Archiv pro rubriku: předměty

JARO A VELIKONOCE – BROUČCI

Jaro a Velikonoce, to jsou květiny, zvířátka a veselé jarní obrázky. A jak jsme je vyráběli, malovali nebo tiskli, tak to se můžete podívat. U prstových barev a tulipánů děvčata vydržela celé odpoledne. Protože u nás  v družince probíhala „Velká jarní soutěž o velikonočního zajíčka“, každý obrázek nebo výrobek znamenal bod. A kdo získal nejvíc bodíků a vyhrál? Tentokrát získala první místo Míša Holzerová.

  1. Míša Holzerová
  2. Karolína Soukopová
  3. Denisa Stachová
  4. Nela Klímová
  5. Ondřej Reigl

Všichni získali odměnu, jen každý jinak velkou, ale sladkou v podobě zajíčka. A když všichni, tak všichni, cení se i snaha. Podívejte se, jak jsme šikovní.

                                                                                                              Vaši BROUČCI

Foto: L. Burianová

MAŠKARNÍ KARNEVAL U BROUČKŮ

I letos jsme měli v družince maškarní karneval. Děti si připravily pěkné masky, udělaly  si promenádu masek a hodnocení, pak už se hrály hry, tančilo se a byla legrace. Na závěr jsme měli soutěž v přetlačované. Myslíte, že vyhrál některý z chlapců ? Kdepak, byla to Nela! Určitě si tuto soutěž zopakujeme a nejen o příštím maškarním karnevalu.

                                                                                                              Vaši  BROUČCI

Foto: L. Burianová

VYNÁŠENÍ MORENY – BROUČCI

Starý pohanský  zvyk vynášení Moreny se u nás v družince pomalu stává pěknou tradicí. I letos jsme si vyrobili smrtku a aby ji příroda přijala, byla z papíru, sena, větviček a lýka. Není to práce pro všechny děti, tak se jí ujala asi pětice dětí, hlavně Míša s Ondráškem. Morena se nám myslím povedla, chvíli jsme si ji vystavili, až nadešel den, tak jsme vyrazili společně na vycházku a podle staré tradice Morenu hodili do řeky a ukamenovali ji, aby se zima už nevrátila a mohlo přijít jaro. Vycházka kolem řeky byla příjemná, viděli jsme párek labutí, pohráli si na dětském hřišti na Malovansku a spokojeně se vrátili do družinky. Byli jsme trošičku ušlí, ale spokojeni a příští rok půjdeme opět.

                                                                                                                             Vaši  BROUČCI

Foto: L. Burianová

Březen u Dráčků a Lvíčat

Po jarních prázdninách jsme se definitivně rozloučili se zimou. A to vynášením Morany, kterou jsme si jako každým rokem sami vyrobili. Vycházkou k řece a s říkankou na rozloučenou, jsme ji vhodili z mostu do řeky. Protože byl pro nás březen velice krátký, věnovali jsme tento čas hlavně svátkům jara – Velikonocům. Podívejte se, jak jsme šikovní!

                                                                                   K. Mattesová, P. Sýkorová

 

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

POZNÁVÁME HOUBY, 3. B

POZNÁVÁME HOUBY

 

Hříbku, hřibe, ukaž se mi,

už se nekrč někde v zemi.

Vystrč na mě hlavičku,

pojď do mého košíčku.

Možná by nám naše veršíky mohly pomoci při hledání hub v lese, určitě nám dodají kapičku trpělivosti. Víc než schopnost rýmovat v lese však uplatníme pozorné oči a znalosti, které postupně získáváme v hodinách prvouky, v pozdějším věku v přírodovědě a přírodopisu. I když nám začalo teprve jaro, už nyní se připravujeme na houbařskou sezónu.

Nejvíce hub roste v období léta a podzimu. Nacházíme je v lesích i na loukách. Každá houba má v lesním prostředí své pevné místo. Muchomůrky zdobí zelené mechové koberce svými červenými klobouky, bedly vypadají na zemi jako malá paraplíčka, žlutá kuřátka a lišky rozzáří zelený porost “ slunečními paprsky“.

I když jsou houby hůře stravitelné, jsou příjemným zpestřením jídelníčku. Mají v našem životě své pevné místo. Tvoří samostatnou skupinu živých organizmů. Často žijí v symbióze s rostlinami, vzájemně si pomáhají při růstu a získávání živin.

Které houby jsou nejlepší?

Je snadné odpovědět. Jsou to ty, které si v lesích sami nasbíráme. Bez znalostí hub se však neobejdeme. Sbírat můžeme jen jedlé druhy, pozor musíme dávat na záměnu s houbami nejedlými, případně i jedovatými. Na otravu houbami zemřely desítky lidí, to mějme neustále na paměti. Naučili jsme se houbařské desatero. Budeme respektovat hlavní zásadu – do košíku nesbíráme houby, které bezpečně nepoznáme.

Těšíme se na novou houbařskou sezónu. Připravili jsme si vlastní základní malý atlas. Houby jsme v něm popsali a nakreslili. Sledovali jsme několik prezentací a pořadů o houbách, navodily nám příjemné chvíle.

Všem houbařům přejeme plné košíky „praváků“ a dalších chutných hub.

Snad vás v lese potkáme nejen na houbách. Odpoutejte se občas od hluku města a vydejte se číst z nejkrásnější knihy života – přírody.

Číst v ní mohou všichni, kteří ji mají rádi a chtějí jí blíž rozumět. Na společné setkání v lese se těší žáci 3. B.

                                                                                     Mgr.Jarmila Loudová a žáci 3.B

 

DSC_0915

Slova, slova, slova… ve výtvarce v 9.roč.

Sdělují, informují, slouží, hromadí se, zahlcují, baví, ubližují, těší – to všechno slova dokážou. K tomu všemu je my, lidé, používáme. Jsou všude: na ulici, doma, ve škole, jsou tištěná, mluvená i virtuální. A proto jsme jim také věnovali spoustu času ve výtvarce – hledali jsme různé formy pro písmena i slova, oživovali jsme je, vytvářeli sdělení. Písmena i slova jsme psali, kreslili, skládali, lepili, malovali, znakovali, žáci tvořili krátká jednoslovná sdělení pomocí vlastního těla, instalovali písmena a slova jako krátká sdělení složená z kusů oblečení, přetvářeli staré knihy na nové objekty.
Některé práce z této série byly zaslány do každoročně pořádané výtvarné soutěže u příležitosti Týdne výtvarné kultury v Brně. Letos sice nezískaly žádné ocenění, ale některé se dostaly do širšího výběru a byly vystaveny v barokním sále Místodržitelského paláce v Brně (prostory Moravské galerie).

Kraje ČR – projekt 4.A a 4.B

V hodinách vlastivědy jsme se postupně seznámili se všemi kraji v České republice, abychom si o nich uchovali co nejvíce informací, vypracovali jsme ve skupinách (většinou dvojicích) plakát o kraji, který jsme poté i prezentovali před třídou. Museli jsme prokázat znalosti z několika předmětů, nestačily jen poznatky a znalosti z VL, které jsme získávali i z příručních map. Další mezipředmětové vztahy byly s předměty: PČ – lepení stříhání, VV – kompozice plakátu, ČJ – čtení s porozuměním, prezentace – srozumitelné vyjadřování, třídění důležitých informací (ve 4.A navíc práce s počítačem a tvoření otázek k prezentaci)… Důležitou roli hrála i spolupráce dvojic.  K tvorbě a prezentaci plakátů měla každá třída odlišné zadání.

Žáci 4.B si doma vyhledali informace a obrázky v encyklopediích či na internetu. Zjistili: Jaké památky, zemědělství a průmysl se v kraji nachází, jaké řeky krajem protékají,  jaké osobnosti z jejich kraje pocházejí… Dále museli zakreslit polohu svého kraje do slepé mapy ČR. Podklady si přinesli  žáci do školy, z nich vytvořili plakát, který poté prezentovali před třídou. Společně vše s paní učitelkou zhodnotili.

Žáci 4.A  si nejprve vybrali kraj, poté šli hledat zajímavosti na internetu v počítačové učebně (2 vyučovací hodiny), mohli si důležité informace uložit do souboru, který jim paní učitelka černobíle vytiskla (maximálně to byly 2 strany A4), vše pak rozstříhali a použili na výrobu plakátu. Samozřejmě to nestačilo, další informace si žáci opisovali z knížek či encyklopedií, někteří kreslili obrázky,  někteří si sami z domu donesli barevně vytištěné obrázky, kterými plakát doplnili. Plakát musel obsahovat: Název kraje, krajské město, další 3 až 4 větší města v kraji, sousední kraje, znak kraje a zajímavosti  z kraje. Nakonec bylo potřeba vymyslet 2 otázky k vlastní prezentaci.

Práce nás bavila a věnovali jsme jí několik hodin, což přineslo své ovoce. Vznikly krásné plakáty s mnoha důležitými a zajímavými informacemi. Snad nám alespoň díky tomutu projektu některé utkví v paměti.

Ve výtvarné výchově jsme malovali znaky krajů. Malá ukázka níže.

Bruslení bez ledu? 4.A a 4.B

V úterý 15.března jsme se v rámci hodin tělesné výchovy vypravili na náměstí Palackého, kde je před kostelem postavena plocha na bruslení. Byli jsme plni očekávání. Jak se bude bruslit bez ledu?…
Rychle jsme se přezuli do svých bruslí, natáhli rukavice a čepice nebo helmy a vykročili na umělý povrch určený k bruslení. První kroky byly nejisté, ale po chvíli jsme se proháněli po umělém povrchu, jak zdatní bruslaři.  Sice to neklouzalo tolik, jak na klasickém ledě, ale nám to nevadilo. Zahráli jsme si společně několik her např. Čáp ztratil čepičku, přikazovací honěnou a nakonec jsme si vytvořili slalom. Všichni jsme se po půlhodince bruslení vraceli do školy příjemně unavení a spokojení.

Bylinky patří do každé rodinky, 3. B

Bylinky patří do každé rodinky

V učivu prvouky jsme poznávali několik týdnů základní zástupce léčivých, plevelných, jedovatých a okrasných rostlin. Každá rostlina byla něčím výjimečná. Poznat byliny podle fotografií a obrázků je snadné. Ale dokážeme je sami namalovat natolik přesně, aby je podle naší kresby poznali spolužáci?

Právě kresba vybraných druhů bylin byla naším úkolem v hodině výtvarné výchovy. Z přichystané výstavky obrázků bylin si každý žák vybral jednu jako předlohu pro svou kresbu. Snažil se ji co nejlépe zachytit.

Zopakovali jsme si, jak provést náčrt – rozvrhnout si tvar, velikost a přitom nezabíhat do detailů. Ke kresbě jsme užívali pastelky s názvem PROGRESSO. Jsou oproti obyčejným pastelkám lépe roztíratelné, mají výraznější odstíny.

Všichni jsme se snažili. Na počátku práce jsme se bylinkám přiblížili pomocí nádherné prezentace, paní učitelka provoněla třídu vůní květin z rozprašovače, přinesla nám i skutečný pozdrav jara – voňavé květy fialek.

Na nejlepší tři malíře tentokrát čekala sladká perníková odměna. Pochvala však patří všem, na každém obrázku bylo vidět velké úsilí.

Zda se nám nelehký úkol podařil, posuďte sami na fotografiích našich obrázků.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Příběhy se vzory mužského rodu 4.B

Adam Dúrny, František Studený

Plechový muž

Byl jednou jeden pán, který měl rodinu a bydleli v Praze. Nikam nechodili na výlety. Až pána napadlo, že se pojedou podívat na Pražský hrad. Po cestě si povídali o různých pověstech. Když dojeli na hrad, hned u vchodu stál plechový muž. Najednou muž ožil a honil je po celém hradě. Pán vzal meč a shodil plechového muže a zjistil, že je to stroj. Pán a jeho rodina odtáhla toho plechového muže tam kam patří – do šrotu. Tam naposledy plechový muž promluvil. Řekl, že je mužostroj.

 

Marek Kincl, Jakub Valnoha

Výlet na hrad

Byl jednou jeden pán, který byl správce hradu. Staral se o hrad a různé stroje. Když potkal muže na nádvoří, muž mu řek, že chce jít na prohlídku hradu. Zavolal na druhého pána a šli do hradu. Ukazoval mu, jak fungují stroje a výroba strojů. Potom šli chodbou hradu až do hradní jídelny, kde si muž dal pečenou husu se zelím. Muž odešel, moc se mu tam líbilo.

 

Tereza Britzmannová, Veronika Čížková

O muži

Byl jednou chlapec a tomu říkali Muž, protože byl hodně silný. Jednou, když Muž cvičil na stroji, zasnil se, že by chtěl vidět nějakého pána z doby minulé, který bydlel na hradě. Jen si to domyslel, usnul. Ve snu se ocitl před mohutným a krásným hradem. Vešel dovnitř a neviděl jednoho pána, ale hned tři velké muže. Byli to tři papežové. Řekli mu, že když splní tři úkoly do půlnoci, dají mu všechno, co si bude přát. První mu řekl, že musí donést stroj, druhý, že musí ušít šaty. A třetí muž řekl, že musí uklidit celý hrad. Když pánové uviděli nádherné práce, dali mu vše, co měl za úkol – hrad, stroj i šaty. Přidali ještě spoustu peněz.