Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Podmořský svět, 5.B

V učivu přírodovědy a výtvarné výchovy jsme se v rámci poznávání podnebných pásů potápěli  i hluboko na dno oceánů a moří.

Většina povrchu Země je pokryta vodou oceánů. Procházejí všemi podnebnými pásy, osidlují je tisíce různorodých živých organizmů.

Pro malbu jsme si zvolili moře tropického a subtropického pásu, které je svou vysokou teplotou celoročně příznivé pro život. Rostliny a živočichové v těchto místech mívají často těla zajímavých tvarů a pestrých barev. Nejznámější jsou žraloci, medúzy, chobotnice, koráli. Korálové útesy poskytují potápěčům nádherné scenérie. Život pod hladinou byl pro nás natolik lákavý, že se nám malovalo s lehkostí.

Pod našima rukama vzniklo velké plátno. V hodinách přírodovědy a slohu jsme si o podmořských tvorech vypsali zajímavé informace. Snad je jednou uvidíme i na vlastní oči.

Posuďte sami, jak je náš podmořský svět zdařilý a krásný.

                                                                                                                                                      Mgr. Jarmila Loudová

V polární pustině , 5.B 

I světadíl Antarktida

má své velmi chladné klima.

V polární pustině

je zima stále jedině.

 Tučňáci si v hejnech hoví,

ryby z moře denně loví.

Vydejte se s námi sem,

poznat jejich rodnou zem.

 Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.

Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.

Mgr. Jarmila Loudová

Těžce se nám hodnotí pravé životní hodnoty, 5.B

Do nového roku vždy vstupujeme s mnoha předsevzetími. Přejeme si zdraví, lásku, pohodu, dobré přátele a mnoho dalších věcí, které v našem životě považujeme za důležité.

Zamysleli jsme se společně s dětmi nad tím, čemu přikládají největší význam. Samozřejmě se mezi námi našli spolužáci, kteří celou situaci zlehčili a pojali ji spíše humornou formou.

Většinou se však objevovaly v jejich žebříčcích tyto hodnoty: zdraví, rodina, láska. Mnohá slova se často opakovala. Někomu by se mohlo zdát, že jsme od sebe navzájem opisovali.

Když jsme si povídali, co nás k napsání našich slov vedlo, odhalili jsme, že každou uvedenou věc vnímáme trošku jinýma očima.

Největší význam většina přikládala zdraví, rodině a dobrému přátelství.

Snad si žáci v sobě tyto hodnoty ponesou po celý život a budou šířit světem opravdu jen lásku a radost.

Abychom si naše pocity lépe upevnili a zapsaná slova jsme si zapamatovali, zapsali jsme si je ozdobně. Zasadili jsme je do prostředí barev, které máme rádi a vyvolávají v nás dobrou náladu.

Hodnoty, které jsme napsali, za nás rozhodně nepromlouvají. Jen budoucnost a naše skutky ukážou, jak dobrými budeme lidmi.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

 

Jen takové čmárání aneb Automatická kresba v 9. ročníku

Jednoho dne, v hodině výtvarky, dostali žáci pokyn, aby si ve skupinkách jen tak mezi sebou povídali, poslouchali hudbu, hráli hry, prostě aby si užívali trochu pohody. Jedinou podmínku měli, a sice, museli pořád kreslit, cokoli – mimovolně, ne řízeně, na velký arch papíru. Jako když telefonujete a druhou rukou kreslíte propiskou cosi na kousek papírku.
Zaměstnali zkrátka mozek řízenou aktivitou a nechali ruku volně kreslit – říkejme tomu „automatická kresba“, tedy tvorba, která vzniká zdánlivě neřízeně.
Vznikly různé „čmáranice“. V nich pak žáci našli zajímavá místa – změtě linií, kousek nápisu a pod. a tento malý kousek zvětšili, tentokrát již cíleně, tedy řízeně, na vělký výkres.
Dokázali jsme si tak, jak funguje součinnost mozku a řízené či neřízené činnosti, jejímž výsledkem mobou být drobná výtvarná dílka. Koneckonců, podobným způsobem vzniká tzv. art brut, neboli syrové, neškolené umění, jehož velkým sběratelem u nás je výtvarník Jan Švankmajer.

Bytosti aneb Figura ve výtvarce 8. a 9. ročníku

Žáci 8. i 9. ročníku se – různými způsoby – zabývali tématem figuratnivního zobrazování.
Deváťáci v duchu surrealistické tvorby formou koláže tvořili záhadné bytosti, inspirováni filmovou a výtvarnou tvorbou Jana Švankmajera.
A osmáci figuru vzali trochu více od základu – začali u lidské kostry a skončili poučením o zobrazování lidské postavy v období baroka, respektive o sochách Matyáše B. Brauna. Siluety jeho soch zkusili napodobit podle siluety vlastních těl, a rozpohybovat je, neboť baroko je právě na pohybu založené. Každou fázi pohybu zachytili zvláštní, barevnou linií, a doplnili nakonec názvem soch tak, jak je pojmenoval i Matyáš Bernard Braun (sochy Ctnosti a neřesti, zámek Kuks ve východních Čechách).

Vánoční štěstí ve výtvarce v 9.A

Vánoce jsou nejen časem obdarovávání blízkých nejrůznějšími dary, ale také tak trochu časem zázraků. Každý má v sobě tendenci věřit, že v průběhu Štědrého večera se mohou přihodit, ať už jde o zlaté prasátko tomu, kdo se postí, o lití olova, které předpoví budoucnost, o pouštění skořápek, které ukáží, kam se kdo v nastávajícím roce dostane, anebo o hvězdičku v rozkrojeném jablku.
A právě hvězda na rozkrojeném jablku se stala tématem jedné předvánoční hodiny výtvarné výchovy v 9.A. Nejprve si žáci zkusili nakreslit jablko jako objekt, tužkou vytvořili malou skicu. Potom jsme se pustili do krájení: naštěstí každému se podařilo najít na řezu hvězdu. Tuto vzniklou plochu s motivem hvězdy pak otiskovali na větší formát v různých kompozicích a barevných variacích.

Poznáváme prostředí okolí vod,5.B

Ve výtvarné výchově se již několik hodin zaměřujeme na živočišnou říši.Tentokrát jsme směřovali do okolí vod. Malovali jsme větší zástupce ptactva – volavky, pelikány, plameňáky. Zvolili jsme si je k malbě díky nádherné paletě odstínů barev jejich těla. Používali jsme tempery a vodové barvy.

Snažili jsme se zachytit zástupce těchto ptáků v různých pozicích. Někteří se brodili ve vodě, jiní lovili svoji kořist pod hladinou. Ostatní se vznášeli ve vzduchu – byli na odletu, případně se snášeli k hladině vody.

Tito ptáci žijí ve skupinách, a tak jsme jich na jednom výkresu zachytili hned několik. Kdo volil pohled zblízka, zobrazil je větší. Drobní plameňáci byli ti, které jsme pozorovali zpovzdálí.

Každou prací se zdokonalujeme. I když se nám hned od počátku nedařilo, posunul nás tento nelehký úkol zase dál na naší cestě za poznáváním malby.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B

 

SAVANA ZA SOUMRAKU- KRESBA VELKÝCH FORMÁTŮ, 5.B

Již druhým rokem se naše třída v rámci hodin výtvarné výchovy pouští průběžně do maleb a kreseb na velké formáty. Netroufla bych si tuto formu práce  aplikovat vždy a se všemi. Je k tomu zapotřebí velká disciplína, neboť malujeme mimo prostor třídy. Na každém  zástupci skupiny záleží úspěch všech. Moji současní svěřenci se nechají strhnout mým zapálením pro věc. Jdou do všeho naplno, což musí mít zaručeně dobrý výsledek.

V loňském roce jsme takto malovali stromy s ptactvem a rozkvetlou třešeň. Letos ozdobila chodbu školy dvě velká plátna s výjevem savany za soumraku.

S náčrtem dětem pomáhám, ale zpracování už je jen a jen v jejich rukou. Ačkoli příprava a jednotlivé kroky nebyly snadné, přesvědčilo mě nadšení dětí, že budeme v těchto pokusech pokračovat.

Vyzkoušeli jsme si, jak náročná je tvorba větších formátů. Prožijeme-li si takto náročnost jednoho velkého výkresu, doceníme více genialitu umělců, kteří dokázali velká plátna malovat běžně.  Naše práce vám  snad i prostřednictvím fotografie dodá sílu a energii , kterou má slunce na psychiku člověka.

Děkujeme všem za ohleduplnost. Blokujeme často plochu chodby. Díky tomu, že obýváme boční část budovy, máme zde více soukromí. I přesto některé paní učitelky a  paní uklízečky několik dnů omezujeme.Velmi si ceníme také podpory vedení školy, které nám tyto věci umožňuje.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová

Krajina plná stínů, 5.B

Při západu Slunce, kdy se šero postupně vkrádá do kraje, můžeme pozorovat netradiční hru světla a tajemných stínů.

Vše vypadá jinak. Pod rouškou nastupující noci se do našich srdcí vkrádá pocit napětí a strachu.       K vystižení tohoto okamžiku jsme použili kresbu suchými pastely a tuš. Zapadající Slunce jsme zasadili do krajiny tropického pásu – savany, proto jsou na našich výkresech k vidění stíny exotických živočichů i rostlin.

Jak se nám podařilo zachytit zemský povrch ozářený zbytky slunečních paprsků, posuďte sami na fotografiích našich prací.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

 

Poznáváme svět – tropické deštné pralesy, pouště a savany,5.B

Tentokrát se každý z  nás

vydal poznat tropický pás.

Při první zastávce na rovníku

cítili jsme se jako ve skleníku.

 

Přesunout do savany se nám zachtělo,

bylo neuvěřitelné horko, občas pršelo. 

Dávali jsme si pozor na savaně,

 ať nás hladový lev nedostane.

Zdárně jsme to přežili,

domů jsme se vrátili.

 

Motivační báseň popisuje naše další kroky za poznáním. V přírodovědě nyní putujeme napříč podnebnými pásy. Svoji výpravu jsme zahájili na rovníku a budeme postupovat až k polárním pustinám.

Ve výtvarné výchově jsme si namalovali plasticky živočichy. Bylo nám v dalekých končinách velmi horko. Naše interaktivní tabule nám umožňuje cestovat kamkoli na světě, prožívat za zvuků hudby daných krajů či přírody to, co mohou na vlastní oči vidět jen ti, kteří tato místa opravdu navštívili.

Stojíme teprve na počátku přírodovědného učiva o podnebných pásech světa, přesto jsme již nyní získali mnoho nových poznatků.

Jak se nám naše výtvarné ztvárnění bujné vegetace a živočišných druhů podařilo, posuďte sami.

                                                                                   Žáci 5. B a Mgr. Jarmila Loudová