Co to zvoní?

Co to cinká?

Zase se k nám po roce

vrátily zpět Vánoce.

V pátek 20. prosince jsme oslavovali celé dopoledne příchod Vánoc. Čekal nás bohatý program. Ráno jsme rozjímali zpěvem koled a písní z pohádek nad šálky teplých čajů. Rozkrojili jsme si jablíčko, naloupali jsme si perník z velké perníkové chaloupky. Upekla nám ji jedna hodná babička. Zopakovali jsme si krátké pásmo písní, koled a básní, které jsme v tento den měli sdílet s kamarády ze Slovenska. Rozdali jsme si neuvěřitelné množství dárečků a těšili jsme se na jejich rozbalení. Proběhlo také losování tomboly.

Paní učitelka nám pustila památeční prezentaci akcí. Tvoří ji pro nás průběžně od prvního dne, kdy se stala naší třídní paní učitelkou. Každý týden v ní přibývají nové společné zážitky. Podbarvila ji natolik dojemnou hudbou, že jsme měli mnozí slzičky v očích.

Konečně jsme se dočkali online propojení s našimi kamarády. Měli také vánoční besídku, byli na ní přítomní i rodiče dětí. Střídali jsme se v krátkém programu. Začali jsme zpěvem české vánoční písně, následovala naše česká báseň. Recitovaly ji děti ze Slovenska. V dřívější společné hodině ČTENÍ jsme je text učili a vysvětlili jsme jim pro ně  neznámá slůvka. Poté se opět zpívalo, tentokrát zazněla slovenská koleda a zpívali jsme všichni dohromady.

Recitace básně Vianoce v našem podání byla téměř dokonalá. Bylo to zejména díky slovenským spolužákům, protože nás dobře naučili správnou výslovnost.

Na závěr jsme si předali navzájem přání. My jsme složili vánoční i novoroční přání pro všechny školáky ze Sládkovičova a slovenské děti popřály nám.

Měli jsme velkou radost, že se nám propojení a společný program podařil. Nejkrásnější byl však pocit, že jsme působili jako jedna velká rodina. Alespoň na malou chvíli přestala existovat pomyslná hranice mezi našimi zeměmi.

Kolem desáté hodiny nastala chvíle rozbalování dárků. Bylo jich mnoho. Jen balíčky s knihami a hrami  do třídy od paní učitelky tvořily velkou hromadu. Když k ní přibyly dárečky pro naše kamarády, byl stromeček zcela obsypán.

Nešlo nám o množství dárečků, nýbrž o možnost obdarovat druhé, udělat si navzájem radost.

Čas rychle ubíhal. V tento den jsme měli do třídy pozvaného hosta – v naší škole nejvýznamnější osobnost – pana ředitele Mgr. Tomáše Chytku. Dělali jsme s ním skutečný rozhovor.

Pobyl u nás téměř celou hodinu, ochutnal vánoční cukroví. Byli jsme rádi, že si na nás našel čas.

Pohodovou atmosféru dokládají fotografie z vánoční besídky naší třídy. Pokud vám bude doma po našem kolektivu smutno, stačí si je prohlédnout a budeme opět všichni pospolu.

 Mgr. Jarmila Loudová