Ve čtvrtek 9.4.2015 se uskutečnil turnaj ve vybíjené, kterého se účastnili vybraní žáci 4. a 5. ročníků. Celkem se přihlásilo 6 družstev v kategorii otevřené, tj. chlapci a dívky.
Hráči se utkali se všemi družstvy a skončili na 5. místě.
Brzy ráno vstanu a jdu do školy, která se nazývá Vysoký kopeček. Ve škole se učíme český jazyk. Když jdu domů, dám si zmrzlinu, a tu lížu jazykem. A až uplyne jeden den, tak pojedu do Ruzyně do ruzyňského centra. V Praze se naučím cizojazyčná a dvojjazyčná slova.
Eliška Enžlová, Lucie Matoušková
Dneska se stěhoval nový žák do Ruzyně. Jak přijel, tak na všechny děti vyplazoval jazyk. Musel vstávat brzy, protože šel do nové školy. Ta škola se nazývala Jana Amose Komenského. Šel do třídy 3.B. Dostal poznámku za to, že běhal po chodbě. Školnice mu říkala dvojjazyčným jazykem, aby neběhal, že jinak dostane za úlohu něco z českého jazyka.
Marek Kincl, Jakub Valnoha
Zita a Zina vyrazily brzy ráno do Prahy Ruzyně. Odletěly ruzyňským letadlem. V letadle byly dvojjazyčné nápisy. Přistály ve státě, který se nazýval Itálie. Ubytovaly se v hotelu Dobrý jazýček. A to je konec.
Veronika Dvořáková, Tereza Britzmannová
Ruzyňské letiště se nazývá Václava Havla. Měli jsme chuť na kočičí jazýčky. Blízko nás byly učebny dvojjazyčného jazyka a druhá učebna byla cizojazyčná. A ještě jazykový tábor. V táboře byli moji sourozenci, nazývají se Věra a Bětka. Brzy ráno vyletěly z postele do tábora. Vyzývaly nás, abychom za tábor zaplatili dvě stě korun. Ozývaly se děsivé zvuky z jeskyně. Potom jsme šli spát.
Byla jednou jedna vydra a její kamarád výr. Žili spolu v malém domečku na kraji lesa. Jednou šli do lesa na houby. Našli tam muchomůrku zelenou, pak našli i další, ale už se stmívalo. Roztopili v kamnech na výheň a pak si dali muchomůrku a ještě žvýkačku, ale na to už nedošlo, protože zemřeli. Teď odpočívají v hrobech… Fuj to byl ale špatný sen, myslí si Honza. Volá maminku na pomoc a výská a povykuje. Maminka ho uklidňuje větou, že si musí zvykat. I jí se prý zdají ošklivé sny.
Nikola Fadrná, Petr Vyklický
Ve škole se nesmí žvýkat, je to i ve školním řádu. Nemůžeme výskat, povykovat o přestávkách a tykat učitelům. Naše škola je na východě od řeky Vydry a je to hodně vysoká budova. Dnes jdeme na výlet. Děti po cestě zdraví každou osobu a všem vykají. Po příchodu z výletu se budeme učit v prvouce o přežvýkavcích. Jdu domů a všimnu si před domem krávy, která přežvykuje listí. Je to kráva pana souseda Vydry. Raději jdu zadním východem. Moje máma je vyžle. Máme na střeše výra, který má výří vajíčka. Jdeme nakupovat do obchodu a koupíme tam vycího plyšového psa.
Marek Kincl, Jakub Valnoha
Byla jednou jedna vydra a výr, který byl vysoký. Vydra měla velikou výheň na opékání ryb. Zvykli si bydlet ve vysokém domě ve Vyškově. Viděli z okna povykovat dítě. Ostatní děti výskaly. A večer slyšeli výt psa. Ráno uviděli značku Výtoň doprava, Vykáň doleva a Vysočany rovně. Ke snídani žvýkali žvýkačky.
V šestém ročníku se žáci zabývali portrétem kočky či jiných šelem kočkovitých – hledali typické znaky kočičího obličeje, snažili se zachytit kresbou texturu srsti a zvýraznit barevně uhrančivé oči koček. Druhým výtvarným úkolem bylo zvětšování srsti a hlavně její barevné složení – k tomu nám dobře posloužila technika roztíraného pastelu. Nakonec si děti vyrobily karnevalové papírové masky podle podoby různých kočičích šelem, tentokrát bez použití barev, jen s důrazem na prostorové působení detailů – uší, vousů, vyceněných zubů…, vytvořených jen pomocí bílého papíru a jeho prolamování, prostřihování, kroucení, lámání, stáčení apod.
]Žáci 9. ročníku se dlouhodobě zabývali úlohou písmene a jeho užití: začali jsme secesním ornamentem jako ozdobnýnm prvkem knihtisku na přelomu 19. a 20. století. Pak se žáci pokusili o velkoformátové obrazce vytvořené pomocí písmen a symbolizující komunikaci mezi lidmi, sdělnost informací, chaotických a zahlcujících, ve kterých se snažíme orientovat.
Pak jsme zkusili písmena „oživit“ a pomocí stínů vlastních těl vytvořit jednotlivá písmena, a následně taky celá slova.
Upravená písmena pak žáci použili v kompozici s dokreslenou fotografií při tvorbě plakátu k filmu, písmena v různých podobách a jako součást loga zvětšovali kresbou, a nakonec celý seriál prací završili tématem knihy a písmen: vytvářeli ze starých knih nové objekty.
Letos jsme se v prvouce zabývali vesmírem, proto jsme si naplánovali návštěvu planetária, kde nám měli říct víc… Jak to dopadlo, si můžete přečíst níže. Každý třeťák napsal minimálně 5 vět o tom, co jsme v planetáriu zažili a viděli. Myslím, že se exkurze vydařila, i když počasí ráno tomu moc nenasvědčovalo, ale nakonec jsme nezmokli a odnesli jsme si plno zážitků, ale o tom už více děti :o)
Adam Dúrny, 3.B
V pátek 27.3. jsme se školou byli v planetáriu. Dozvěděl jsem se spoustu užitečných věcí, které budu někdy potřebovat. Bylo to tam moc hezké, celý program Astronaut byl poučný. Těším se, až příště zase pojedeme do planetária.
Eliška Enžlová, 3.B
Dne 27.3. jsme se školou jeli do planetária. Nejdříve jsme se převlékli a pak nakupovali suvenýry. Já jsem si koupila dalekohled mlhoviny. Pak naše třída přešla do sálu, kde byl jeden pán a ten nám všechno ukazoval a vysvětloval. Že třeba Velký vůz je Velká medvědice. Říkal, že kdybychom byli na Měsíci bez skafandru, tak bychom zmrzli. Ukázal nám osm planet např. Mars, Venuši, Jupiter, Zemi, Merkur, Saturn, Uran i Neptun. Doufám, že příští rok pojedeme zase a hlavně i paní učitelka. A to je konec zážitků z planetária.
Sysel Jan, 3 .B
V pátek jsme jeli na školní výlet do Brna do planetária. Na programu dne byl pořad Astronaut. Bylo to pro mě pozoruhodné. Vydali jsme se na průzkum vesmíru na palubě raketoplánu a prožili pár dní v těle astronauta. Také jsme pozorovali hvězdnou oblohu a viděli krásná souhvězdí. Výlet se mně moc líbil a těším se na další.
Kateřina Žaludová, 3.A
V pátek 27.3. jsme jeli do Brna do planetária. Jeli jsme tam autobusem. Je to obrovská budova s kulatou střechou. Seděli jsme v sále na sedadlech, která jsme si sklopili. Na stropě jsme viděli promítání hvězdné oblohy. Byl to úžasný pocit. Jako bych mezi těmi hvězdami poletovala. Na památku jsem si koupila kámen jménem Pyknit.
Nikola Kopuletý, 3.A
V pátek jsme jeli se školou do planetária. Byl tam kulatý kinosál. Promítali nám film o astronautech. Moc se mi líbil. Ještě se mi líbily difrakční brýle. Potom jsme jeli autobusem do školy.
Lili Procházková, 3.A
V planetáriu jsem se dozvěděla, že existuje 88 souhvězdí. Nelíbilo se mi, jak „velcí“ dávali ruce do světla, nebo svítili mobilem. Byl tam malý obchod, ve kterém jsem si koupila světýlko, lupu a voskovky. Bylo to tam nádherné.
Matouš Drozd, 3.A
Ráno v 7.00hod. jsme vyjeli z Ivančic do planetária do Brna. Odložili jsme si věci v šatně a potom jsme si v obchůdku nakoupili suvenýry. Podívali jsme se na zajímavý film o astronautovi. Po příjezdu do školy jsme se učili jen 2 hodiny. Moc jsme si to všichni užili.
Ve středu 25.3. jsme si opět zpestřili hodiny výtvarné výchovy a praktických činností návštěvou Velikonočních dílen v SVČ Ivančice. Vyrobili jsme si velikonoční přáníčka, různé dekorace z nabarvených vyfouknutých vajíček, proutí, drátků a korálků, kramlíků, ale i stojánky na kraslice, zdobené látkové pytlíky či malované květináče s obilím. Všechny děti práce zaujala, takže si odnesly domů pěkné výrobky.
S přicházejícím jarem jsme si v hodinách praktických činností vyrobili papírové zajíčky, kterými jsme ozdobili polystyrénové misky. Do nich jsme pak zaseli semínka řeřichy. Již od druhého dne jsme mohli sledovat, jak semínka na navlhčené vatě klíčí a vyrůstají z nich malé rostlinky. Bylo však potřeba dobře se o ně starat, aby neuschly. Po týdnu si už můžeme řeřichu přidat třeba ke svačině. Nejen, že výborně chutná, ale zároveň posiluje imunitu, léčí infekce a prospívá našemu trávení. Jakpak by ne, vždyť obsahuje vitamíny, minerály, antioxidanty a další tělu prospěšné látky. Dobrou chuť!
V hodinách českého jazyka žáci 2.A vymýšleli a psali ve dvojicích příběhy o zvířátkách. Svou práci si pak sami zhodnotili a zamysleli se i nad tím, jak se jim společně pracovalo. A tohle už jsou výsledky jejich snažení…