Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Síla větru jako výtvarný motiv v 7. ročníku

Vítr fouká. Vane. Burácí. Má sílu. A tu sílu se člověk naučil krotit, ovládat a využívat. Jak vypadá větrná elektrárna v dnešní době, asi každý ví – větrné sloupy jsou v současnosti rozmístěny v krajině jako ekologický zdroj energie (zda krajinu více hyzdí, nebo ji chrání, to je otázka do jiné diskuze). My jsme se však s žáky zaměřili na historii tohoto fenoménu, kdy se větrná energie používala jako pohon mlecího zařízení. Lidé tehdy stavěli větrné mlýny – budovy s velkými rameny s lopatkami. Také jsme si připomněli symbolický význam úsloví „bojuje s větrnými mlýny“ na příběhu Dona Quijota. Žáci pak kreslili vlastní představy starého větrného mlýna.
V další hodině jsme se zaměřili na hlavní součást větrného mlýna, a sice ramena s lopatkami, a zkusili jsme si vyrobit velký větrník, jehož povrch žáci pojednali ve škále teplých a studených barev. Větrník potom zkoušeli házet z okna, vyhazovat ze země do vzduchu, roztáčet a podobně, a pozorovali dráhu pohybu. Na velký výkres zaznamenávali jednotlivé pokusy lineární kresbou. Do záznamů pak nakonec své větrníky (či to, co z nich po pokusech zbylo) vlepili: tak vznikly zajímavé asambláže v kombinaci s kresbou.
Dále se pak žáci soustředili jen na linii pohybu větrníku. Diskutovali o pohybu v kruhu či po spirále, hledali motiv spirály v příkladech z přírody živé i neživé, a nakonec jsme se zabývali i přeneseným významem spirály pro vysvětlení linie vývoje, života, historie, a v neposlední řadě i vesmíru. Z barevných papírových spirál vytvářeli symbolické kompozice, které následně zkusili nakreslit jako objekt v prostoru.

Všechno nejlepší k výročí, Eiffelovko! aneb výtvarka v 8. ročníku

Trochu nostalgicky ohlédli jsme se za naším výletem do Paříže a připomněli jsme si, že ikonická železná Eiffelova věž slaví letos na jaře své 130. narozeniny. Úctyhodný věk a ještě úctyhodnější příběh jednoho symbolu. Symbolu techniky, pokroku, novátorství, geniality i vytrvalé umíněnosti a nesmrtelnosti. Vzpomněli jsme jejího autora, architekta Gustava Eiffela, a prostřednictvím úryvku z dokumentárního filmu přiblížili jsme si i celou vývojovou linku života jedné z nejslavnějších věží.
Technikou dokreslované koláže ze starých střihových papírů vytvářeli žáci 8. ročníku vlastní plány, jak by mohla ona věž také vypadat, či jakou by ji oni sami navrhli.

Květina pro Malého prince ve výtvarce 6.A

Víte, kdo byl Antoine de Saint-Éxupery? Pokud ne, vězte, že to byl francouzský pilot, který rád psal. A jednu ze svých knih věnoval dětem. A nazval ji Malý princ. A do setkání jednoho pilota se záhadným chlapcem v poušti promítl vlastní zážitek a také své představy a touhy.
Malý princ v těle chlapce je návštěvníkem z cizí planety ve vesmíru a v rozhovorech s pilotem, který ztroskotal se svým letadlem uprostřed pouště, svěřuje se mu se svým životem na maličké planetě.
Jedna z kapitol, kterou jsme si přečetli v hodině výtvarky, líčí úsilí Malého prince o pěstování květin na jeho domovské planetce a o semínku růže, které se k němu zatoulalo. Z květiny se stala jeho přítelkyně, vyžadující aůe usilovnou péči a vyznačující se jedinečnou krásou.
Podle tohoto příběhu vytvořili žáci 6. A technikou dokreslovaného monotypu svoji představu, jak by taková dokonalá, jedinečná a vzácná květina, mohla vypadat.
Myslím, že by Malého prince, osamělého a hledajícího přátelství, potěšili.

Květinové mozaiky, 4.A

Školní rok se pomalu chýlí ke svému konci. Spolu s výrazným oteplením se naplno probudila i příroda. Ve výtvarné výchově jsme se v závěru roku pustili do detailní tvorby mozaiky. Všechny výkresy měly společné téma: KVĚTINY. Základem úspěchu byla trpělivost a vhodná volba kontrastních barev.

Žáci malovali vodovými barvami a zvládli to opravdu skvěle.

                                                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

V zahradě na jaře s 8. ročníkem

S žáky 8.ročníku jsme využili dubnových dnů, kdy se vyčasilo, slunce vysvitlo a oteplilo se, a vydali jsme se pracovat do plenéru. Jako plenér nám posloužila školní zahrada, kde právě různé rostliny a dřeviny začínaly kvést. Žáci se soustředili právě na tyto kvetoucí objekty a snažili se je zachytit malbou, přitom se zaměřili na kontrast podkladové malby řídkými barvami v odstínech zelené a kvetoucí rostliny provedené barvami hustými až pastózními.

Draci v legendách i pohádkách ve výtvarce v 6. A

Věděli jste, že se draci rodí z vejce? Ano? A víte, jak takové dračí vejce vypadá? Ne? Tak si to zkuste představit.
Žáci 6. A to zkusili a vytvořili jednoduché grafiky z papírové matrice – tvar vejce převedli do plochy a tu pokryli jednoduchými geometrickými prvky řazenými do vzoru či ornamentu, inspirovali se přitom tradičním zdobením velikonočních vajec.
A pak se z vajec vylíhli draci! – z kusů látek a provázků vázáním a smotáváním modelovali žáci ve skupinách tělo draka. Hotové draky jsme pak „vypustili“ na školní zahradu.
Na závěr celého projektu o dracích jsme si přečetli starodávnou legendu o sv. Jiří, rytíři, který se utkal s drakem, a také úryvek z pohádky Boženy Němcové o Bajajovi, shlédli jsme také kousek zfilmovaného příběhu. A na základě těchto pohádkových motivů tvořili pak žáci pomocí koláže z barevných papírů klíčovou scénu z příběhu boje rytíře a draka.

Maska v 8. ročníku

Téma portrétu v 8. ročníku jsme dále rozvíjeli formou stylizované masky – po předchozí průpravě o portrétu už žáci věděli, jaký tvar má hlava a v jaké pozici jsou základní části obličeje. Prostřednictvím stylizace a použitím jednoduchých geometrických tvarů použitých jako vzor vytvořili z přírodního a bílého kartónu „rituální“ obličejovou masku, kterou nakonec doplnili barevným lýkem.

Duch školy ve výtvarce v 8. ročníku

Práci na téma Lidská postava a portrét jsme zakončili velkoplošnou malbou pastelem, kdy námětem mohla být celá postava, její část, anebo jen hlava.
Žáci ve skupinkách navrhovali a pak podle návrhu realizovali podobiznu ducha. A ne ledajakého, Ducha naší školy. Že ho nikdy nikdo neviděl? Že duchové nejsou? Kdoví… Každopádně vznikly různorodé realizace představ či vidin, kdy Duchem naší školy mohl být skřítek, mimozemšťan či cosi jako Einstein (nebo že by to byl pan řediel?)

Rozkvetlá louka, 4. A

To se nám to krásně kouká,

jak nám kvete pestře louka.

Ve výtvarné výchově jsme se pustili s chutí do plnění nového výtvarného námětu – rozkvetlé louky. Malovali jsme vodovými barvami. Nejprve jsme si připravili podklad. Následně jsme si detailně rozpracovali květy a motýly. Malovali jsme je mimo podkladový papír, abychom je mohli plasticky do podkladu naaranžovat.

Do uschlého pozadí jsme si dokreslili pomocí otisků traviny a listy rostlin. Na závěr jsme jednotlivé části propojili v jeden celek. Jak nám nyní „kvete“ naše chodba oživená našimi výkresy? Posuďte sami na fotografiích.

Pro lepší prožitek doplnila paní učitelka výsledné práce parfémem. Květy v přírodě přece také omamně voní. Tento vjem bohužel nelze virtuálně zprostředkovat.

                                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

Na kole jarní přírodou, 4.A

Na kole jarní přírodou

Jakmile se oteplilo, ulice naplno ožily. Zaplnily se smějícími se dětmi. Můžeme je vidět při klasických dětských hrách a vracejí se k tradičním sportům. Jedním z nich je cyklistika.

V těsné blízkosti školy máme obchod s koly. O to více se nám denně tento druh sportu připomíná.

Ve 4. ročníku je součástí výuky jízda na kole, vyrážíme vždy na dopravní hřiště v Oslavanech. Výuka v terénu se skládá ze dvou částí – praktické jízdy i teoretické zkoušky. Abychom se lépe na náš vstup na silnici připravili, namalovali jsme si cyklisty zasazené do barevného pozadí.

V rámci hodiny jsme nezapomněli  na některá videa od BESIPU. Pro cyklisty jsou dnes k dispozici desítky preventivních krátkých filmů  – důležitou připomínkou je i základní povinná výbava. Neopomněli jsme si v rámci hodin zopakovat i základní dopravní značky, naslouchali jsme dokonce tematické hudbě. Je neuvěřitelné, kolik písní je cyklistice věnováno.

Zda se naše celkové prožitky objevily i v našich kresbách, posuďte sami.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová