Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

ROUŠKY, 4. A

Před rokem jsme znali roušky jen ze zdravotnického prostředí. Dnes jsou nedílnou součástí našeho života. Vyrábějí se z různých materiálů. My jsme se stali  na malou chvíli malými módními návrháři a design této každodenní pomůcky jsme zpestřili nejrůznějšími motivy.

Děti do nich zahrnuly své záliby, oblíbené barvy, vlastenecké cítění, vztah k přírodě.

Která by se vám nejvíce líbila, posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Keramické lampy – VV v 7. ročníku

V krátkém předvánočním období, kdy mohli žáci tvořit ve škole, jsme se sedmáky využili inspirativních objektů sochaře Čestmíra Sušky: z keramické hlíny modelovali z plátu, do kterého prořezávali jednoduché geometrické obrazce, stínidla lamp. Bohužel se nám už nepodařilo sejít se znovu (když už byly lampy vypálené v peci) a vyzkoušet, jak se světlo, skryté za stínidlem, tvaruje podle prořezaných otvorů a kouzlí světelné efekty na stěnách.
Snad se brzy opět sejdeme, abychom si mohli předat lampy k užívání a zpříjemnit si tak šedivé zimní dny.

Modrá krajina aneb pohled z okna – VV v 8. ročníku

Vzhledem k tomu, že jsme se stále ještě nemohli vrátit do školy, zadala jsem žákům 8. ročníku další domácí výtvarný úkol: mělí se podívat z okna pokoje ven a nakreslit (namalovat), co vidí (krajinu, okolní zástavbu, zvířata, lidi, věci..) – a protože je zima a venku se zázračně drželo trochu sněhu, měli zkusit promítnout do obrázku i tuto atmosféru. Při technickém zpracování námětu museli vycházet z toho, co měli doma: nejlepší bylo, když měli k dispozici modrý (černý) inkoust nebo modrou (černou ) tuš. Pokud ne, zkusili ve stejných barvách použít pastelky nebo vodovky – valéry jedné barvy už zvládli při malbě nádoby, tak nyní to zkusili se dvěma (odstíny modré a černé – šedé, nebo hnědé, doplněné bílou).
Obrázek vyfotili a fotku poslali.

Pro inspiraci jsem přiložila k úkolu obraz renesančního malíře Pietera Breughela Zimní krajina (zde převládá bílá a odstíny okru a hnědé).

Tři králové „online“

Svátek Tří králů je spjat s legendou, jež se vyvíjela více jak dva tisíce let. Její obsah se postupem let měnil, základ ale vycházel z biblického příběhu o narození Ježíše Krista: tenkrát přišli do Jeruzaléma tři mudrci z Východu a ptali se po nově narozeném židovském králi, jemuž chtěli vzdát hold.
Až v 5. století našeho letopočtu byli tito tři mudrci – králové pojmenováni jako Kašpar, Melichar a Baltazar. Dodnes je připomínají malé děti – koledníci. Zatímco dříve se za ně převlékaly chudé děti, které tak měly poslední možnost vykoledovat zásoby jídla na zimu, od roku 2000 tak činí děti, které vybírají peníze na Tříkrálovou sbírku, jež pomáhá potřebným lidem.
Žáci 6.-7. ročníku dostali k dispozici tuto legendu a text známé koledy My tři králové jdeme k vám a v rámci distanční výuky je ilustrovali. Vzhledem k různým domácím podmínkám nebyl nijak omezen výběr techniky a způsob ilustrování, každý žák se musel rozhodnout sám, jak k tématu a jeho realizaci přistoupí – někdo kreslil tužkou, jiní malovali barvami, další tvořili koláže či komiksy. Hotovou práci pak vyfotili a odeslali.
Připomněli jsme si tak nejen historickou událost, ale také současný přesah této legendy do mezilidských vztahů.

Ornament a vzor ve výtvarce v 9. ročníku

Částečně v prezenční, částečně v distanční výuce výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznámili s uměním období secese, které obzvláště v našem městě rezonuje ve spojení se slavným ivančickým rodákem Alfonsem Muchou.
Vysvětlili jsme si principy secesního umění, okolnosti jeho vzniku a seznámili se s nejznámějšími představiteli tohoto směru jako byli již zmíněný malíř Alfons Mucha, katalánský architekt Antonio Gaudí, rakouský malíř Gustav Klimt či český architekt Dušan Jurkovič.
Základním prvkem secesního umění byl ornament, jehož základem byly přírodní motivy a jehož opakováním pak vznikal vzor – tento prvek našel uplatnění nejen v malířství a architektuře, ale i v užitém umění.
Úkolem žáků v období distanční výuky bylo najít přesah tohoto principu v současnosti, najít ornament či vzor v prostředí kolem nás, jeden přírodní (venkovní) a jeden v interiéru, vyfotit a fotografii (případně koláž z fotografií či prezentaci) odeslat.
Po opětovném setkání ve škole jsme uskutečnili zpětnou reflexi všech prací a mohli jsme porovnat stejnost či různorodost jednotlivých pojetí tématu.

Zátiší ve fotografii – 8. ročník

V distančním výtvarném úkolu navázali žáci 8. ročníku na předchozí výuku zaměřenou na téma barokního umění a zátiší.
V barokním malířství se tento námět (zátiší) často objevoval – tedy seskupení více předmětů do jednoho celku (např. mísa s ovocem). Žáci byli vyzvání, aby si doma zkusili sestavit vlastní zátiší (z předmětů dle jejich výběru) a vyfotili ho.
Jako inspirace jim posloužily 2 ukázky barokní malby – španělského malíře Zurbarána a holandského malíře Pietra Claesze.
Vznikly zajímavé interpretace tématu, do nichž se kromě barokní kompozice či barevnosti navíc promítlo například období vánoc nebo obrazová výpověď o sobě.

Draci a gryfové v 7. ročníku

Ve výtvarném projektu propojili žáci 7. ročníku starověk, středověk a současnost prostřednictvím tématu mýtického zvířete, kterým byl gryf.

Starověký gryf byl antickým bájným zvířetem, spojením lva a orla. Poprvé se v antickém umění objevují na Krétě, v antickém Řecku byl nazýván Diovým psem a svá hnízda stavěl ze zlata.
V románském, tedy raně středověkém umění, které navazuje na starověký Řím, se podobný tvor objevuje znovu, tentokrát pod názvem drak, a sice v různých legendách a pověstech, např. o sv.Jiřím a drakovi. Postava draka ve středověku je také okřídleným zvířetem, mění se však v ještěra s blanitými křídly. Tato bájná figura se objevuje také na erbech různých českých či moravských měst, anebo se stává součástí jejich bájeslovné historie (např. pověst o brněnském drakovi či pověst o zabití draka v Trutnově).
V současné době jsou draci neodmyslitelnou součástí pohádek či fantasy příběhů a animovaných i hraných filmů, ať už v roli kladných či záporných postav.

Výtvarný projekt vznikl v rámci distančních aktivit žáků v listopadu 2020.

Vánoční výtvarka v 6.B

Viděli jste někdy Ježíška? Anebo anděla? A je to jedno a totéž? Nebo není? A co to vlastně je? Možná jste ho někdy zahlédli nebo jste si mysleli, že jste ho zahlédli. Byla to postava? Bylo to světlo?
Takové otázky jsme si kladli v hodině výtvarky věnované kouzlu vánoc – neviditelnému Ježíškovi, který nás obdarovává vždy na Štědrý večer. A zkusili jsme znázornit ten okamžik, kdy se za oknem mihne stín či záblesk a potom se rozsvítí vánoční stromeček a pod ním se objeví dárky. A všichni mají takový zvláštní pocit, že se stalo něco nevysvětlitelného, zázračného. Kouzlo vánoční.

Zátiší v 8.ročníku

Inspirováni barokními obrazy a soustředěni na harmonii světla a stínu tvořili žáci 8. ročníku ve výtvarné výchově malby s podobným tématem – pastelem znázornili malé zátiší s dýněmi a zkoušeli zachytit trojrozměrnost objektu pomocí stínování a užívání sytých a méně sytých barev.
V další hodině jsme vyzkoušeli monochromatickou malbou zobrazit různě tvarované nádoby.

Správně vidíme jen srdcem, 4. A

Naši poslední výtvarnou aktivitu jsme motivovali výrokem z knihy Malý princ. Kdo by neznal moudrou myšlenku: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Uvědomit si pravé hodnoty člověka je velmi důležité pro celý život. Mezilidské vztahy by měly být založeny na pocitu důvěry, ochoty druhým pomoci. Srdce je symbolem lásky, dobrosrdečnosti. Nejen v době Vánoc bychom měli mít svá srdce otevřená pro všechny lidi.

Výtvarné ztvárnění srdce bylo založené na kontrastu barev a linii čar.  Snad nám naše práce budou připomínat, jak důležité je vnímat druhé lidi  naším srdcem.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A