Dlouhodobé téma „Zátiší“ zpracovávali žáci 9. ročníku téměř čtvrt roku: nejprve podle barokního typu zátiší „vanitas“ neboli marnost či život a smrt skládali žáci na lavice ve třídě svoje osobní věci doplněné o další objekty, a tvořili z nich kompozici, kterou následně vyfotografovali. S fotografiemi pak pracovali v grafickém programu na počítači a navrhovali pozvánky na výstavu.
V dalším kroku totéž zátiší zkoušeli vyjádřit monochromatickou malbou (v jedné barvě).
Nakonec jsme uspořádali „hostinu“ a usedli ke společnému stolu – inspirováni současným italským umělcem Danielem Spoerim; místo skutečných předmětů vytvořili žáci stylizované prostřené stoly z papíru a kartonu.

Od jara jsme se s žáky 8. ročníku věnovali ve výtvarné výchově krajině – nejprve po vzoru romantismu upraveným parkům s promyšlenou strukturou a romantizujícími i zábavnými prvky, potom podle impresionistů zkoušeli práci s barvou zvětšováním výřezu z obrazu a pak stejně jako oni vyrazili jsme do plenéru a zobrazovali atmosféru krajiny technikou akvarelu. Nakonec jsme navštívili školní zahradu a žáci kreslili vše, co kvetlo, potom zvětšovali, malovali a nakonec vytvořili společnou koláž na téma Rozkvetlá zahrada.
V úplném závěru se pustili do menšího experimentování s dráty, plechem a plasty, jejichž stříháním, nahříváním a ohýbáním vytvářeli fantaskní rostliny v květináči.

V závěru roku jsme si v rámci učiva přírodovědy povídali o významu rodiny. Vysvětlili jsme si základní pojmy, které s touto problematikou souvisejí. Každý nemá to štěstí žít v úplné rodině.

I když je dnes velmi moderní partnerský vztah bez sňatku, mnozí zůstávají věrni tradicím.

Ke svatebnímu dni patří nádherné svatební šaty pro nevěstu a kytice vázaná

z živých květin. Děti si za zvuku svatebních pochodů vytvořily vlastní návrhy šatů a svatebních kytic.  Jejich představy byly pestré.

Možná jim tento prožitek bude inspirací do budoucna pro jejich „velký den“.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Po celý rok jsme průběžně četli v rámci četby na pokračování knihu Eduarda Petišky  Staré řecké báje a pověsti. Všemi příběhy se prolínaly mystické postavy – hrdinové, bohové. Děj knihy se odehrával na pevnině v Řecku. Poznali jsme horu Olymp a moc bohů.

Úchvatné ilustrace nás motivovaly k vlastní kresbě.  Naše fantazie pracovala na plné obrátky. Jak se nám kresby podařily, posuďte sami.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

Přístroje, které člověku pomáhají, mají různou podobu. Ve filmech mají často lidskou podobu. Slovo robot poprvé použil český spisovatel Karel Čapek ve své divadelní hře R.U.R. Rozšířilo se do mnoha dalších jazyků.

Děti dostaly nelehký úkol. Kreslily perokresbu vlastního robota. Nejprve si promyslely účel, ke kterému by člověku sloužil. Poté se rozhodovaly, jakou podobu pro něho zvolí.

Každý robot byl originální a zcela jiného zaměření.                                                                                             Mgr. Jarmila Loudová

Téměř půlroční projekt v hodinách výtvarné výchovy v 6. C a v 7. B a C byl věnován ptákům a jejich životu.
Inspirování českým výtvarníkem Zdeňkem Sýkorou malovali linie letu ptáků, doplněné letícími siluetami, perokresbou vyjádřili jemnou strukturu ptačího pera. Podobu ptačího pera převáděli do dekorativního pojetí pomocí asambláže za použití kousků textilu, papíru či různých provázků a nití.
Přečetli jsme si báseň francouzského básníka Jaquese Préverta Jak namalovat podobiznu ptáka (česky i francouzsky) a shlédli krátkou animaci na téma této básně. Žáci pak zkoušeli namalovat temperami zvětšený „portrét“ ptáka podle malé fotografie z kalendáře.
V dalším kroku vymýšleli, jak by mohl vypadat ptačí domov – ptačí budka, a zakreslili jeho tvar i interiér.
Nakonec ptačí budky vytvářeli z keramické hlíny, které po vypálení umístila paní učitelka Kafková do prostor školní zahrady.