Takový byl podzim aneb Na zahradě ve výtvarce v 6.A

Pěkné podzimní dny jsme s žáky 6.A strávili v hodinách výtvarky na školní zahradě: žáci pozorovali stromy bez listí či barvy spadaného listí na zemi – oba motivy spojili v jeden výtvarný celek akvarelu a perokresby.
Posbírané přírodniny (šišky, listy, větvičky, stébla rostlin) pak posloužily svými otisky při tvorbě keramického reliéfu – misky nebo tácku.
A nakonec jsme stromům na dobrou noc před zimním spánkem vytvořili lapače snů.

Vánoční stromky, 4.A

K tradici Vánoc patří neodmyslitelně vánoční stromeček. Zdobení stromečku je  obyčej, který pochází z Německa. Nejstarší zmínka o ozdobeném stromečku pochází z roku 1570. Teprve v polovině 17. století se vánoční stromky začaly častěji objevovat i v soukromých domech lidí.

Z Německa se tento zvyk rozšířil v 19. století po Evropě. Větší tradici měl ve městech. V Čechách se ozdobený stromek poprvé objevil v domě ředitele Stavovského divadla v Praze. Ve své vile takto překvapil své přátele roku 1812. První svíčky se na stromečku však rozsvítily až mnohem později – roku 1860. Pomalu se tradice zdobení stromečku šířila i na venkově. Dnes je stromeček v různých podobách ve všech domácnostech.

My jsme si nazdobili vánoční stromek v naší třídě týden před počátkem adventu. Připomíná nám blížící se Vánoce a chceme si ho patřičně užít. Díky tomu, že je umělý, můžeme ho mít s tak velkým předstihem.

Každé ráno si rozsvítíme svíčky, pouštíme si české koledy a v mírném  přítmí se snažíme alespoň chvíli rozjímat a relaxovat.

Ve výtvarné výchově jsme vánoční stromky malovali. Zasadili jsme je do kontrastního černého pozadí. Který by se vám nejvíce líbil, posuďte sami na fotografiích.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

 

Čerti ožívají v našich představách,4.A

Advent je v plném proudu. S ním ožívají desítky tradic. V předvánočním čase je televize plná pohádek. V pohádkách je častou postavou čert. Již jsme se s ním ve výtvarné výchově setkali. Kreslili jsme čertovské stínové siluety a sestavili jsme z nich pohádkovou šachovnici.

Tím však naše snaha poznat blíže „pekelníky“ neskončila.

V hodinách českého jazyka se nyní tematicky k čertům ubíráme v próze i poezii. Naučili jsme se čertovské rozpočitadlo. Jeho text jsme užili i k nácviku mluvnického učiva. V rýmovaném textu byly zastoupeny všechny slovní druhy, což nebývá obvyklé.

Ve slohu jsme se věnovali charakteristice postavy čerta. Při podrobném popisu čertovských stvoření nám znovu ožívali čerti v našich  představách.A tak jsme si je namalovali.

Tentokrát jsme ztvárnili celé jejich tělo. Zasadili jsme je do rámečků v barvách ohně. Někteří malovali čertice, jiní malé čertíky. Ale objevila se tu opravdu ďábelská stvoření, která působila strašidelně. Základní znaky se opakovaly. Všichni čerti měli na hlavě rohy, vzadu za sebou táhli ocas. Většina z nich byla špinavá, oblečená v ušmudlaném a roztrhaném oblečení. Často měli čerti na jedné noze kopyto.

Z výrazu tváře nebylo zřejmé, zda lidem budou jen škodit. Mnozí byli i roztomilí. Jak vidí děti čerty svýma očima? Jejich představy jsou rozmanité, fantazie dětských malířů se naplno projevila. Nahlédněte na naše „pekelníky“ na fotografiích jednotlivých prací.

Mgr. Jarmila Loudová

Listopad u Dráčků a Lvíčat

V listopadovém měsíci jsme se rozloučili s podzimem a začali pokukovat po zimě. I když nám opět Martin sníh nepřinesl. Pustili jsme se do náročného tvoření dárečků k Rozsvícení vánočního stromku na náměstí.. Malovali jsme čerty, andělíčky a koncem měsíce jsme si vyrobili adventní kalendáře. Předvánoční nálada začíná.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

 

Ruce, 4. A

Ruce jsou složitou a citlivou částí lidského těla. Jsou složené z nervů, svalů, kostí. Vnímáme je jako samozřejmou část našeho těla, ale jsou v mnoha ohledech jedinečné. Dokáží neuvěřitelné věci. Mohou zachránit lidský život, ale i zranit. Někteří umělci je užívají místo plátna.

Ruce jsme zakomponovali do naší výtvarné práce. Až jednou pohlédneme na tuto kombinovanou kresbu voskovými pastely a malbu vodovými barvami, vzpomeneme si, jak rychle jsme vyrostli, dospěli.

Naše ruce jsme proměnili v symboly ročních období. Překvapilo mě, s jakou převahou zvítězila zima. Několik dětí si vybralo podzim, nejméně žáků kreslilo léto. Jaro si zvolila jediná žákyně. Snad děti ovlivnila tma za okny a postupný příchod zimy. Přesto se v jejich obrázcích objevily zajímavé tvary a detaily.

Pozadí si žáci vyzdobili. K prostředí zimy zvolili sněhové vločky, k podzimu barevné listy, léto a jaro zpestřila záplava květů.

Kéž bychom naše ruce užívali s rozvahou. Snad Vás pohladí naše ruce prostřednictvím našich obrázků.

Mgr. Jarmila Loudová

Orbis pictus aneb Ohlédnutí za projektovým dnem

Ke 100. výročí založení Československé republiky se na druhém stupni naší školy konal projektový den, v jehož rámci proběhla také výtvarná dílna na téma Orbis pictus podle Jana Amose Komenského. Žáci si měli připomenout nejenom historii samotné republiky, ale také kořeny, z nichž vyrostla. A to byl také například jazyk: původní Orbis pictus neboli Svět v obrazech byl ilustrovaný slovník čtyř jazyků (v prvním vydání to byly latina, němčina, italština a francouzština, později latina, němčina, maďarština a čeština). Pro připomínku bývalého soužití Čechů a Slováků jsme si vybrali češtinu a slovenštinu, dále pak jsme přidali současný světový jazyk angličtinu a němčinu jako druhý cizí jazyk, který se učíme.
Postupně žáci vytvořili ilustrovaný čtyřjazyčný slovník ve formě leporela a při jeho tvorbě odhalovali velkou blízkost češtiny se slovenštinou a vyzkoušeli si vlastní znalost angličtiny i němčiny.

Česko-slovenská hymna ve výtvarce – 7.B

Jako dovětek ke 100. výročí založení Československé republiky jsme se s žáky 7. B ve výtvarné výchově zaposlouchali do naší hymny. Melodii té české samozřejmě každý znal, se slovy už to bylo trochu horší. A co teprve slovenská část naší bývalé společné hymny! Obě části jsme si poslechli, slova zapsali, a jednotlivé části žáci zkusili ilustrovat – ilustrace doprovodili krátkým úryvkem textu. Společně jsme si pak obě hymny i zazpívali.

Moderní pohádky, 4. A

Lidové pohádky provázejí děti od školky. Ve 4. ročníku už všechny bezpečně známe. Zaměřili jsme se v hodinách čtení na rozdíly mezi lidovými a autorskými moderními pohádkami.

Příběhy, které jsme četli, byly plné humoru. Nejvíce se dětem líbila pohádka o neprůstřelném jelenovi a kousavém svetru. Motivovaly nás k vytvoření vlastních příběhů.

V pohádkách je možné cokoli. Žáci se snažili popustit uzdu své fantazii, pobavit pohádkovými příběhy své spolužáky. Zda se jim dařilo, posuďte sami.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

PODZIM U PRVŇÁČKŮ

Tak už jsme ve škole třetí měsíc. Co už všechno umíme? Čteme po slabikách slova i věty, sčítáme a odčítáme do šesti, umíme plno básniček i nových písniček, píšeme písmenka, v tělocviku trénujeme přeskoky přes švihadlo a učíme se šplhat na tyči.
Prvňáčci se již dobře seznámili s prostředím školy a třídy. Umí se v prostorách školy orientovat. Udržují si pořádek na lavici a připraví si včas pomůcky na jednotlivé vyučovací hodiny. Cvičíme také správné návyky při stolování. V hodině VV si děti namalovaly vlastní svačinovou prostírku s ovocem. Seznámily se s plochým štětcem.
Velká část vyučovacích hodin byla věnována krásnému podzimnímu období. Každý den sledujeme počasí a zaznamenáváme je do kalendáře počasí příslušnými obrázky. Žáci se seznamují v hodinách prvouky s proměnami přírody na podzim. Povídali jsme si o tom, jak přezimují různá zvířátka. Téma podzimu se prolíná celou výukou. Navázali jsme na ně také v hodinách výtvarné výchovy a pracovních činností.
Vyprávěli jsme si o tom, jak se dříve na poli dělaly ohníčky z bramborové natě, a jak si na nich děti opékaly brambory. Žáci míchali temperové barvy.

Pomalu se začínáme těšit na Mikuláše a Vánoce!

   Mgr. Markéta Eibelová

Foto: Mgr. M. Eibelová

Pohádková šachovnice, 4. A

S kýmpak nejsou žerty?

Kdopak  se rád čertí?

Mají rádi špínu prach,

budí v lidech strach.

Pokud jste tipovali, že jsou to čerti, máte pravdu. Zlo v pohádkách doprovázely čarodějnice nebo čertovská stvoření. Děti znají desítky pohádek, kde vystupují, ale už se dnes těchto postav nebojí tolik jako dříve.

O čertech existuje mnoho ustálených rčení. V hodině čtení jsme si přečetli z čítanky netradiční romskou pohádku s názvem Čertí plácek.

Čertovská stvoření vždy přitahovala fantazii lidí. My jsme si pekelníky vyzdobili chodbu. Doprovázely je postavy Mikulášů.

Ve výtvarné výchově jsme si z jejich postaviček utvořili šachovnicová pole. Kreslili jsme tuší. Kresba tuší byla velmi náročná, ale práce se většině dětí podařila.Z jednotlivých výkresů vznikla pohádková šachovnice.

Za odměnu za vynaložené úsilí jsme si v krátké filmové ukázce připomněli také současnou nejoblíbenější českou pohádku ANDĚL PÁNĚ.

Teď už se jen těšíme na oslavu příchodu Mikuláše, kdy bude čertíků a andílků naše město plné. Jakmile se objeví mezi námi, víme, že jsme zase o krůček blíže Vánocům.

Za kolektiv žáků 4.A Mgr. Jarmila Loudová