Na závěr 1. pololetí jsme vzpomínali i na adventní čas ve 4. A

V závěrečné třídnické hodině jsme se ve vzpomínkách vraceli ke společným zážitkům. Nejvíce živé byly vzpomínky na adventní čas.

Jak jsme ho v naší třídě prožili?

listopadu jsme po delší odmlce usedli zpět do školních lavic. Čekala už na nás vyzdobená třída. Nechyběl adventní věnec, nastrojený stromeček, betlém a adventní kalendář. Každý den jsme poctivě otevírali okénka v kalendáři. 1. prosince proběhlo vyhodnocení nejlepších sběračů naší třídy. 4. prosince si oblékla paní učitelka čertovský kostým. Nahrazovala tak klasickou formu nadílky v minulých letech. Rozdávala nám vlastnoručně vyrobené kornouty s nadílkou. Třída ukrývala řadu úkolů, propojovala všechny předměty. Všechna zadání měla jeden společný znak – tematicky souvisela s Mikulášem. 7. prosince jsme se spojili s dětmi ze školy ve Sládkovičovu. Připravili jsme pro ně delší online veršované přání. Zapojili se všichni žáci 4. A včetně paní učitelky. Také Slováci pro nás měli krátké vánoční pásmo. 17. prosince provoněl naši hodinu čtení teplý čajíček. Uvařila nám ho paní učitelka a my jsme si ho během četby patřičně vychutnávali. 18. prosinec byl plný vánoční atmosféry. Ráno se ocitla naše třída v „novém kabátku“. Děti vítala prezentace s hudbou, jen za svitu svící a vánočního stromečku vstupovaly do naší třídy. Celý den byl propojen tématem Vánoc. Projektový den byl završen rozdáváním dárků. Nechyběly tradice – rozkrajovalo se jablko, pouštěly se lodičky. Závěrečné společné dopoledne minulého roku rychle uběhlo.

Naše cesty se rozešly. Všichni doufali, že se 4. ledna opět potkáme ve školních lavicích, ale bohužel jsme se vraceli zpět k distanční výuce.

Těšíme se zpět mezi své kamarády. Vždyť i třídní kolektiv je prostředí, které je naším druhým domovem.

Ohlédnutí za společně strávenými chvílemi v průběhu prosince je pro nás plné hřejivých vzpomínek.

Mgr. Jarmila Loudová a kolektiv dětí 4. A

Netradiční závěr pololetí ve 4. A

Epidemiologická situace neumožnila vyučujícím klasické předání výpisu vysvědčení. Pouze naši nejmladší spolužáci – žáci 1. a 2. ročníku dostali své hodnocení i v tištěné podobě z rukou svých třídních paní učitelek.

Dlouho jsem přemýšlela, jak svým dětem zpestřit finální závěr pololetí ve virtuální podobě.

Ve středu 27. ledna jsem rodičům a dětem formou dopisu rozeslala poděkování za spolupráci. Snažila jsem se všechny povzbudit do příštích nelehkých dnů distanční výuky, které jsou ještě před námi. Tato situace je náročná pro nás všechny.

V distanční výuce je třeba respektovat pravidla slušného chování dvojnásob. Disciplína je nezbytností. Je toho tolik, na co je třeba se soustředit. Hlásit se o slovo zvednutím virtuální ručky, zapnout včas mikrofon. Neopomenout ho vypnout, když přebírá slovo náš kamarád. Naslouchat druhému, nechat ho nerušeně pracovat, ocenit ho například zasláním „lajku“ k jeho práci. Jsou to maličkosti, ale na nich teď stojí celý náš virtuální školní svět.

Veškeré mé úsilí by bylo jednostranné, kdyby mezi námi – třídním učitelem, školou, rodiči a dětmi nepanovala shoda.

Za sebe musím říci, jak si vážím každého rodiče, který nám nyní s výchovou a vzděláním odpovědně pomáhá. U dětí s radostí pozoruji, jak se zdokonalují v zodpovědném přístupu k práci. Není pro každého snadné bez neustálé kontroly paní učitelky a pracovně vytížených rodičů plnit zadané úkoly. Většina žáků udělala velké pokroky.

Den pololetního vysvědčení – 28. leden roku 2021 – konečně nastal. Téměř všichni měli připravené webové kamery. Po skončení klasické online výuky začala virtuální třídnická hodinka 4.A.

V úvodu jsem dětem i rodičům znovu slovně poděkovala za jejich úsilí. Pro děti jsem měla ve sdíleném souboru vybrané části z památeční prezentace.

Průběžně ji od počátku roku dětem připravuji. K dnešnímu dni má desítky stran. Jsou na nich naše fotografie, mapuji zde jednotlivé práce a naše zážitky z přímé i online výuky. Toto mé úsilí mi nyní pomohlo udělat zkrácený výběr z toho, co jsme spolu vytvořili, dokázali.

Dalším překvapením pro děti bylo velké srdce vytvořené z našich jmen. Utvořila jsem je v počítačové podobě. Symbolizovalo třídu 4. A jako jednu velkou láskyplnou rodinu. Jak vnímám své žáky? Použiji slova, které řekl Pablo Casals: „Jsi jedinečný, jsi zázrak.“ A já dodávám, že jsme každý jiný, něčím výjimečný, zkrátka originál. Právě proto se mi žáci vždy vrývají tak hluboko do srdce.

Online rozloučení s dětmi mě vedlo k zamyšlení, na čem musíme zapracovat. Nebylo to snadné. Rozhodně to nejsou kvanta nových informací, ale potřebujeme naučit se nevzdávat se při prvním neúspěchu. Jít si za svým cílem, překonávat překážky a pomáhat si navzájem, abychom se k cíli dostali v co největším počtu.

Tento cíl jsme si prožili o to více, že jsem zvolila hudební vyjádření. Vzpomněla jsem si na píseň s názvem „PROTOŽE TO NEVZDÁM“. Ačkoli byla složena za jiným účelem, vystihla vše podstatné. Právě tato píseň byla finální virtuální tečkou za 1. pololetím školního roku 2020/2021 v naší třídě. Krásná melodie a text s hlubokým odkazem ve mně dlouho doznívaly. Pevně věřím, že tomu bylo stejně i u mých žáků.

Všem přeji za sebe a své žáky dostatek sil, energie a pevné zdraví. Nevzdávejme se a věřme v lepší zítřky.

Mgr. Jarmila Loudová a kolektiv žáků 4. A

Leden u Dráčků

Po návratu z vánočních prázdnin jsme se opět vrátili mezi své kamarády ze školy. Jelikož byly na blátě, museli jsme si zimu připomenout svými výrobky.
Malovali jsme si, vyráběli hrníčky s horkými nápoji, sněhuláky, vločky, krasobruslařky, lyžaře a vše co k zimě patří.
Když nasněžilo, s velkým nadšením jsme se pustili do stavění sněhuláků. Radovánky nám zpříjemnilo i koulování. Vyřádili jsme se na sněhu než vše zase roztálo.
A protože máme rádi ptáčky, vyrobili jsme pro ně krmítka. Některé z nich jsme si vzali domů a pověsili v našem okolí na stromy a některé vystavili u nás v družině.
Náladu a radost ze sportu nám připomněla zimní olympiáda. Protože sníh roztál, soutěž se uskutečnila přímo v naší družině. Účastnila se jí dvě družstva a soutěžilo se v šesti disciplínách (koulovaná, běh na lyžích, skok na lyžích, biatlon, krasobruslení, jízda na snowboardu). Porota povzbuzovala a hodnotila jejich výkony.

Po ukončení všech disciplín bylo každé družstvo odměněno diplomem, medailí a ohodnoceni byli i nejlepší jednotlivci v každé kategorii. Porotci dostali malou odměnu za spravedlivé hodnocení celé soutěže.

Zažili jsme spolu spoustu zábavy a legrace. Všichni si tyto chvíle skvěle užili a mají zážitek z příjemně prožitých dní.

J. Jeklová, P. Havlíčková

Foto: J. Jeklová, P. Havlíčková

Ornament a vzor ve výtvarce v 9. ročníku

Částečně v prezenční, částečně v distanční výuce výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznámili s uměním období secese, které obzvláště v našem městě rezonuje ve spojení se slavným ivančickým rodákem Alfonsem Muchou.
Vysvětlili jsme si principy secesního umění, okolnosti jeho vzniku a seznámili se s nejznámějšími představiteli tohoto směru jako byli již zmíněný malíř Alfons Mucha, katalánský architekt Antonio Gaudí, rakouský malíř Gustav Klimt či český architekt Dušan Jurkovič.
Základním prvkem secesního umění byl ornament, jehož základem byly přírodní motivy a jehož opakováním pak vznikal vzor – tento prvek našel uplatnění nejen v malířství a architektuře, ale i v užitém umění.
Úkolem žáků v období distanční výuky bylo najít přesah tohoto principu v současnosti, najít ornament či vzor v prostředí kolem nás, jeden přírodní (venkovní) a jeden v interiéru, vyfotit a fotografii (případně koláž z fotografií či prezentaci) odeslat.
Po opětovném setkání ve škole jsme uskutečnili zpětnou reflexi všech prací a mohli jsme porovnat stejnost či různorodost jednotlivých pojetí tématu.

Kouzla polární krajiny 5.B

Daleko na severu je grónská zem,
žije tam Eskymačka s Eskymákem,
my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma……

….zpívá se v písničce Jaromíra Nohavici, se kterou jsme cestovali do krajiny věčného sněhu a ledu.
My jsme se za krásami polární krajiny vydali nejen v učivu přírodovědy, ale také při výtvarné výchově a v pracovních činnostech.
Dozvěděli jsme se mnoho o tajích této na první pohled pusté krajiny. Žáci zpracovali zajímavé informace o polární krajině na plakátech, v prezentacích i videích.
Jak se nám povedlo dovádění tučňáků na ledových krách a zachycení polární záře můžete vidět sami. Nejeden z nás zatoužil vidět polární záři na vlastní oči, no tak zatím aspoň takto.

Od průzkumu hlubin až po výbuch sopky 5. B

Na podzim jsme v přírodovědě narazili na učivo o horninách a nerostech. Na první pohled to mohlo vypadat složitě a nezábavně.
Což tedy takhle podniknout průzkum hlubin země aspoň trošku na vlastní kůži?
Opět jsme propojili přírodovědu s výtvarkou a pracovními činnostmi a dali jsme se s chutí do toho.

Nejdříve jsme zkoumali opravdové kameny z naší školní sbírky a snažili jsme se o nich zjišťovat zajímavé informace – původ, zařazení, barvu, využití, kde jsme je už viděli,….

Pokračovali jsme výpravou do podzemí do vápencového světa krápníkových jeskyni, při čemž jsme si zavzpomínali na náš výlet ve 3. třídě do Moravského krasu, takže vytvořit podivuhodné jeskyně pro nás byla hračka:

Ve skalách se dají dodnes objevit stopy po pravěkých rostlinách a živočiších. Tyto zkameněliny vyprávějí příběhy z dávné historie a my jsme takové tvořili ze sádry a přírodnin:

Mezi nejkrásnější poklady podzemí patří drahokamy a polodrahokamy. Některé jsme si prohlédli ve skutečnosti a Filip nám dokonce přinesl ukázat malinkatý diamant.
Takto jsme zachytili krystalické struktury kamenů, jak si je představujeme:

A takto vypadaly naše polodrahokamy v řezu:

To nejlepší jsme zažili na konec. Uplácali jsme ve skupinkách sopky a potom jsme je nechali soptit. Tak takhle se dostaly různé horniny na povrch zemský. Paráda….

Zátiší ve fotografii – 8. ročník

V distančním výtvarném úkolu navázali žáci 8. ročníku na předchozí výuku zaměřenou na téma barokního umění a zátiší.
V barokním malířství se tento námět (zátiší) často objevoval – tedy seskupení více předmětů do jednoho celku (např. mísa s ovocem). Žáci byli vyzvání, aby si doma zkusili sestavit vlastní zátiší (z předmětů dle jejich výběru) a vyfotili ho.
Jako inspirace jim posloužily 2 ukázky barokní malby – španělského malíře Zurbarána a holandského malíře Pietra Claesze.
Vznikly zajímavé interpretace tématu, do nichž se kromě barokní kompozice či barevnosti navíc promítlo například období vánoc nebo obrazová výpověď o sobě.

Draci a gryfové v 7. ročníku

Ve výtvarném projektu propojili žáci 7. ročníku starověk, středověk a současnost prostřednictvím tématu mýtického zvířete, kterým byl gryf.

Starověký gryf byl antickým bájným zvířetem, spojením lva a orla. Poprvé se v antickém umění objevují na Krétě, v antickém Řecku byl nazýván Diovým psem a svá hnízda stavěl ze zlata.
V románském, tedy raně středověkém umění, které navazuje na starověký Řím, se podobný tvor objevuje znovu, tentokrát pod názvem drak, a sice v různých legendách a pověstech, např. o sv.Jiřím a drakovi. Postava draka ve středověku je také okřídleným zvířetem, mění se však v ještěra s blanitými křídly. Tato bájná figura se objevuje také na erbech různých českých či moravských měst, anebo se stává součástí jejich bájeslovné historie (např. pověst o brněnském drakovi či pověst o zabití draka v Trutnově).
V současné době jsou draci neodmyslitelnou součástí pohádek či fantasy příběhů a animovaných i hraných filmů, ať už v roli kladných či záporných postav.

Výtvarný projekt vznikl v rámci distančních aktivit žáků v listopadu 2020.