Archiv pro rubriku: Přírodopis

Poznáváme želvy, 5. B

Poznáváme želvy

V hodinách výtvarné výchovy jsme se v rámci malby zaměřili na zástupce plazů – želvy. Malovali jsme vodovými a temperovými barvami, mnozí využili i dříve osvojenou náročnější techniku k dosažení plastického efektu.

Čím nás tito živočichové zaujali? Mají jedinečnou stavbu těla. Jejich kostěný krunýř krytý rohovitými štíty nebo silnou kůží je zcela specifický. Želvy obývaly Zemi již 200 milionů let. A to byly důvody, proč jsme jim věnovali větší pozornost.I když se pohybují nemotorně a pomalu, vodní želvy jsou výborní plavci.

Největší z mořských želv je kožatka velká. Měří až přes  tři metry a váží přes tisíc kilogramů. Dokáže naklást až 175 vajec.

Lidé loví želvy pro  chutné maso a vybírají i jejich vejce. Pozemní želvy doplatily hlavně na svou pomalost a bezbrannost. V mnoha oblastech byly některé druhy zcela vyhubeny.

Poznejte želvy  blíže stejně jako my. Naše malby by měly ostatní upozornit na jejich krásu. Možná naše obrázky přispějí k jejich záchraně.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

 

Den Země v parku na Réně očima třídy 5. B

Ve čtvrtek 19. dubna se žáci 1. stupně vydali do parku na Réně. Odcházeli jsme postupně. Nejprve se na cestu vydali žáci 1. – 3. třídy, na ně jsme navázali i my – žáci 5. B – spolu s dětmi ze 4. ročníků a se žáky z 5. A.

Žáci 2. stupně si zde pro nás pod vedením paní učitelky Mgr. Milany Kafkové připravili zajímavá stanoviště s přírodovědnými a ekologickými aktivitami.

Počasí nám přálo. Sluneční paprsky nás po celou dobu pobytu v přírodě příjemně hřály. Ocenili jsme kreativitu žáků a paní učitelky. Všechny úkoly jsme si naplno užili.

Žáci naší třídy byli rozděleni do 5 skupin. Nasbírané body z jednotlivých stanovišť rozhodly o nejlepším týmu. Vyhlášení vítězů však probíhalo až následující den ve škole.

Všichni se těšíme na podobné akce v přírodě. Děkujeme všem organizátorům akce za báječné zpestření výuky.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B

 

GEOCACHING S TEMATIKOU DNE ZEMĚ, 5. B a 6. C

Geocaching se v letošním roce již podruhé vrátil do výuky. Tentokrát se na přípravě podíleli žáci ze třídy 6. C pod vedením paní učitelky Leony Bubeníkové.

Příjemné zpestření výuky čekalo na děti z 5. B ve středu 18. dubna.

Téměř všichni jsme již byli „ostřílenými borci“. Poprvé jsme si jednoduchou verzi geocachingu vyzkoušeli v únoru u příležitosti oslav SV. VALENTÝNA. Proto jsme věděli, co nás čeká.

Žáci hledali celkem 30 ukrytých zpráv. Byli rozděleni počítačem do 3 družstev. Skupiny tvořilo 8-9 žáků. Nejprve se děti domluvily na strategii a následně se vydaly hledat ukryté texty. Jejich cílovým stanovištěm byla naše kmenová třída.

Zprávy byly tentokrát motivovány blížícími se oslavami DNE ZEMĚ. Byly rozmístěny ve volné přírodě na školním pozemku. Vzdali jsme tak všichni hold naší „matičce Zemi“.

Každá skupina dostala přesné písemné, případně obrázkové instrukce. Směřovaly nás správným směrem. Nahrazovaly navigační systémy GPS.

Venku fotila žáky přímo v akci Mgr. Leona Bubeníková.

Nápaditá hra nám příjemně zpestřila část středečního dopoledne. Skvěle doplnila klasickou výuku, propojila pohyb, vzdělání a sport.

S rozluštěnými texty jsme následně pracovali v hodině českého jazyka.Vítězný tým nalezl z 15 zpráv 14. Tento skvělý úspěch slavily dva týmy. O vítězném družstvu nakonec rozhodl jen rychlejší čas.

Přesto nebylo vítězů a poražených. Všichni jsme zvítězili. Rozvinula se naše schopnost spolupracovat, pozorovat terén a soustředit se.

Děkujeme žákům 6. C a paní učitelce Bubeníkové za přípravu. S radostí jsme se na chvíli opět stali geocachery.

Těšíme se na další geocaching ve školním prostředí. Tentokrát je řada na nás. Pokusíme se oplatit starším spolužákům jejich úsilí a připravit jim také úkoly v terénu.

Pevně věříme, že budeme stejně nápadití a úspěšní jako oni.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

 

Jak se žije v tropickém pásu, 5 .B

Zatímco u nás začala zima, my jsme se v hodinách přírodovědy příjemně „ohřívali“ při cestě do tropického pásu. Postupně jsme poznávali tropické deštné pralesy, savany i pouště.

Pročetli jsme si mnoho zajímavostí o místní fauně i flóře. Ve skupinách jsme si na závěr při souhrnném opakování učiva vytvořili velké plakáty, na nichž jsme propojili všechny naše dovednosti. Pracovali jsme s texty z encyklopedií, kreslili jsme živočichy a rostliny podle obrazové předlohy. Ze všech dětí se stali malí spisovatelé a ilustrátoři.

Plakáty byly opravdu velké, a proto jsme se rozdělili do tří větších skupin. Museli jsme zcela změnit uspořádání lavic a volného prostoru v naší malé třídě.  Na výsledné práci bylo znát, jak se žákům podařilo si práci dobře zorganizovat.

S radostí jsem pozorovala, jak žáci navzájem komunikují  a spolupracují. Prezentovali pak hotová díla před svými spolužáky.

Všichni jsme si cestu světem pořádně užili. Svědčí o tom fotografie z realizace tohoto projektu.

                                                                                               Mgr. Jarmila Loudová

 

Poznáváme svět – tropické deštné pralesy, pouště a savany,5.B

Tentokrát se každý z  nás

vydal poznat tropický pás.

Při první zastávce na rovníku

cítili jsme se jako ve skleníku.

 

Přesunout do savany se nám zachtělo,

bylo neuvěřitelné horko, občas pršelo. 

Dávali jsme si pozor na savaně,

 ať nás hladový lev nedostane.

Zdárně jsme to přežili,

domů jsme se vrátili.

 

Motivační báseň popisuje naše další kroky za poznáním. V přírodovědě nyní putujeme napříč podnebnými pásy. Svoji výpravu jsme zahájili na rovníku a budeme postupovat až k polárním pustinám.

Ve výtvarné výchově jsme si namalovali plasticky živočichy. Bylo nám v dalekých končinách velmi horko. Naše interaktivní tabule nám umožňuje cestovat kamkoli na světě, prožívat za zvuků hudby daných krajů či přírody to, co mohou na vlastní oči vidět jen ti, kteří tato místa opravdu navštívili.

Stojíme teprve na počátku přírodovědného učiva o podnebných pásech světa, přesto jsme již nyní získali mnoho nových poznatků.

Jak se nám naše výtvarné ztvárnění bujné vegetace a živočišných druhů podařilo, posuďte sami.

                                                                                   Žáci 5. B a Mgr. Jarmila Loudová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzhůru do vesmíru, 5.B

Vesmír neboli kosmos je všechno kolem nás. Jeho stáří přesahuje 13 miliard let. Vědci tvrdí, že je nekonečný. Září v něm miliardy hvězd. Lidé se ho snaží blížeji poznat. Neustále rozvíjíme technologie bádání. Sestrojujeme dokonalejší obří dalekohledy, radioteleskopy a další řadu přístrojů, které jsou umístěny na družicích, kosmických lodích a stanicích. Základní poznatky o naší sluneční soustavě, planetách, hvězdách nás čekají v učivu přírodovědy. Bývá to poutavější část učiva 5. ročníku.

Lety do vesmíru jsou snem nejednoho dítěte, dospělých po celý jejich život.

Cestovat blíže ke hvězdám se podaří však jen jedincům. Rozhodli jsme se, že se vzneseme vzhůru k planetám a hvězdám alespoň prostřednictvím malby. Prozatím jsme si připravili stroje na naši cestu. Raketoplány jsme umístili na pozadí, které by mělo připomínat nekonečný vesmír.

I když nám malba zabrala pouhé dvě hodiny výtvarné výchovy, zapotili jsme se.

O to více vnímáme skutečnost, že reálné přípravy trvají desítky let. Budeme někdy opravdu běžně cestovat blíž ke hvězdám? Uvidíme.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. B

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Ti, kteří mnoho času venku netráví, museli na čerstvém vzduchu zůstat o chviličku déle. Po celý týden nám přibývaly na vyhrazeném místě desítky přírodnin. Byly to větvičky, šišky, listy, oříšky, ale i semínka a další přírodniny. Žáci si nenásilnou formou zároveň upevnili své vědomosti o živé přírodě, rozdělení přírody.

V praktických činnostech jsem dětem připravila dřevěné laťky, svázaly si je přírodním motouzem a vytvořily si tak vlastní rámeček. Do něho upletly skupinky dobrovolníků síť. Z žáků se na chvíli stali napodobitelé mistrů z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládali své přírodniny. Posloužila tedy jako osnova a zároveň připravený rámeček zpevňovala.

Vznikly dva krásné podzimní obrázky. Skutečná příroda je nyní neustále s námi, máme je denně na očích. Snad přečká co nejdelší dobu v tmavém zákoutí chodby, protože ho polidšťuje a umožňuje nám vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B

 

DEN ZEMĚ, 4.B

22. dubna se slaví v celém světě DEN ZEMĚ. Země je naším domovem. Jsme si vědomi, že po ní  denně chodíme, využíváme její bohatství. Je k nám velmi štědrá, bohužel jí její lásku stejnou měrou neoplácíme.

Jsme součástí přírody a DEN ZEMĚ nelze opomenout. Je třeba ho prožít ve volné přírodě.

Svátek Země jsme oslavili s předstihem již 20. dubna.

Připravila jsem dětem stanoviště na pozemku školy s hravými úkoly. Ráno bylo velmi chladné, proto jsme do přírody vyrazili až kolem poledne.

Žáci spolupracovali ve skupinách. Nejprve si rozlosovali barvy, podle nich vytvořili skupiny. Následně museli objevit 24 karet s otázkami, které propojovaly jejich dosavadní znalosti o přírodě. Jednalo se o otázky z oblasti živočišné i rostlinné říše. Na zvládnutí úkolu měli

45 minut. Užívali jsme si možnost pohybu na čerstvém vzduchu, výuku mimo prostor třídy.

I to patří do hodin přírodovědy.

Důležité není, zda jsme zvládli všechny úkoly bez chybiček, ale naše plné nasazení a čas, po který jsme byli blíže propojeni s matičkou Zemí.

V loňském roce nás hýčkalo slunné počasí. Letos jsme poznali, že větru a dešti neumíme poručit. I když lidstvo dokázalo překonat mnoho úskalí, počasí ovládat neumíme.

Po cestě zpět do budovy školy jsme neopomněli vysbírat vše, co do volné přírody nepatří. Na to, abychom byli všímaví vůči svému okolí, není potřeba velkého úsilí. I drobnosti umožní zachovat krásnou a čistou přírodu.

Milá Země, máme tě velmi rádi.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4.B

 

Po lesních pěšinkách, 4. B


Les je plný krás.

Přináší potěšení pro každého z nás.

V hodinách přírodovědy jsme se na počátku 4. ročníku učili poznávat jednotlivé přírodní ekosystémy. Nejprve jsme našlapovali po lesních pěšinkách. Les v nám poskytoval příjemnou atmosféru, navozoval pocit bezpečí, prostor k odreagování. Poznávali jsme jednotlivá lesní patra, základní zástupce rostlin, hub a živočichů. Snažili jsme se pochopit význam lesa, jeho potřeby, vnímat krásy tohoto prostředí.

Zaposlouchat se do zvuků lesa nám umožnily desítky krásných prezentací, výukových programů.

I v prostoru třídy můžeme díky nim denně slyšet šumění stromů, ťukání datla, kukání kukačky. Z lesního porostu k nám doléhaly zvuky desítek dalších živých tvorů. Snažili jsme se je poznat sluchem, seznámit se s jejich tělesnou stavbou.

Vytvořili jsme si malé encyklopedie s informacemi o základních druzích živočichů, kteří osidlují lesy České republiky. Nasbírali jsme listy opadavých stromů, utvořili jsme si z nich společně jednoduché herbáře.

Toho, co nám les poskytuje, je nepřeberné množství. Malý je však výčet věcí, který mu lidé vracejí.

Jak ho ochraňovat, víme. Jistě se budeme snažit všechny zásady dodržovat.

Naše škola se vrátila k tradici sběru kaštanů. I takto ekosystému lesa pomáháme. Lesní živočichové v zimních měsících přežijí možná právě díky naší pomoci.

S prvními slunečnými dny vyrazíme s chutí do okolních lesů. Snad na našich toulkách uplatníme naše vědomosti a nezabloudíme.

                                                                        Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

Vycházka za strakapoudem a liškou 4.A,B

V pátek 10.června jsme se vypravili na vycházku do okolí Ivančic. V přírodovědě jsme se učili o ekosystému les, řeka, louka, pole.., tak jsme se šli podívat na vše prakticky přímo do přírody. Lákadlem nám byl strakapoud a liška (dřevěné sochy), o kterých toho většina žáků moc nevěděla, i když jsou celkem blízko. Cestou jsme si zopakovali učivo hned několika předmětů – z ČJ vzory slov, která byla inspirována tím, co jsme cestou viděli, či koho jsme potkali – rybář, stromy…, PŘ – druhy obilí, rostlin a stromů, různé ekosystémy, Tv – pobyt v přírodě, chůze v terénu, VL – významné body v krajině, světové strany, HV – u studánky….V podstatě jsme se celou dobu učili, nebo učivo opakovali a ani jsme o tom nevěděli.

U strakapouda nás čekalo ještě jedno překvapení – studánka s kamennou žábou, kde jsme okolí trošku vyčistili podle kantáty Otvírání studánek od Bohuslava Martinů, kde se zpívá, že jen dětské ruce mohou studánce pomoci. Po malém občerstvení jsme pokračovali dále na kopec Réna k odpočívadlu U lišky, kde jsme sehráli ve skupinách scénku z části pohádky nebo bajky, kterou jsme si vybrali, povozili jsme se lišce na ocásku, vyfotili se a pokračovali jsme kolem divadla dolů do parku, kde jsme se občerstvili, abychom vydrželi už posledních pár stovek metrů do školy. Počasí nám přálo, a tak jsme se příjemně naladěni rozcházeli před školou domů, ani nám nepřišlo, že máme v nohách téměř 10km.

Fotky od Lucinky