Kdopak neumí chytat lelky?

Jsou to pilné včelky.

Létají z květu na květ,

do úlu a zpět,

úly jsou hned samý med.

Když jsme v rámci učiva prvouky probírali učivo o skupině bezobratlých živočichů, učili jsme se o nejpočetnější skupině z nich – hmyzu. Poznali jsme základní zástupce škodlivého a užitečného hmyzu. Umíme popsat základní stavbu jejich těla. Mezi nejdůležitější opylovače kvetoucích rostlin patří včely. Nejrozšířenějším druhem je včela medonosná.

Zatímco divoké včely najdeme v lesích a hnízdí obvykle v dutinách stromů, pro domácí včely staví včelaři úly. Dokážeme se podle jejich vchodů orientovat v krajině. Dnes již víme, kdo patří do včelí kolonie – královna ( matka), trubci (samečci) a také několik desítek tisíc dělnic.

Oplodněná vajíčka klade královna do buněk voskového plátu. Ten jsme malovali v hodinách výtvarné výchovy suchými pastely. Nahradili jsme tak pilné dělnice. Včelí plástev je velkou mozaikou, postavit ji není snadné. Při její kresbě jsme si procvičili i učivo geometrie. Ozdobou byla včelka.

Aby včelky nestrádaly, nakreslili jsme jim i plastické květy. Jejich okvětní lístky jsme ozdobili podle naší fantazie i dalšími opylovači – motýly, čmeláky. Dětem jsem vyschlé tělíčko čmeláka donesla jako názornou ukázku pro kresbu. Jak se nám naše kresby pláství, včel a malby květin podařily, je vidět na našich obrázcích.

                                                                        Mgr. Jarmila Loudová a žáci 3. B