Archiv autora: Leona Bubeníková

Linie napříč ročníky

Čára, linka, linie – takhle začíná kresba: vezmete do ruku tužku a začnete kreslit jednu čáru, pak přidáte druhou, a další, až se začne na papíře formovat tvar.
S tímto tématem se potýkali žáci ve všech ročnících druhého stupně, jen pokaždé trochu jinak: šesťáci psali příběh čáry aneb „Jeden den v životě čáry“ do tvaru různě kroucené linie (písmo je vlastně také linie), pak linií obtahovali jednoduché geometrické tvary a řadili je do linie pohybu, z jednoduchých geometrických tvarů zkoušeli skládat systém komunikace mezi lidmi. Sedmáci stříhali „čáry“ z papíru a „kreslili“ jimi jednoduché tvary všedních předmětů, z barevných papírových spirál tvořili „čáru“ vystupující z plochy do prostoru. Osmáci zkoušeli lineárně zakreslit tvar a dezén šnečí ulity a deváťáci tvořili pomocí linií ornament inspirovaný secesí a kubismem. Na závěr si žáci devátého ročníku vyzkoušeli dokreslit útržek fotografie interiérů bytů ponořených do tmy – bílou linií na černý papír.
Vystavením všech těchto prací zároveň vznikla jakási „abeceda“ čar a linií v různých verzích a úrovních.

Možnosti zátiší – výtvarka v 9. ročníku

Dlouhodobé téma „Zátiší“ zpracovávali žáci 9. ročníku téměř čtvrt roku: nejprve podle barokního typu zátiší „vanitas“ neboli marnost či život a smrt skládali žáci na lavice ve třídě svoje osobní věci doplněné o další objekty, a tvořili z nich kompozici, kterou následně vyfotografovali. S fotografiemi pak pracovali v grafickém programu na počítači a navrhovali pozvánky na výstavu.
V dalším kroku totéž zátiší zkoušeli vyjádřit monochromatickou malbou (v jedné barvě).
Nakonec jsme uspořádali „hostinu“ a usedli ke společnému stolu – inspirováni současným italským umělcem Danielem Spoerim; místo skutečných předmětů vytvořili žáci stylizované prostřené stoly z papíru a kartonu.

Krajinou, parkem, zahradou… ve výtvarce s 8. ročníkem

Od jara jsme se s žáky 8. ročníku věnovali ve výtvarné výchově krajině – nejprve po vzoru romantismu upraveným parkům s promyšlenou strukturou a romantizujícími i zábavnými prvky, potom podle impresionistů zkoušeli práci s barvou zvětšováním výřezu z obrazu a pak stejně jako oni vyrazili jsme do plenéru a zobrazovali atmosféru krajiny technikou akvarelu. Nakonec jsme navštívili školní zahradu a žáci kreslili vše, co kvetlo, potom zvětšovali, malovali a nakonec vytvořili společnou koláž na téma Rozkvetlá zahrada.
V úplném závěru se pustili do menšího experimentování s dráty, plechem a plasty, jejichž stříháním, nahříváním a ohýbáním vytvářeli fantaskní rostliny v květináči.

Ptačí svět ve výtvarné výchově

Téměř půlroční projekt v hodinách výtvarné výchovy v 6. C a v 7. B a C byl věnován ptákům a jejich životu.
Inspirování českým výtvarníkem Zdeňkem Sýkorou malovali linie letu ptáků, doplněné letícími siluetami, perokresbou vyjádřili jemnou strukturu ptačího pera. Podobu ptačího pera převáděli do dekorativního pojetí pomocí asambláže za použití kousků textilu, papíru či různých provázků a nití.
Přečetli jsme si báseň francouzského básníka Jaquese Préverta Jak namalovat podobiznu ptáka (česky i francouzsky) a shlédli krátkou animaci na téma této básně. Žáci pak zkoušeli namalovat temperami zvětšený „portrét“ ptáka podle malé fotografie z kalendáře.
V dalším kroku vymýšleli, jak by mohl vypadat ptačí domov – ptačí budka, a zakreslili jeho tvar i interiér.
Nakonec ptačí budky vytvářeli z keramické hlíny, které po vypálení umístila paní učitelka Kafková do prostor školní zahrady.

Ruce – výtvarná řada v 8. ročníku

Rukama člověk gestikuluje, „mluví“ beze slov, vyjadřuje pocity i city, pohyb rukou doprovází tanec, rukama člověk útočí nebo se brání, tvoří či boří…
Žáci v hodině výtvarné výchovy nejprve zkoušeli rukama vyjádřit pohyb či gesto a tuto pózu zafixovali ve fotografii, přičemž se učili pracovat s digitální zrcadlovkou – zaměřit na objekt, zaostřit a sledovat přitom kompozici objektu na pozadí černé opony: zdánlivě jednoduchý úkol, ale ne vždy a ne všem se fotografie podařila na první pokus:)
Pak se zaměřili na zobrazení vlastní ruky v pohybu (gestu) kresbou, a nakonec využili plochu předloktí a hřbetu ruky i prstů k návrhu na originální tetování.

V rytmu – výtvarka v 8. ročníku a v 6.C

V 8. ročníku zkoumali žáci ve výtvarné výchově RYTMUS nejprve v přírodě, a sice ve stavbě krystalu – pozorovali zvětšené sněhové vločky a sledovali zrychlený postup tvorby šestiramenného krystalu z vody. Potom sami zkusili navrhnout jednu část velkého krystalu sněhové vločky a jejím opakováním takový krystal nakreslit, a z jednotlivých vzorových ramen krystalu skládali pravidelné šestiramenné koláže.
Pak se téma rytmu přehouplo do sféry hudební – tentokrát žáci poslouchali různě rytmické skladby a písně dle vlastní volby a dojem z této hudební ukázky zaznamenali abstraktní malbou v rytmu a náladě hudby.
Třetí dostaveníčko s rytmem jsme si dali spolu s žáky 6. C, kteří u příležitosti Dne španělské kuchyně v naší škole sledovali španělský národní tanec flamenko a „tanec“ toreadora s býkem v aréně. V obou případech se snažili zachytit rytmus a pohyb linií, kterou kreslili – malovali prsty a křídou na papíře.

Bod, linie, plocha ve výtvarce v 6.C

Každý den se pohybujeme v prostoru, který vnímáme většinou jako celek. V hodinách výtvarné výchovy v 6. C jsme se s žáky pokusili zaměřit se na detaily prostoru školy a školní zahrady a vyhledat v něm nejzákladnější konstrukční prvky – bod, linii a plochu. Žáci nejprve pátrali očima po třídě a vyhledávali uspořádání bodů, vedení linií, kontrast ploch… Potom ve dvojicích vyrazili „na lov“ podobných míst v útrobách školy a nakonec ve venkovním prostoru školního pozemku. Sami fotili detaily míst a nafocené objekty jsme si potom promítali a komentovali.
V další hodině zpracovali toto téma ve vlastní výtvarné práci, kdy body, linie a plochy v různých kombinacích a kontrastech převedli do rozměrné koláže – asambláže z kartónových prvků a provázků.

Bláznivé sny ve výtvarce v 9. ročníku

Po vzoru výtvarníků – surrealistů, kteří svá díla založili na propojení snové reality se skutečností, a inspirováni dílem španělského surrealistického malíře Salvadora Dalího pokusili se žáci 9. ročníku znázornit malbou a koláží z vlastních kreseb scénu ze snu. A tak se mohli potkat v jednom snovém příběhu hroch a židle, žralok a automobil, netopýr a váza s květinami s plyšovým medvědem nebo hodinami. A tak vlastně ilustrovali krédo surrealismu: „Surrealismus je, když se na operačním stole potká šicí stroj s deštníkem…“ A také zachytili bláznivost a neskutečnost toho, co lidský mozek může ve fázi spánku zpracovávat – jsou to naše představy? strachy? vzpomínky? Nebo prostě nesmysly? Kdo ví.

Moje slunce září – VV 6. C

Protože nám už slunce citelně chybělo, vytvořili si žáci v 6. C každý své vlastní z keramické hlíny.
Navíc toto téma bylo nabídnuto návštěvníkům školy, malým i velkým, kteří se přišli podívat k nám na Den otevřených dveří – a byli vyzváni, aby si také vytvořili svoje slunce a naši školu „rozzářili“ červenou a žlutou barvou na velké archy papíru.

Co se děje v hlavě – VV 8. ročník

Díváme se navzájem sobě do očí a zkoušíme z nich vyčíst, co se za nimi skrývá, co je v nitru člověka, jaký ten druhý je. Je to vůbec možné? Co o nás prozradí oči? Jak se v očích odráží radost či smutek?
Toto téma stálo na začátku série „sebepoznávacích“ prací v hodinách výtvarné výchovy. Pokračováním pak byly možné vnitřní i vnější proměny člověka, a na závěr jsme se zkoušeli podívat „dovnitř“ hlavy a výtvarnými prostředky vyjádřit, co se děje v našem mozku, jak proudí informace a probíhá komunikace.