Archiv autora: Leona Bubeníková

Kostky, jablka, dortíky… aneb objekty v malbě 9. roč.

V hodinách výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznamovali s principy zobrazování trojrozměrných objektů v ploše, tentokrát v malbě. Začali jsme u perspektivního zobrazování jednoduchých geometrických tvarů, pak jsme zkusili monochromatickou malbu drobné stavby z dřevěných kostek s důrazem na světlo a stín. Protože se přiblížil čas vánoční, zahrnuli jsme do tématu objektů v prostoru a ploše také vánoční tematiku – rozkrojené jablko, což je vlastně v podstatě nepravidelná koule a polokoule, tentokrát k jejich zobrazení použili žáci techniku akvarelu.
Nakonec jsme se odměnili nákupem dobrot v cukrárně – jednotlivé zákusky se staly modelem ke zvětšené velkoformátové malbě na výkres A2 a žáci přitom využili nabytých zkušeností s mícháním barev i prostorovým zobrazováním.
A výtvarné vzdělávání bylo završeno konzumací modelů. Mňam.

Mein Haustier – projekt NJ v 8. ročníku

Žáci 8. ročníku zúročili své znalosti německého jazyka v malém projektu na téma Mein Haustier neboli Moje domácí zvíře. Používali pravidelná, nepravidelná i některá způsobová slovesa v přítomném čase a uplatnili také skloňování podstatných jmen a zájmen, respektive 1. a 4. pád. Krátký text doplnili ilustracemi, a pak jsme hotové projekty vyvěsili na chodbě školy v našem „německém koutku“.

Mystika a tajemství ve znacích a kódech – výtvarka v 9. ročníku

Na podzim jsme s žáky 9. ročníku navštívili v rámci výtvarné výchovy ivančický židovský hřbitov. Tam jsme poodhalili tajemství a mystiku hebrejského písma na základě reliéfů na historických náhrobních kamenech. Záhadné symboly a neznámé znaky žáci kreslili uhlem a rudkou.
Znaky hebrejského písma a významem objevených obrazců jsme se zabývali následně v další hodině výtvarky.
Protože hebrejsky nikdo z nás neumí, působí na nás tyto znaky jako neznámé a záhadné kódy. Tato myšlenka nás přivedla k tématu židovské legendy o bájném Golemovi, jehož síla byla probuzena tajemným kódem neboli šémem rabína Löwyho.
Začali jsme hledat podobné kódy v našem současném životě a zjistili jsme, že jím může být třeba čárový kód či QR kód. A tak grafickou kombinací hebrejských znaků a čtvercového systému QR kódu vytvořili žáci jakýsi „šém“ pro oživení robota – Golema v podobě jednoduchého tisku z papírové matrice.

Šlépěje aneb Příběh stop podle Karla Čapka ve výtvarce (8.ročník)

Téma stop a otisků ve výtvarné výchově v 8. ročníku jsme završili povídkou Karla Čapka, kterou jsme si poslechli v podání herce Václava Postráneckého. Ovšem ne celou. Asi v polovině jsme poslech přerušili a záhadný příběh stop neznámého člověka zůstal nedokončen.
Pokračování se ujali sami žáci, kteří příběh převedli do komiksové podoby a sami vymysleli pokračování zápletky a její rozuzlení.
K dispozici měli pruh papíru se 4 komiksovými okénky, někomu stačily k dovyprávění příběhu i 3, jiní si řadu rozšířili o další.
Několik z nich jsme si také předvedli a okomentovali. Některé byly napínavé a dramatické, jiné komické, další fantastické. Co žák, to jiná varianta.
A jak příběh ukončil sám Karel Čapek? To si budete muset přečíst sami…

Stopy – výtvarka v 8. ročníku

Téma bot a jejich otisků jsme v 8. ročníku rozvíjeli i další hodinu výtvarné výchovy v tématu stop – stop ve sněhu, v blátě, na ulici, na cestě parkem…
Co z nich lze vyčíst, zkoušeli žáci znázornit nejen frotáží bot, ale i dalších předmětů či otiskováním různých dezénů, případně vlepováním drobných předmětů. Do takto vytvořené „koláže“ otisků vložili „stopy“ příběhu, který ostatní žáci pak zkoušeli rozklíčovat a interpretovat.
Nejatraktivnější byl bezpochyby příběh s kriminální zápletkou, ale někdy šlo i o obyčejnou situaci, kdy se vlastně nic zvláštního nestalo:)

Moje bota – výtvarka v 8. ročníku

Práce z minulé hodiny zaměřená na tvary a linie získala v další hodině výtvarky své uplatnění – žáci dostali za úkol „vyportrétovat“ svoji botu, tedy věc běžnou, denně užívanou a pro náš život nezbytnou. Všímali si přitom tvaru a členění, zaměřili se na detaily, kreslili botu z profilu, z pohledu seshora i zespoda (na podrážku a její dezén použili místo kresby techniku frotáže). Na to vše stačila obyčejná tužka.
Nakonec vzhled své boty pozměnili a navrhli pro ni nový design podle nizozemsko-amerického umělce Pieta Mondriana a jeho abstraktních geometrických obrazů s barevností omezenou na základní čisté barvy.

Výtvarná rozcvička aneb Tvary a linie v 8. ročníku

Výuku výtvarné výchovy v 8. ročníku jsme zahájili malou výtvarnou rozcvičkou – identifikovali jsme základní plošné tvary (čtverec, kruh, trojúhelník) a jejich plochu vyplnili různě modifikovanými liniemi. Následně pak ze stejnorodých tvarů vytvářeli žáci společnou koláž.

Ulity a spirály ve výtvarce v 7. C

V 7. ročníku, respektive s žáky v 7. C, jsme letošní výtvarnou výchovu zahájili zdánlivě jednoduchým úkolem: podle šnečích ulit nakreslit jejich tvar a linie růstu viditelné na vápnité schránce. Úskalí stanoveného úkolu spočívalo v nutnosti zvětšit malou ulitu na velký formát A3 a udržet přitom pravidelný tvar a vyplnit ho jednoduchou, ale hustou a také pravidelnou šrafurou.
Kresbu pak v další hodině žáci převedli do linorytu, tentokrát už menšího (pohlednicového) formátu. Mnozí drželi v ruce rydlo poprvé v životě, a tak byl linoryt také tak trochu zápasem s materiálem. Mladí tvůrci ale nakonec slavili vítězství, když svou vyrytou kresbu vytiskli v ručním lisu a vytvořili svou první grafiku.

Starověké hudební nástroje ve výtvarce

Na konci 6. ročníku se vždy na skok zastavíme ve starověku a zkoumáme umění té doby – tentokrát jsme se zabývali také starověkou hudbou a hudebními nástroji. Ty jsou pro dnešního člověka už v podstatě neznámé a jejich názvy mohou se zdát až záhadné a zároveň pro fantazii podnětné. Žákům byla na začátku hodiny přednesena pouze pojmenování hudebních nástrojů a pak sami vymýšleli, jak by takový nástroj mohl vypadat. Své nápady zaznamenali kresbou a k některým nákresům přidali i popisky součástí nástroje a způsob jeho použití.
Následně tyto nápady realizovali – vytvářeli modely hudebních nástrojů z kartónu, drátu a dalších prvků.

Experimenty s kyanotypií ve výtvarce v 8. ročníku

Téma krajiny jsme v 8.ročníku uzavřeli malým výtvarným experimentem s kyanotypií, technologicky blízké fotohrafii. Na papír jsme nanesli fotocitlivou vrstvu, na kterou jsme pokládali poloprůsvitné i neprůsvitné přírodní materiály, části fólie s fotografií, textiie a pod. A pak jsme nechali tyto kompozice osvítit slunečním světlem a potom už jsme se jen nechali překvapovat, jak experiment dopadl.
Vznikly rozměrově drobnější, půvabné „modrotiskové“ kompozice „krajiny“ v jejím detailu.