Archiv pro rubriku: Přírodopis

DEN ZEMĚ, 4.A

  1. dubna se slaví v celém světě DEN ZEMĚ. Země je naším domovem. Jsme si vědomi, že po ní  denně chodíme, využíváme její bohatství. Je k nám velmi štědrá, bohužel jí její lásku stejnou měrou neoplácíme. Jsme součástí přírody a DEN ZEMĚ nelze opomenout. Je třeba ho prožít ve volné přírodě.

Svátek Země jsme oslavili s předstihem již 15. dubna, protože v příštím týdnu budeme opět na distanční výuce.

Připravila jsem dětem stanoviště na pozemku školy s hravými úkoly. Ráno bylo velmi chladné, ale pohyb na čerstvém vzduchu nás zahřál.

Žáci spolupracovali ve skupinách. Nejprve si rozlosovali barvy, podle nich vytvořili skupiny. Následně museli objevit 14 karet s otázkami, které propojovaly jejich dosavadní znalosti o přírodě. Jednalo se o otázky z oblasti živočišné i rostlinné říše. Na zvládnutí úkolu měli 45 minut. Užívali jsme si možnost pohybu na čerstvém vzduchu, výuku mimo prostor třídy.

I to patří do hodin přírodovědy.

Důležité není, zda jsme zvládli všechny úkoly bez chybiček, ale naše plné nasazení a čas, který jsme spolu mohli strávit.

Stejnému tématu jsme se krátce věnovali ve slohové hodině, psali jsme vzkazy pro naši Zemi. Všechny jsou dokladem toho, jak moc pro nás Země znamená.

Na to, abychom byli všímaví vůči svému okolí, není potřeba velkého úsilí. I drobnosti umožní zachovat krásnou a čistou přírodu.

Milá Země, máme tě velmi rádi.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4.A

PROMĚNY PŘÍRODY – JARO UŽ JE MEZI NÁMI, 4. A

V rámci učiva přírodovědy poznáváme jednotlivé ekosystémy. Důležité je vnímat přírodu nejen prostřednictvím fotografií na obrazovkách při distanční výuce.  Žáci dostali za úkol vydat se do přírody.  Pořizovali desítky fotografií ze svého okolí. Na co se zaměřili? Soustředili svou pozornost na proměny jarní přírody. Do jaké míry se jim to podařilo? Posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová

Žáci 4. A

Medová snídaně, 5.A

 

Na konci minulého školního roku jsem své žáky přihlásila do úspěšného projektu Ministerstva zemědělství s názvem Medové snídaně.

V úterý 22. října jsme se dočkali jeho realizace v praxi. Dětem jsem ve spolupráci se školní jídelnou připravila čerstvý chléb a máslo. Nechyběl čerstvý květový med, který poskytli organizátoři projektu.

Žáci se zábavnou formou od zkušeného včelaře dozvěděli vše o vzniku medu a významu chovu včel. Poznali způsob včelí komunikace, organizaci v úlu, co ohrožuje existenci včel.

Zábavně naučné dopoledne bylo zpestřeno konzumací chleba s máslem a medem. Děti si  opakovaně přidávaly. Krajíce mizely závratným tempem, téměř jsem je nestíhala mazat.

Památkou na dnešní den jim je drobný upomínkový předmět se symbolem včelky. Odnášejí si však do života mnohem více. Kladný vztah k medu – kvalitní potravině, která by neměla chybět v jídelníčku každého z nás.

Určitě budeme nyní všichni více přemýšlet o zdravém životním stylu, pokusíme se odbourat ostatní formy cukrů v naší stravě.

Tento den nám pomohl naplnit naše srdce láskou a obdivem k tomuto drobnému hmyzu, bez jehož pomoci nemohou lidé přežít.

Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. A

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Po celý týden jsem čekala, ale přírodniny nepřibývaly. V pátek zachránila renomé třídy jedna z dívek. Přinesla větvičky, šišky, jeřabiny, kaštany, šípky, ale i ulitu hlemýždě zahradního a další přírodniny. V praktických činnostech z nich pod mým vedením vytvořila plastický obraz. K vytvoření vlastního rámečku využila mnou připravené dřevěné laťky, přírodní motouz. Do něho jsem propletla síť. Na chvíli jsem napodobila mistry z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládala své přírodniny. Byly jsme spolu sehraný tým. Vše co do obrázku vložila, jsem ihned přitavila tavnou pistolí.

Vznikl krásný podzimní obrázek. Skutečná příroda byla alespoň  na chvíli s námi. Bohužel obrázek z přírodnin přečkal v teplém prostředí třídy jen krátce. I tento krátký okamžik měl svůj význam. Polidštil a zútulnil ji.  Motivoval nás vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

 Výlet 4. ročníků do Olomouce, 4.A

V letošním roce jsme překročili hranici Jihomoravského kraje a vydali jsme se do kraje Olomouckého – přímo do jeho centra, města Olomouce.

Nejprve jsme putovali po stopách historie. Navštívili jsme stěžejní památky tohoto města. Naše kroky směřovaly do centra města z náměstí Míru. Jedinečný soubor kašen, významné historické domy i kostely upoutaly pozornost nás všech. Skvělým zážitkem bylo nahlédnutí do sousoší  Nejsvětější Trojice. Je v celé Evropě ojedinělou památkou, patří na seznam UNESCO.

Prošli jsme kolem desítek stěžejních památek – kostelů a kaplí v různých slozích, seznámili jsme se s místními pověstmi, domy s domovními znameními ad. pamětihodnostmi.  Naši historickou pouť jsme zakončili v Katedrále svatého Václava. Katedrálou i kryptou nás provedl objednaný průvodce. Na všech místech i v průběhu cesty autobusem nám dělala podrobný výklad paní učitelka Loudová, která město velmi dobře zná a důkladně se na naši cestu připravila.

Pak jsme vyjeli vstříc poznávání zvířat z dalekých krajů. V ZOO na Svatém Kopečku jich bylo mnoho. Dělali jsme si průběžně kratší i delší pauzy na odpočinek a občerstvení. Mnozí odpočinkový čas strávili nákupem suvenýrů.

Jeden den je na podrobné poznání krás města a jeho okolí velmi krátký čas.

Spoustu zajímavých míst děti neviděly. Pevně věřím, že byly motivovány k tomu, aby se s rodinou na toto místo znovu během prázdnin vrátily.

Pokud jste město Olomouc doposud nenavštívili, neváhejte. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová

 

Skládankové učení – přírodověda trochu jinak, 4.A

V přírodovědě jsme aplikovali jednu z kooperativních metod, kdy se děti učily navzájem. Tématem naší hodiny byl živočich, se kterým se pravidelně všichni setkávají – žížala obecná. Žáci byli nejprve rozděleni do expertních skupin. Každá z nich studovala v určeném časovém limitu jen část textu k danému tématu. Poté se jednotliví žáci přesunuli zpět do svých domovských skupin a předávali si navzájem získané poznatky.

Tato metoda výuky umožnila dětem pochopit význam zaměření se na podstatné informace, nutnost číst s porozuměním textu. Společně získané informace zvládli všichni propojit. Prohloubili svou odpovědnost za učení druhých a společný výsledek skupiny – týmu.

Následně si paní učitelka ověřila osvojené znalosti v rámci třídy formou otázek. Byla příjemně překvapená, jak se skupinkám dětí dařilo.

V závěru hodiny “ožila“ tajemná hlína ve sklenici ve třídě. Po celou dobu  v ní byly spolu s námi ve výuce žížaly. Možnost ověřit si v praxi některé teoretické poznatky všichni uvítali. Žížaly vrátila následně paní učitelka zpět do přírody.

Mgr. Jarmila Loudová

DEN ZEMĚ na 1. stupni

Den Země se slaví u nás i ve světě 22. dubna. Přímo tento den jsme nemohli naší Zemi věnovat, protože připadl na Velikonoční pondělí. Hravé dopoledne věnované oslavě Dne Země bylo tedy naplánováno až na 29. dubna. Žáci 9. ročníků spolu s paní učitelkou Mgr. Milanou Kafkovou připravili pro žáky 1. stupně zajímavá stanoviště v terénu. Všichni jsme se těšili do parku na Réně.

Počasí si s námi bohužel pohrálo a z důvodu deště jsme museli zůstat v budově školy. Nedali jsme se odradit. Organizace byla o to náročnější. Paní učitelka Kafková si bravurně poradila. Využila třídy 1.stupně v přízemí včetně chodeb. Díky její kreativitě a spolupráci žáků z 8. tříd a 9. A se podařilo akci zachránit.

Na soutěžící čekalo 8 stanovišť. Plnili zde úkoly zaměřené nejen na ekologii a ochranu přírody a životního prostředí, ale také na znalosti z oblasti prvouky a přírodovědy. Děti využily kromě své chytrosti rovněž rychlost, přesnost, obratnost a postřeh.

Co žáci na jednotlivých stanovištích plnili?  Vyzkoušeli si VÝLOV RYBNÍKA na magnetické udičky. Zvítězil tým, jenž ryb ze sítě ulovil nejvíce. U disciplíny nazvané KUKAČČÍ HNÍZDO se házelo míčky na cíl do připravených plastových kbelíčků.

Nejvíce si žáci užili ZÁCHRANU OHROŽENÝCH DRUHŮ. Tato disciplína pro ně byla hodně náročná. Museli projít mezi důmyslně nataženými provázky bez jediného dotyku až k zástupcům zvířat na obrázcích, poté je mohli transportovat zpět ke svému týmu. Tím jim zachránili jejich život.

Na dalším stanovišti s názvem SLOŽ NÁZEV ODPADU žáci vybíhali pro kartičky s písmeny a luštili šifrovaná slova. Na chodbě v přízemí hledali malí školáci v rámci aktivity EKOSYSTÉMY rozmístěné kartičky s názvy živočichů. Zaznačili si je na připravené soutěžní listiny a následně je zařazovali do jednotlivých podnebných pásů. Vítězný tým zařadil v daném časovém limitu co nejvíce živočichů.

Nechyběla ani vědomostní stanoviště. Jedno bylo zaměřeno na třídění odpadu a vše co s touto problematikou souvisí. Druhé prověřilo všeobecné znalosti žáků o přírodě –zejména o rostlinách, houbách, živočiších.

Ve spojovací chodbě školy s jídelnou žáci překonávali ROZHÁZENÝ ODPAD v podobě rozsypaných plastových víček. Snažili se je uklidit a získat tak cenné body pro své družstvo.

Dopoledne uteklo jako voda. Úkoly všichni splnili. Měli jsme i dostatek času na svačinky a odpočinek mezi jednotlivými disciplínami.

Kdo zvítězil? Sami nad sebou všichni, jež se zúčastnili a udělali pro svůj tým maximum.  Výsledky se žáci dozvěděli až následujícího dne. Ale není důležité zvítězit. Odnesli jsme si mnoho nových poznatků, zážitků. Naučili jsme se naslouchat si a spolupracovat. Děkujeme paní Mgr. Milaně Kafkové, žákům 8.A, 8.C a  9.A i všem ostatním, kteří se na akci jakkoli podíleli.

Škoda jen, že neumíme poručit větru a dešti. Snad nám počasí bude přát alespoň v příštím roce.

Mgr. Jarmila Loudová

Naše setkání s dravci, 4.A

V úterý 23. dubna  k nám zavítali zástupci společnosti s názvem SEIFEROS.  Zabývají se odchovem orlů a sov.

Žáci viděli zblízka desítky zástupců ptactva – např. dřemlíka tundrového, jestřába lesního, kalouse ušatého, krahujce obecného, krkavce velkého, kulíška nejmenšího, luňáka červeného, raroha velkého, sokola loveckého, sýčka obecného, sovu pálenou, sovici sněžnou, výra velkého, supa krahujového  ad. Výčet by byl dlouhý.

Důležité je, že byly všechny informace v podání organizátorů programu podány humorně. Sokolníci dokázali děti zaujmout.

Následně si žáky vyzkoušeli. Děti dostaly možnost ukázat, zda byly pozorné, co si zapamatovaly.

Mnozí  žáci získali za odměnu barevné fotografie a možnost stát se alespoň na chvíli asistenty sokolníků v rámci programu. Výra velkého si všichni zájemci také pohladili.

Celý program včetně letových ukázek nám velmi komplikovalo počasí. Silný vítr a velké ochlazení potrápilo nejen nás, nýbrž i dravce.

Přesto jsme si naše setkání s dravci patřičně užili.

Bližší informace o dravcích, které jsme zhlédli v rámci vystoupení, naleznete pod tímto odkazem:  http://seiferos.cz/

                                                                       Za žáky 4. A Mgr. Jarmila Loudová

Nech brouka žít, 4.A

Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž, máme z nich mnohem větší respekt.

Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.

Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.

Posuďte sami, jak se nám dařilo.

                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Jedinečné zážitky z Brna,4.A a 4. B

V úterý 19. února jeli žáci 4.A a 4.B na exkurzi do Brna. Nejprve jsme navštívili Hvězdárnu a planetárium Brno. Program s názvem „Cesta Sluneční soustavou“ byl promítán v digitáriu. Nové možnosti tohoto sálu nás zcela pohltily obrazem i zvukem.

Postupně jsme měli příležitost prozkoumat všechny planety Sluneční soustavy jejich satelity a ještě menší tělesa – planetky a komety.

První zastávkou byl Měsíc, jediné vesmírné těleso, na kterém jsme doposud přistáli. Dále jsme v rámci programu cestovali na Mars. Byl to logický cíl, neboť se nejvíce podobá Zemi.

Pokračovali jsme ke čtyřem plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Prolétli jsme kolem kosmického ledovce, jehož složení nám připomnělo dobu vzniku celé Sluneční soustavy.

Neminuli jsme ani trpasličí planetu Pluto. Díky doposud jediné sondě, která ji navštívila, se nám ukázal podivuhodný svět s tmavými krátery a zasněženými ledovci.

Průzkum vesmíru, který nám program umožnil byl fascinující a přinesl nám překvapivé poznatky.

Součástí představení bylo i obvyklé sledování hvězdné oblohy, ukázky několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí. Každý si zde přišel na své. Nakoupili jsme si suvenýry, občerstvili jsme se, vyfotili jsme se. Poté jsme se přesunuli autobusem do Technického muzea v Brně.

Většina dětí netušila, kolik zajímavostí a nových dovedností zde načerpá. Nahlédli jsme zde s průvodcem do starého Brna – do místní ULIČKY ŘEMESEL. Ocitli jsme se

ve třicátých letech 20.století, procházeli jsme opravdovými ulicemi této doby. Byly zde dílničky hodináře, ševce, knihaře, zámečníka, krejčího a holiče – kadeřníka. Uličku doplňovaly ukázky dobového bydlení (např.obydlí ševce, část pavlačového domu) a životního stylu (např. koloniál, hospoda, módní salon aj.).

Zejména v místní hospůdce se nám velmi zalíbilo. K podmanivým tónům místního orchestrionu nám už chyběl jen nějaký osvěžující nápoj. Při nahlédnutí do kadeřnického salonu a staré zubní ordinace se nám tajil dech.

Prošli jsme postupně všechny expozice muzea. Zaujaly nás zvonkohry i parní stroje. Chlapci nemohli odtrhnout oči od mečů, nožů, zbraní, starých typů vozů a motocyklů.

Nejpoutavější částí návštěvy technického muzea byla pro většinu dětí technická herna. Je to velké lákadlo pro všechny návštěvníky.

Děti si zde mohou názorně vyzkoušet základní zákonitosti a objevy v praxi. Této příležitosti jsme maximálně využili.

Čas uběhl jako voda a my jsme se plni nových zážitků vraceli zpět domů. Mnozí se jistě do prostor muzea v budoucnu vrátí. Moc se nám zde líbilo.

Udělejte si i vy výlet do Brna za poznáním. Navštívíte-li technické muzeum a planetárium s pestrou nabídkou programů, nebudete zajisté litovat.

                                                          Za žáky 4. ročníků Mgr. Jarmila Loudová