Vrťapky, luští různé kvízy a křížovky.

Vytvořili jsme si společně spoustu podzimní dekorace, kouzlili s podzimními barvami a nazdobili třídu Halloweenem.

Bohužel jsme toho více nestihli, ale budeme doufat, že se zase brzy všichni sejdeme. Všem přejeme hodně zdraví a brzy na shledanou.

Oddělení Lvíčat s p. vychovatelkou P. Sýkorovou

 

Foto: P. Sýkorová

Podzimní tvoření ve 3. A v době distanční výuky

Je tu podzim. Listí se barví všemi barvami, fouká vítr, je mlha a občas i zaprší.

Děti jsou doma a v rámci distanční výuky, která probíhá on-line, dostaly za úkol vytvořit podzimního skřítka nebo nějaké zvířátko z přírodních materiálů, které nám teď příroda hojně poskytuje.

Myslím, že děti byly velmi šikovné a vy se můžete podívat, jak se jim zadání podařilo splnit.

Mgr. Hana Procházková

Foto: žáci 3. A

 

Strom na zahradě…školní – VV v 7. ročníku

Krásné podzimní dny, kdy jsme ještě mohli být ve škole, strávili jsme ve výtvarce v tzv. plenéru, neboli venku.
Stačí vyjít jen ze dveří školy (zadním vchodem) a ocitneme se v podstatě uprostřed přírody – školní zahrada nabízí tolik úžasných míst a objektů k pozorování a výtvarnému zpracování! Jedním z takových objektů je například strom, a právě ten se stal námětem výtvarného úkolu v 7. ročnku.
Každý žák si vybral „svůj“ strom v zahradě a kreslil – nejprve náčrt tužkou, pak pěkně barevně pastelkami, a nakonec přišlo lehké nastínění pozadí pomocí akvarelové techniky.
Co žák, to jiný strom. Přestože někteří si vybrali stejný objekt, ukázalo se, že každý z žáků má originální pohled a dosáhnou též jedinečného ztvárnění (vidíte, všichni jste to dokázali – to zdůrazňuji proto, že jsem asi 50x slyšela: „to nezvládnu“, „to neumím“, „nevím, jak na to“ nebo „já to nechápu“..)
Výsledkem je galerie neopakovatelné rozmanitosti výtvarného vyjadřování, i když stejnými výtvarnými prostředky, neboli když 70 lidí dělá totéž, není to totéž.
A v tom je to kouzlo.

U školy, za školou, kolem školy, ve škole… s 8. a 9. ročníkem ve výtvarce

Ještě před uzavřením škol jsme ve výtvarné výchově stihli uskutečnit krátkou výtvarnou řadu s tématem „Naše škola, jak ji vidím já“.
Důvodem k realizaci tohoto tématu je 90. výročí založení naší školy (zal. r.1930) – s žáky 8. ročníku jsme nejprve „obléhali školu zvenčí“ a kreslili budovu s úkolem pokusit se o perspektivní zobrazení. Záměrně jsme vynechali pohled z ulice, tedy zepředu, který je všem notoricky známý, a naopak jsme se zaměřili na pohledy, které nejsou kolemjdoucím a ne-žákům naší školy známé.
Deváťáci se pak pokusili o „impresionistické“ zachycení školní zahrady a průhledů směrem od školy do různých stran.
Poté jsme se opět vrátili „do školy“ a opět žáci 9. ročníku pokusili se oživit interiéry školních chodeb pomocí průhledných geometrizujících objektů.

Tak to jsou naše dárky pro Tebe, Školo: Všechno nejlepší k narozeninám!

Autoportrét z doby koronavirové

Po loňské koronavirové pauze jsme se ve výtvarce opět pustili do tvůrčí práce, avšak stále poznamenané opatřeními proti koronaviru – v rouškách. A tak jsem se rozhodla toto nezapomenutelné období nabídnout žákům 8. a 9. ročníku jako zahajovací téma, a sice ve formě jakési sebereflexe – čili autoportrétu, který byl ovšem též jiný, než by čekali. Jednalo se totiž o autoportrét v roušce – tedy v roušce, jakou by si sami chtěli navrhnout.
Myslím, že i světoví designéři by se některými našimi návrhy mohli inspirovat:)

Co nám přinesl 13. říjen?, 4. A

13.říjen byl pro všechny školáky a pedagogy posledním společným dnem ve škole. Byly to poslední chvilky plné nervozity a obav.Co nás čeká? Tentokrát pohlížíme na příští dny a týdny
s velkými obavami. Na jaře se školy uzavřely na několik měsíců a nikdo tak dlouhé odloučení nepředpokládal.Před počátkem školního roku jsme opakovaně slyšeli sliby, že školy uzavřeny určitě nebudou, a přesto se tak stalo. Chápeme vážnost situace a jsme si vědomi toho, že to
v současné situaci epidemiologové vyhodnotili jako nezbytné. Uzavření škol má dopad nejen na vzdělanost našeho národa, ale u dětí mladšího školního věku narušuje pevnost základních návyků, které trvá obnovit mnoho týdnů po skončení těchto opatření. O dopadu v sociální  sféře nemluvě.

Přesto jsme v rámci tohoto dne prožili i několik krásných chvilek.  V letošním roce jsme se právě v tento den na dálku propojili s naší spřátelenou školou – dětmi ze Sládkovičova.Několik týdnů příprav se naštěstí dočkalo vytouženého cíle. Stihli jsme to doslova v hodině dvanácté.

Ve společných rozhovorech před naším online propojením jsme překvapivě zjistili, kolik vazeb mají mnozí naši spolužáci právě se Slovenskem. Pocházejí odtud někteří tatínkové  a maminky děti, jiní zde mají příbuzné.

Jak propojení probíhalo?

Naši školu, obec a třídu stručně představil Jáchym. Zvládl to skvěle. Před kamerou se postupně vystřídali téměř všichni žáci 4. A, výjimkou byl jeden nemocný chlapec.  Poté se nám na druhé straně kamery představili žáci 1. ročníku pod vedením své paní učitelky – Mgr. Manekové. Navzájem jsme se naučili krátkou dětskou říkanku ve slovenském jazyce, slovenské děti ji zvládly bravurně v češtině. Tentokrát chyběl zpěv, ten už v tuto dobu nebyl povolen.

Závěrečné slovo jsem si vzala já. Věděla jsme již, že nás čekají v České republice nelehké chvíle, ale všechna má slova byla plná naděje.

Doufáme, že se školy brzy znovu otevřou a všichni se ve zdraví sejdeme.

Přejeme všem lidem pevné zdraví. Věříme v lepší zítřky. Snad jednou podobná omezení natrvalo pominou.

Autor fotografie žáků 4. A v průběhu online propojení: Mgr. S.Maneková