Síla větru jako výtvarný motiv v 7. ročníku

Vítr fouká. Vane. Burácí. Má sílu. A tu sílu se člověk naučil krotit, ovládat a využívat. Jak vypadá větrná elektrárna v dnešní době, asi každý ví – větrné sloupy jsou v současnosti rozmístěny v krajině jako ekologický zdroj energie (zda krajinu více hyzdí, nebo ji chrání, to je otázka do jiné diskuze). My jsme se však s žáky zaměřili na historii tohoto fenoménu, kdy se větrná energie používala jako pohon mlecího zařízení. Lidé tehdy stavěli větrné mlýny – budovy s velkými rameny s lopatkami. Také jsme si připomněli symbolický význam úsloví „bojuje s větrnými mlýny“ na příběhu Dona Quijota. Žáci pak kreslili vlastní představy starého větrného mlýna.
V další hodině jsme se zaměřili na hlavní součást větrného mlýna, a sice ramena s lopatkami, a zkusili jsme si vyrobit velký větrník, jehož povrch žáci pojednali ve škále teplých a studených barev. Větrník potom zkoušeli házet z okna, vyhazovat ze země do vzduchu, roztáčet a podobně, a pozorovali dráhu pohybu. Na velký výkres zaznamenávali jednotlivé pokusy lineární kresbou. Do záznamů pak nakonec své větrníky (či to, co z nich po pokusech zbylo) vlepili: tak vznikly zajímavé asambláže v kombinaci s kresbou.
Dále se pak žáci soustředili jen na linii pohybu větrníku. Diskutovali o pohybu v kruhu či po spirále, hledali motiv spirály v příkladech z přírody živé i neživé, a nakonec jsme se zabývali i přeneseným významem spirály pro vysvětlení linie vývoje, života, historie, a v neposlední řadě i vesmíru. Z barevných papírových spirál vytvářeli symbolické kompozice, které následně zkusili nakreslit jako objekt v prostoru.

Všechno nejlepší k výročí, Eiffelovko! aneb výtvarka v 8. ročníku

Trochu nostalgicky ohlédli jsme se za naším výletem do Paříže a připomněli jsme si, že ikonická železná Eiffelova věž slaví letos na jaře své 130. narozeniny. Úctyhodný věk a ještě úctyhodnější příběh jednoho symbolu. Symbolu techniky, pokroku, novátorství, geniality i vytrvalé umíněnosti a nesmrtelnosti. Vzpomněli jsme jejího autora, architekta Gustava Eiffela, a prostřednictvím úryvku z dokumentárního filmu přiblížili jsme si i celou vývojovou linku života jedné z nejslavnějších věží.
Technikou dokreslované koláže ze starých střihových papírů vytvářeli žáci 8. ročníku vlastní plány, jak by mohla ona věž také vypadat, či jakou by ji oni sami navrhli.

Květina pro Malého prince ve výtvarce 6.A

Víte, kdo byl Antoine de Saint-Éxupery? Pokud ne, vězte, že to byl francouzský pilot, který rád psal. A jednu ze svých knih věnoval dětem. A nazval ji Malý princ. A do setkání jednoho pilota se záhadným chlapcem v poušti promítl vlastní zážitek a také své představy a touhy.
Malý princ v těle chlapce je návštěvníkem z cizí planety ve vesmíru a v rozhovorech s pilotem, který ztroskotal se svým letadlem uprostřed pouště, svěřuje se mu se svým životem na maličké planetě.
Jedna z kapitol, kterou jsme si přečetli v hodině výtvarky, líčí úsilí Malého prince o pěstování květin na jeho domovské planetce a o semínku růže, které se k němu zatoulalo. Z květiny se stala jeho přítelkyně, vyžadující aůe usilovnou péči a vyznačující se jedinečnou krásou.
Podle tohoto příběhu vytvořili žáci 6. A technikou dokreslovaného monotypu svoji představu, jak by taková dokonalá, jedinečná a vzácná květina, mohla vypadat.
Myslím, že by Malého prince, osamělého a hledajícího přátelství, potěšili.

 Výlet 4. ročníků do Olomouce, 4.A

V letošním roce jsme překročili hranici Jihomoravského kraje a vydali jsme se do kraje Olomouckého – přímo do jeho centra, města Olomouce.

Nejprve jsme putovali po stopách historie. Navštívili jsme stěžejní památky tohoto města. Naše kroky směřovaly do centra města z náměstí Míru. Jedinečný soubor kašen, významné historické domy i kostely upoutaly pozornost nás všech. Skvělým zážitkem bylo nahlédnutí do sousoší  Nejsvětější Trojice. Je v celé Evropě ojedinělou památkou, patří na seznam UNESCO.

Prošli jsme kolem desítek stěžejních památek – kostelů a kaplí v různých slozích, seznámili jsme se s místními pověstmi, domy s domovními znameními ad. pamětihodnostmi.  Naši historickou pouť jsme zakončili v Katedrále svatého Václava. Katedrálou i kryptou nás provedl objednaný průvodce. Na všech místech i v průběhu cesty autobusem nám dělala podrobný výklad paní učitelka Loudová, která město velmi dobře zná a důkladně se na naši cestu připravila.

Pak jsme vyjeli vstříc poznávání zvířat z dalekých krajů. V ZOO na Svatém Kopečku jich bylo mnoho. Dělali jsme si průběžně kratší i delší pauzy na odpočinek a občerstvení. Mnozí odpočinkový čas strávili nákupem suvenýrů.

Jeden den je na podrobné poznání krás města a jeho okolí velmi krátký čas.

Spoustu zajímavých míst děti neviděly. Pevně věřím, že byly motivovány k tomu, aby se s rodinou na toto místo znovu během prázdnin vrátily.

Pokud jste město Olomouc doposud nenavštívili, neváhejte. Rozhodně stojí za zhlédnutí.

Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová

 

Květen u Dráčků a Lvíčat

Tento měsíc byl plný oslav. První oslavou byl Den matek. Malovali jsme portrét maminky a vyráběli pro ně dárečky. Druhou oslavou bylo 50. výročí Čtyřlístku. Předávali jsme si znalosti o tomto komixu a malovali postavičky – Bobíka, Pinďu, Fifinku a Myšpulína. Mezitím jsme si třídy vyzdobili jarními motivy. Holčičky z oddělení Lvíčat si vyrobili z krabic Domečky pro panenky a chlapci se stali Piráty. Děti z oddělení Dráčků pilně vyšívaly různá srdíčka a přáníčka, vytvářely Lapače snů.

K. Mattesová, P. Sýkorová

DEN DĚTÍ, 4. A

Každý rok slavíme s žáky naší školy DEN DĚTÍ. 3. června kroky dětí nemířily do školních lavic.

Žáci 1. stupně se společně sešli v parku na Réně. Čekalo zde na ně 10 stanovišť, kde si postupně vyzkoušeli svou obratnost a všestrannost. Děti házely na cíl, skákaly do kruhů, proplétaly se pavučinou, procházely překážkovou dráhu. Na malou chvíli se staly detektivy, luštily šifru a hrály v terénu dokonce i pexeso.

Všichni dodržovali stanovený časový harmonogram. Na jednotlivých stanovištích na malé školáky čekali žáci 2. stupně.

Pohyb na čerstvém vzduchu, milá atmosféra umocnily společně strávené chvíle. Nebylo důležité zvítězit, ale absolvovat všechna stanoviště, užít si čas strávený mimo prostor školy v krásné přírodě.

Každý, kdo splnil  všech 10 úkolů, si odnášel kromě dobrého pocitu i sladkou odměnu.

Poděkování patří všem, kteří se na organizaci tohoto dne podíleli, zejména paní Mgr. Milaně Kafkové, která byla hlavní organizátorkou celé akce.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Skládankové učení – přírodověda trochu jinak, 4.A

V přírodovědě jsme aplikovali jednu z kooperativních metod, kdy se děti učily navzájem. Tématem naší hodiny byl živočich, se kterým se pravidelně všichni setkávají – žížala obecná. Žáci byli nejprve rozděleni do expertních skupin. Každá z nich studovala v určeném časovém limitu jen část textu k danému tématu. Poté se jednotliví žáci přesunuli zpět do svých domovských skupin a předávali si navzájem získané poznatky.

Tato metoda výuky umožnila dětem pochopit význam zaměření se na podstatné informace, nutnost číst s porozuměním textu. Společně získané informace zvládli všichni propojit. Prohloubili svou odpovědnost za učení druhých a společný výsledek skupiny – týmu.

Následně si paní učitelka ověřila osvojené znalosti v rámci třídy formou otázek. Byla příjemně překvapená, jak se skupinkám dětí dařilo.

V závěru hodiny “ožila“ tajemná hlína ve sklenici ve třídě. Po celou dobu  v ní byly spolu s námi ve výuce žížaly. Možnost ověřit si v praxi některé teoretické poznatky všichni uvítali. Žížaly vrátila následně paní učitelka zpět do přírody.

Mgr. Jarmila Loudová

Květinové mozaiky, 4.A

Školní rok se pomalu chýlí ke svému konci. Spolu s výrazným oteplením se naplno probudila i příroda. Ve výtvarné výchově jsme se v závěru roku pustili do detailní tvorby mozaiky. Všechny výkresy měly společné téma: KVĚTINY. Základem úspěchu byla trpělivost a vhodná volba kontrastních barev.

Žáci malovali vodovými barvami a zvládli to opravdu skvěle.

                                                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

V zahradě na jaře s 8. ročníkem

S žáky 8.ročníku jsme využili dubnových dnů, kdy se vyčasilo, slunce vysvitlo a oteplilo se, a vydali jsme se pracovat do plenéru. Jako plenér nám posloužila školní zahrada, kde právě různé rostliny a dřeviny začínaly kvést. Žáci se soustředili právě na tyto kvetoucí objekty a snažili se je zachytit malbou, přitom se zaměřili na kontrast podkladové malby řídkými barvami v odstínech zelené a kvetoucí rostliny provedené barvami hustými až pastózními.

Draci v legendách i pohádkách ve výtvarce v 6. A

Věděli jste, že se draci rodí z vejce? Ano? A víte, jak takové dračí vejce vypadá? Ne? Tak si to zkuste představit.
Žáci 6. A to zkusili a vytvořili jednoduché grafiky z papírové matrice – tvar vejce převedli do plochy a tu pokryli jednoduchými geometrickými prvky řazenými do vzoru či ornamentu, inspirovali se přitom tradičním zdobením velikonočních vajec.
A pak se z vajec vylíhli draci! – z kusů látek a provázků vázáním a smotáváním modelovali žáci ve skupinách tělo draka. Hotové draky jsme pak „vypustili“ na školní zahradu.
Na závěr celého projektu o dracích jsme si přečetli starodávnou legendu o sv. Jiří, rytíři, který se utkal s drakem, a také úryvek z pohádky Boženy Němcové o Bajajovi, shlédli jsme také kousek zfilmovaného příběhu. A na základě těchto pohádkových motivů tvořili pak žáci pomocí koláže z barevných papírů klíčovou scénu z příběhu boje rytíře a draka.