Archiv autora: Michaela Videmanová

T-Mobile Olympijský běh 5. B

T-Mobile Olympijského běhu se naše škola i naše třída účastní každý rok. Letos však nemohl proběhnout v tradičním červnovém termínu, ale až v září. Uspořádali jsme si jen jeho malou třídní verzi, ale i tak jsme závodili ze všech sil. Doběhli všichni a těm nejrychlejším děkujeme za napínavý závod.

Podzimní obrazy 5. B

Babí léto poletuje a do svých sítí chytá poslední krásné podzimní dny. Kéž by takto barevně a slunečně bylo ještě dlouho. Ale ranní chlad nám naznačuje, že již brzy přijde opravdový podzim.
A tak jako pavoučci soukáme sítě a snažíme se zachytit barvy, dary a krásy podzimu na posmutnělejší dny. Příroda nám toho tolik nabízí a my jsme se z jejich tvarů, barev a vůni při tvoření těšili. A také jsme se těšili z toho, že pracujeme spolu, povídáme si spolu a kamarádi nám něco přidrží, půjčí nebo si s námi něco vymění.
A výsledné obrazy už u nás doma na dveřích bytu či na zdi v pokoji těší naše blízké.
Díky podzime.

 

Za dob prvních Přemyslovců 4.B

Doby prvních Přemyslovců u nás jsou zachyceny ve spoustě krásných českých pověstí – O svatém Václavovi, jeho babičce Ludmile a bratru Boleslavovi, O svatém Vojtěchovi a Prokopovi, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, …
Pověsti si čteme v knize Martiny Drijverové České pověsti pro malé děti a také v komiksovém zpracování v knize Obrázky z českých dějin a pověstí. Obě knihy nás moc baví a vždy se těšíme na další čtení.
V době prvních Přemyslovců žil kronikář Kosmas, který naše nejstarší pověsti a dějiny zapsal do Kroniky české.

My jsme si také vyzkoušeli, jaké to asi bylo těžké psát knihy nebo je opisovat v klášterech ručně ptačím brkem a inkoustem. Mniši každou stránku nejen napsali, ale i zdobili krásnými okraji a barevnými obrázky (iluminacemi) a první písmeno textu = iniciálu měli vždy velmi ozdobnou. Mohla zachycovat obsah děje nebo osobu, o které se píše.

Část takové kroniky jsme vytvořili a tady je:

V době prvních Přemyslovců jsme také zkoumali první kamenné stavby stavěné v románském slohu. Stavěli se tenkrát rotundy a basiliky a my jsme si každý takovou rotundu postavili. Doufáme, že až bude teplejší počasí, tak se vypravíme k nedaleké rotundě sv. Petra a Pavla v Řeznovicích.

Z našich nejstarších dějin 4.B

V 5. století na naše území přicházeli první slovanské kmeny.  V 7. století je Sámo sjednotil a vytvořil Sámův kmenový svaz.
Slované byli již velmi šikovní – pásli svá stáda, obdělávali políčka, stavěli si lepší domy (polozemnice), rozvíjela se různá řemesla. Dokázali také tkát látky a z nich si šít oděvy.

My jsme si také vyzkoušeli tkaní a uznali jsme, že museli mít naši předci velkou trpělivost. My jsme dlouho tkali malou dečku, záložku, oni si dokázali udělat plátno na celý oděv.

Po rozpadu Sámovy říše se po dobu asi 150 let nedochovaly zádné písemné zprávy o našich zemích. A tak si o té době lidé vyprávějí alespoň pověsti. My jsme si je také vyprávěli a rychle zaké zachytili malůvkou do sešitu – O praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Libuši a jejich věštbách, statečném Bivojovi, o Přemyslu Oráčovi a další.

V 9. století pak na našem území vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav k nám pozval Cyrila a Metoděje a ti nám přinesli první slovanské písmo – hlaholici.
Tu jsme prozkoumali, připravili jsme si správný pergamen a ptačím brkem a tuší jsme hlaholicí zapsali své zprávy. I zde se procvičila naše trpělivost, ale výsledek nás všechny moc těšil a ještě dlouho jsme zprávy v hlaholici měli pověšené ve třídě.

Leporelo z lesa 4. B

Znáte ta super dětská leporela, kde se pod otevíracími okýnky objevují další a další informace, obrázky a zajímavosti? Častokrát to nejsou jen knížky pro malé děti, ale své poučení si v ních nejdou i starší děti i dospělí. Vždyť koho by nelákalo nakouknout na to, co je schované.

My jsme se učili o lese a ve skupinách jsme takováto velkoplošná leporela vytvořili. Ve skupině jsme si rozdělili živočichy a rostliny, o kterých budeme něco zjišťovat. Snažili jsme se mít zástupce od savců, ptáků, hmyzu, dřevin i bylin i dalších skupin. Z různých encyklopedií, internetu a knih o zvířatech jsme vyhledávali co nejvíce zajímavostí, které jsme doplnili obrázkem organismu. Každý si takto připravil alespoň 3 oboustranné karty.

Ve výtvarné výchově jsme pracovali na plakátu lesa, do kterého jsme potom naše kartičky nalepili podle toho, do kterého lesního patra organismus patří.

Na závěr jsme své plakáty s leporelovými okýnky ukázali spolužákům. Moc se nám to vydařilo, všichni se zapojili a jistě si toho o lese i hodně pamatujeme.

 

V pravěké tlupě 4. B

Už jste někdy byli v pravěku?
My ano a skoro celý měsíc. Za tu dobu jsme se dozvěděli mnoho zajímavého ze života pralidí, ale hlavně jsme si toho moc a moc zažili a vyzkoušeli sami. Propojili jsme hodiny vlastivědy, čtení, výtvarné výchovy, hudební výchovy i pracovních činností a učení pro nás bylo spíš hrou.
Tak se s námi podívejte, jak to v tom pravěku asi bylo.

Nejprve jsme se vydali do dávné prehistorie, kdy po naší Zemi ještě běhali dinosauři. Přinesli jsme si hračky dinosaurů, encyklopedie, prohlíželi jsme si obrázky Zdeňka Buriana. Namalovali jsme dinosaury a vymodelovali jsme je z plastelíny. Jsou to nejpíš ještě neobjevené druhy, a tak jsme si je sami pojmenovali.

Následně jsme se posunuli do starší doby kamenné.
Každodenní činností ve starší době kamenné byl lov a sběr obživy. A tak bylo potřeba si zhotovit dokonalé oštěpy a sekeromlaty. Z lovů si pralidé také přinášeli různé trofeje – zuby a kosti živočichů a jimi se zdobili. My jsme si je museli vymodelovat, ale pak jsme ze zubů, kostí a přírodnin měli neméně hezké náhrdelníky.

Jako pravěcí lidé jsme se na lovu domlouvali pouze skřeky a posunky, protože jednoduchá řeč teprve vznikala. Každá tlupa tak měla svá specifická gesta a my ostatní jsme jen stěží odhadovali, co se nám lovci snaží říct nebo předvést.

Z archeologických nálezů máme mnoho důkazů o zručnosti našich předků.
Pokusili jsme se je napodobit a vyzdobili jsme zdi třídy jeskynními malbami.

V mladší době kamenné jsme obdivovali výrobu keramiky jen tak v ruce, nebylo to snadné. My jsme si nakreslili pravěké nádoby, které jsme následně „rozbili“ na kusy a podle vzoru archeologů jsme je zase dávali dohromady. Byla to dřina a některým se to již úplně nepodařilo. No, ne vždy se při vykopávkách najdou všechny části nádoby :-).
Také jsme nádoby a pravěké figurky modelovali z keramické hlíny. To nás moc bavilo.

V mladší době kamenné lidé začali hospodařit na prvních polích a díky zemědělství si obohatili jídelníček.
My jsme si vyzkoušeli, jak se ručně dostávala zrníčka z klásku a co to dá práce, než se z jednoho klásku na kamenném drtidle nadrtí hrstička mouky. Každý teď máme trošku své vlastnoručně udrcené pravěké mouky.

Bylo fajn, že jsme si své nabyté vědomosti a dovednosti mohli ověřit v muzeu Anthropos v Brně. Paní průvodkyně nám poskytla pěkný výklad a my jsme konečně také spatřili pravého mamuta.

Na závěr našeho života v pravěku nás čekal Pravěký den, který jsme prožívali celý den.
Všichni jsme se přestrojili za pralidi, kluci postavili oheň, holky zase pravěkou chýši. Společně  jsme připravili pravěký sušák potravin a nanosili různé lesní plody, vejce, ořechy, bylinky a jiné věci, které mohli pralidé v lese k snědku nalézt.
Pomocí rytmických nástrojů jsme doprovodili naše pokřiky a jednoduché písně.
Pozvali jsme k nám druháčky a každá dvojice před všemi žáky prezentovala část učiva o pravěku, kterou jsme probádali. Vyprávěli jsme o počátcích řeči, jak lidé bydleli, jak rozdělávali oheň, jak lovili, jak zdobili jeskyně, jak drtili obilí, jak vyráběli keramiku,… Naše vyprávění jsme se také snažili doprovodit praktickými ukázkami a našimi výrobky.

Celý pravěk jsme skvěle prožili a hodně jsme si to užili a tady vám ještě píšeme, jaký byl život nás pralidí.

Z pravěku vás zdraví Sekerňák, Ohnivá slepice, Divoké kopyto, Prapra, Lovíček, Vlčí dráp, Vlčí tlapka, Hbitá ruka, Medvědí tlapa, Malá beruška, Tiché srnče, Malá liška, Vlčí dcera, Strážnička Ohnička, Liščí tlapka, Dračí vlčice, Zlá vlčice, Ohnivák a Mlsná Miška.

 

 

 

Happy Halloween 4. B

Přejeme všem veselý a strašidlácký Halloween :-)

Opět v ZOO, opět super

Letos v říjnu jsme se třídy 4. A a 4. B opět vypravily do ZOO v Brně, kde pro nás jedna maminka pracující v ZOO každým rokem připravuje skvělý, zábavný a poučný výukový program vztahující se k učivu prvouky nebo přírodovědy. Jezdmíme sem již od první třídy a vždy je to super.

Letos jsme prošli Beringovou úžinou a spatřili jsme medvědy, vlky, soby, orli,… Ke všem zvířatům se při procházení kolem výběhů dozvídáme mnoho zajímavého.

Mědvěda jsme dokonce krmili. Zamýšleli jsme se nad tím, proč některá zvířata v přírodě vymírají, jaký dopad má naše chování na přírodu a jak je můžeme zlepšit, jak pomáhají přírodě zoologické zahrady.

Na zpáteční cestě jsme krmili červíky surikaty, což nás vždy velmi baví.

Na závěr jsme ve výukové učebně vyplňovali pracovní listy a shlédli video.

Moc se nám to líbilo a děkujeme.

 

Budou z nás cyklisté 4. B

Víte, že děti od 10 let mohou jezdit samy po silnici? A nám už některým 10 let bylo a ostatním se to již blíží. Do teď jsme mohli na silnici pouze pod dohledem osoby starší než 15 let, ale teď, teď už budeme moct jezdit sami. Je to pro nás napínavý, ale hlavně odpovědný krok, protože nejde jen o zábavu, ale mnohdy by mohlo jít i o náš život. A tak neponecháme nic náhodě
a na své samostatné cestování silnicemi se dobře připravujeme.
Na podzim jsme se vypravili na dopravní hřiště v Oslavanech, kde jsme si vše mohli vyzkoušet v bezpečném provozu. Nejdříve jsme trasu s výkladem obešli pěšky, následoval výklad o pravidlech silničního provozu, značkách, křižovatkách, první pomoci,… doprovázený zajímavými videi. A pak jsme šli na to. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. První skupina trénovala jízdu na dopravním hřišti podle značek a semaforů, druhá skupinka cvičila jízdu zručnosti.
Moc nás to bavilo a užili jsme si to.
Na jaře nás čeká ještě jedna návštěva dopravního hřiště, kdy svými znalostmi a dovednostmi prokážeme, že jsme již připraveni vyrazit na silnice bezpečně sami.
A do té doby nezapomeneme cvičit a trénovat jízdu i pravidla, protože nám nejde jen o to, získat průkaz cyklisty, ale hlavně se z cest vždy vrátit vpořádku.

Skorocyklisté ze 4. B