Každý se rád podívá do zrcadla. Pokud máme na tváři úsměv,vypadáme svěže a mladistvěji.
Ve výtvarné výchově jsme si namalovali fantazijní jarní zrcadlo. Jeho rám byl ozdoben jarními barvami. Zářil natolik, že na zrcadlo usedl motýl.
Teplé barvy rozzářily úsměv na našich tvářích, navodily nám téměř letní atmosféru. Za okny zrovna svítilo slunce. Hřejivé paprsky nás při malbě naplňovaly energií.
Mgr. Jarmila Loudová
V hodinách výtvarné výchovy jsme opět navázali na učivo vlastivědy, kde se zabýváme nejstaršími dějinami naší vlasti. Tentokrát jsme se zaměřili na první slovanské písmo, které vytvořil Konstantin v době Velkomoravské říše – na hlaholici. Psali jsme ji ptačími pery, která přinesli někteří žáci nejen pro sebe, ale i pro své spolužáky. Nejdřív jsme si ovšem museli připravit z výkresu jeho trháním a barvením „pergamen“. Žáci pak napodobovali podle vzoru jednotlivá písmena hlaholice a někteří dokonce zkoušeli napsat tímto písmem konkrétní slova. Práce byla zábavná a psaní ptačím brkem namáčeným do tuše pro nás bylo zajímavým zpestřením.
Mgr. Blanka Valnohová
Vlastivědné hodiny jsou v 2. pololetí 4. ročníku plné nádechu historie. Poznáváme nejvýznamnější osobnosti našich dějin. Čteme známé pověsti, sledujeme zajímavé pořady.
Pro úplný prožitek učiva je však třeba udělat mnohem víc!
V učebnici vlastivědy jsme se dočetli, že se knihy psaly zprvu ručně.
Jen stěží si mohly děti opravdu představit, jak náročná práce to byla. A právě to jsem se snažila žákům přiblížit.
Přinesla jsem jim ptačí pera, kterými malí školáci psali tuší texty. Kromě psaní textu malovali – orámovali jednotlivé stránky ozdobným okrajem. Tvořili také iniciály – ozdobná počáteční písmena.
Ačkoli byly naše malby zjednodušené, text na stránkách byl velmi krátký, k dokončení jedné stránky nám nestačily ani dvě vyučovací hodiny.
Naše kniha má 24 stran. To je pro naši třídu v letošním školním roce symbolické číslo. Přesně tolik žáků tvoří náš třídní kolektiv. Rozdělili jsme si práci. Spolupracovat bylo velmi rozumné. Propočítali jsme si , kolik času by nám průměrně zabrala naše kniha, pokud by ji tvořil jen jednotlivec. Zjistili jsme se, že bychom nad ní strávili bez přestávky 2 160 minut.
A co bylo obsahem naší knihy, která takto vznikla?
Jedná se o soudobý lexikon hádanek. Je jedinečným ručním výtiskem. Propojuje historii a současnost. Nelze si ho nikde jinde koupit. Kniha vzdělává i baví malé i velké čtenáře. Potěší vás pouze na fotografiích. Představa, že bychom měli naši knihu opisovat pro případné zájemce, je pro mnohé děsivou noční můrou.
Smekáme před trpělivostí a umem našich předků.
Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B
Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž , máme z nich mnohem větší respekt.
Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.
Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.
Posuďte sami, jak se nám dařilo.
Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B
Od abecedy se žáci 9. ročníku posunuli přes různé jednoslovné vzkazy a sdělení k symbolickému zobrazení zmatku či naopak uspořádání v systému slov. Ze starých knih vytvářeli objekty, do nichž promítli chaos či řád (případně obojí), skrývající se pro čtenáře v knihách a jejich obsahu. Někteří si zvolili jen „chaos“, někteří naopak „řád“, jiní zkusili promítnout do objektu obojí („ze začátku to byl zmatek slov, kterým jsem nerozuměl, a pak jsem to pochopil, takže to celé se uspořádalo do systému…“). Stříhali, trhali, ohýbali, skládali, proplétali drátkem, prořezávali, slepovali, pomalovávali, popisovali, kapali vosk, opalovali, tak dlouho, až přetvořili původní starou knihu v nový objekt.
S žáky 9.ročníku jsme ve výtvarce objevovli tajemství konstruování a skládání písmen. Výchozím prvkem byla dřevěná stavebnice – kostky, kvádry a válce, jejichž obkreslováním a opakováním, posunováním a otáčením konstruovali žáci vlastní abecedu. Kostky potom použili k sestavování krátkých vzkazů, kterými ožvovali různá více či méně skrytá zákoutí v prostorách školy. Další vzkazy či jednoslovná sdělení tvořili z věcí, které našli ve svých kapsách nebo ve školním batohu, a nakonec použili k tvorbě krátkého vzkazu vlastní těla.
Ve vlastivědě se žáci 4. ročníku seznamují s nejstaršími dějinami naší vlasti. Pro lepší pochopení života lidí v pravěku si žáci 4.A zahráli ve skupinkách scénky z doby kamenné. Každá skupinka dostala jiný úkol, např. varovat ostatní členy tlupy před šelmou, chytání mamuta do pasti, výroba sošek a rytin na kostech nebo návrat pravěkých lidí z úspěšného lovu. Nebyl to však vůbec jednoduchý úkol, protože lidé se tehdy ještě nedorozumívali řečí, kterou běžně používáme my, ale posunky. S nelehkým úkolem si nakonec všichni poradili a navíc jsme se u toho skvěle pobavili. Ale hlavně, snad nám to pomohlo přiblížit si a lépe pochopit život v době kamenné.
Ve výtvarné výchově jsme napodobovali pravěké kresby v jeskyních, pocházející ze starší doby kamenné. Výjevy z této doby jsme zachytili uhlem na papírovou muchláž, která nám připomínala stěnu jeskyně.
Jelikož v mladší době kamenné již vznikaly keramické vázy, vytvořili jsme papírovou koláž pravěké vázy rozbité na střepy. Jednotlivé „střípky“ jsme ovšem šetrně složili k sobě jako praví archeologové.
Období pravěku končí příchodem Slovanů do našich zemí. A protože první Slované uctívali mnoho bohů, zkusili jsme si některé z nich ve výtvarné výchově nakreslit. Stačil nám k tomu výkres, redispero s tuší, suché pastely a vlastní představivost s fantazií.
Mgr. Blanka Valnohová
V hodinách vlastivědy se žáci třídy 4.A zabývali obdobím prehistorie planety Země. Nejprve se seznámili se samotným vznikem naší planety. Nejzajímavější však bylo pomyslné zastavení v období druhohor, kdy žili dinosauři. Z připravených textů žáci zjišťovali základní informace o jednotlivých druzích dinosaurů, ve dvojicích je zaznamenávali do myšlenkové mapy a nově získané poznatky nakonec prezentovali před spolužáky. Tím si vzájemně předali spoustu nových a zajímavých informací.
Na dané téma navazovala i návštěva brněnského planetária a technického muzea. Zde jsme měli možnost zhlédnout filmy o dinosaurech, prohlédnout si robotické modely těchto druhohorních tvorů nebo jsme také mohli odkrýt modely jejich kosterních pozůstatků na paleohřišti atd.
V hodinách výtvarné výchovy se pak žáci pokusili zachytit dinosaury na výkres. Jejich siluety malovali černou tuší na barevné pozadí vytvořené předem suchými pastely.
O tom, jak děti toto téma zaujalo, svědčí i jejich povedené práce. Zde je ukázka několika z nich.
Mgr. Blanka Valnohová
Ve výtvarné výchově si žáci třídy 4.A vyzkoušeli zachytit technikou zmizíková rezerva různé věže, věžičky a střechy budov. Využili svou bohatou fantazii k tomu, aby se žádná budova, střecha ani věž na výkresu neopakovala. Posuďte sami, jak se jim úkol podařilo splnit. Zde je malá ukázka našich prací.
Mgr. Blanka Valnohová
V lednu se žáci třídy 4.A věnovali v hodinách výtvarné výchovy a praktických činností zimním námětům. Temperovými barvami se pokusili zachytit zimní krajinu. Lavírovanou kresbou fixem tvořili vzory na papírových čepicích, jejichž bambule pak dolepili kousky krepového papíru. Zde jsou ukázky jejich práce.
Mgr. Blanka Valnohová
