Archiv pro rubriku: předměty

Broučci – duben

Jaro a BROUČCI,to je spousta pěkných obrázků,se sluníčkem, rozkvetlé stromy, ptáčci ve větvích,čápi na komíně,čarodějnice na koštěti… Připravovali jsme si dárečky pro maminky na jejich svátek. Velmi se nám líbilo tvořit obrázky pomocí foukacích fixů a šablon. A kdyby bylo kouzelné sluchátko a my mohli říct: „Haló, haló…“ Podívejte se, jaká máme přání. A co vy?

                                                                                                              Vaši BROUČCI

 

Foto: L. Burianová

Koloběžkové závody – Broučci

Každý rok pořádáme v družince v měsíci dubnu koloběžkové závody. I letos jsme vytáhli koloběžky, vytvořili dráhu, překážky, paní vychovatelka nachystala stopky, seznam závodníků a mohli jsme vyrazit. Nejprve jsme projeli slalomem z kuželů, následoval převoz hrnečku s vodou , pak průjezd úzkou cestičkou mezi dvěma švihadly, kruhový objezd a honem, honem do cíle. Soutěžily děti ze všech oddělení družinky a na závěr si daly závod i paní vychovatelky. To byla jízda! Vítězové dostali odměnu, každý získal diplom ze závodu a už trénujeme na příští rok, abychom porazili paní vychovatelku.  J

                                                                                                                             Vaši BROUČCI

Foto: L. Burianová

Ptáčci se probudili, 3. B

Ptáčci se probudili

V jarních měsících nejvíce vnímáme probuzení živočichů díky hlasitému zpěvu ptáků. Ozývá se pestré švitoření z korun stromů a keřů.

I když se stromy rychle zazelenají a v mohutných korunách pak „zpěváčky“nemůžeme pozorovat, rozhodně je nepřeslechneme. Čím více se toho o jednotlivých zástupcích ptactva dozvíme, tím lépe budeme rozumět nejen této skupině živočichů, ale i celé přírodě.

Nahrála jsem dětem interaktivní cvičení. V nich si mohli všichni vyzkoušet poznávání základních druhů ptactva právě podle jejich zpěvu. Nejsme schopni všechny poznat, soustřeďujeme se hlavně na nejčastěji se vyskytující druhy v naší blízkosti.

Ptáčci byli skvělým námětem do výtvarné výchovy . Využili jsme všech našich dovedností. K malbě jsme používali vodové barvy, ke kresbě PROGRESSO. Kam jinam ptáčky umístit než na větvičky do korun stromů.

Škoda, že jste na tajemné cestě za poznáváním ptactva nemohli být s námi. Prostřednictvím našich prací do tohoto zákoutí přírody alespoň nahlédněte.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 3.B

Ochraňuj Zemi, 3. B

Ochraňuj Zemi

Čas běží jako voda. 22. dubna jsme si opět připomněli DEN ZEMĚ. Tento svátek se slaví po celém světě. Je vhodnou příležitostí pro všechny z nás, abychom se zamysleli nad ochranou naší planety. Vysvětlila jsem dětem některé vztahy a souvislosti, snažila jsem se podpořit jejich vnímání reality, ochotu dozvědět se více.

  1. duben oslavuje Zemi jako místo, které umožňuje existenci života – lidí, živočichů i rostlin. Dává nám vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, jídlo, bez kterého bychom nemohli být, prostor, v němž žijeme a mnoho dalšího. Její zdroje nejsou nevyčerpatelné, což často přehlížíme.

Lidé Zemi ubližují. Zamořují vzduch vypouštěním životu škodlivých a nebezpečných látek, znečišťují vodu v řekách, mořích a jezerech, ničí životní prostředí živočichům.Škodíme tím sami sobě, většinou jsme omezení a nedíváme se do budoucna. Ačkoli máme dar myslet, jsme v tomto ohledu velmi krátkozrací.

Myslím si , že je velmi důležité, aby děti od útlého věku vnímaly význam ochrany Země. Po celý týden jsme se všichni průběžně připravovali na oslavy DNE ZEMĚ. Sledovali jsme působivá videa, četli jsme zajímavé články. K rychlému přehledu všech možností, jak můžeme přispět k ochraně Země, jsme použili systém SHOUT IT OUT / v překladu Vykřikni to nahlas./. Pomocí tabletů, mobilních zařízení jsme své myšlenky v počítačové podobě odesílali paní učitelce. O svých nápadech jsme poté diskutovali. Podařilo se nám jich během krátké chvilky seskupit téměř 100. Snad nezůstane jen u slov, činy totiž mluví za vše.

Ve slohu jsme Zemi napsali krátké vzkazy. V hodině výtvarné výchovy jsme namalovali velké plátno, které zachycovalo prostředí našeho lesa. Každý přispěl kresbou zástupců živočišné a rostlinné říše. Krásná krajina nenarušená činností člověka bude zpestřovat okolí naší třídy. Výstupem našeho týdenního projektu byly jedinečné zážitky, namalovaná přírodní krajina, spousta dobrých nápadů sepsaných i v písemné podobě pro budoucí generace. Pevně věříme, že přírodní krásy zůstanou zachovány i pro naše děti a další lidská pokolení.

Co by to bylo za oslavu DNE ZEMĚ, kdybychom seděli jen ve třídě. Chyběly by nám ty opravdové prožitky. Udělali jsme si soukromou oslavu DNE ZEMĚ. Nemuseli jsme chodit daleko. Na pozemku školy máme krásnou travnatou plochu osázenou keři a stromy. Počasí nám přálo, bylo nádherně slunečno. V přírodě se ukrývalo 30 zástupců živých organizmů.

Schovala jsem dětem mezi houští, stromy i do trávy karty s jejich obrázky, názvy a základními informacemi o nich. Žáci pracovali ve skupinách. Vnímali okolní krásu a přitom opakovali učivo prvouky. Třídili 10 zástupců hub, rostlin a živočichů. Zapisovali si jejich názvy, zařazovali je podle společných znaků. Poté jsme si našli ve volné přírodě místo, kde nám bylo nejvíce příjemně. Na tomto místě jsem žáky na památku vyfotila. Pro zpestření však na všechny čekala i sladká odměna – vskutku přírodní poklad. Nikdo neuhodl, o co se jedná. Podle tvaru a váhy nepoznali sklenici se včelím medem. Každý ho ochutnal. Měla jsem radost, s jakou chutí si všichni přidávali. /Úplně zapomněli, že se těšili na pořádný kus čokolády a jiné cukrovinky./

Nejkrásnější pro mě v tento den bylo pozorovat, s jakou radostí se v přírodě žáci pohybovali. Byla jsem šťastná, protože se v jejich očích odrážela spokojenost. Snad se jim tyto okamžiky vryly do paměti. Když jsme tento den hodnotili, všichni si ho velmi pochvalovali. Pevně doufám, že pomohl upevnit můj odkaz pro všechny: „Dělejme vše pro to, aby okolní příroda byla stále krásná.“

Každý z nás může vykonat nějakou, byť drobnou věc kdykoli během roku, nemusí to být zrovna 22. dubna. Není třeba uklízet celý les či vysázet stromořadí. Námětů je okolo nás spousta. Pokud se budete pozorně dívat kolem sebe, jistě na něco přijdete. Děkujeme.

                                                            Za kolektiv žáků 3. B Mgr. Jarmila Loudová

P1090568

Modrá krajina – 6. ročník

Poslední záchvěvy zimy v krajině – zbytky sněhu, déšť, stopy pneumatik, stromy dosud bez listí v mlze, šedivá obloha – jsme zkusili znázornit ve výtvarných pracech s žáky 6. ročníku.
Použili jsme techniku otiskování různých materiálů (záclonu, provázky, vlnitou lepenku, hadříky, dětská autíčka) a škálu studených odstínů modré barvy. Vznikly tak zajímavé kompozice, někdy až abstraktní obrazce, znázorňující krajinu na přelomu zimy a jara.

P1090323

Změna identity aneb Maskování v 8.ročníku

Co je to identita? Co určuje identitu člověka? Co je pro mě identické? A jak je možné onu identitu změnit? Kdy má člověk potřebu měnit či skrýt svoji identitu?
To byly otázky pro žáky 8.ročníku, které řešily v hodinách výtvarné výchovy. A z nich pak vycházely výtvarné úkoly, jejichž výsledky byly fotograficky zaznamenány: první úkol byl založen na jednoduchém materiálu – igelitové fólii, kterou žáci mohli použít libovolným způsobem, ale přitom tak, aby změnili či zakryli svou identitu neboli svou skutečnou podobu.
Druhým úkolem byla karnevalová maska v podobě velkých brýlí, které nejenže změní podobu člověka, ale také díky nim můžeme vidět svět jinak. Lepší nebo horší, černý nebo růžový, pohled na svět je plně v režii jednotlivce.

Aprílové počasí nás nezaskočí 4.A a 4.B

Duben

Sice uběhlo jen pár dní z tohoto měsíce, ale už se nám předvedl pěkně „v barvách“. Ukázal nám letní teploty a krásné slunečné počasí, ale také prudké ochlazení se sněhem a deštěm. Ne nadarmo se říká, že v dubnu panuje aprílové počasí. Abychom byli připraveni a nic nás nezaskočilo, bylo by dobré mít s sebou vždy deštník nebo pláštěnku proti dešti na doplnění neuškodí holínky.  Čtvrťáci zvolili raději vše…

Ve výtvarné výchově jsme vytvořili sebe pod deštníkem. Deštník jsme vyzdobili voskovkami a vodovkami, na plášť jsme použili kousek látky a na kaluž a déšť jsme použili fixy a vodu, holínky jsou dokreslené nebo vystřižené z papíru… Tak my jsme připraveni!

Rozloučení s paní uklízečkou

DSCN3022

Na konci března po Velikonocích ve středu odpoledne po vyučování přišla naše paní uklízečka Boženka s nějakou paní do naší třídy 4.A a ukazovala jí třídu a vykládala o tom, jak co uklidit. Náhodou jsem byla ve třídě a opravovala sešity. Přišlo mi to divné, ale myslela jsem si, že bude za sebe mít náhradu, že nebude moci delší dobu pracovat.  Tak mě hned napadlo: „Na jak dlouho?“ A odpověď Boženky byla: „Už na pořád.“ Tak mi to nedalo a zeptala se: „Proč?“ Boženka mi řekla, že si našla jinou práci a že už u nás ve škole nebude uklízet. Na jednu stranu mi to přišlo líto, ale na druhou stranu jsem jí to přála. Přišlo mi férové, říct to i dětem. Bohužel se to čtvrťáci dozvěděli v den jejího odchodu, takže neměli moc času na vymýšlení, ale shodli se na tom, že by bylo hezké něco paní uklízečce během přestávek vyrobit. Padaly různé nápady, nakonec jsme vybrali, že uděláme přáníčko, do kterého se všichni podepíšeme. Na přání zepředu Marcelka s Johankou nakreslili obrázek paní uklízečky, dále František vyrobil kostku z papíru, na kterou jsme jí napsali přání do budoucí práce a Ivanka vymyslela básničku, kterou sama napsala na tabuli. Všechny dárečky (včetně kytičky narcisek, kterou jsme paní uklízečce dali za paní učitelky z I. stupně) jsme dali k tabuli a přestěhovali jsme se na poslední hodinu do třídy 4.B, kam chodíme na vlastivědu. Asi v půlce hodiny se ozvalo zaklepání. Otevřely se dveře a v nich paní uklízečka. Přišla nám poděkovat:o)

Bohužel vše šlo tak rychle, že jsem dárečky nestihla vyfotit, ale druhý den ráno jsme se vyfotili na památku s básničkou na tabuli. (Vpravo nahoře si můžete všimnout slovíčka „Děkuji!“ To nám tam zanechala Naše paní uklízečka Boženka.)

DSCN3023Za žáky 4.A a paní učitelky z I.stupně Mgr. Eva Ruschková

Vodníci patří k vodě, 3. B

Vodníci patří k vodě

 

V prvouce jsme se učili o neživé přírodě. Její součástí je voda.

Vnímáme ji nejen jako základní podmínku života, ale také jako prostředí pro pohádkové postavy, které jsou všem dětem bezpečně známé – vodníky. Četli jsme si krátké úryvky z některých pohádek, poznali jsme postavu vodníka Čepečka od Václava Čtvrtka, viděli jsme kreslené hastrmany významného ilustrátora dětských knih – Josefa Lady, v hodině čtení jsme četli úryvek z knihy Karla Čapka – Devatero pohádek. V doktorské pohádce se objevil také vodník, byl hodně churavý, proto byl převelen z řeky do prostředí lázní. Sledovali jsme tuto pasáž pohádkového příběhu i ve filmové podobě. Doktora ztvárnil ivančický rodák Vladimír Menšík. Pořádně jsme se u ní zasmáli. Mohli jsme porovnat, že při filmovém zpracování dochází k úpravě pohádek oproti psané předloze. Českých pohádek a filmů, kde vodníci vystupovali, je vskutku mnoho.

Pro upevnění našich představ a rozvoj fantazie jsme si vodníky nakreslili v hodině výtvarné výchovy. Byli brčálově zelení, zdobil je pořádný klobouk a ozdobné pentličky. Hastrmánci – fešáci nám nyní zdobí chodbu u třídy. Všichni se usmívají, a tak z nich rozhodně nemáme strach. Vypadají mile a přátelsky, jsou jako živí. Ale oproti skutečným pohádkovým vodníkům nemají mokré šosy, malovali jsme totiž jen jejich portréty.

Ve volných chvílích si naše vodníky důkladně prohlédněte.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Vodníčku, vodníčku,

máš pěkně mokrou vestičku,

na klopě míváš pentličku.

Na hlavě krásný klobouček,

 jsi fešný zelený klouček.

DSCF2605 DSCF2606 DSCF2607 DSCF2608 DSCF2609 DSCF2610 DSCF2611 DSCF2612 DSCF2613 DSCF2615 DSCF2616 DSCF2617 DSCF2618 DSCF2619 DSCF2620 DSCF2621 DSCF2622 DSCF2623 DSCF2624 DSCF2626 DSCF2627

 

Jarní věnečky, 3. B

Jarní věnečky

Slunné jarní dny nás přímo vybízejí k pohybu na čerstvém vzduchu. Když už jsme unavení, rádi si v přírodě odpočineme. Zaposloucháme se do zvuků přírody – šumění stromů, zpěvu ptactva. Louky, trávníky a záhonky jsou plné pestrobarevných květin.

A co si takhle uvít věneček při chvilkách odpočinku? Pampelišky září žlutě v trávníku, nasbírat je, to je otázkou chviličky. Pak už stačí jen pevně spojit dohromady stonky květů a vytvořit z nich věneček. Ukázali jsme si, jak ho plést.

Pro každého z nás jsme skutečný věneček nevytvářeli záměrně. Nechceme porušit krásu květin ve volné přírodě,vždyť květy i listy používáme i ke sběru, využíváme jejich léčivé účinky.

A tak jsme si věnečky a květiny pro ně nakreslili, nepotřebovali jsme je trhat. Z papíru jsme vystřihli věneček ve tvaru srdce, na něho jsme umístili květy tulipánů a dalších jarních květin ze zahrady. Nemohou se vyrovnat skutečnému kvítí, ale přesto mají své kouzlo.

V českém jazyce nyní poznáváme vyjmenovaná slova po V. O to víc jsme si zažili i pravopis a význam slova vití a jeho rozdíl oproti slovu vytí.

V pohádkách vily věnce na paloučcích v hlubokých lesích víly.

My dnes stavíme přepychové vily, honíme se z práce do práce a na vyprávění pohádek dětem např. o vílách, ani na pobyt v přírodě a možná i to vití věnečků s našimi dětmi nám většinou nezbývá čas.

Je to škoda. Těšme se z jara a krásy jarní přírody.

                                                                 Mgr. Jarmila Loudová

DSCF2598 DSCF2599 DSCF2600 DSCF2601 DSCF2602 DSCF2603 DSCF2604