POZNÁVÁME HOUBY
Hříbku, hřibe, ukaž se mi,
už se nekrč někde v zemi.
Vystrč na mě hlavičku,
pojď do mého košíčku.
Možná by nám naše veršíky mohly pomoci při hledání hub v lese, určitě nám dodají kapičku trpělivosti. Víc než schopnost rýmovat v lese však uplatníme pozorné oči a znalosti, které postupně získáváme v hodinách prvouky, v pozdějším věku v přírodovědě a přírodopisu. I když nám začalo teprve jaro, už nyní se připravujeme na houbařskou sezónu.
Nejvíce hub roste v období léta a podzimu. Nacházíme je v lesích i na loukách. Každá houba má v lesním prostředí své pevné místo. Muchomůrky zdobí zelené mechové koberce svými červenými klobouky, bedly vypadají na zemi jako malá paraplíčka, žlutá kuřátka a lišky rozzáří zelený porost “ slunečními paprsky“.
I když jsou houby hůře stravitelné, jsou příjemným zpestřením jídelníčku. Mají v našem životě své pevné místo. Tvoří samostatnou skupinu živých organizmů. Často žijí v symbióze s rostlinami, vzájemně si pomáhají při růstu a získávání živin.
Které houby jsou nejlepší?
Je snadné odpovědět. Jsou to ty, které si v lesích sami nasbíráme. Bez znalostí hub se však neobejdeme. Sbírat můžeme jen jedlé druhy, pozor musíme dávat na záměnu s houbami nejedlými, případně i jedovatými. Na otravu houbami zemřely desítky lidí, to mějme neustále na paměti. Naučili jsme se houbařské desatero. Budeme respektovat hlavní zásadu – do košíku nesbíráme houby, které bezpečně nepoznáme.
Těšíme se na novou houbařskou sezónu. Připravili jsme si vlastní základní malý atlas. Houby jsme v něm popsali a nakreslili. Sledovali jsme několik prezentací a pořadů o houbách, navodily nám příjemné chvíle.
Všem houbařům přejeme plné košíky „praváků“ a dalších chutných hub.
Snad vás v lese potkáme nejen na houbách. Odpoutejte se občas od hluku města a vydejte se číst z nejkrásnější knihy života – přírody.
Číst v ní mohou všichni, kteří ji mají rádi a chtějí jí blíž rozumět. Na společné setkání v lese se těší žáci 3. B.
Mgr.Jarmila Loudová a žáci 3.B
