Vodníci patří k vodě

V prvouce jsme se učili o neživé přírodě. Její součástí je voda.

Vnímáme ji nejen jako základní podmínku života, ale také jako prostředí pro pohádkové postavy, které jsou všem dětem bezpečně známé – vodníky. Četli jsme si krátké úryvky z některých pohádek, poznali jsme postavu vodníka Čepečka od Václava Čtvrtka, viděli jsme kreslené hastrmany významného ilustrátora dětských knih – Josefa Lady, v hodině čtení jsme četli úryvek z knihy Karla Čapka – Devatero pohádek. V doktorské pohádce se objevil také vodník, byl hodně churavý, proto byl převelen z řeky do prostředí lázní. Sledovali jsme tuto pasáž pohádkového příběhu i ve filmové podobě. Doktora ztvárnil ivančický rodák Vladimír Menšík. Pořádně jsme se u ní zasmáli. Mohli jsme porovnat, že při filmovém zpracování dochází k úpravě pohádek oproti psané předloze. Českých pohádek a filmů, kde vodníci vystupovali, je vskutku mnoho.

Pro upevnění našich představ a rozvoj fantazie jsme si vodníky nakreslili v hodině výtvarné výchovy. Byli brčálově zelení, zdobil je pořádný klobouk a ozdobné pentličky. Hastrmánci – fešáci nám nyní zdobí chodbu u třídy. Všichni se usmívají, a tak z nich rozhodně nemáme strach. Vypadají mile a přátelsky, jsou jako živí. Ale oproti skutečným pohádkovým vodníkům nemají mokré šosy, malovali jsme totiž jen jejich portréty.

Ve volných chvílích si naše vodníky důkladně prohlédněte.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Vodníčku, vodníčku,

máš pěkně mokrou vestičku,

na klopě míváš pentličku.

Na hlavě krásný klobouček,

 jsi fešný zelený klouček.