Archiv pro rubriku: Školní rok 2019/2020

Učíme se vést rozhovory – poděkování panu starostovi, panu řediteli, 5.A

 V hodinách slohu děti trénují nejen skládání různých slohových útvarů, ale velký důraz je kladen na komunikační dovednosti. Jedním z úkolů je vytvořit rozhovor. Koho se žáci rozhodli usadit do „křesla pro hosty“?

Nejprve jsem byla jejich cílem já – jejich třídní paní učitelka. Roli moderátorky převzala jedna z dívek ze třídy. Kladla postupně dotazy žáků, zatímco  další z děvčat se proměnilo v kameramanku  a natáčelo rozhovor na kameru. Ostatní žáci naslouchali odpovědím v rolích diváků.

Poté si měly děti zvolit jiné, pro ně významné osobnosti, se kterými by rády otevřeně  komunikovaly. Jednohlasně si všichni pro rozhovor zvolili pana ředitele naší školy  Mgr. Tomáše Chytku a starostu města Milana Bučka.

Chtěli jsme splnit veškeré náležitosti a zapojit opravdu všechny žáky. K seskupení otázek jsme užili  různé formy  – mobilní zařízení – interaktivní nástěnku i klasickou písemnou podobu.

Je třeba umět hosta také přivítat a patřičně se s ním rozloučit. Zájemci o roli moderátora a redaktora si připravili v písemné podobě úvodní i závěrečné slovo. Zvolili jsme si tři vhodné zástupce naší třídy. Opět byly aktivní dívky.  Postupně se v rámci dalších dvou rozhovorů vystřídaly.

Pan ředitel dětem poskytl rozhovor před Vánocemi v rámci vánoční besídky třídy. Souhlasil i s pořízením videozáznamu rozhovoru. Posloužil nám k přesnému zápisu odpovědí. To nám umožnilo uveřejnit i písemnou podobu části rozhovoru na webových stránkách naší školy. I ostatní školáci tak dostali možnost poznat blíže našeho současného pana ředitele.

Před Vánocemi jsme stihli shromáždit i dotazy pro pana starostu. Paní učitelka je přepsala do počítačové podoby a zaslala je panu starostovi spolu s pozváním do třídy 5. A během vánočních prázdnin. Ačkoli je pracovně velmi vytížený, obratem kladně odpověděl a čekalo nás báječné novoroční překvapení.

Pan starosta nás navštívil 7. ledna 2020,  tedy druhý školní den v novém roce. Strávil s námi téměř  celé 2 vyučovací hodiny. Předali jsme mu jako památku na tento den PAMĚTNÍ LIST. Poděkovali jsme mu zde i písemně za poskytnutý rozhovor a přiložili jsme k textu i počítačový otisk lidské ruky, do něhož jsme umístili jména všech žáků naší třídy ve školním roce 2019/2020.

Všichni účastníci našich rozhovorů byli trpěliví, ochotně a zcela otevřeně zodpověděli všechny naše dotazy. Mají naše velké poděkování. Umožnili nám přesvědčit se o tom, že ačkoli jsme ještě malými školáky, dokážeme se zapojit aktivně i do života a chodu celé školy    i města.

Všichni jsme byli pozváni na místní městský úřad. Už nyní se těšíme, že se s panem starostou v letošním školním roce ještě jednou shledáme.

      Mgr. Jarmila Loudová za žáky 5. A

Rozhovor s panem ředitelem, 5. A

Dne 20. prosince jsme v naší třídě 5. A přivítali ředitele naší školy Mgr. Tomáše Chytku. Pozvali jsme ho k nám ke společnému rozhovoru. Ze svých řad jsme měli zvolenou jednu redaktorku. Připravili jsme jí předem soupis otázek, které nás zajímaly.

Rádi bychom se s ostatními žáky školy o tento rozhovor podělili ve zkrácené písemné podobě. Některé dotazy jsme do písemné podoby rozhovoru nezahrnuli s ohledem na zachování soukromí našeho současného pana ředitele.

Pan ředitel u nás pobyl téměř celou hodinu.  Odpověděl nám otevřeně na všechny naše dotazy. Patří mu naše poděkování za jeho otevřenost  a ochotu komunikovat s námi.

Jak dlouho pracujete na této škole?

Na této škole pracuji 28 let. Ve školství celkem pracuji 33 let. Nejprve jsem učil 5 let v Dolních Kounicích.

Jak dlouho vykonáváte funkci ředitele na této škole?

Ředitelem této školy jsem devátým rokem, do funkce jsem nastoupil roku 2011 během prázdnin, kdy končil v této funkci předchozí ředitel – pan Mgr. Otmar Němec.

Jaké je to být ředitelem školy?

Je to nelehká úloha zajistit chod celé školy tak, aby byli spokojení zaměstnanci i žáci.

Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?

Nejvíce mě naplňuje práce s lidmi, žáky.

Co obnáší Vaše práce – co musíte vyřizovat?

Zajištění provozních, organizačních záležitostí, jednání s rodiči, žáky, zřizovateli – zástupci města, hosty školy, velké množství písemností, které souvisejí s chodem školy.

Jaké předměty letos vyučujete?

Tělesnou výchovu a pracovní činnosti. Mám však aprobaci  kromě tělesné výchovy i pro biologii.

Vykonával jste někdy jinou práci než učitelskou profesi a pozici ředitele školy?

Ne, začínal jsem jako učitel, později jsem se stal ředitelem školy. Vykonával jsem funkci radního a jsem zastupitelem města.

Učíte raději na 1. nebo na  2. stupni školy?

Protože mám aprobaci pro 5. – 12. ročník, inklinuji více k žákům 2. stupně. Přesto rád nahlédnu i do tříd 1. stupně. Je zajímavé srovnávat náplň práce na různých stupních základní školy.

Chtěl byste dnes vykonávat jinou profesi?

Ne, jsem se svou volbou a profesí spokojený. Po ukončení základního vzdělání jsem absolvoval místní gymnázium a mé kroky směřovaly na pedagogickou fakultu. Jako aktivní sportovec jsem byl jednoznačně rozhodnutý pro aprobaci tělesné výchovy. Mám rád přírodu, proto jsem se rozhodl pro biologii.

Kolik tříd je v letošním roce na naší škole?

22 tříd, 10 tříd 1. stupně a 12 tříd 2. stupně.

Kolik je na naší škole dětí? Mají převahu chlapci nebo dívky?

Na naší škole je momentálně 498 žáků. Převahu mají dívky, je jich zhruba o 50 více než chlapců.

Chutnají Vám školní obědy?

Chutnají, jsem vděčný strávník, pochutnám si na jakémkoli jídlu. Domnívám se, že v naší školní jídelně vaří chutně, skladba jídel je pestrá, doplněná mnohými zajímavými doplňky.

Jaké jídlo Vám chutná ve školní jídelně?

Mám velmi rád svíčkovou omáčku s knedlíkem. Odmala jsem miloval krupičnou kaši a tu dělají rovněž výborně. Ale rád ochutnávám i zcela nová jídla.

Co byste dělal, pokud byste věděl, že Vám zbývá pouhý týden života?

Rozloučil bych se se školou, zaměstnanci. Popřál bych všem pevné zdraví a chtěl bych zbývající čas strávit se svými nejbližšími v klidném prostředí.

Proč nese naše škola název Základní škola T. G. Masaryka?

Všechno má nějaký název. Naše škola byla otevřená jako měšťanská škola v září roku 1930. Postavená byla Janem Fiegerem. Tehdy nesla název Jubilejní škola Masarykova. V dalších letech se názvy školy měnily. Současný název byl schválen až roku 1991.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?

Za základ považuji polévku. Z polévek mám nejraději rybí polévku, poté chřestovou. Z hlavních jídel mám v oblibě ryby. Jsem rybář, a proto je mívám v jídelníčku častěji. Mám velmi rád omáčky – svíčková, rajská, koprová, křenová – z nich lze těžko vybírat.

Které je Vaše oblíbené vánoční cukroví?

Klasika – linecké cukroví, vanilkové rohlíčky, ale pochutnávám si i na dalších druzích. Sladké mám velmi rád.

Zpíváte si pro radost?

Mám s ohledem na spoustu povinností raději klid, ale občas si při nějaké příležitosti rád zazpívám.

Jaké děláte sporty? Jakým sportům jste se v průběhu života věnoval?

Na prvním místě mám fotbal, poté hokej a stolní tenis. V současnosti hraji závodně za Ivančice jen stolní tenis. Ostatním sportům se věnuji pouze rekreačně.

 Jaký máte oblíbený sport?

Zejména tři zmiňované sporty, které jsem hrál. Ale mám rád i volejbal, házenou, basketbal a další sporty. Bylo by jich hodně. Sport byl u mě vždy na prvním místě.

Když jste hrál fotbal, na jaké pozici jste hrál?

Byl jsem útočník a dával jsem hodně branek. S postupujícím věkem jsem postupoval přes záložníka k obránci. V bráně jsem nebyl, pouze na trénincích, případně při přátelských odpočinkových zápasech.

Máte zvíře – domácího mazlíčka?

Když jsem byl žákem základní školy, měli jsme doma pejska – křížence maltézského pinče s foxteriérem.

Nyní máme doma psa mého syna – pořídil si amerického stafordšírského  teriéra.  Občas mě s ním můžete venku také vídat.

Jaké je Vaše nejoblíbenější zvíře?

Jsem biolog a mám rád všechna zvířata. Sympatická je  mi z hlediska ekologie například panda.

Kolik máte pravých přátel?

Na to lze těžce odpovědět. Mám mnoho přátel. Praví přátelé jsou ti, na které se můžeme obrátit i v případě nouze. Pravé přátelství prověří vždy čas a životní události.

Kolik umíte jazyků?

Jazyk český, ruský, německý, na gymnáziu jsem měl i jeden rok latiny.

 Kam byste se chtěl podívat?

Kamkoliv. V naší České republice je mnoho krásných míst, ale rád zavítám i do zahraničí.

Jaký den máte nejraději?

Jakýkoli den, kdy se mi něco podaří. Užiji si zejména volnou sobotu, kdy mohu vyrazit do přírody, na ryby a mám příležitost si odpočinout od pracovních povinností.

Kolik je Vám let?

Je mi 56 let.

Máte sourozence?

Mám o dva roky staršího bratra.

 Kdy  a kde jste se narodil?

  1. ledna roku 1964 v Ivančicích.

Jste křtěný? Pokud ano, můžete nám prozradit Vaše jméno dané při křtu?

Nejsem křtěný.

Jaké bylo Vaše dětství?

Skvělé. Užil jsem si ho s rodinou, sportem, často jsem pobýval v přírodě.

Měl jste jako dítě rád školu?

Z počátku ano, s přibývajícím učivem to bylo obtížnější, ale nemohu říci, že bych nerad chodil do školy. Chtěl jsem něčeho dosáhnout a k tomu bylo a je vzdělání zapotřebí.

O čem jste snil jako malý chlapec?

Chtěl jsem se věnovat sportu – být profesionálním sportovcem. Ale časem se můj zájem změnil na možnost předávání vztahu ke sportu dalším generacím a to mě směřovalo k učitelské profesi.

Byl jste na vojně?

Byl jsem na vojně. Při vysoké škole jsem absolvoval vojenskou přípravu, skládal jsem vojenskou zkoušku na konci vysoké školy. Dosáhl jsem takto četařské hodnosti. Po skončení studia jsem absolvoval již jen rok klasické vojenské služby.

Jaké auto se Vám líbí?

Líbí se mi více značek aut.

Jaké auto vlastníte?

Měl jsem  různá auta značky ŠKODA – např. Felícii, ale nyní mám KIU CEED.

Jaká je Vaše oblíbená barva?

Jako rybář řeknu, že je to  zelená. Je dobrá na oči, připomíná mi přírodu, kterou mám velmi rád.

Máte již vánoční stromeček?

 Ano, letos mám připravenou kavkazskou jedličku. Ale míval jsem i smrky, borovičky, jedle. Stromeček strojíme vždy na Štědrý den ráno.

                                                           Za kolektiv  žáků 5. A Mgr. Jarmila Loudová

Krajina plná stínů, 5.A

Při západu Slunce, kdy se šero postupně vkrádá do kraje, můžeme pozorovat netradiční hru světla a tajemných stínů.

Vše vypadá jinak. Pod rouškou nastupující noci se do našich srdcí vkrádá pocit napětí a strachu. K vystižení tohoto okamžiku jsme použili kresbu suchými pastely a tuš. Zapadající Slunce jsme zasadili do krajiny tropického pásu – savany, proto jsou na našich výkresech k vidění stíny exotických živočichů i rostlin.

Jak se nám podařilo zachytit zemský povrch ozářený zbytky slunečních paprsků, posuďte sami na fotografiích našich prací.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

Prosinec u Dráčků a Lvíčat

Začátek měsíce jsme zahájili čertovsky. Malovali jsme Čertíky, ale i Andílky a Mikuláše. V oddělení Lvíčat proběhly Čertoviny, kdy si děti v maskách Čertů zahrály hry a zasoutěžily o ceny. Po zbytek měsíce všechny děti vyráběly ozdoby na Vánoce, přáníčka a zdobily si vlastní stromečky. Poslední týden se „Lvíčata“ nabídla, že udělají program na celý den. Kluci nachystali vědomostní soutěž AZ-kvíz a holky vánoční přání. Zahráli si tak na vychovatele a moc se jim to povedlo. Na závěr týdne jsme měly obě oddělení besídky. Ježíšek přinesl spoustu dárečků, zazpívali jsme si koledy a rozkrojili si jablíčka, kde na nás vykoukla hvězdička. Tímto se pro letošek loučíme a všem přejeme šťastný nový rok.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová, J. Vala

 

Kostky, jablka, dortíky… aneb objekty v malbě 9. roč.

V hodinách výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznamovali s principy zobrazování trojrozměrných objektů v ploše, tentokrát v malbě. Začali jsme u perspektivního zobrazování jednoduchých geometrických tvarů, pak jsme zkusili monochromatickou malbu drobné stavby z dřevěných kostek s důrazem na světlo a stín. Protože se přiblížil čas vánoční, zahrnuli jsme do tématu objektů v prostoru a ploše také vánoční tematiku – rozkrojené jablko, což je vlastně v podstatě nepravidelná koule a polokoule, tentokrát k jejich zobrazení použili žáci techniku akvarelu.
Nakonec jsme se odměnili nákupem dobrot v cukrárně – jednotlivé zákusky se staly modelem ke zvětšené velkoformátové malbě na výkres A2 a žáci přitom využili nabytých zkušeností s mícháním barev i prostorovým zobrazováním.
A výtvarné vzdělávání bylo završeno konzumací modelů. Mňam.

Mein Haustier – projekt NJ v 8. ročníku

Žáci 8. ročníku zúročili své znalosti německého jazyka v malém projektu na téma Mein Haustier neboli Moje domácí zvíře. Používali pravidelná, nepravidelná i některá způsobová slovesa v přítomném čase a uplatnili také skloňování podstatných jmen a zájmen, respektive 1. a 4. pád. Krátký text doplnili ilustracemi, a pak jsme hotové projekty vyvěsili na chodbě školy v našem „německém koutku“.

My family, 5. A,B

Naše rodina je stěžejním pilířem našeho života. Poskytuje nám zázemí, oporu, pocit bezpečí a jistoty. V anglickém jazyce jsme tomuto tématu také věnovali. Žáci pracovali na projektu s názvem My family („Moje rodina“). Navázali jsme na loňské aktivity.

Žáci si sestavili rodokmen, k němu připojili skutečné fotografie, případně dokreslili obrázky. Někteří vtipně dolepili karikatury, případně vytištěné univerzální obrázky, aby si zachovali své soukromí a mohli svou práci veřejně prezentovat.

Následně si všichni udělali krátký rozhovor v anglickém jazyce s maminkou, tátou, případně oběma svými rodiči. Při dialogu užívali konverzační otázky, které znají z hodin anglického jazyka, doposud osvojené gramatické dovednosti.

Pevně doufám, že si rodiče a jejich děti společně strávený čas patřičně užili. Z výsledných projektů je patrné, jak vřelý vztah mají žáci ke své rodině.

Mgr. Jarmila Loudová

Vánoce v 5.A

Co to zvoní?

Co to cinká?

Zase se k nám po roce

vrátily zpět Vánoce.

V pátek 20. prosince jsme oslavovali celé dopoledne příchod Vánoc. Čekal nás bohatý program. Ráno jsme rozjímali zpěvem koled a písní z pohádek nad šálky teplých čajů. Rozkrojili jsme si jablíčko, naloupali jsme si perník z velké perníkové chaloupky. Upekla nám ji jedna hodná babička. Zopakovali jsme si krátké pásmo písní, koled a básní, které jsme v tento den měli sdílet s kamarády ze Slovenska. Rozdali jsme si neuvěřitelné množství dárečků a těšili jsme se na jejich rozbalení. Proběhlo také losování tomboly.

Paní učitelka nám pustila památeční prezentaci akcí. Tvoří ji pro nás průběžně od prvního dne, kdy se stala naší třídní paní učitelkou. Každý týden v ní přibývají nové společné zážitky. Podbarvila ji natolik dojemnou hudbou, že jsme měli mnozí slzičky v očích.

Konečně jsme se dočkali online propojení s našimi kamarády. Měli také vánoční besídku, byli na ní přítomní i rodiče dětí. Střídali jsme se v krátkém programu. Začali jsme zpěvem české vánoční písně, následovala naše česká báseň. Recitovaly ji děti ze Slovenska. V dřívější společné hodině ČTENÍ jsme je text učili a vysvětlili jsme jim pro ně  neznámá slůvka. Poté se opět zpívalo, tentokrát zazněla slovenská koleda a zpívali jsme všichni dohromady.

Recitace básně Vianoce v našem podání byla téměř dokonalá. Bylo to zejména díky slovenským spolužákům, protože nás dobře naučili správnou výslovnost.

Na závěr jsme si předali navzájem přání. My jsme složili vánoční i novoroční přání pro všechny školáky ze Sládkovičova a slovenské děti popřály nám.

Měli jsme velkou radost, že se nám propojení a společný program podařil. Nejkrásnější byl však pocit, že jsme působili jako jedna velká rodina. Alespoň na malou chvíli přestala existovat pomyslná hranice mezi našimi zeměmi.

Kolem desáté hodiny nastala chvíle rozbalování dárků. Bylo jich mnoho. Jen balíčky s knihami a hrami  do třídy od paní učitelky tvořily velkou hromadu. Když k ní přibyly dárečky pro naše kamarády, byl stromeček zcela obsypán.

Nešlo nám o množství dárečků, nýbrž o možnost obdarovat druhé, udělat si navzájem radost.

Čas rychle ubíhal. V tento den jsme měli do třídy pozvaného hosta – v naší škole nejvýznamnější osobnost – pana ředitele Mgr. Tomáše Chytku. Dělali jsme s ním skutečný rozhovor.

Pobyl u nás téměř celou hodinu, ochutnal vánoční cukroví. Byli jsme rádi, že si na nás našel čas.

Pohodovou atmosféru dokládají fotografie z vánoční besídky naší třídy. Pokud vám bude doma po našem kolektivu smutno, stačí si je prohlédnout a budeme opět všichni pospolu.

 Mgr. Jarmila Loudová

Podzim v kuchyni se 7. B

Podzimní vaření se neslo ve sladkém duchu.
Nejprve to byly tvarohové knedlíky s ovocem, které mohlo být libovolné a tak se u některých objevily švestky či  zamrazené lesní ovoce. Ne každý má však tvaroh rád, a proto jsme připravovali také palačinky.
Poté jsme se pustili do pečení perníčků na vánoční jarmark, který se každoročně koná poslední listopadový pátek na náměstí v Ivančicích. Děti si vždy ve skupině připravily těsto doma a ve škole jsme napekli. Další týden byl určen ke zdobení. Perníčky jsme všechny prodali a doufáme, že také svým majitelům chutnaly 😊
V poslední „vařící“ hodině před Vánocemi, jsme připravovali „rafaelo“ kuličky, ke kterým se podával bylinkový čaj….

Snažení všech zúčastněných dokumentují příslušné fotografie.

Mgr. Lenka Málková

Foto: Mgr. Lenka Málková

Leporelo z lesa 4. B

Znáte ta super dětská leporela, kde se pod otevíracími okýnky objevují další a další informace, obrázky a zajímavosti? Častokrát to nejsou jen knížky pro malé děti, ale své poučení si v ních nejdou i starší děti i dospělí. Vždyť koho by nelákalo nakouknout na to, co je schované.

My jsme se učili o lese a ve skupinách jsme takováto velkoplošná leporela vytvořili. Ve skupině jsme si rozdělili živočichy a rostliny, o kterých budeme něco zjišťovat. Snažili jsme se mít zástupce od savců, ptáků, hmyzu, dřevin i bylin i dalších skupin. Z různých encyklopedií, internetu a knih o zvířatech jsme vyhledávali co nejvíce zajímavostí, které jsme doplnili obrázkem organismu. Každý si takto připravil alespoň 3 oboustranné karty.

Ve výtvarné výchově jsme pracovali na plakátu lesa, do kterého jsme potom naše kartičky nalepili podle toho, do kterého lesního patra organismus patří.

Na závěr jsme své plakáty s leporelovými okýnky ukázali spolužákům. Moc se nám to vydařilo, všichni se zapojili a jistě si toho o lese i hodně pamatujeme.