Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Linie napříč ročníky

Čára, linka, linie – takhle začíná kresba: vezmete do ruku tužku a začnete kreslit jednu čáru, pak přidáte druhou, a další, až se začne na papíře formovat tvar.
S tímto tématem se potýkali žáci ve všech ročnících druhého stupně, jen pokaždé trochu jinak: šesťáci psali příběh čáry aneb „Jeden den v životě čáry“ do tvaru různě kroucené linie (písmo je vlastně také linie), pak linií obtahovali jednoduché geometrické tvary a řadili je do linie pohybu, z jednoduchých geometrických tvarů zkoušeli skládat systém komunikace mezi lidmi. Sedmáci stříhali „čáry“ z papíru a „kreslili“ jimi jednoduché tvary všedních předmětů, z barevných papírových spirál tvořili „čáru“ vystupující z plochy do prostoru. Osmáci zkoušeli lineárně zakreslit tvar a dezén šnečí ulity a deváťáci tvořili pomocí linií ornament inspirovaný secesí a kubismem. Na závěr si žáci devátého ročníku vyzkoušeli dokreslit útržek fotografie interiérů bytů ponořených do tmy – bílou linií na černý papír.
Vystavením všech těchto prací zároveň vznikla jakási „abeceda“ čar a linií v různých verzích a úrovních.

100 let od vzniku samostatné Československé republiky, 4.A

Nastalo významné jubileum  v životě našeho státu  –  uplynulo 100 let od vzniku samostatné Československé republiky. Od počátku roku jsme se zaměřili v rámci učiva všech předmětů k posílení národního cítění u dětí. Je štěstí, když může některý národ žít ve své zemi tak dlouho jako my.

Se žáky jsem průběžně zařazovala do výuky aktivity související s bohatou historií naší země. Připomněli jsme si významné osobnosti našich dějin – prezidenty, malíře, hudební skladatele,  spisovatele, krále i sportovce. Děti si přečetly základní informace o významných osobnostech naší historie. Na základě četby žáci seznámili s osobnostmi své spolužáky. Základní údaje o nich sepsali. Sestavila jsem z nich velký informační plakát.

V hodinách výtvarné výchovy jsme také vzpomínali na náš domov.  Práci jsme si rozdělili – někteří  kreslili významné památky, malý, velký znak a vlajku naší země. Všichni jsme tvořili části našeho národního stromu – lípy srdčité. Během kresby a malby jsme se zaposlouchali do tónů skladeb našich dvou nejvýznamnějších hudebních skladatelů – Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.Vyhledali jsme si informace o tom, proč je právě lípa srdčitá naším národním stromem. Ve finále jsme z našich listů malovaných různými technikami utvořili národní strom téměř v životní velikosti.

Ve čtení jsme se naučili o Čechách báseň od Josefa Václava Sládka. A musíme mu dát za pravdu, že i když jsme země maličká, jsme krásnou zemí – ryzí jako perlička. Mottem našich aktivit byla tato slova:

Země česká je naše vlast,

v ní chceme žít a vyrůstat.

Snad přispěje každý z nás k rozkvětu naší země. Do dalších 100 let přejeme České republice, aby byl její život založen na principech demokracie, svobody a lidé v ní byli pracovití a ohleduplní.

                                                           Mgr. Jarmila Loudová

 

 

Duch podzimu, 4.A

 První měsíc školy uběhl neuvěřitelně rychle. S koncem září nastal podzim. Proměny  v přírodě, citelné ranní ochlazení, větrné počasí, méně slunečních paprsků a dřívější příchod tmy v nás vzbuzují spíše negativní pocity.

Abychom se s příchodem podzimu lépe sžili, pozorovali jsme změny v přírodě na listnatých stromech. Ve výtvarné výchově jsme využili dosavadní dovednosti a vytvořili jsme z podzimních listů koláž „DUCHA PODZIMU“. Jeho postava je tvořena výhradně z listů. Experimentovali jsme    s vodovými barvami, frotážovali jsme progreskami, užívali jsme přírodní uhel. Z takto nakreslených listů vzniklo tělo podzimní postavy.

I když nám určitě chybí hřejivé letní slunce, nedejme se odradit a vnímejme krásy podzimní přírody. Snad k tomu přispějí i naše práce.

                                                                                                       Mgr. Jarmila Loudová

Krása šípkových keřů, 4. A

Ve škole probíhá každoročně sběr šípků. Vyskytují se v okolí našich domovů. Slouží nejen nám lidem, ale také jako potrava pro živočichy. Vybrali jsme si je jako téma pro naši práci v hodině výtvarné výchovy.

Šípkové keře vypadají křehce, ale svými trny dokážou zranit. Vystupovaly také ve známé lidové pohádce. Zatímco v ní Růženka usnula, zámek obrostl šípkovými keři. Spící krásku jsme zasadili do trní, zpestřila pozadí se šípky.

K malbě jsme si poslechli nahrávku pohádky, písničky s touto tematikou a sledovali jsme ukázky z filmového zpracování příběhu. Atmosféra při kresbě tak byla vskutku pohádková. Lépe se nám malovalo.

Prostřednictvím fotografií se můžete do pohádky přesunout s námi.

Kdopak to tu spí?

Co zdobí keřík šípkový?

Je to známá dívenka –

– Šípková Růženka.

Mgr. Jarmila Loudová

 

 

 

Chryzantémy, 4. A

Chryzantémy

K celoročnímu koloběhu školního roku patří vystřihování a kreslení květin. Měsíc září je spolu       s příchodem podzimu spjat s květy, které u nás kvetou často až do zimy. Používají se do věnců, mají mnoho různých tvarů a odstínů. Jsou to chryzantémy.

Lidově se označují jako listopadky či dušičky. Původem pocházejí z daleké Číny a Japonska. Chryzantéma dokonce zdobí japonskou královskou pečeť, je tradičním symbolem císařského rodu.

Tyto podzimní květy jsou nejpoužívanější rostlinou k dušičkové výzdobě hrobů.

Děti se opravdu snažily. Práce to nebyla jednoduchá. Kombinovalo se více kresebných nástrojů – PROGRESSO a tuš.

V Ivančicích se každoročně na přelomu září a října koná VÝSTAVA CHRYZANTÉM. My jsme ji trošku předběhli, výzdobu v duchu podzimu jsme si z těchto květin připravili již nyní.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

Vzhůru do oblak, 4. A

V první hodině výtvarné výchovy jsme se vydali na pomyslnou plavbu za dobrodružstvím. V letošním školním roce budeme plnit nejrůznější úkoly a za jejich splnění se budeme přibližovat k vytouženým ostrovům, které na nás na cestě čekají.

Cestovat se dá mnoha způsoby. Přesto je zřejmé, že je krása pozemského světa nejkouzelnější právě z výšky. V letních měsících často vídáme na obloze dopravní letadla, ale také balony. A právě tyto dopravní prostředky byly hlavním tématem našeho prvního malování.

Je tomu již 235 let, co balony ovládly nebe. Za počátek balonového létání je považován 4. červen roku 1783, kdy bratři Montgolfiérové odstartovali před zraky dvora Ludvíka XVI. první balon.

Škoda, že se nemůžeme vznést do oblak balonem opravdu. Byl by to pro nás jedinečný zážitek. Třeba se některým tento sen někdy splní. Prozatím plujeme jen „na vlnách fantazie“ vstříc dalším dobrodružstvím.

Na naše práce nahlédněte na fotografiích.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

Možnosti zátiší – výtvarka v 9. ročníku

Dlouhodobé téma „Zátiší“ zpracovávali žáci 9. ročníku téměř čtvrt roku: nejprve podle barokního typu zátiší „vanitas“ neboli marnost či život a smrt skládali žáci na lavice ve třídě svoje osobní věci doplněné o další objekty, a tvořili z nich kompozici, kterou následně vyfotografovali. S fotografiemi pak pracovali v grafickém programu na počítači a navrhovali pozvánky na výstavu.
V dalším kroku totéž zátiší zkoušeli vyjádřit monochromatickou malbou (v jedné barvě).
Nakonec jsme uspořádali „hostinu“ a usedli ke společnému stolu – inspirováni současným italským umělcem Danielem Spoerim; místo skutečných předmětů vytvořili žáci stylizované prostřené stoly z papíru a kartonu.

Krajinou, parkem, zahradou… ve výtvarce s 8. ročníkem

Od jara jsme se s žáky 8. ročníku věnovali ve výtvarné výchově krajině – nejprve po vzoru romantismu upraveným parkům s promyšlenou strukturou a romantizujícími i zábavnými prvky, potom podle impresionistů zkoušeli práci s barvou zvětšováním výřezu z obrazu a pak stejně jako oni vyrazili jsme do plenéru a zobrazovali atmosféru krajiny technikou akvarelu. Nakonec jsme navštívili školní zahradu a žáci kreslili vše, co kvetlo, potom zvětšovali, malovali a nakonec vytvořili společnou koláž na téma Rozkvetlá zahrada.
V úplném závěru se pustili do menšího experimentování s dráty, plechem a plasty, jejichž stříháním, nahříváním a ohýbáním vytvářeli fantaskní rostliny v květináči.

Svatební  den, 5. B

V závěru roku jsme si v rámci učiva přírodovědy povídali o významu rodiny. Vysvětlili jsme si základní pojmy, které s touto problematikou souvisejí. Každý nemá to štěstí žít v úplné rodině.

I když je dnes velmi moderní partnerský vztah bez sňatku, mnozí zůstávají věrni tradicím.

Ke svatebnímu dni patří nádherné svatební šaty pro nevěstu a kytice vázaná

z živých květin. Děti si za zvuku svatebních pochodů vytvořily vlastní návrhy šatů a svatebních kytic.  Jejich představy byly pestré.

Možná jim tento prožitek bude inspirací do budoucna pro jejich „velký den“.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

ŘEČTÍ BOHOVÉ OŽÍVAJÍ, 5.B

Po celý rok jsme průběžně četli v rámci četby na pokračování knihu Eduarda Petišky  Staré řecké báje a pověsti. Všemi příběhy se prolínaly mystické postavy – hrdinové, bohové. Děj knihy se odehrával na pevnině v Řecku. Poznali jsme horu Olymp a moc bohů.

Úchvatné ilustrace nás motivovaly k vlastní kresbě.  Naše fantazie pracovala na plné obrátky. Jak se nám kresby podařily, posuďte sami.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová