Archiv pro rubriku: Vlastivěda

Nevšední zážitky ze závěru školního roku, 4.B

Závěrečné červnové dny jsou ve školním prostředí vždy nejnáročnější. Bývá krásné počasí, ve třídách se přehřívají nejen děti, ale i učitelé. Na všech je vidět značná únava, přesto ji překonáváme s maximálním nasazením a úsilím.

Červnové dny jsou však také plné příležitostí k věcem, na které v průběhu roku v jednotlivých předmětech nebyl dostatek prostoru. Ve čtvrtém ročníku jsme v červnu propojili výlet s poznáváním. Vydali jsme se do druhého nejkrásnějšího města v České republice – historického města Olomouce. Zde jsme kromě historického centra zavítali i do ZOO a proskotačili jsme se v lanovém centru. Propojili jsme tak naše vědomosti z vlastivědy, přírodovědy a tělesné výchovy. Poznali jsme nové krajské město. Nádherné počasí umocnilo naše pocity, jak krásně je v Čechách.

Zanedlouho po výletu jsme se vydali i na toulky historií Ivančic. Prošli jsme kromě Palackého náměstí i okolní uličky, které jsou spjaté s významnými osobnostmi, historií královského města i působností Jednoty bratrské ve městě. Pozorně jsme se věnovali jednotlivým domům, jež jsou dokladem různých architektonických slohů. Co by to bylo za vycházku bez možnosti osvěžit se zmrzlinkou v cukrárně? Ani tato „svačinka“ v podobě ledového osvěžení nám nebyla odepřena.

Po návratu do třídy jsme se rozdělili do skupin a snažili jsme se v připravené soutěži dokázat, že jsme byli pozornými posluchači naší průvodkyně a paní učitelky v jedné osobě.

Tím však jedinečné chvilky závěru roku zdaleka nekončily. Každou volnou chvilku oddechu ve třídě nám paní učitelka denně zpestřovala promítáním kreslených naučných pověstí, dívali jsme také na zfilmované podoby literárních děl, jejichž ukázky jsme měli v čítance. Na velké obrazovce interaktivní tabule s našimi kamarády kolem sebe, to je zážitek mnohonásobně lepší než doma. Přesvědčili jsme se, že filmové zpracování se vždy v některých věcech liší od knižních podob příběhů, a proto stojí za to, si knihy také pročíst. Mají své kouzlo, ukrývají některé detaily, které ve filmu nejsou uvedeny, určité části příběhů jsou zcela pozměněny.

Naše paní učitelka je opravdu kreativní, a tak využila i nečekané bouřky a krátkého výpadku elektřiny. I takové chvilky nám poskytly jedinečné zážitky. Tvořili jsme si navzájem strašidelné historky, ty umocnily tajemnou atmosféru a ke chvílím nepříznivého počasí patří. O to více jsme se cítili ve škole v bezpečí, i když jsme se nemohli choulit pod peřinou v teple domova. Měli jsme totiž kolem sebe své kamarády – spolužáky a paní učitelku – všechny,

s nimiž již několik let tvoříme jednu velkou školní „rodinku“. Na to jsme navázali opakováním zásad chování při mimořádných událostech, čeho se vyvarovat při bouřkách, vichřicích. Zopakovali jsme si pravidla první pomoci. To vše může v rámci improvizace vést k propojení školního života s reálnými situacemi. Okny třídy mezitím prosvitlo slunce a my jsme mohli pokračovat ve výuce dál. I tyto situace nám umožňuje závěr roku ve volnějším režimu opakování v rámci jednotlivých hodin.

19.června jsme měli „DEN NARUBY“. Předem jsme se společně s paní učitelkou domluvili na vzájemné výměně rolí. My žáci v roli učitele, paní učitelka jako přihlížející a případně koordinující osoba, ochotná nám kdykoli pomoci, bude-li to zapotřebí. Každou hodinu vedli dva žáci – střídali se, aby pro ně nebylo vedení hodiny tak náročné. Postavit se před tabuli a tolik diváků- pozorných posluchačů – není vůbec jednoduché. S dostatečným předstihem jsme si vysvětlili, jak má každá odučená hodina vypadat. Kladla jsem jim na srdce, aby neopomněli na pochvalu, zařazení her určených k oddechu i upevnění vědomostí a zlepšení pozornosti, na střídání jednotlivých aktivit. Vedoucí žáci mohli užívat mé interaktivní hry na stránkách naší třídy. Předem jsme si prošli, jak bude jejich hodina probíhat. Poradila jsem jim vhodné časové rozvržení, zapůjčila jsem jim potřebné pomůcky pro průběh hodiny. Byla jsem v roli vedoucího pedagoga pro začínajícího učitele. Ačkoli žáci nemají žádné odborné pedagogické vzdělání, bylo vidět, že mnohé věci z mých hodin skvěle okoukali a dokázali v rámci svých schopností převzít odpovědnost učitelské profese. Procvičili si schopnost komunikace, improvizace, protože nikdy nelze odhadnout přesnou reakci žáků – v tomto případě i spolužáků v lavicích. Pochopili, jak významná a nelehká je práce pedagoga. Dostali tak zároveň vklad do budoucího života. Předala jsem jim hravou formou a vlastním prožitkem pocit porozumění, zodpovědnosti za druhé. Naučili se více si vážit  učitelské profese, která bohužel během let ztratila svou prestiž. Samozřejmě nechyběla ani odměna za dobře vykonanou práci.

Byla jsem překvapená, jak zodpovědně se žáci na zvolené hodiny připravili, byla jsem na ně pyšná. Zkuste i vy doma předat dětem například chod domácnosti na jeden celý den se všemi povinnostmi, které mají rodiče. Dočkali byste se jedinečných chvil, jaké jsme prožili my.

Mgr. Jarmila Loudová  a žáci 4.B

 

Dopravní výchova, 4.A

Ve středu 17.5. 2017 absolvovali žáci třídy 4.A druhou část dopravní výchovy na hřišti u ZŠ v Oslavanech. Zde se nás ujala instruktorka, paní Sablová, která s námi opět prošla celé dopravní hřiště. Společně jsme si zopakovali jednotlivé dopravní značky i barvy na semaforech a ukázali si jednotlivé dopravní situace na křižovatkách, kruhovém objezdu, u železničního přejezdu a na zúžené vozovce. V učebně jsme si ještě nejdůležitější informace zopakovali teoreticky a pak už nás čekaly testy. Ty zvládly téměř všechny děti. A po úspěšných jízdách na kolech na dopravním hřišti si tak zasloužily průkaz mladého cyklisty.

Znalost dopravních předpisů je velmi důležitá. Dělá z nás správné cyklisty, kteří jsou bezpeční sobě i ostatním účastníkům silničního provozu.

Děkujeme proto trpělivým instruktorkám a těšíme se na příjemně strávené chvíle na kole.

Za žáky 4.A Mgr. Blanka Valnohová

Cyklistický výcvik 4.B v Oslavanech

Ve středu 26.dubna jsme jeli na dopravní hřiště do Oslavan. Odjezd doprovázely obavy z nepříznivé předpovědi počasí. Ranní obloha byla zatažená. Schylovalo se k dešti. Cestovali jsme jako obvykle klasickou autobusovou linkou, výcvik trval téměř celé dopoledne.

Nejprve jsme se rozdělili. Dívky plnily jízdu zručnosti, chlapci absolvovali jízdu na kole na dopravním hřišti. Po svačince jsme se navzájem vyměnili.

Počasí si s námi pohrávalo. Bylo mrazivé, foukal studený vítr, občas se objevila drobná přeháňka. Nic z toho nás neodradilo. Průběžně jsme se chodili zahřát do vyhrazené učebny.

V učebně jsme si poté společně zopakovali teorii. Následovala písemná zkouška. Na jejím konci byla vidina řidičského průkazu pro cyklisty. Téměř všichni jsme teorii zvládli, i když někteří jen „s odřenýma ušima“.

Nejobtížnější byla praktická část – jízda na kole. Jezdit podle dopravních předpisů, sledovat značky a semafory nebylo vůbec snadné. Na dopravním hřišti jsme se pěkně zapotili, ale bylo to zapotřebí. Nyní se budeme cítit na kole bezpečněji.

Téměř všichni nasbírali nějaké trestné body. Závěrečná zkouška dětem přiblížila, v čem se potřebují zlepšit. Motivovala je k větší obezřetnosti a respektu v dopravě.

Jsme rádi, že se nakonec umoudřilo počasí a výcvik jsme zvládli bez úrazu. Poděkování patří všem, kteří se na akci podílejí – lektorkám dopravního výcviku i organizátorovi programu – Ministerstvu dopravy ČR. Tyto akce mají velký význam pro ochranu zdraví nás všech.

Těšíme se na shledání na silnicích a cyklostezkách.

 

Za kolektiv dětí 4. B Mgr. Jarmila Loudová

Erby měst, 4.B

 V učivu vlastivědy jsme se seznámili s rozličnými erby. Erby měly panovnické rody, města. Setkáváme se s nimi na hradech a zámcích. Charakteristické jsou pro ně dědičnost a stálost. Věda, která se zabývá podrobně jejich studiem, se nazývá heraldika. Heraldika také popisuje způsob utváření, význam a užití znaků.

Ve čtení jsme četli pověsti, které pocházejí z rozličných míst naší země. Většinou se nevzdalujeme příliš daleko od svého domova. Okolí Ivančic je bohaté na obce s významnou historií. Každá obec má zcela odlišný znak. Některé jsou detailněji propracované, jiné jsou velmi jednoduché. Ukrývají v sobě skrytý význam. Který erb se vám bude líbit nejvíce? Posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová

ERBY 013 ERBY 014 ERBY 015 ERBY 016 ERBY 017 ERBY 018 ERBY 019 ERBY 020 ERBY 021 ERBY 022 ERBY 023 ERBY 024 ERBY 025 ERBY 026 ERBY 028 ERBY 029

 

Hlaholice očima a rukama žáků 4.A

V hodinách výtvarné výchovy jsme opět navázali na učivo vlastivědy, kde se zabýváme nejstaršími dějinami naší vlasti. Tentokrát jsme se zaměřili na první slovanské písmo, které vytvořil Konstantin v době Velkomoravské říše – na hlaholici. Psali jsme ji ptačími pery, která přinesli někteří žáci nejen pro sebe, ale i pro své spolužáky. Nejdřív jsme si ovšem museli připravit z výkresu jeho trháním a barvením „pergamen“. Žáci pak napodobovali podle vzoru jednotlivá písmena hlaholice a někteří dokonce zkoušeli napsat tímto písmem konkrétní slova. Práce byla zábavná a psaní ptačím brkem namáčeným do tuše pro nás bylo zajímavým zpestřením.

Mgr. Blanka Valnohová

Ručně psaná kniha je neuvěřitelná dřina, 4.B

Vlastivědné hodiny jsou v 2. pololetí 4. ročníku plné nádechu historie. Poznáváme nejvýznamnější osobnosti našich dějin. Čteme známé pověsti, sledujeme zajímavé pořady.

Pro úplný prožitek učiva je však třeba udělat mnohem víc!

V učebnici vlastivědy jsme se dočetli, že se knihy psaly zprvu ručně.

Jen stěží si mohly děti opravdu představit, jak náročná práce to byla. A právě to jsem se snažila žákům přiblížit.

Přinesla jsem jim ptačí pera, kterými malí školáci psali tuší texty. Kromě psaní textu malovali – orámovali  jednotlivé stránky ozdobným okrajem. Tvořili také iniciály – ozdobná počáteční písmena.

Ačkoli byly naše malby zjednodušené, text na stránkách byl velmi krátký, k dokončení jedné stránky nám nestačily ani dvě vyučovací hodiny.

Naše kniha má 24 stran. To je pro naši třídu v letošním školním roce symbolické číslo. Přesně tolik žáků tvoří náš třídní kolektiv. Rozdělili jsme si práci. Spolupracovat bylo velmi rozumné. Propočítali jsme si , kolik času by nám průměrně zabrala naše kniha, pokud by ji tvořil jen jednotlivec. Zjistili jsme se, že bychom nad ní strávili bez přestávky 2 160 minut.

A co bylo obsahem naší knihy, která takto vznikla?

Jedná se o soudobý lexikon hádanek. Je jedinečným ručním výtiskem. Propojuje historii a současnost. Nelze si ho nikde jinde koupit. Kniha vzdělává i baví malé i velké čtenáře. Potěší vás pouze na fotografiích. Představa, že bychom měli naši knihu opisovat pro případné zájemce, je pro mnohé děsivou noční můrou.

Smekáme před trpělivostí a umem našich předků.

                                                                                        Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

 

Život v pravěku, 4.A

Ve vlastivědě se žáci 4. ročníku seznamují s nejstaršími dějinami naší vlasti. Pro lepší pochopení života lidí v pravěku si žáci 4.A zahráli ve skupinkách scénky z doby kamenné. Každá skupinka dostala jiný úkol, např. varovat ostatní členy tlupy před šelmou, chytání mamuta do pasti, výroba sošek a rytin na kostech nebo návrat pravěkých lidí z úspěšného lovu. Nebyl to však vůbec jednoduchý úkol, protože lidé se tehdy ještě nedorozumívali řečí, kterou běžně používáme my, ale posunky. S nelehkým úkolem si nakonec všichni poradili a navíc jsme se u toho skvěle pobavili. Ale hlavně, snad nám to pomohlo přiblížit si a lépe pochopit život v době kamenné.

Ve výtvarné výchově jsme napodobovali pravěké kresby v jeskyních, pocházející ze starší doby kamenné. Výjevy z této doby jsme zachytili uhlem na papírovou muchláž, která nám připomínala stěnu jeskyně.

Jelikož v mladší době kamenné již vznikaly keramické vázy, vytvořili jsme papírovou koláž pravěké vázy rozbité na střepy. Jednotlivé „střípky“ jsme ovšem šetrně složili k sobě jako praví archeologové.

Období pravěku končí příchodem Slovanů do našich zemí. A protože první Slované uctívali mnoho bohů, zkusili jsme si některé z nich ve výtvarné výchově nakreslit. Stačil nám k tomu výkres, redispero s tuší, suché pastely a vlastní představivost s fantazií.

Mgr. Blanka Valnohová

V dobách dinosaurů, 4.A

V hodinách vlastivědy se žáci třídy 4.A zabývali obdobím prehistorie planety Země. Nejprve  se seznámili se samotným vznikem naší planety. Nejzajímavější však bylo pomyslné zastavení v období druhohor, kdy žili dinosauři. Z připravených textů žáci zjišťovali základní informace o jednotlivých druzích dinosaurů, ve dvojicích je zaznamenávali do myšlenkové mapy a nově získané poznatky nakonec prezentovali před spolužáky. Tím si vzájemně předali spoustu nových a zajímavých informací.

Na dané téma navazovala i návštěva brněnského planetária a technického muzea. Zde jsme měli možnost zhlédnout filmy o dinosaurech, prohlédnout si robotické modely těchto druhohorních tvorů nebo jsme také mohli odkrýt modely jejich kosterních pozůstatků na paleohřišti atd.

V hodinách výtvarné výchovy se pak žáci pokusili zachytit dinosaury na výkres. Jejich siluety malovali černou tuší na barevné pozadí vytvořené předem suchými pastely.

O tom, jak děti toto téma zaujalo, svědčí i jejich povedené práce. Zde je ukázka několika z nich.

Mgr. Blanka Valnohová

Cesta do pravěku, poznáváme druhohory, 4. B

Pravěk to byl těžký věk,

to ví každý pračlověk.

Lov a sběr byl denní chleba,

odvahy bylo vždycky třeba.

 

Na cestu se s námi dej,

na tyto časy vzpomínej!

 

Jistě jste viděli film “ Cesta do pravěku“.Dobrodružná cesta chlapců napříč časem přitahuje již několik desítek let jednotlivé generace. I nás lákali veleještěři a další stvoření, která dnes známe jen z počítačových animací a DINOPARKŮ.

Dříve než jsme se v historickém učivu vydali do starší doby kamenné na českém území, připomněli jsme si  právě postupný vývoj života na Zemi prostřednictvím projektu s názvem „Cesta do pravěku“. Nejvíce se nám zalíbilo v druhohorách, kdy dinosauři ovládali suchozemský prostor. Sledovali jsme filmové naučné ukázky a sami jsme si vyhynulá zvířata namalovali.

Naše výkresy jsou plastické, a tak vypadají opravdu věrohodně. V ranním šeru nám ožívají před očima.

Ve vlastivědném učivu stojíme na samotném počátku dějin a těšíme se, co všechno se naučíme. Pokud bude naše cesta dějinami stále stejně poutavá, jistě se kromě poučení i pobavíme.

Vydejte se do dávné minulosti společně s námi prostřednictvím našich obrázků.

Za kolektiv žáků 4. B Mgr. Jarmila Loudová

Volby do třídní samosprávy 4.A

V návaznosti na učivo vlastivědy se v pátek 14.10. 2016 ve třídě 4.A uskutečnily Volby do třídní samosprávy. Formou hry si žáci mohli zažít průběh „voleb“, vyzkoušet si role kandidátů na funkci zástupců třídy i role voličů.

Po vysvětlení pojmů demokracie, volby a státní symboly jsme společně připravili třídu k volbám: přední lavice pro kandidáty, zástěnu pro voliče, volební urnu, státní vlajku atd. Zájemci o funkci předsedy a dalších zástupců naší třídy, tzv. kandidáti, zasedli do předních lavic, vylosovali si své pořadové číslo a jeden po druhém pak přednesli ostatním své předem připravené projevy, kterými se snažili získat co nejvíce voličů. Ve svém projevu se každý kandidát představil, vyzdvihl své dobré vlastnosti, zájmy a uvedl důvody, proč by se právě on měl stát předsedou třídy a proč by ho ostatní měli volit. Tento nelehký úkol zvládli všichni čtyři kandidáti perfektně a tím dokázali, že jsou na funkci zástupců třídy připraveni. Bez nich by se naše volby nemohly konat.

Při hlasování byly dodrženy všechny podmínky demokratických voleb: svobodné volby – každý volič se rozmyslel sám za sebe, komu dá svůj hlas, rovné volby – každý volič měl jeden hlas, tajné volby – každý volič vyplnil volební lístek tajně za zástěnou a pak jej před ostatními vhodil do volební urny, přímé volby – žáci volili přímo, ne přes prostředníky.

Po sečtení hlasů byly vyhlášeny výsledky: předsedkyní třídy 4.A se stala Monika Loudová, místopředsedkyní Klára Doležalová a jejich zástupci Viktorka Vítová a Tomáš Mráz. Nově zvolená předsedkyně poděkovala ostatním za důvěru a řekla svou závěrečnou řeč. Na závěr si všichni vyslechli státní hymnu.

Své „první volby“ mají žáci 4.A úspěšně za sebou. Mohli si tak vyzkoušet, co je v budoucnu čeká. Věřím, že z nich vyrostou zodpovědní občané, kterým není lhostejný osud naší vlasti.

Všem jmenovaným zástupcům třídy patří velká pochvala za odvahu a přípravu svého proslovu. Svůj první úkol zvládli skvěle. Doufám, že mi budou oporou a těším se na spolupráci s nimi.

Mgr. Blanka Valnohová