Výtvarné práce žáků 8.ročníku na téma Hudba vznikaly přibližně jeden měsíc – nejprve žáci poslouchali ve sluchátkách každý svou oblíbenou hudbu a snažili se ji ztvárnit barevnou kompozicí, a sice pomocí gestické malby a abstrakce. Jako motivační ukázka takové malby posloužil úryvek z filmu o americkém malíři Jacksonu Pollockovi.

V další etapě jsme poslouchali všichni stejnou hudbu, a sice klasickou skladbu Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob. Rytmus a opakující se hudební motivy žáci promítli do kruhové formy harmonické  mandaly.

Jako mandala, a také jako ukázka chaosu a řádu nebo jako vznik harmonie či rytmu působí kouzelný předmět nazývaný kaleidoskop neboli krasohled.  Nejprve jsme se nechali unést hrou náhodně uspořádaných tvarů a barev v pravidelných obrazcích tvořených odrazem zrcadel uvnitř válce (tubusu), a potom si žáci vyzkoušeli vytvořit na ploše jednu kruhovou výseč „krasohledu“ z různých materiálů – sklíček, úlomků, kamínků, šroubků a matiček a podobně – a vyfotit ji. Z fotografie  v grafickém programu Zoner Photo Studio vytvořili počítačovou koláž a opakováním  celý kruhový průhled krasohledu.

Výtvarná tvorba v netradiční podobě – 5. A

Již druhým rokem se naše třída v rámci hodin výtvarné výchovy pouští průběžně do maleb a kreseb na velké formáty. Netroufla bych si tuto formu práce aplikovat vždy a se všemi. Je k tomu zapotřebí velká disciplína, neboť malujeme mimo prostor třídy. Průběžně se u společné práce střídáme, na každém záleží úspěch všech. Ale moji současní svěřenci se nechají strhnout mým zapálením pro věc. Jdou do všeho naplno, což musí mít zaručeně dobrý výsledek.

V loňském roce jsme takto malovali zvířata z džungle, která letos ozdobila chodbu školy dětem při zápisu. Předem byla tvořená s tímto záměrem. O to větší odpovědnost za zdárný výsledek jsme cítili.

Náčrt dětem připravuji sama, ale zpracování už je jen a jen v jejich rukou.V letošním roce jsme se přesunuli do světa abstraktního. Při malbě vesmíru na výkres, který přesahoval metrové měřítko, jsme se uvolnili, pobavili. Ačkoli příprava a jednotlivé kroky nebyly snadné, přesvědčilo mě nadšení dětí, že budeme v těchto pokusech pokračovat.

Přiznám se, že mám velmi ráda tuš, a tak jsem ji chtěla použít jako hlavní kresebný nástroj. Tato myšlenka stála na samém počátku naší snahy. Do výkresu jsem chtěla propojit také nějaký odkaz. Skloubili jsme proto všechny tyto atributy. Začali jsme kresbou spirály – několik týdnů jsme se “ motali v kruhu“. Kruh je vnímán jako symbol jednoty, dokonalosti, času, nekonečna a věčného života, rozhodně nám to nebylo nepříjemné. Jen jsme museli být vždy opatrní, abychom při postupném doplňování naší spirály neodešli s věčnou památkou na našem oblečení. Na výkresu se po obvodu střídaly trojice i čtveřice žáků. Postupovali jsme od středu k okrajovým částem.

Spirálu jsme však přerušili krátkými úseky čar, mají symbolizovat ještě užší sepětí všech, kteří se na její výrobě podíleli – v podstatě jsou to taková pevná kotvící lana. Okolní prostředí zaplnila čerň. Na ni jsme dolepili naše obkreslené ruce, které zdobí linie tenkých čar. I ty mají svoji symboliku . Každá ruka je symbol pomoci, spolupráce. Jsou to podané ruce všem, kteří naši pomoc potřebují . Ale mají i jiný odkaz. Zůstanou v naší škole i po našem odchodu, budou naším věčným otiskem – stopou v místech prvotní cesty našeho vzdělání. Časem se životní dráhy nás všech rozejdou, ale tento odkaz zde zůstane možná i několik desítek let. Další poselství zní: Nesnažte se vidět věci „černě“, ze všech životních situací se dá najít nějaké východisko. Kombinace bílé a černé barvy má také odrážet přenesený význam slov, že nic v životě není černé a bílé.

Vyzkoušeli jsme si, jak náročná je tvorba větších formátů. Prožijeme-li si takto náročnost jednoho velkého výkresu, doceníme více genialitu umělců, kteří dokázali velká plátna malovat běžně. Naše práce s názvem SPIRÁLA ŽIVOTA Vám snad i prostřednictvím fotografie dodá sílu a energii pro překonávání životních úskalí.

Držte nám pěsti v naší snaze. Chtěli bychom do konce roku ještě několik dalších větších prací vytvořit.

Děkujeme všem za ohleduplnost. Blokujeme často plochu chodby. Díky tomu, že obýváme boční část budovy, zde máme více soukromí. Přesto některé paní učitelky a paní uklízečky několik dnů omezujeme.Velmi si ceníme také podpory vedení školy, která nám tyto věci umožňuje.

                                                                        Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A