Dětská krupička nebo hrubá krupice se nemusí používat jen na výborné jídlo, ale dá se využít i v pracovních činnostech. Její použití jsme si vyzkoušeli hned dvakrát.

Nejprve jsme si připravili kabát z tvrdého barevného papíru, na který jsme přišili tři až čtyři knoflíky. Většina dětí si poradila s těžkým úkolem –  provléknout nit očkem jehly.  Další překážkou bylo to, že suk na konci nitě nebyl dostatečně velký, aby zajistil, že se nit neprotáhne celá. Vše se nakonec zdařilo, knoflíky držely, bylo vidět, že většina dětí doma trénovala s jehlou a nití. Děkuji rodičům za domácí přípravu.

Krupici jsme použili na okraje  zimníku.

Některým se více líbila na okrajích vata, tak si ji na kabát přilepili.

 

Ti, co byli rychleji hotoví, si z knoflíků poskládali obrázky podle své fantazie.

 

V další hodině jsme si vytvořili obrázek zimní krajiny a hlavně kopce jsme zasněžili krupicí.

Práce s krupicí se nám dařila a velmi nás bavila.  Tak snad někdy příště.

Je po Vánocích, ale to nám nebrání na ně zavzpomínat. Jedním ze symbolů Vánoc je kapr. Všichni víme,  jak  kapr vypadá, ale my jsme si ho vytvořili po svém. Použili jsme barevné látky, lepidlo, tuš nebo černý fix a je tu! Kapr nebo štika z Hawaje. Každý kus je originál!

 

 

Vánoční sladké pokušení

Vánoce jsou svátky plné krásných tradic. Jsou naplněné láskou, příjemnou a poklidnou atmosférou. Patří k nim neodmyslitelně pečení mnoha druhů vánočních cukroví.

Domácnosti voní po vanilce, skořici, hřebíčku ad. přísadách do výborných domácích receptů. Nic se však nemůže vyrovnat atmosféře, která vznikne, když je takových pekařů, amatérů, téměř třicet. Ačkoli je to k nevíře, i v tomto počtu jsme zvládli napéci neuvěřitelných 9 druhů cukroví.

V kuchyňce naší školy jsme se sešli již kolem 6. 30 hod. Připravili jsme si s paní učitelkou

z připravených ingrediencí těsta, která mohou chvíli v chladu odležet. Pak jsme se s chutí, i když příjemně unaveni, vrhli na učivo českého jazyka a matematiky.

Po velké přestávce jsme za necelé tři vyučovací hodiny zvládli napéci např. vanilkové rohlíčky, tatrankové a kokosové kuličky, kokosky, máslové, citronové a linecké cukroví, ale i ořechové šátečky a medvědí tlapičky.

Bohužel si nemohli všichni vyzkoušet vše. Někteří tvořili vanilkové rohlíčky, jiní je balili

v cukru. Jedni tvořili těsta, ostatní slepovali marmeládou, rovnali do krabic. Později po skupinkách odvážlivci i zdobili. I bílkovou polevu na zdobení jsme měli domácí.

Každá aktivita byla pro výsledný efekt velmi důležitá. Řeknete si, že stát u trouby zvládne „každý trouba“. Ale právě to bylo nejobtížnější.

V rámci pečení jsme pracovali s digitální váhou paní učitelky. Byli jsme nuceni uplatnit

v praxi převody jednotek hmotnosti – dekagramy a gramy už máme v „malíčku“. Stačila malá chybička a těsto by se nespojilo. To byla, panečku, velká zodpovědnost!

I když většinu potřebného materiálu přinesla paní učitelka, někteří přispěli jádry vlašských ořechů, jiní domácími vejci. Bez podpory ze strany rodičů, pevných nervů, chuti a energie paní učitelky i dětí by to nešlo.

Na závěr bylo těžké setrvat jen u zrakové radosti z našich výtvorů. Konzumaci jsme si dle domluvy nechali až na druhý den. Ale bylo opravdu těžké odolat. Příjemná vůně pro nás byla velkým pokušením. Nešlo to jinak. Museli jsme vydržet. Pokusili jsme se i zdobit, polevy tuhnou delší čas. Škoda, že doma nemůžete cítit tu vůni.

O to sladší byl ranní příchod do školy, kdy jsme opravdu ochutnali.

Musím se přiznat, že příprava nebyla jednoduchá. Přemístit materiál a některé další potřebné věci, zorganizovat sama s tolika dětmi smysluplné aktivity s maximálním výsledkem, bylo velmi hektické. Měla jsem radost, že jsme to zvládli.

Kuchyňku jsme po sobě důkladně uklidili a teď už se těšíme na společnou vánoční besídku. Bude výjimečná. Zasedneme spolu u našeho stromečku v letošním roce naposledy – děti vedu třetím rokem a budu se s nimi muset v závěru roku rozloučit. Někteří kamarádi z kolektivu třídy přestoupí na víceleté gymnázium.

I když Vánoce představují jen zlomek pěkných strávených pospolu, krásné vzpomínky snad zůstanou většině dětí navždy. Já určitě nezapomenu.

Cukrářské delikatesy si můžete prohlédnout na následujících fotografiích.

Přejeme Vám všem úspěšný celý nový rok naplněný pohodou, zdravím a dobrou náladou.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Vánoce, Vánoce přicházejí

Spolu s Vánocemi přichází nádherný čas, kdy chceme druhým dělat radost. Obdarovat je, ukázat jim, že je máme rádi. V letošním roce jsme nenavštívili dílny v SVČ. Vyráběli jsme v „domácím prostředí“ – v naší malé třídě. Nebylo to lehké, protože pro někoho je souboj i manipulace s nůžkami.

Vidina hezkého dárečku pro své rodiče a blízké nás přivedla ke zdárnému konci. Výsledná přání, větvičky se sněhuláčky, andělíčci, vánoční ozdobné věnečky z mašlí i zimní věnečky z papíru jistě potěší více než kupované velké dary.

Zdalipak jste i Vy vyrobili některý z dárečků pro své blízké úplně sami?

Většinou dnes dáváme přednost rychlým nákupům a zapomíná se tak na pravé hodnoty, které Vánoce ve skutečnosti představují.

Naše výrobky pro Vás mohou být inspirací. Možná si některý i vyrobíte. Přejeme všem poklidné Vánoce a pevné zdraví po celý nový rok.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Chlapci 7. ročníku pracovali během října a listopadu v rámci předmětu Praktické činnosti na výrobku z plastu – brousítku na tužky. Naučili se při tom pracovat zejména s pilníkem, brusným papírem a akumulátorovou vrtačkou. Vyzkoušeli si také lepení a nýtování pro spojení jednotlivých částí výrobku. Fotogalerie zachycuje chlapce při konkrétních pracovních úkonech na výrobku.