Ve středu 10.12. 2014 si žáci 2.A zpestřili hodiny praktických činností návštěvou Vánočních dílen v SVČ Ivančice. Mohli si tam vyrobit vánoční svícny, přáníčka, rámečky na fotky a různé ozdoby. Práce všechny děti zaujala, takže si každý odnesl několik pěkných výrobků.
Archiv pro rubriku: předměty
Ledové střepy
V prosinci jsme se v hodinách výtvarné výchovy inspirovali ročním obdobím zima. Z výkresů jsme stříháním vytvořili „ledové střepy“ nebo „kusy ledu“. A protože jsme se učili míchat temperové barvy, nabarvili jsme každý kus papíru jiným odstínem studených barev. Po nalepení na výkres pak vznikly zajímavé a originální práce.
Podívejte se, jak se nám práce vydařily.
Vyjmenovaná slova po L
Veronika Dvořáková, Terezka Britzmannová
Jednou byl lysý mlynář. Mlynářka chtěla lyžovat, a tak si vzala lyže a odjela na hory. Tam slyšela dívku vzlykat. Dívka měla zlomené lýtko. Mlynářka si jí vzala domů a dala jí pelyňkový čaj a položila jí na plyšovou pohovku. Dívka nemá ráda blesky. A v tu chvíli začala blýskavice.
Marek Kincl, Jakub Valnoha
Mlynář a mlynářka bydlí ve mlýně. Mlynář má zlomené lýtko, nemůže lyžovat. Večer pili pelyňkový čaj a z okna viděli blýskavici. Mlynář a mlynářka vzlykali, že se jim zbourá mlýn. Nemohli spát, protože pořád něco slyšeli. Ráno vyšli ven a viděli plynout řeku. Rozhodli se, že pojedou na Lysou horu.
Adam Dúrny, Nikola Fadrná, Verča Vošická
Byl jednou jeden mlýn. A v tom mlýně bydlela mlynářka. Vedle plynul potok. A její lysý mlynář plýtval vodou. Ráno se často blýskalo a byl slyšet zpěv ptactva. Mají vzlykající dítě, které musí polykat pelyňkový čaj. A to dítě má rádo plyšové plyšáky z plyše. A její máma jede lyžovat a poranila si lýtko. A zavolala lysého mlynáře. Její mlýn hlídá plyšový vlk.
Valérka Bučková, Matěj Sláma
Byl jednou jeden mlýn a vedle rostl pelyněk, který chtěl lyžovat. Začal vzlykat, protože nemá lyže. Uviděl pána, který byl lysý a měl zvláštní lýtko. Najednou slyšel plakat medvídka z plyše. Zeptal se ho, proč brečí. Nechtěl polykat léky. Ještě nemá vodu, protože jí plýtval. Najednou se začalo blýskat a pršet. Tak jsme se šli schovat do mlýna. Když přestalo, běželi jsme se podívat jak plyne voda v řece. A pak jsme spolu žili až do smrti.
Veronika Čížková, Jarda Magera
Lysý mlynář měl provaz z lýka a lyže. Jel na hory a cestou potřeboval pelyněk. Když přijel, slyšel holčičku vzlykat. Ubytoval se v hotelu Blýskavý plyš. Kolem plynula řeka. Mlynář hodně plýtval vodou. Šel na oběd a musel polykat štiku. Rozbil se mu mlýnek na maso, musel koupit nový.
Kristýna Tichá, Fanda Studený
Mlynářka bydlí ve mlýnici. Každý den slyším plynout vodu. Kolem roste pelyněk. Jednou šla mlynářka do obchodu a mlynáři koupila lyže, sobě lýkovou kabelku. Pan mlynář je hodně lysý chlápek. Když mlynářka onemocněla, musela polykat medicínu. Oba plýtvají vodou. Mlynáře bolí lýtkový sval. Mlynářka spadla ze skály a moc vzlykala. Večer se blýskalo. Nebylo slyšet jak mlynář volá na mlynářku. Ta si schovávala pod polštář medvěda z plyše.
VÁNOCE U BROUČKŮ
Na začátku musíme zhodnotit naši velkou soutěž, o které jsme už psali dříve. Jste zvědaví kdo vyhrál?
- místo Monika Loudová a Matyáš Klíma – 50 bodů
- místo Natálie Peichlová – 45 bodů
- místo Tereza Tomková a Ondřej Reigl – 30 bodů
- místo Sára Šacherová – 28 bodů
- místo Nela Strebrinis – 26 bodů
Potom vždy o bod méně měly tyto děti: Ema Káňová a Nela Klímová, Veronika Kunstová, Nella Drápalová,Šimon Kadaňka, Veronika Velebová. Tak to jsou naši nejpilnější soutěžící, protože co bod, to jeden výrobek nebo výkres. Sladkou odměnu si ale zasloužili všichni, jen její velikost odpovídala získaným bodům.
Před Vánoci jsme pilně pracovali a vy se můžete podívat na naše andílky, hvězdičky, závěsy do oken, vánoční stromečky nebo kapříky. Líbí se vám?
V úterý 16.12. jsme měli vánoční besídku. Protože děti z prví třídy měly 4 vyučovací hodiny, čekaly trpělivě u dárečků než došly děti z druhé třídy a poslouchaly koledy. To bylo překvapení! Po vyhodnocení soutěže se mohlo začít rozbalovat a věnovat se hrám. Šikovní hoši složili auta z Lega, děvčata popadla kruhy a veselé hraní mohlo začít. Ježíšek v družince udělal dětem radost a teď se už těší na toho svého doma.
Vaši BROUČCI
Foto: L. Burianová
BROUČCI NEBO ČERTI?
Čertovské rejdění se uskutečnilo přesně 5.12. a bylo opravdu vydařené. Mezi naše malé čertíky se vloudili dva malí andílci, ale ani těm nedělalo problém řádit jako čert. Na začátku si čerti museli vyrobit řetěz. Byla to soutěž holky proti klukům, vyhrála děvčata, ale hoši se opravdu snažili. Potom jsme se naučili čertovskou písničku i s malým tanečkem a pak následovala soutěž dvou družstev a taneční hry. Všichni se dobře bavili, ale v nejlepším se má přestat. Tak zas příště.
Vaši malí ČERTÍCI – BROUČCI
Foto: L. Burianová
Prosinec u Dráčků a Lvíčat
Je to jeden z nejkrásnějších měsíců v roce. Plný „Andílků, Čertů, Mikulášů“, čertovského rejdění, zdobení stromečků ve školní družině a veselé tvářičky dětí.
Po celý měsíc, jak jinak, jsme se věnovali hlavně Vánocům a připravovali se tak na pohodové a voňavé vánoční svátky.
Ve středu 17.12. u Dráčků a ve čtvrtek 18.12. u Lvíčat nás čekalo velké překvapení!
Součástí vánoční besídky, kterou pořádáme každým rokem,
byla i “ návštěva Ježíška“. Ten donesl pod stromeček hodně dárečků. Jako poděkování jsme mu zazpívali koledy.
A tímto jsme ve školní družině zakončili rok 2014.
Do nového roku přejeme Všem hodně zdravíčka a štěstíčka.
K. Mattesová, P. Sýkorová
Foto: K. Matessová
Vánoční sladké pokušení
Vánoční sladké pokušení
Vánoce jsou svátky plné krásných tradic. Jsou naplněné láskou, příjemnou a poklidnou atmosférou. Patří k nim neodmyslitelně pečení mnoha druhů vánočních cukroví.
Domácnosti voní po vanilce, skořici, hřebíčku ad. přísadách do výborných domácích receptů. Nic se však nemůže vyrovnat atmosféře, která vznikne, když je takových pekařů, amatérů, téměř třicet. Ačkoli je to k nevíře, i v tomto počtu jsme zvládli napéci neuvěřitelných 9 druhů cukroví.
V kuchyňce naší školy jsme se sešli již kolem 6. 30 hod. Připravili jsme si s paní učitelkou
z připravených ingrediencí těsta, která mohou chvíli v chladu odležet. Pak jsme se s chutí, i když příjemně unaveni, vrhli na učivo českého jazyka a matematiky.
Po velké přestávce jsme za necelé tři vyučovací hodiny zvládli napéci např. vanilkové rohlíčky, tatrankové a kokosové kuličky, kokosky, máslové, citronové a linecké cukroví, ale i ořechové šátečky a medvědí tlapičky.
Bohužel si nemohli všichni vyzkoušet vše. Někteří tvořili vanilkové rohlíčky, jiní je balili
v cukru. Jedni tvořili těsta, ostatní slepovali marmeládou, rovnali do krabic. Později po skupinkách odvážlivci i zdobili. I bílkovou polevu na zdobení jsme měli domácí.
Každá aktivita byla pro výsledný efekt velmi důležitá. Řeknete si, že stát u trouby zvládne „každý trouba“. Ale právě to bylo nejobtížnější.
V rámci pečení jsme pracovali s digitální váhou paní učitelky. Byli jsme nuceni uplatnit
v praxi převody jednotek hmotnosti – dekagramy a gramy už máme v „malíčku“. Stačila malá chybička a těsto by se nespojilo. To byla, panečku, velká zodpovědnost!
I když většinu potřebného materiálu přinesla paní učitelka, někteří přispěli jádry vlašských ořechů, jiní domácími vejci. Bez podpory ze strany rodičů, pevných nervů, chuti a energie paní učitelky i dětí by to nešlo.
Na závěr bylo těžké setrvat jen u zrakové radosti z našich výtvorů. Konzumaci jsme si dle domluvy nechali až na druhý den. Ale bylo opravdu těžké odolat. Příjemná vůně pro nás byla velkým pokušením. Nešlo to jinak. Museli jsme vydržet. Pokusili jsme se i zdobit, polevy tuhnou delší čas. Škoda, že doma nemůžete cítit tu vůni.
O to sladší byl ranní příchod do školy, kdy jsme opravdu ochutnali.
Musím se přiznat, že příprava nebyla jednoduchá. Přemístit materiál a některé další potřebné věci, zorganizovat sama s tolika dětmi smysluplné aktivity s maximálním výsledkem, bylo velmi hektické. Měla jsem radost, že jsme to zvládli.
Kuchyňku jsme po sobě důkladně uklidili a teď už se těšíme na společnou vánoční besídku. Bude výjimečná. Zasedneme spolu u našeho stromečku v letošním roce naposledy – děti vedu třetím rokem a budu se s nimi muset v závěru roku rozloučit. Někteří kamarádi z kolektivu třídy přestoupí na víceleté gymnázium.
I když Vánoce představují jen zlomek pěkných strávených pospolu, krásné vzpomínky snad zůstanou většině dětí navždy. Já určitě nezapomenu.
Cukrářské delikatesy si můžete prohlédnout na následujících fotografiích.
Přejeme Vám všem úspěšný celý nový rok naplněný pohodou, zdravím a dobrou náladou.
Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A
Vánoční přání 3.A
V hodině výtvarné výchovy s paní učitelkou Eibelovou a pak i v pracovních činnostech si žáci vyrobili netradiční a zajímavá vánoční přání. Do jednoho z nich si napsali veršovanou vánoční gratulaci. Snad tím někomu udělají radost.
Vánoce i v příběhu s vyjmenovanými slovy!
Stejně jako žáci 3.B i žáci z 3.A vymýšleli během jedné vyučovací hodiny slohu příběh s vyjmenovanými slovy po B. Mohli pracovat ve dvojici nebo samostatně, poslední dva příběhy jsou dokonce s vánoční tematikou. Těžko se vybíralo, který příběh je nejlepší, proto uveřejňuji téměř všechny a přidávám i pár fotek z naší vánočně vyzdobené třídy a chodby. Stromeček už nám zdobí třídu od 2.prosince a ještě jednou za něj moc děkujeme rodičům Ivanky.
O Zbyňkovi
Pavel Haičman, Vít Ďatko
Chtěl bych být obyvatelem Přibyslavi. Bydlel bych v bytě. Choval bych kobylu a býka a na zahradě bych pěstoval byliny. Kobyla a býk je malý dobytek. Když bude pršet, schovám je obyčejně do příbytku.
O Zbyňkovi
Johana Jelínková
Můj bratranec má dobré bydlení. Má za domem dobytek – kobylu a býka. Je nemocný, musí pít bylinkový čaj. Jeho kamarád je také nachlazený a bydlí v Brně, je tam hodné obyvatelstvo. O Vánocích musí dodržovat obyčeje. O prázdninách pojede k tetě do Přibyslavi. Sehnal si tam svůj příbytek.
O bystrém člověku
Jakub Svoboda
Žil byl jeden bystrý obyvatel města Přibyslav, měl historický nábytek. Měl dobytek a z toho dvě kobyly a jednoho býka. Pěstoval byliny a dodržoval skoro všechny obyčeje. Bydlel hezky a zdravě. Měl velký příbytek. Byl učitelem ve škole a být učitelem je těžká práce.
O jednom klukovi, co chtěl mít farmu
Anna Surovcová, Kateřina Žaludová
Jeden kluk, co se jmenoval Zbyněk, chtěl mít farmu. Ten kluk chtěl jezdit na kobyle a bydlel v Přibyslavi. Pěstoval byliny. Byl bystrý a chtěl být čarodějem. Chtěl mít dobytek a v příbytku měl starý nábytek.
Moje tetička Eva
Denisa Voškerušová
Moje tetička Eva bydlí v nádherném bytě. Taky pracuje jako známá bylinářka. Chová na zahrádce dobytek, ale nejvíce chová kobyly a býky. Má strašně starý nábytek a pořád jí chodí na zahrádku bystrá liška. Je bystrá, protože když k ní tetička přijde a chce si ji pohladit, tak uteče. V pátek domů přijel strýc Zbyněk, přijel z města Přibyslavi, protože tam strýc pracuje. Jejich dcera už dávno u strýce a tety nebydlí, protože je plnoletá, odjela do Rosic, protože tam vždycky chtěla být. Proto je tetička pořád sama doma. Sice má na zahradě dobytek, ale doma ne, tak si pořídila kočku, dala jí jméno Lady. Je také bystrá jako ta liška.
Jednou se objevila u tety na zahradě bystrá liška, teta si právě vařila bylinkový čaj, nabídla ho kočičce, ale ta ho nepila, tak jí dala mlíčko a kočičí konzervu, lišce nachystala venku také konzervu a možná proto si liška tetičku oblíbila a od té doby za ní chodila pravidelně.
Kamarádi
Marcela Válková
Zbyněk a Zbyšek jsou kamarádi. Bydlí spolu v novém bytě v Přibyslavi. Koupili si nový, ale obyčejný nábytek. K bytu patří i malá zahrádka. Rostou na ní léčivé byliny. Sušené býlí spásá dobytek, nejvíce býk a kobyla.
Skřítek Vítek
Kateřina Hanzlová
Byl jeden skřítek, jmenoval se Vítek. Bydlel v pařezové chaloupce u lesa. Obyvatelé lesa byli jeho kamarádi. Chodili ho často do jeho bytu navštěvovat. Měl moc hezký příbytek a dřevěný nábytek. Choval i dobytek – několik mšic a luční kobylku Jarmilku. Rád dodržoval staré obyčeje, byl bystrý, pěstoval byliny pro svou kobylu. Jednou přiběhl rozzuřený býk, ale skřítek Vítek nad ním vyzrál a zahnal ho na Přibyslav.
O bystré lišce
Lucie Moresová, Valérie Svobodová
Kdysi dávno žila bystrá liška. Chtěla být doktorkou, ale byla zvíře. Jednou šla kolem obchodu a koupila si tam plyšovou kobylu a býka. Bydlila ve starém vykotlaném pařezu a ten jí sloužil jako byt, kde měla i léčivé byliny. Měla tam starobylý nábytek, ale žádný dobytek tam neměla. Obyčeje na Vánoce se jí líbily. Měla i malý příbytek, kde Vánoce slavila. Už se na ně moc těší!
Kobyla a Vánoce
Ivana Kulašová
Byla jedna kobyla a bydlela na farmě. Byl tam dobytek a černý býk Max. Ta farma byla v Přibyslavi. Jednou napadl sníh a už byly Vánoce. Kobyla si říkala: „ Co to je za obyčej?“ A pak se bystře podívala na stromeček a řekla: „ To jsou Vánoce! Jdu se na něco zeptat kozy Lindy.“ A jak tak šla, říkala si pro sebe: „ Doufám, že taky něco dostanu.“ Dorazila ke koze a tak se ptala: „ Proč nemůžu být člověkem a nemůžu bydlet v bytě?“ Koza odpověděla: „ To nevím, ale jsi obyvatel farmy, takže musíš k Vánocům taky něco dostat. Já jsem dostala k žrádlu byliny, obyčejně je nedostávám..“ „Jsem zvědavá, co dostanu já. Možná dostanu nový příbytek?“ A jak šla do své stáje, uviděla deku a vykřikla: „ To je ten dárek!“ A pak se přikryla a usnula.
Mikuláše (chcete-li Santa Clause) jsme si vyrobili v pracovních činnostech a krásné hrůzu nahánějící čerty vytvořili žáci s paní učitelkou Eibelovou ve výtvarné výchově. Ještě pár dní a jsou tu zase Vá….
Těšíme se na zimu
Třída 2.B se už těší na zimu a sníh a samozřejmě na Vánoce. Svoje přání některé děti vyjádřily v krátkých básničkách o zimě, které samy vymyslely (maminky pomáhaly jen trošičku). Někteří napsali jen věty, ale hezké.
Tady jsou:
Daniel Melzer:
Těším se moc na vás, sněhové vločky!
Zima je to nejkrásnější, co tu může být.
Zimo, zimo, těším se na tebe, až si budu stavět sněhuláka!
Anna Vecková: Zuzana Konečná:
Padá sníh, padá sníh, Zima je velká legrace. Můžeme se koulovat,
pojedeme na saních. stavět sněhuláka a válet andělíčky.
Sníh se sype, sníh nás láká,
postavíme sněhuláka.
Adéla Homolková:
Za okny zas padá sníh,
vyjedem si na saních.
Budem stavět sněhuláka,
to hned všechny děti láká.
Jedna koule, druhá, třetí,
v dáli černý kosák letí.
Kříčí, zpívá, chce to nos,
jako mívá černý kos.
Marie Hrdličková:
Těším se na Vánoce moc,
jak pojedu na saních.
Na balkoně se budu dívat,
jak padá sníh.
Jan Homolka:
Z nebe padá vločka za vločkou Lukáš Orság:
a děti opět šťastné jsou. V zimě mrzne, padá sníh,
Přišla zima, zimička, jezdívám rád na saních.
na nebi je méně sluníčka. Jsou taky i Vánoce,
Dětem to však nevadí, jsou však jen jednou v roce.
protože si zařádí. Nový rok střídá ten starý,
Jezdí, bruslí, sáňkují zimu máme všichni rádi.
a sněhu si užijí.
Veronika Kabelková: Kryštof Leskour:
Konečně je tady zima, Když je bílá zima,
sáňkování je moc prima. tak je venku prima.
Pojedeme z kopečka, A když padá sníh,
svezeme i dědečka. jezdíme si na saních.
Zuzana Součková: Jak se venku zešeří,
Zima, zima, zima, utíkáme k večeři.
v zimě je to prima. Leona Adamová:
Padá snížek, bílý sníh, Já chci vidět sněhuláka,
děti jezdí na saních. už mě zima za ním láká.
Koulování máme rádi, On má klobouk z kastrólu
přijdou všichni kamarádi, a velký nos z mrkve.
pak stavíme sněhuláky, Knoflík nosí z uhlí,
je to sranda, tak přijď taky. zkrátka mu to sekne.
Leona Adamová:
Koulím, koulím kuličku, velkou, malou, nejmenší. Co z nich asi bude? Možná asi sněhulák!
Natali Smejkalová:
Sněhulák huhulák chodí světem v zimě bos a proto má vždy červený nos.
Padá snížek běloučký,
budeme péct vánočky.
Chumelí se, chumelí,
maminka jde pro jmelí.
A tatínek pro ovoce,
už se těším na Vánoce.
Adam Štork: Jana Gajacová:
Nad Brněnkou letí vrána, Rukavice
kráká konec hodiny, Nasaďte si rukavice,
rozletí se školní brána, přijdou velké fujavice.
začínají prázdniny. A na hlavy čepice,
Známá banda nehuláká, zahřejou nás velice.
každý kouli valí, Ty nám přece sluší,
budou stavět sněhuláka, nezmrznou nám uši.
potom dárky balí.
Štěpán Novák:
Velká zima, tuhý mráz,
oheň v krbu hřeje nás.
Máme peče cukroví,
doma hned to zavoní.
Jana Jakobová:
Zima, zima, už je tady,
radosti je plno všady.
Zima je, zima je,
každý se raduje.
Padá sníh, padá sníh,
už jedeme na saních.