Archiv pro rubriku: předměty

Mikulášská nadílka v 5.A

Ve čtvrtek 5. prosince navštívil Mikuláš s jeho družinou postupně všechny třídy 1. stupně. Některé děti přicházely do školy s obavami, ale většina se na příchod Mikuláše, anděla a čertů velmi těšila. Ačkoli tato skupinka obchází domácnosti s dětmi 5. prosince až v předvečer svátku sv. Mikuláše, ve školním prostředí probíhá nadílka vždy během dopoledne.

Čerti mírně postrašili zlobivé děti. Následně žáci dostali od Mikuláše a anděla balíčky, v nichž našli ovoce i drobné sladkosti. Zážitky, které jsme si z dnešního dne všichni odnesli, však byly mnohem důležitější než sladká odměna.

Každoročně s organizací pomáhají žáci z 9. ročníku. Děkujeme jim.

Fotografie z mikulášské nadílky vám lépe přiblíží atmosféru v 5.A v tento den.

Mgr. Jarmila Loudová

Mystika a tajemství ve znacích a kódech – výtvarka v 9. ročníku

Na podzim jsme s žáky 9. ročníku navštívili v rámci výtvarné výchovy ivančický židovský hřbitov. Tam jsme poodhalili tajemství a mystiku hebrejského písma na základě reliéfů na historických náhrobních kamenech. Záhadné symboly a neznámé znaky žáci kreslili uhlem a rudkou.
Znaky hebrejského písma a významem objevených obrazců jsme se zabývali následně v další hodině výtvarky.
Protože hebrejsky nikdo z nás neumí, působí na nás tyto znaky jako neznámé a záhadné kódy. Tato myšlenka nás přivedla k tématu židovské legendy o bájném Golemovi, jehož síla byla probuzena tajemným kódem neboli šémem rabína Löwyho.
Začali jsme hledat podobné kódy v našem současném životě a zjistili jsme, že jím může být třeba čárový kód či QR kód. A tak grafickou kombinací hebrejských znaků a čtvercového systému QR kódu vytvořili žáci jakýsi „šém“ pro oživení robota – Golema v podobě jednoduchého tisku z papírové matrice.

V polární pustině , 5.A

I světadíl Antarktida

má své velmi chladné klima.

V polární pustině

je zima stále jedině.

 Tučňáci si v hejnech hoví,

ryby z moře denně loví.

Vydejte se s námi sem,

poznat jejich rodnou zem.

 Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.

Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.

Mgr. Jarmila Loudová

Listopad u Dráčků a Lvíčat

V tomto měsíci jsme se pomalu rozloučili s podzimem, vytvořili poslední podzimní dekorace. Jako každým rokem, tak i letos, nás Martin “ překvapil “ a nedovezl žádný sníh. Ale přesto děti z oddělení Lvíčat vyrobily krásné koně, kluci na hůlkách a holčičky jednorožce z plechovek. Celý měsíc jsme pracovali na výrobcích k rozsvícení stromečku ve městě. Lvíčata se pustila s chutí do tvoření a vykouzlila svícny, věnečky, dózičky, sobíky s překvapením a už jednou zmíněné koně na hůlce. Oddělení Dráčků šilo a vyšívalo vánoční ozdoby z různě barevných plyšových látek na stromeček. Děti měly z výrobků velkou radost a za odměnu dostaly malou sladkost.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou, 5.A

Chceme-li někoho potěšit, popřát mu, nesmí chybět v našich rukách kytice. Ne nadarmo se říká: “ Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou.“

Čas běží jako voda. My všichni trávíme denně téměř polovinu dne v prostředí školy. Získáváme zde základy pro život. Je místem setkávání s přáteli. Vzdělává nás a motivuje pro další život.

Sdělit jí, jak moc si uvědomujeme její význam, nám pomohlo právě výtvarné zpracování. Poděkovali jsme jí vytvořením ohromné vázy s květinami. Každý květ symbolizuje jeden její rok. Prozatím je jich 89, ale právě v příštím roce jich bude již 90. Tolik let naše škola předává radost a zajišťuje vzdělání tisícům dětí. Když nezapomínáme na každoroční jubilea svých blízkých, nesmíme zapomenout i na Tebe.

Naše milá školo, plně si zasloužíš naši úctu a ohromné díky.

Naše kytice je jen zrnkem v moři za věci, které po nás denně děláš Ty.

Do dalších roků  Ti přejeme mnoho šťastných úspěšných kroků.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

 

Zimní sporty, 5. A


Kvapem se k nám blíží zima a spolu s ní i sporty, které k tomuto ročnímu období neodmyslitelně patří. Proto jsme se ve  výtvarné výchově zimním sportů věnovali. Žáci si na pozadí zimní krajiny kreslili tuší stíny sportovců v pohybu. Jednalo se o krasobruslaře, lyžaře i hokejisty.

Zimní sporty jsou provázané s počasím – vyžadují sněhovou nadílku, případně zázemí ledu. I když máme umělé ledové plochy, k zasněžení sjezdovek umělým sněhem je zapotřebí nízkých teplot. Opravdová zima se zatím nepřihlásila, ale pevně doufáme, že na sebe nenechá dlouho čekat. Už nyní se těšíme na bruslení, na něž začneme jezdit v druhém prosincovém týdnu.

Prozatím nám zimní radovánky budou připomínat naše práce.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

 

Sci-fi příběhy na dlouhé zimní večery, 5.A

V hodinách čtení jsme četli mnoho příběhů z prostředí fantazijního světa. Na jednom z příběhů Aloise Mikulky z knihy Modrá hvězda jsme se učili prožívat četbu všemi smysly.

Přečtené ukázky pro nás byly inspirací pro vlastní práce. Brzký příchod tmy je jako stvořený pro četbu napínavých příběhů plných fantazie.

Cestujte spolu s námi na křídlech fantazie na vzdálené planety, poznejte blíže naši Zemi v budoucnosti.

Mgr. Jarmila Loudová

Práce žáků:

 

Vánoce, Vánoce přicházejí, 5.A

Spolu s Vánocemi přichází nádherný čas, kdy chceme druhým dělat radost. Obdarovat je, ukázat jim, že je máme rádi. Vyráběli jsme v „domácím prostředí“ – v naší malé třídě. Nebylo to lehké, protože pro někoho je souboj i manipulace s nůžkami.

Vidina hezkého dárečku pro své rodiče a blízké nás přivedla ke zdárnému konci. Šili jsme jehelníčky, tvořili jsme ozdobné dekorační věnečky a dřevěné kolíčky. Z papíru jsme připravili vánoční přáníčka a zimní věnečky. Jistě potěší více než kupované velké dary.

Zdalipak jste i Vy vyrobili některý z dárečků pro své blízké úplně sami?

Většinou dnes dáváme přednost rychlým nákupům a zapomíná se tak na pravé hodnoty, které Vánoce ve skutečnosti představují.

Naše výrobky pro Vás mohou být inspirací. Možná si některý i vyrobíte. Můžete si je přijít zakoupit na prodejní stánek naší školy na trhy pořádané při ROZSVĚCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU v centru města. Těšíme se na vás.

Přejeme všem poklidné Vánoce a pevné zdraví po celý nový rok.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5.A

Šlépěje aneb Příběh stop podle Karla Čapka ve výtvarce (8.ročník)

Téma stop a otisků ve výtvarné výchově v 8. ročníku jsme završili povídkou Karla Čapka, kterou jsme si poslechli v podání herce Václava Postráneckého. Ovšem ne celou. Asi v polovině jsme poslech přerušili a záhadný příběh stop neznámého člověka zůstal nedokončen.
Pokračování se ujali sami žáci, kteří příběh převedli do komiksové podoby a sami vymysleli pokračování zápletky a její rozuzlení.
K dispozici měli pruh papíru se 4 komiksovými okénky, někomu stačily k dovyprávění příběhu i 3, jiní si řadu rozšířili o další.
Několik z nich jsme si také předvedli a okomentovali. Některé byly napínavé a dramatické, jiné komické, další fantastické. Co žák, to jiná varianta.
A jak příběh ukončil sám Karel Čapek? To si budete muset přečíst sami…

Stopy – výtvarka v 8. ročníku

Téma bot a jejich otisků jsme v 8. ročníku rozvíjeli i další hodinu výtvarné výchovy v tématu stop – stop ve sněhu, v blátě, na ulici, na cestě parkem…
Co z nich lze vyčíst, zkoušeli žáci znázornit nejen frotáží bot, ale i dalších předmětů či otiskováním různých dezénů, případně vlepováním drobných předmětů. Do takto vytvořené „koláže“ otisků vložili „stopy“ příběhu, který ostatní žáci pak zkoušeli rozklíčovat a interpretovat.
Nejatraktivnější byl bezpochyby příběh s kriminální zápletkou, ale někdy šlo i o obyčejnou situaci, kdy se vlastně nic zvláštního nestalo:)