Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Krajina plná stínů, 5.B

Při západu Slunce, kdy se šero postupně vkrádá do kraje, můžeme pozorovat netradiční hru světla a tajemných stínů.

Vše vypadá jinak. Pod rouškou nastupující noci se do našich srdcí vkrádá pocit napětí a strachu.       K vystižení tohoto okamžiku jsme použili kresbu suchými pastely a tuš. Zapadající Slunce jsme zasadili do krajiny tropického pásu – savany, proto jsou na našich výkresech k vidění stíny exotických živočichů i rostlin.

Jak se nám podařilo zachytit zemský povrch ozářený zbytky slunečních paprsků, posuďte sami na fotografiích našich prací.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

 

Poznáváme svět – tropické deštné pralesy, pouště a savany,5.B

Tentokrát se každý z  nás

vydal poznat tropický pás.

Při první zastávce na rovníku

cítili jsme se jako ve skleníku.

 

Přesunout do savany se nám zachtělo,

bylo neuvěřitelné horko, občas pršelo. 

Dávali jsme si pozor na savaně,

 ať nás hladový lev nedostane.

Zdárně jsme to přežili,

domů jsme se vrátili.

 

Motivační báseň popisuje naše další kroky za poznáním. V přírodovědě nyní putujeme napříč podnebnými pásy. Svoji výpravu jsme zahájili na rovníku a budeme postupovat až k polárním pustinám.

Ve výtvarné výchově jsme si namalovali plasticky živočichy. Bylo nám v dalekých končinách velmi horko. Naše interaktivní tabule nám umožňuje cestovat kamkoli na světě, prožívat za zvuků hudby daných krajů či přírody to, co mohou na vlastní oči vidět jen ti, kteří tato místa opravdu navštívili.

Stojíme teprve na počátku přírodovědného učiva o podnebných pásech světa, přesto jsme již nyní získali mnoho nových poznatků.

Jak se nám naše výtvarné ztvárnění bujné vegetace a živočišných druhů podařilo, posuďte sami.

                                                                                   Žáci 5. B a Mgr. Jarmila Loudová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Duch stromu – VV v 6. C

V říjnu a listopadu jsme se ve výtvarce opakovaně vydávali na průzkum školní zahrady: objektem výtvarného zkoumání se staly stromy. Žáci pozorovali struktury stromové kůry a snímali ji frotáží, poté jsme si vyprávěli o tom, zda strom může mít duši, zda cítí, jestli nám může předávat svou sílu. A žáci pak zkoušeli najít duši – či spíše „ducha“ stromu: viděli bychom ji ve zvětšeném detailu struktury? Nebo pod mikroskopem?
Pak jsme se zaměřili na spadané a zbarvené listí stromů – sbírali jsme je a pozorovali a zakreslovali jejich tvar a strukturu. A nakonec se barva podzimního listí „vylila“ do staré knihy, ze dřeva stromu vyrobené. Kruh se uzavřel. Duch stromu žije…

ČERTI, 5.B

ČERTI

Čas běží jako o závod. Opět se k nám vrací zimní tradice. Jako první přijde družina Mikuláše. Největší oblibu mají mezi dětmi čerti. Určitě je tomu tak díky desítkám pohádek, v nichž vystupují.

Kreslíme je každý rok, vždy volíme jinou techniku. Tentokrát jsme používali tuš. Když jsme naše pekelníky seskupili dohromady, vznikla velká černobílá mozaika.

I my jsme občas malí ďáblíci. Pekelníci jsou tak trochu podobiznou každého z nás.

Ale děti mají být v mládí dravé a divočejší. Spisovatel Jiří Solar ve svých knihách tvrdil, že kluk i holka má být tak trochu čert a život jim později zastřihne růžky na správnou míru.

Snad se Vám bude naše čertovská mozaika líbit.

Mgr. Jarmila Loudová

 

 

IMG_1157

Lodě na moři ve výtvarné výchově v 7.B a 7.C

Ve výtvarce v 7.B a C jsme vypluli na moře… tedy obrazně řečeno. Na podzim ještě ve všech doznívají zážitky z prázdninového cestování, a tak jsnme se zaměřili na jeden z nejromantičtějších způsobů, jak se vydat na cestu, a sice na plavbu lodí. Nejprve si žáci svou loď poskládali jako jednoduchý model z papíru. Někteří se nechali skládáním lodí unést natolik, že vytvořili celou flotilu, od nejmenších lodiček až po obří parníky. Ve skupinách potom znázornili pomocí frotáže určitou situaci na moři – kam lodě plují, jak se jejich trasy křižují, kde kotví, případně i průběh lodní bitvy.
Složený model lodi pak žáci kreslili tužkou a snažili se zachytit prostorovost papírového objektu. Nakonec si každý svou lodičku „vydyzajnoval“, případně pojmenoval, podle vlastní představy.

IMG_1311

Slunce září (nejen v září) ve výtvarce v 6. C

Podzimní počasí bylo tento rok opravdu velmi nestálé a nepředvídatelné a podzimní plískanice ne a ne přestat. A tak jsme se ve výtvarce v 6.C rozhodli, že si přineseme trochu slunce do třídy sami. Připomněli jsme si, jak zobrazovali slunce malíři ve středověku a kde všude se motiv slunce objevuje – jako symbol času na slunečních hodinách, symbol bohatství a moci na hracích kartách, symbol žhnoucí hvězdy na orloji, symbol tepla v podobě ohnivých plamenů, slunce jako slunečnice…., a také jsme si ke žhavému slunci přiřadili barevné spektrum. A potom žáci onu žhnoucí kouli „vykroužili“ prsty a rozdrcenými křídami na papír. Nakonec jsme si ještě vzpomněli na různé personifikace spojené se sluncem (září jako sluníčko, slunce se na nás vesele směje, …) a přidali jsme slunci lidské rysy.
Protože slunce ale září ve všech ročních dobách, a jeho světlo a intenzita se také podle toho mění, pokračovali jsme v tématu malbou vyjadřující jednak roční období, jednak sluneční záření. Protože slunce září nejen v září…:)

Návrat k reklamám, 5.B

V hodině slohu jsme si před dvěma týdny dělali návrhy reklam pro různé produkty – např. na zubní pastu BĚLINKU, zdravou svačinku CEREÁLKU, nekončenou žvýkačku, jedlou plastelínu a šampon RŮSTOVLAS. Zatímco skutečné firmy by konečné zpracovaní a tisk reklamy zadaly odborníkům, my jsme si reklamní plakáty podle našich předloh nakreslili sami.

Byla to tvůrčí práce. Museli jsme přemýšlet o grafickém zpracování, barevné kompozici a doplňkových prvcích. Možná někoho zaujala práce natolik, že se stane jeho budoucí profesí. To ukáže jen čas.

                                                                                                         Mgr. Jarmila Loudová

Život ve vesmíru,5.B

Včera jsem se ocitl ve vesmíru,

i když to tak bylo jen na papíru.

Zavřeli jsme oči,

svět se s námi rázem točí.

Co každý z nás uviděl?

UFOUNY tvořené z různých těl.

Planeta Země je 3. planetou sluneční soustavy. Je nazývaná modrou planetou. Je jedinečná, neboť je jedinou planetou, na níž byl doposud prokázán  život. Umožňuje to kyslík v atmosféře a kapalná voda. Většinu povrchu Země tvoří voda v oceánech, pevnina zaujímá jen její malou část.

Pokud stojíte rádi pevně nohama na Zemi, na chvíli to změníme. Vydáme se tam, kam zatím nikdo z vědců nedohlédl  – do světa mimozemských civilizací. UFOUNI mohou být vším, co si budeme ve svých představách přát – malí, velcí, tlustí, tencí, chlupatí i hladcí.

Jejich malba byla zábavná, každá namalovaná forma mimozemského života si nese v sobě kousek duše svého autora.

Zdalipak se někdo přiblížil opravdové podobě? Nevíme a nevadí nám to. Představovat si a snít je přece krásné.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

 

DEŠTNÍKY – „kamarádi do nepohody“, 5.B

V posledních dnech nás často trápí chladné počasí a vytrvalý déšť. Bohužel si s námi počasí hraje natolik, že nám mnohdy proprší veškerý volný čas – zejména volné víkendy.

A tak jsme měli dostatek času přemýšlet o tom, co vše o dešti víme.

Jak vzniká déšť? Čím větší je teplo, tím více vody se vypařuje. Vodní páry stoupají vzhůru, tvoří mraky. V chladnějších výškách se pára srazí v kapky vody. Ty se ve vzduchu neudrží a padají z mraků právě v podobě deště.

I když máme raději slunečné počasí, příroda vodu potřebuje. Déšť zavlaží půdu – lesy, louky, pole, zahrady. Nesmí být ale ani příliš vytrvalý, jinak způsobuje rozvodnění vodních toků, záplavy. Všeho má být tak akorát, i deště.

Aby nás deštivé počasí nezaskočilo, měli bychom být denně vybaveni deštníkem.

Předchůdce deštníku byl vynalezen již před 4 000 léty. Začátkem 16. století se deštník stal populární zvláště v severní Evropě. Dříve ho nosily hlavně ženy, mezi muži ho proslavil

až v 18.století perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Skládací systém se objevil až ve 20.století .

Deštníky se vyrábí v různých barevných provedeních, ochraňují nás před deštěm i padajícím sněhem. Bývají pokryty nepromokavým materiálem tvořeným látkou, či plastovou fólií. Mají držadlo. Pro lepší uskladnění většinou kupujeme deštníky skládací. Jsou skvělými módními doplňky.

Na chvíli jsme si ve výtvarné výchově zahráli na módní návrháře a navrhli jsme si vlastní podobu deštníků – lišili jsme se tvarem, barevným provedením. Deštníky jsme umístili do sítě čtverců. Vždy jsme volili kontrastní barvy, zopakovali jsme si rozdíly mezi studenými a teplými barvami. Pokud byly deštníky v teplých odstínech barev, pak bylo pozadí tvořeno barvami studenými a naopak.

Naše deštníky nás před deštěm sice neochrání, ale potěší nás alespoň na pohled. Zda byste si mezi nimi vybrali svého „kamaráda do deště“, posuďte sami.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

 

Slunce – zdroj života, 5.B

I když se venku hřejivé paprsky postupně vytrácí, ve výuce je Slunce stále s námi.

V učivu přírodovědy se v rámci učiva o vesmíru dostáváme k poznávání vesmíru -sluneční soustavy.

Proč se učíme o vesmíru? Je snad něco monumentálnějšího, zázračnějšího a více fascinujícího než vesmír? Představte si ty neuvěřitelné časy, vzdálenosti, velikosti. A to nejkrásnější je, že se všechno odehrává nad našimi hlavami. Zkuste se zadívat na oblohu, na Slunce, Měsíc, noční oblohu a spojte si nové poznatky s tím, co se denně odehrává přímo nad vámi.

Slunečnímu světlu a teplu vděčíme za to, že na Zemi vznikl život, proto je prvním objektem našeho poznání. Je mnohonásobně větší než naše planeta. Slunce je obrovská koule žhavých plynů – hlavně helia a vodíku. Svítí už 5 miliard let, na povrchu má teplotu asi 5 500 °C. S výčtem zajímavostí o Slunci bychom mohli pokračovat hodiny.

Sluneční paprsky nás hladily alespoň prostřednictvím prezentací. Zhlédli jsme, jak vypadají skutečné sluneční erupce, ve výtvarné výchově jsme při malbě slunce poslouchali písně, v nichž tato hvězda vystupuje – nejen v českém jazyce, ale i v angličtině.

Práce nám lépe ubíhala. Naše slunce je plastické, hýří teplými barvami, které vystihují jeho proměny během dne – od východu k západu.

Slunce je zdrojem života, a tak si naši několikahodinovou práci plně zaslouží. Pokud nemáte rádi sychravé počasí a nevyhovují vám chladné noci a rána, která nás trápí již od srpna, prohlédněte si naše práce a zahřejte se spolu s námi. Snad Vám dodají alespoň část ztracené sluneční energie.

Za kolektiv dětí Mgr. Jarmila Loudová