Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Projekt škola – co nám dává učení a vystihuje naši školu, 5.A

 

V rozhovoru s panem ředitelem jsme se dozvěděli, že se název naší školy opakovaně měnil. Na současný název jsme patřičně hrdí. Paní učitelka ke každému počátečnímu písmenu utvořila přídavné jméno či slovní spojení, které naši školu vystihuje. K písmenu Y  bylo třeba čerpat z anglického jazyka.

Každý maloval jednotlivé dílky – písmena, květy a další ozdobné prvky. Paní učitelka připravila tabuli z papíru. Natřela ji tuší. Následně všechny prvky na několikametrový  plakát umístila a přilepila.

Jednalo se o mnoho hodin práce, ale škola si naše úsilí plně zaslouží. Podporuje nás v kreativitě a poskytuje nám vzdělání i prostor pro chvíle oddechu.

Následně jsme vytvořili další plakát. Je na něm moudrá myšlenka o učení. Umístili jsme ji na modrý poklad – symbolizuje oblohu plnou motýlů. Plakát zdobí i  květy. Plně vystihuje centrální text: Učení nám dává křídla.

V projektu škola nyní dále pokračujeme. Pracujeme na dalších velkých formátech plakátů. Co bude jejich obsahem? Nechte se překvapit.

Mgr. Jarmila Loudová

Cestička z květů, 5.A

Všichni jsme hraví a rádi skládáme PUZZLE. My jsme si malou skládanku vytvořili i ve výtvarné výchově.  V několika hodinách jsme kreslili výseče květů. Byly přesně odměřené, aby na sebe navazovaly a vytvořily vždy jeden velký květ.

Ty jsme pak spojili do větších celků. Plánujeme z nich utvořit celistvou výzdobu, která by zaujala každého návštěvníka natolik, aby se po jejich stopách vydal až k naší třídě.

Následujeme básníka Karla Václava Raise. Ve své básni psal o tom, jak se cestička vině a hezčí je, krásnější než všechny jiné.  Cestičku posázenou květy bychom chtěli mít po celé délce chodeb, ale na to nám síly nedostačují. Nemůžeme je umístit na dlažební kostky, rychle by se poničily. Visí tedy na stěnách, zdobí okolí naší třídy.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Kostky, jablka, dortíky… aneb objekty v malbě 9. roč.

V hodinách výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznamovali s principy zobrazování trojrozměrných objektů v ploše, tentokrát v malbě. Začali jsme u perspektivního zobrazování jednoduchých geometrických tvarů, pak jsme zkusili monochromatickou malbu drobné stavby z dřevěných kostek s důrazem na světlo a stín. Protože se přiblížil čas vánoční, zahrnuli jsme do tématu objektů v prostoru a ploše také vánoční tematiku – rozkrojené jablko, což je vlastně v podstatě nepravidelná koule a polokoule, tentokrát k jejich zobrazení použili žáci techniku akvarelu.
Nakonec jsme se odměnili nákupem dobrot v cukrárně – jednotlivé zákusky se staly modelem ke zvětšené velkoformátové malbě na výkres A2 a žáci přitom využili nabytých zkušeností s mícháním barev i prostorovým zobrazováním.
A výtvarné vzdělávání bylo završeno konzumací modelů. Mňam.

Mystika a tajemství ve znacích a kódech – výtvarka v 9. ročníku

Na podzim jsme s žáky 9. ročníku navštívili v rámci výtvarné výchovy ivančický židovský hřbitov. Tam jsme poodhalili tajemství a mystiku hebrejského písma na základě reliéfů na historických náhrobních kamenech. Záhadné symboly a neznámé znaky žáci kreslili uhlem a rudkou.
Znaky hebrejského písma a významem objevených obrazců jsme se zabývali následně v další hodině výtvarky.
Protože hebrejsky nikdo z nás neumí, působí na nás tyto znaky jako neznámé a záhadné kódy. Tato myšlenka nás přivedla k tématu židovské legendy o bájném Golemovi, jehož síla byla probuzena tajemným kódem neboli šémem rabína Löwyho.
Začali jsme hledat podobné kódy v našem současném životě a zjistili jsme, že jím může být třeba čárový kód či QR kód. A tak grafickou kombinací hebrejských znaků a čtvercového systému QR kódu vytvořili žáci jakýsi „šém“ pro oživení robota – Golema v podobě jednoduchého tisku z papírové matrice.

V polární pustině , 5.A

I světadíl Antarktida

má své velmi chladné klima.

V polární pustině

je zima stále jedině.

 Tučňáci si v hejnech hoví,

ryby z moře denně loví.

Vydejte se s námi sem,

poznat jejich rodnou zem.

 Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.

Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.

Mgr. Jarmila Loudová

Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou, 5.A

Chceme-li někoho potěšit, popřát mu, nesmí chybět v našich rukách kytice. Ne nadarmo se říká: “ Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou.“

Čas běží jako voda. My všichni trávíme denně téměř polovinu dne v prostředí školy. Získáváme zde základy pro život. Je místem setkávání s přáteli. Vzdělává nás a motivuje pro další život.

Sdělit jí, jak moc si uvědomujeme její význam, nám pomohlo právě výtvarné zpracování. Poděkovali jsme jí vytvořením ohromné vázy s květinami. Každý květ symbolizuje jeden její rok. Prozatím je jich 89, ale právě v příštím roce jich bude již 90. Tolik let naše škola předává radost a zajišťuje vzdělání tisícům dětí. Když nezapomínáme na každoroční jubilea svých blízkých, nesmíme zapomenout i na Tebe.

Naše milá školo, plně si zasloužíš naši úctu a ohromné díky.

Naše kytice je jen zrnkem v moři za věci, které po nás denně děláš Ty.

Do dalších roků  Ti přejeme mnoho šťastných úspěšných kroků.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

 

Zimní sporty, 5. A


Kvapem se k nám blíží zima a spolu s ní i sporty, které k tomuto ročnímu období neodmyslitelně patří. Proto jsme se ve  výtvarné výchově zimním sportů věnovali. Žáci si na pozadí zimní krajiny kreslili tuší stíny sportovců v pohybu. Jednalo se o krasobruslaře, lyžaře i hokejisty.

Zimní sporty jsou provázané s počasím – vyžadují sněhovou nadílku, případně zázemí ledu. I když máme umělé ledové plochy, k zasněžení sjezdovek umělým sněhem je zapotřebí nízkých teplot. Opravdová zima se zatím nepřihlásila, ale pevně doufáme, že na sebe nenechá dlouho čekat. Už nyní se těšíme na bruslení, na něž začneme jezdit v druhém prosincovém týdnu.

Prozatím nám zimní radovánky budou připomínat naše práce.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

 

Šlépěje aneb Příběh stop podle Karla Čapka ve výtvarce (8.ročník)

Téma stop a otisků ve výtvarné výchově v 8. ročníku jsme završili povídkou Karla Čapka, kterou jsme si poslechli v podání herce Václava Postráneckého. Ovšem ne celou. Asi v polovině jsme poslech přerušili a záhadný příběh stop neznámého člověka zůstal nedokončen.
Pokračování se ujali sami žáci, kteří příběh převedli do komiksové podoby a sami vymysleli pokračování zápletky a její rozuzlení.
K dispozici měli pruh papíru se 4 komiksovými okénky, někomu stačily k dovyprávění příběhu i 3, jiní si řadu rozšířili o další.
Několik z nich jsme si také předvedli a okomentovali. Některé byly napínavé a dramatické, jiné komické, další fantastické. Co žák, to jiná varianta.
A jak příběh ukončil sám Karel Čapek? To si budete muset přečíst sami…

Stopy – výtvarka v 8. ročníku

Téma bot a jejich otisků jsme v 8. ročníku rozvíjeli i další hodinu výtvarné výchovy v tématu stop – stop ve sněhu, v blátě, na ulici, na cestě parkem…
Co z nich lze vyčíst, zkoušeli žáci znázornit nejen frotáží bot, ale i dalších předmětů či otiskováním různých dezénů, případně vlepováním drobných předmětů. Do takto vytvořené „koláže“ otisků vložili „stopy“ příběhu, který ostatní žáci pak zkoušeli rozklíčovat a interpretovat.
Nejatraktivnější byl bezpochyby příběh s kriminální zápletkou, ale někdy šlo i o obyčejnou situaci, kdy se vlastně nic zvláštního nestalo:)

Jak se stávkovalo v 5. A?

Ve středu 6. listopadu se na mnoha školách v České republice stávkovalo. Do stávky se zapojila také velká část pedagogů naší školy.

Stávkový den v naší třídě byl od ranních hodin plný aktivit. Nejprve jsme se přivítali společným motivačním pozdravem. Pustila jsem dětem prezentaci, kterou jim po celý rok tvořím a průběžně doplňuji. Všichni jsme se potěšili vzpomínkami, co vše jsme společně prožili. Chtěla jsem, abychom se v tento den cítili ve škole opravdu jako doma. Připravila jsem proto  dětem občerstvení.  Upekla jsem domácí bábovku, děti si průběžně plátky krájely. Na dodání energie  jsem měla k dispozici i další drobné sladkosti.

Po krátkém úvodu jsme se pustili naplno do práce. Zprvu jsme měli ve třídě vánoční dílničku. Tvořili  jsme výrobky na náš prodejní stánek. Následně jsme pokračovali v projektu věnovaném naší škole, neboť na počátku příštího školního roku oslaví své jubileum.

Rozvrhla jsem si k tomuto výročí celoroční sérii velkoformátových prací. Každé dílko zabere mnoho času a energie. Naše škola si však náš čas za vzdělání a zázemí, které nám poskytuje, plně zaslouží.

Pracovali jsme nepřetržitě. Naše hbité ruce byly povzbuzovány k výborným výkonům poslechem písní, jež máme v oblibě. Průběžně jsme si je pouštěli.

Celý den nám utekl jako voda. Dokázali jsme vytvořit jeden velký plakát a připravit si dílčí části pro další dvě velká plátna. Je před námi ještě mnoho nedokončené práce, ale nebylo v našich silách udělat více.

S radostí jsem sledovala, jak jsme se dokázali spojit a vzájemně si pomáhat i v době, kdy jsme ve škole nemuseli vůbec být. Z naší třídy nahradilo domácí odpočinek za práci pro školu 13 žáků. Převahu měla děvčata, ale nechyběli ani 3 chlapci.

Na závěr dne byla na dětech již  patrná únava, ale nikdo nepolevil.

Při úklidu třídy jsme si pustili krátkou animovanou pohádku, navazovala na naši četbu z hodin.  Byla příjemnou tečkou za celým dnem.

I když jsme v den stávky byli ve škole, podporujeme zcela naše pedagogy. Lepší ohodnocení si za svou práci plně zaslouží.

Ráda bych touto cestou poděkovala všem mým žáčkům, kteří mi přišli pomoci tvořit  a strávili svůj volný čas smysluplnými aktivitami.  Těším se na další společně strávené chvíle nad rámec výuky. Právě tyto chvilky jsou pro vzájemné poznání ty nejcennější.

Mgr. Jarmila Loudová