Květen přímo vybízí k hrám a tvoření, je plný energie jako naši BROUČCI. Pracovali na výrobcích pro maminky k jejich svátku, malovali pěkné obrázky, zajímavá jsou například vitrážová okna, která hrají barvami. Záložky do knih se hodí vždycky a omalovánky se zvířaty jsou také pěkné. Víte jak vybarvit třeba kobru nebo kolibříka, aby vypadali jako živí? A zkoušeli jste někdy malovat na kameny? My ano a máme veselé obrázky pro maminky. Udělat radost sobě je také fajn, proto jsme si vyrobili prstýnky a náramky z korálků. Aby to mamince nebo sestřičce nebylo líto, tak jsme na ně též pamatovali. Líbí se vám korálkový svícen? Můžete si takový vyrobit sami, stačí jen šikovné prstíky a pár kytiček, korálky, lístečky a je to. Poznali jste z čeho jsou vyrobené magnetky? No přece z pivních víček. Když zrovna nic netvoříme, hrajeme si, stavíme ze stavebnic a je nám fajn.
Máme rádi zvířata, ale některá jsou v reálu hodně odpudivá. Když jsme si prohlíželi záběry ze dna moří a viděli jsme reálné chobotnice, bylo nám úzko. Takoví živočichové plavou v hlubinách moří i poblíž pláží? Mnozí nevěřícně kroutili hlavou. Řekli jsme si o nich základní informace. Největší strach v nás vyvolávala krakatice obrovská. Tento hlavonožec je velmi strašidelný i pro ty nejotrlejší žáky.
Malba menších druhů chobotnic však neměla vystihovat jejich skutečnou podobu. Ba právě naopak! Vzpomněli jsme si na chobotničky ze seriálu Chobotnice z II. patra. Byly vyrobené z plastelíny, roztomilé. Byly skutečnými kamarády pro všechny děti, protože dokázaly pobavit a rozesmát.
Přesně takové jsme chtěli mít naše namalované chobotničky. Malovali jsme je temperovými barvami. Chapadla jsme nahradili krepovým papírem, dolepovali jsme je k malému tělíčku. Na hlavu jsme chobotničkám místo mušliček posadili klobouky různých tvarů. Pestré byly i jejich oči, nosánky a další detaily. Upravili jsme si je tak, abychom se jich nebáli. V takové podobě bychom se s nimi na pobřeží klidně setkali.
V pátek 20.5. jsme jeli na dopravní výchovu do Oslavan. Domluvili jsme se, že tam pojedeme na kolech. Tak jsme jeli na kolech po cyklostezce až do Oslavan. Když jsme dojeli, čekal nás dopravní test a poté jízda podle předpisů a jízda zručnosti. V testu jsem měl nula chyb. Na konci jsem dostal průkaz cyklisty. Byl to skvělý výlet!
Vítek Ďatko
Dopravní výchova
Jeli jsme po cyklostezce na kole do Oslavan. Navštívili jsme v ZŠ dopravní hřiště. Nejdříve jsme se tam prošli, pak se psal test. Muselo se jezdit podle pravidel. Byl to super den.
Pavlík Haičman
Dopravní výchova Oslavany
Dne 20.5. jsme jeli na kole do Oslavan. Začalo to tak, že jsme měli sraz v 7.30hod. u školy. Je škoda, že nejel Dan a Honza, mohli si to také užít. Ale zpátky k tématu, všichni se seřadili po dvou, byly tam 2 maminky, jedna od Ivanky a druhá od Marka. Šli jsme kousek pěšky – ulicí Ostřihom. Potom jsme nasedli na kola a jeli jsme přes cyklostezku do Oslavan. Já a Vika jsme jely vedle sebe. Cestou mi Kačka Ž. řekla, že mám vyfouklé zadní kolo, tak jsme všichni zabrzdili a maminka od Ivanky to zkontrolovala a řekla, že na tom kole můžu jet dál. Tak jsme jeli dál. Nakonec jsme v pořádku dorazili do Oslavan. Na dopravním hřišti byla paní učitelka, se kterou jsme se setkali už na podzim. Ještě před testem jsme se prošli venku, abychom si vše zopakovali, potom jsme šli do školy a tam jsme napsali test. Pak jsme opět šli na dopravní hřiště a zkusili jsme jezdit a neporušovat u toho předpisy. Také jsme si vyzkoušeli jízdu zručnosti, ale moc nám to nešlo. (Pozn.pí.uč. To si nemyslím, žáci se velice snažili, byli šikovní a místní paní učitelky – pracovnice DDM Oslavany je velice chválily. Jako jedni z mála tříd, získali všichni řidičák pro cyklisty napoprvé. Všicni splnili max. počet trestných bodů do 5 a to stejné u dodržování předpisů při jízdě na dopravním hřišti při poslední hře.) Zpět do školy jsme jeli opět přes cyklostezku. Po příjezdu ke škole jsme šli na oběd nebo rovnou domů.
Greta Davtjanová
Připraveni k odjezdu.
A jsme tu!
Opakování pravidel před testem.
Jízda zručnosti -vykroužit modrou osmičku a nedotknout se čar
jízda zručnosti – přenášení kuželky
Jízda zručnosti – projet úzkou cestičkou.
Jízda zručnosti – ukázat směr a zároveň řídit jednou rukou.
Vyhodnocení hry.
Malá dešťová přeháňka.
Závěrečná hra.
Celkové vyhodnocení …
..každý získal průkaz cyklisty.
Začátek cyklostezky v Oslavanech.
Tak už jedeme zpět do Ivančic.
Krásné prostředí kolem řeky Oslavy.
Probírali jsme v PŘ ekosystém rybník, tak jsme se jeli podívat, jak vypadá stavidlo..
Poslední zastávka u rybníku.
Zopakovali jsme si zvířata a rostliny ekosystému rybník.
Děkujeme maminkám:o)
Závěrem bych chtěla poděkovat všem rodičům, kteří zajistili svým dětem plně funkční kolo a helmu a také dvěma ochotným maminkám, které nás celý den doprovázely a bez kterých by tato akce také nemohla proběhnout. Díky disciplinovanosti žáků a krásnému počasi (s malou přeháňkou) jsme si výlet na kolech užili všichni a bez úrazu.
Ve výtvarné výchově jsme si s žáky 7.A připomněli 800. výročí narození českého krále Karla IV. Nejdřív jsme si pustili prezentaci o jeho životě. Dozvěděli jsme se mnoho o jeho povaze, rodině, vzdělání i díle, a kromě těchto informací jsme také v průběhu prezentace viděli řadu jeho vyobrazení, ať už dobových obrázků nebo novějších pojetí jeho podoby. Zaměřili jsme se na to, jak Karel IV. vypadal v různých fázích svého dospělého života, co jeho podobu charakterizovalo, a žáci se pak pokusili jednu podobiznu, jak si ji pamatovali, zachytit kresbou. Z kresby pak vytvořili jednoduchou grafiku technikou monotypu, usadili ji do rámečku a zlatým sprejem jsme připomněli dobový kolorit středověkých portrétů – zdobení rámů a pozadí obrazů plátky zlata.
S žáky 8. ročníku jsme ve výtvarné výchovy téměř dva měsíce zpracovávali téma přírodních živlů – země, ohně, vody a vzduchu. Zemi zjednodušeně představoval kámen, nález, který byl zakreslen a popsán, případně k němu byl přidán i příběh. Pak následoval oheň – jako inspirace k jeho zobrazení jsme využili výtvarných děl George Dokoupila, který používá stopy ohně, respektive kouře, jako výtvarného prostředku. Pomocí kouřových stop hořící svíčky zkoušeli žáci vytvořit na papíře méně či více náhodné obrazce. Po ohni pak přišla voda v podobě vodní hladiny: na základě asociací s různými typy vodních hladin (řeka, rybník, moře, klidná nebo rozbouřená hladina, kruhy na vodě, vír, vlny, vodopád) vznikly velkoformátové malby pastelem. Nakonec jsme vyrazili do přírody a různé hladiny vody zachytili fotoaparátem. A podobným způsobem nakonec vznikly záznamy posledního živlu této řady – vzduchu: žáci fotografovali různé objekty vlající či pohybující se ve větru.
Jarní období je spojeno se vznikem nového života, s probouzením přírody i barev. A tak žáci šestého ročníku zpracovali tématickou řadu výtvarných prací – vymýšleli, co by se mohlo vylíhnout z vejce (ptáče, had, drak, skřítek…), zobrazovali lidovou pranostiku Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, zkoumali první jarní rostliny na zahradě a skončili u díla známého výtvarníka Jiřího Trnky Zahrada, na jehož základě tvořili skupinové obrazy tajemné zahrady.
Když jsme v rámci učiva prvouky probírali učivo o skupině bezobratlých živočichů, učili jsme se o nejpočetnější skupině z nich – hmyzu. Poznali jsme základní zástupce škodlivého a užitečného hmyzu. Umíme popsat základní stavbu jejich těla. Mezi nejdůležitější opylovače kvetoucích rostlin patří včely. Nejrozšířenějším druhem je včela medonosná.
Zatímco divoké včely najdeme v lesích a hnízdí obvykle v dutinách stromů, pro domácí včely staví včelaři úly. Dokážeme se podle jejich vchodů orientovat v krajině. Dnes již víme, kdo patří do včelí kolonie – královna ( matka), trubci (samečci) a také několik desítek tisíc dělnic.
Oplodněná vajíčka klade královna do buněk voskového plátu. Ten jsme malovali v hodinách výtvarné výchovy suchými pastely. Nahradili jsme tak pilné dělnice. Včelí plástev je velkou mozaikou, postavit ji není snadné. Při její kresbě jsme si procvičili i učivo geometrie. Ozdobou byla včelka.
Aby včelky nestrádaly, nakreslili jsme jim i plastické květy. Jejich okvětní lístky jsme ozdobili podle naší fantazie i dalšími opylovači – motýly, čmeláky. Dětem jsem vyschlé tělíčko čmeláka donesla jako názornou ukázku pro kresbu. Jak se nám naše kresby pláství, včel a malby květin podařily, je vidět na našich obrázcích.
Protože je duben měsícem bezpečnosti, i letos nás čekaly nejrůznější testy a kvízy na toto téma. Počasí přálo a mohli jsme vyjet i na koloběžkách. Natěšení naši závodníci si tento den velmi užili. Zbývající chladné dny jsme hráli různé hry, povídali si o hradech a zámcích, cestovali po mapách a četli o nich zajímavosti. Na konci měsíce se z nás stali čarodějnice a čarodějové. Malovali jsme a vymýšleli kouzelné lektvary. Pálení čarodějnic nám letos vyšlo na 29. dubna, který jsme opět spojili s opékáním špekáčků. Den se nám vydařil a s úsměvem jsme odcházeli domů.
Dne 25.4.2016 jsme jeli na výlet se třídou do Prahy. Sraz byl v 6.35hod. před školou. Jeli jsme autobusem asi tři hodiny. Když jsme dorazili, šli jsme na Petřínskou věž. Je tam 299 schodů. Výhled na Prahu byl nádherný, viděli jsme Pražský hrad, Karlův most a Zrcadlové bludiště, které jsme navštívili. V bludišti byla velká sranda, všichni se smáli. Potom jsme šli na Pražský hrad se podívat na výměnu stráží. Kolem Chrámu sv. Víta jsme šli do Zlaté uličky. Bylo tam vidět, jak to tam vypadalo dříve. Hned jak jsme vyšli ze Zlaté uličky, podívali jsme se do věže Daliborky. Byly tam různé mučící nástroje a klece na vězně. Potom jsme šli do Chrámu sv. Víta, bylo to tam moc veliké. Dále jsme přešli Karlův most, je na něm 30 soch a 16 oblouků a na druhé straně jsme navštívili Muzeum Karlova mostu. Bylo tam hodně zajímavých věcí, mohli jsme si vyzkoušet, jak těžce se pracovalo na stavbě Karlova mostu. Hned po muzeu jsme se připravovali na plavbu lodí. Plavba byla moc krásná, viděli jsme Karlův most zespodu. Loď se jmenovala Puškvorec. Šli jsme i na Václavské náměstí a pak na Staroměstské náměstí, viděli jsme tam v 17hodin Staroměstský orloj. Jak jsme se podívali na orloj, jeli jsme domů. Přijeli jsme ve 20.30hod. Bylo to moc hezké.
František Chlachula, 4.A
Praha
Jeli jsme se školou do Prahy (třídy 4.A a 4.B). Byla to krása. Nejprve jsme šli na Petřín. Cestou k rozhledně jsme minuli hvězdárnu. Pak jsme navštívili Zrcadlové bludiště a asi třikrát jsme narazil do zrcadla. Byli jsme u Pražského hradu na výměnu stráží. Pak jsme byli ve Chrámu sv. Víta, uvnitř to bylo obří. Nejvíce se mi líbila plavba lodí po Vltavě.
Daniel Vaňura, 4.A
Výlet do Prahy
Vstávali jsme brzy, abychom vše stihli. Jeli jsme 3hodiny, zastavili jsme u stadionu jménem Strahovský. Od stadionu jsme šli na Petřínskou rozhlednu, cestou jsme viděli hvězdárnu s nádhernou zahradou a vedle věže stálo Zrcadlové bludiště. Byly dvě skupiny, jedna šla na Petřínskou rozhlednu a druhá do Zrcadlového bludiště. Já jsem šla prvně do bludiště, kde jsem už jednou byla, tak jsem se neztratila. Pak jsme šli na Petřín, pod rozhlednou byla restaurace se bufetem a s obchodem se suvenýry. Petřín má 299 schodů a je postaven podle Eiffelovy věže. Byla zima, ale těch 299schodů nás pěkně zahřálo. Cestou nahoru jsme počítali lavičky a bylo jich tam pět. Pak jsme šli na Pražský hrad na výměnu stráží. Moc se mi líbilo, jak ti trubači troubili v oknech. Taky tam byla socha T. G. Masaryka, našeho prvního československého prezidenta. Pak jsme šli okolo Chrámu sv. Víta, který byl postaven v gotickém slohu. Obešli jsme ho, abychom jsme se dostali do Zlaté uličky, která byla nudná, ale na konci byla věž jménem Daliborka. Tato věž sloužila jako vězení. Bylo tam plno středověkých mučících nástrojů a představa, že bych tam byla, je otřesná. Pak jsme se vrátili do Chrámu sv. Víta a podívali jsme se dovnitř. Bylo to tam moc hezké a obrovské. Pak jsme šli na Karlův most, kde bylo několik stánků, kde tě mohli namalovat, a nebo stánky se šperky. Za Karlovým mostem a Staroměstskou bránou je Muzeum Karlova mostu. Tam nám paní průvodkyně řekla něco o Přemyslovcích, o Karlu IV., jeho manželkách a také Juditině mostu, který tam stál před Karlovým mostem. Po prohlídce jsme šli na loď. Jeli jsme po Vltavě „pražskými Benátkami“ a náš kapitán nám tam řekl nějaké zajímavosti o tom, co se na Vltavě dělo. Nejvtipnější byla „Fronta na maso“ (Stalinův pomník stávající do roku 1962 na Letné) a teď je tam obrovský metronom (kyvadlo). Také jsme viděli dva oblouky Juditina mostu. Na lodi jsme si trochu odpočinuli a pak jsme pokračovali na Václavské náměstí. Byl tam takový bufet, ve kterém měli nezdravé jídlo, ale za to moc dobré. Na náměstí jsme si udělali asi 3 fotky se sochou sv. Václava a Národním muzeem, ale všechny jsou rozmazané. Pak jsme šli na Staroměstské náměstí na orloj, ale na konci nezakokrhal kohout, ošidili nás! Teď už konečně jdeme do autobusu, všichni jsme uřícení a unavení. Nastoupili jsme do autobusu a jeli jsme domů. Výlet byl hezký.
Ivana Kulašová, 4.A
Exkurze do Prahy
V pondělí 25.dubna jsme jeli do Prahy. Viděli jsme tam Pražský hrad, orloj, Václavské náměstí, Národní divadlo, Chrám sv.Víta, Karlův most. Plavili jsme se lodí Puškvorec. Z Petřínské rozhledny jsme viděli celou Prahu. Moc se mi tam líbilo, jel bych tam znovu.
Marek Pokorný, 4.A
Praha
V pondělí jsme jeli 4.A s 4.B do Prahy. Měli jsme sraz v 6.35hod. a vyjeli jsme v 6.45hod. Dorazili jsme v 9.45hod. a vystoupili jsme na Strahovském stadionu. Jako první jsme byli na rozhledně Petřín, která připomíná Eiffelovu věž. Petřín je vysoký 65 m. Pak jsme se vyměnili s 4.B a přesunuli jsme se do Zrcadlového bludiště. Málem jsem narazila do zrcadla. Viděli jsme výměnu stráží, pak jsme šli okolo Chrámu sv. Víta kouknout na Zlatou uličku a Daliborku. A jako poslední jsme šli do Chrámu sv. Víta. Pak jsme sešli do Muzea Karlova mostu. Paní průvodkyně nám vyprávěla, co se tam dělo, a jak vznikl Karlův most. Jeli jsme lodí, která se jmenovala Puškvorec. A nakonec jsme se šli podívat na orloj. Viděli jsme ho, jak začal zvonit.
Kateřina Žaludová, 4.A
Výlet do Prahy
V pondělí 25.4. jsme jeli autobusem do Prahy. Zastavili jsme u Strahovského stadionu a šli jsme na Petřín. Nejdřív jsme šli na rozhlednu a pak do Zrcadlového bludiště. Přesunuli jsme se na Pražský hrad, kde ve 12 hodin byla výměna stráží. Pak jsme šli do Zlaté uličky a do věže Daliborky. Pak jsme se podívali do Chrámu sv. Víta, strop byl hodně vysoko a mozaiky byly hezké. Dále jsme navštívili ještě Karlův most a jeli jsme lodí. Pak jsme šli na Václavské náměstí a na Staroměstský orloj jsme se podívali v 17 hodin. Cesta byla dlouhá, ale dobrá. Výlet se mi hodně líbil, jel bych i znovu.
Jakub Svoboda, 4.A
Exkurze do Prahy
V pondělí 25.dubna jsme jeli do Prahy. Jako první jsme šli na rozhlednu Petřín. Vyšli jsme hodně schodů a nahoře byl krásný rozhled na Prahu. Pak jsme sešli a pokračovali jsme do Zrcadlového bludiště. Tam jsme naráželi do skel a na konci byla Síň smíchu. Potom jsme si dali chvíli rozchod, abychom si mohli něco koupit. Z Petřína jsme sešli dolů na Pražský hrad a tam jsme viděli výměnu stráží. Poté jsme šli do Zlaté uličky, tam jsme viděli domečky zvenku i zevnitř a na konci byla věž Daliborka. V ní byly klece a mučící nástroje. Pak jsme šli do Chrámu sv. Víta, tam byly oltáře a v oknech mozaiky. Dále jsme se prošli po Karlově mostě a na konci bylo Muzeum Karlova mostu, kde jsme se dověděli plno zajímavých informací o Karlově mostu, Karlu IV. a Juditině mostu. A už na loď! Na lodi nám dali nanuk (nebo perník) a pití a jeli jsme 45 minut po Vltavě. Viděli jsme z blízka Karlův most z boků a zdola. Po plavbě jsme šli na Václavské náměstí a tam jsme viděli z dálky Národní muzeum a na pátou hodinu odpoledne jsme se šli podívat na Pražský orloj, a pak už jsme šli do autobusu. Vrátili jsme se ve 20.30 hod. Moc jsem si to užil, bylo to hezké.
Matouš Drozd, 4.A
Praha
Dne 25.4. jsme jeli na exkurzi do Prahy. Nejvíce se mi líbila věž Daliborka, to je mučírna. Ty nástroje na mučení byly zajímavé. Nádherná byla taky Zlatá ulička, domy byly moc malé, ale přesto útulné. Byl tam starobylý nábytek, který se mi moc líbil. Moc mě zaujalo pohoštění na parníku. Také nám pan kapitán povídal o mostech a potopách. Vůbec jsem nevěděla o velké potopě v roce 2002. Povídání o Karlově a Juditině mostě bylo velmi zajímavé, protože má ráda toto téma. Praha se mi moc líbila a tenhle den byl moc krásný.
Denisa Voškerušová, 4.A
Výlet do Prahy
Dne 25.4.2016 jsme s naší třídou a s béčkem jeli na exkurzi do Prahy. Dorazili jsme tam v 9.45hod. Petřín: Petřínská rozhledna se mi líbila, šli tam skoro všichni, jen já a Viky ne. Zatím co tam spolužáci byli, tak jsme chvíli byly venku a dívali jsme se, jak tam lezou a pak jsme byly vevnitř. Zrcadlové bludiště: Po Petřínské rozhledně jsme se šli podívat na Zrcadlové bludiště. Prvně jsme byli v bludišti a pak jsme byli v Sále smíchu a tam jsme se s Luckou nasmály. Ještě nikdy jsem se tak nepobavila. Pražský hrad: Pražský hrad se mi líbil, byli jsme i vevnitř a tam to bylo ještě hezčí. Zlatá ulička: Ve Zlaté uličce mě to nebavilo, skoro nic tam nebylo. Karlův most: Karlův most má 16 oblouků a 30 soch. Říká se, že se Karel IV. po mostě neprošel a také se dožil 63 let. Staroměstské náměstí: Na staroměstském náměstí jsme se šli podívat na pražský orloj. Na konci tam měl i zakokrhat kohout, ale nezakokrhal. Plavba lodí: Plavba lodí mě asi bavila nejvíc. Mohli jsme si všichni vybrat, jestli Sprite nebo čaj a pak perník nebo ledňák. Já jsem si vybrala Sprite a ledňáka.
Nakonec jsme šli do autobusu, cestou jsme se zastavili na benzínce a tam jsem si koupila Snickers. A pak jsme dojeli ke škole, kde si nás rozebrali rodiče a šli jsme všichni domů.
Legenda o bájném ptáku Fénixovi se stala námětem pro žáky 6. ročníku ve výtvarné výchově. Vznik a zánik, věčný koloběh života, smrti a znovuzrození – to je to, co legenda synmbolizuje. Jak však takový Fénix, pták hořící a zanikající a povstávající znovu a znovu z vlastního popela, ale asi vypadá? Ve valérech červené a žluté na tmavém podkladu zkusili šesťáci popustit uzdu fantazii. Nekreslili, nemalovali. Z rodrcených kousíčků suchých pastelů jako z popela postupně utvářeli vzpínajícího se Fénixe roztíráním a tvarováním přímo na podklad. Tímto způsobem vznikly jemné obrazce, lehké jako dech; ještě chvilku a rozplynou se…. jako Fénix.
