ANTISTRESOVÝ DEŠTNÍK, 5.B

Nedávno jsme v hodinách výtvarné výchovy malovali vlastní návrhy deštníků.

Přinesla jsem dětem do hodiny starší deštník, abychom měli srovnání s reálným designem tohoto užitečného vynálezu. Nebyl zdaleka tak pěkný jako jejich návrhy, a tak jsem se rozhodla, že nám poslouží k originálnímu účelu.

Všichni žáci nakreslili drobnější obrázek, který by podle jejich mínění mohl kolemjdoucí upoutat a pozvednout jejich ne vždy veselou náladu. K obrázku děti připojily

i krátké vzkazy, jež by ostatní mohly povzbudit, rozveselit. Našly si na plátěném povrchu místečko pro svou práci, obrázek se vzkazem na povrch přilepily.

Výsledná práce mi vykouzlila úsměv na rtech, což posílilo moji víru v to, že pro dobrou náladu stačí opravdu i maličkosti. Když jsem se začetla do jejich slov, zaplavil mě pocit radosti.

Deštník již nebude sloužit jako ochrana před deštěm, nýbrž před špatnou náladou a stresem, kterého je kolem denně dost a dost. Budeme ho zajisté v mnoha situacích potřebovat.

Myslím si, že by se podobný antistresový deštník hodil do každé domácnosti.

Pokud zavítáte do naší školy se špatnou náladou, navštivte nás. Rádi vám náš antistresový deštník na chvíli zapůjčíme.

                                                                                             Mgr. Jarmila Loudová

 

Příklady vzkazů dětí: „Buď v poho!“

Se špatnou známkou musíš bojovat.

Usměj se.

Zdravíčko.

Buď rebel.

Směj se jako já.

Usmívej se a rozdávej radost.

Nenechej se ničím rozhodit.

Úsměv pomůže všem.

Kamarády buďme všem, společně vše dokážem.

Úsměv máš na rozdávání.

Nebuď smutný, buď zdravý.

Hezký den.

Mějme se rádi.

deštníky 024 deštníky 025 deštníky 028 deštníky 029 deštníky 030 deštníky 031 deštníky 032 deštníky 033 deštníky 034 deštníky 035 deštníky 036

 

PODZIMNÍ TVOŘENÍ v pěstitelských pracích

Venku začíná padat listí, školáci sbírají kaštany a my jsme se rozhodli, že si kousek podzimu přeneseme i do školy.

V rámci předmětu PĚSTITELSKÉ PRÁCE tvořila děvčata ze tříd 6. C a 7. B podzimní výzdobu. Šesťačky naaranžovaly truhlíky, které teď zdobí okna u ředitelny. Jejich podzimní věnec jsme zavěsili do vestibulu školy. Sedmačky pomocí tavné pistole vykouzlily kaštanové závěsné koule.

V přiložené fotogalerii se můžete podívat na výsledek jejich snažení.

Mgr. Milana Kafková

Mgr. M. Kafková, Mgr. L. Málková

DEŠTNÍKY – „kamarádi do nepohody“, 5.B

V posledních dnech nás často trápí chladné počasí a vytrvalý déšť. Bohužel si s námi počasí hraje natolik, že nám mnohdy proprší veškerý volný čas – zejména volné víkendy.

A tak jsme měli dostatek času přemýšlet o tom, co vše o dešti víme.

Jak vzniká déšť? Čím větší je teplo, tím více vody se vypařuje. Vodní páry stoupají vzhůru, tvoří mraky. V chladnějších výškách se pára srazí v kapky vody. Ty se ve vzduchu neudrží a padají z mraků právě v podobě deště.

I když máme raději slunečné počasí, příroda vodu potřebuje. Déšť zavlaží půdu – lesy, louky, pole, zahrady. Nesmí být ale ani příliš vytrvalý, jinak způsobuje rozvodnění vodních toků, záplavy. Všeho má být tak akorát, i deště.

Aby nás deštivé počasí nezaskočilo, měli bychom být denně vybaveni deštníkem.

Předchůdce deštníku byl vynalezen již před 4 000 léty. Začátkem 16. století se deštník stal populární zvláště v severní Evropě. Dříve ho nosily hlavně ženy, mezi muži ho proslavil

až v 18.století perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Skládací systém se objevil až ve 20.století .

Deštníky se vyrábí v různých barevných provedeních, ochraňují nás před deštěm i padajícím sněhem. Bývají pokryty nepromokavým materiálem tvořeným látkou, či plastovou fólií. Mají držadlo. Pro lepší uskladnění většinou kupujeme deštníky skládací. Jsou skvělými módními doplňky.

Na chvíli jsme si ve výtvarné výchově zahráli na módní návrháře a navrhli jsme si vlastní podobu deštníků – lišili jsme se tvarem, barevným provedením. Deštníky jsme umístili do sítě čtverců. Vždy jsme volili kontrastní barvy, zopakovali jsme si rozdíly mezi studenými a teplými barvami. Pokud byly deštníky v teplých odstínech barev, pak bylo pozadí tvořeno barvami studenými a naopak.

Naše deštníky nás před deštěm sice neochrání, ale potěší nás alespoň na pohled. Zda byste si mezi nimi vybrali svého „kamaráda do deště“, posuďte sami.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

 

Reklamy, 5.B

V hodině slohu jsme se seznámili s obecnými základy reklamy. Vzápětí jsme se stali malými podnikateli a tvořili jsme reklamu na různé produkty – např. na zubní pastu BĚLINKU, zdravou svačinku CEREÁLKU, nekonečnou žvýkačku, jedlou plastelínu a šampon RŮSTOVLAS.

Reklama nás provází na každém kroku. Objevuje se v časopisech, v novinách, v televizi, na internetu. Má pevné místo v našem životě, proto pro nás nebyla její tvorba tak obtížná.

Naše návrhy byly pestré, práce děti bavila. Zda by vás některá reklama zaujala ke koupi nabízených výrobků, posuďte sami.

                                                                                                     Mgr. Jarmila Loudová

Slunce – zdroj života, 5.B

I když se venku hřejivé paprsky postupně vytrácí, ve výuce je Slunce stále s námi.

V učivu přírodovědy se v rámci učiva o vesmíru dostáváme k poznávání vesmíru -sluneční soustavy.

Proč se učíme o vesmíru? Je snad něco monumentálnějšího, zázračnějšího a více fascinujícího než vesmír? Představte si ty neuvěřitelné časy, vzdálenosti, velikosti. A to nejkrásnější je, že se všechno odehrává nad našimi hlavami. Zkuste se zadívat na oblohu, na Slunce, Měsíc, noční oblohu a spojte si nové poznatky s tím, co se denně odehrává přímo nad vámi.

Slunečnímu světlu a teplu vděčíme za to, že na Zemi vznikl život, proto je prvním objektem našeho poznání. Je mnohonásobně větší než naše planeta. Slunce je obrovská koule žhavých plynů – hlavně helia a vodíku. Svítí už 5 miliard let, na povrchu má teplotu asi 5 500 °C. S výčtem zajímavostí o Slunci bychom mohli pokračovat hodiny.

Sluneční paprsky nás hladily alespoň prostřednictvím prezentací. Zhlédli jsme, jak vypadají skutečné sluneční erupce, ve výtvarné výchově jsme při malbě slunce poslouchali písně, v nichž tato hvězda vystupuje – nejen v českém jazyce, ale i v angličtině.

Práce nám lépe ubíhala. Naše slunce je plastické, hýří teplými barvami, které vystihují jeho proměny během dne – od východu k západu.

Slunce je zdrojem života, a tak si naši několikahodinovou práci plně zaslouží. Pokud nemáte rádi sychravé počasí a nevyhovují vám chladné noci a rána, která nás trápí již od srpna, prohlédněte si naše práce a zahřejte se spolu s námi. Snad Vám dodají alespoň část ztracené sluneční energie.

Za kolektiv dětí Mgr. Jarmila Loudová

Broučci – září

Broučci v novém školním roce opět pilně pracují.

A jak se nám daří? Posuďte sami.

 Vaši Broučci

Foto: Libuše Burianová

Září u Dráčků a Lvíčat

Prázdniny nám rychle utekly a máme tu další školní rok, nové děti i nové plány.

Po seznamovacích dnech a zklidnění dětských tváříček, jsme se dohodli, že nově budeme vydávat časopis Družináček, s náměty jednotlivých ročních období. Nově si také budeme dopisovat s dětmi ze školní družiny Sládkovičovo.

Podzimní výzdoba vlaštovek, listí, deštníčků, dráčků, se stalo tradicí každého začátku školního roku. Můžete se sami přesvědčit, že děti v dnešní uspěchané době, umí vzít do ruky pastelky, nůžky i lepidlo. Na závěr měsíce jsme hromadně namalovali a poslali pohlednice Leničce, která je těžce nemocná. Ale velkou radostí pro ni jsou pohlednice ze všech koutů nejen naší republiky. Kdo by se chtěl přidat k nám, pošlete jí pohlednici na tuto adresu.

Lenička Konečná

Žižkova 2852

Karviná – Hranice

733 01

Za všechny děti děkujeme a přejeme Leničce brzké uzdravení.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Anglické divadelní představení Mary and John, 5.B

Úterní dopoledne 26. září bylo na naší škole věnováno evropským jazykům. V rámci této akce se zúčastnili mladší žáci ze 4. a 5. ročníků divadelního představení Mary and John. Příběhem se prolínaly dialogy v českém a anglickém jazyce. Děj vycházel ze známé lidové pohádky o Jeníčkovi a Mařence. Byl zmodernizován tak, aby oslovil současného malého diváka. Obě postavy ( Mary i John) byly robotické děti. Vypravěč nám předvedl jejich dovednosti, přednosti.

Poutavá byla pro děti zejména pasáž představení, kdy se Jeníček s Mařenkou dostali při vycházce lesem až k perníkové chaloupce. Velmi vtipnou postavou příběhu byla čarodějnice, rozesmála každého v publiku. I v této pohádce zvítězilo dobro nad zlem. V naší hře vykoupila Mařenka Jeníčka ze zajetí čarodějnice svými znalostmi.

Každé dítě si z představení odnášelo dobrý pocit z toho, že rozumělo velké části příběhu i v anglickém jazyce. Vzdělávání by mělo jít ruku v ruce s humorem. To se hercům podařilo bravurně.

Následně jsme si zopakovali slovní zásobu z pohádky v hodině anglického jazyka. Tak jsme si slovíčka i základní fráze z příběhu upevnili. Dětem jsem zodpověděla jakékoli dotazy, které k obsahu hry měly.

Těšíme se na příští podobné akce.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Vzhůru do vesmíru, 5.B

Vesmír neboli kosmos je všechno kolem nás. Jeho stáří přesahuje 13 miliard let. Vědci tvrdí, že je nekonečný. Září v něm miliardy hvězd. Lidé se ho snaží blížeji poznat. Neustále rozvíjíme technologie bádání. Sestrojujeme dokonalejší obří dalekohledy, radioteleskopy a další řadu přístrojů, které jsou umístěny na družicích, kosmických lodích a stanicích. Základní poznatky o naší sluneční soustavě, planetách, hvězdách nás čekají v učivu přírodovědy. Bývá to poutavější část učiva 5. ročníku.

Lety do vesmíru jsou snem nejednoho dítěte, dospělých po celý jejich život.

Cestovat blíže ke hvězdám se podaří však jen jedincům. Rozhodli jsme se, že se vzneseme vzhůru k planetám a hvězdám alespoň prostřednictvím malby. Prozatím jsme si připravili stroje na naši cestu. Raketoplány jsme umístili na pozadí, které by mělo připomínat nekonečný vesmír.

I když nám malba zabrala pouhé dvě hodiny výtvarné výchovy, zapotili jsme se.

O to více vnímáme skutečnost, že reálné přípravy trvají desítky let. Budeme někdy opravdu běžně cestovat blíž ke hvězdám? Uvidíme.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. B

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Ti, kteří mnoho času venku netráví, museli na čerstvém vzduchu zůstat o chviličku déle. Po celý týden nám přibývaly na vyhrazeném místě desítky přírodnin. Byly to větvičky, šišky, listy, oříšky, ale i semínka a další přírodniny. Žáci si nenásilnou formou zároveň upevnili své vědomosti o živé přírodě, rozdělení přírody.

V praktických činnostech jsem dětem připravila dřevěné laťky, svázaly si je přírodním motouzem a vytvořily si tak vlastní rámeček. Do něho upletly skupinky dobrovolníků síť. Z žáků se na chvíli stali napodobitelé mistrů z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládali své přírodniny. Posloužila tedy jako osnova a zároveň připravený rámeček zpevňovala.

Vznikly dva krásné podzimní obrázky. Skutečná příroda je nyní neustále s námi, máme je denně na očích. Snad přečká co nejdelší dobu v tmavém zákoutí chodby, protože ho polidšťuje a umožňuje nám vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B