Archiv autora: Eva Skálová

Dopisy z Buchlovic, 3.A

Je to už dva měsíce, co žáci naší třídy zažili velké překvapení, po jarních prázdninách totiž naší třídě došly dopisy, které jsme vůbec nečekali.  Každý žák obdržel jeden dopis se svým jménem.  Rozdělali jsme je všichni zároveň a ihned jsme si je museli přečíst a chtěli na ně odpovědět, psaly nám totiž děti z Buchlovic…

Snímek 069

Na začátku to byla jen snaha dvou učitelek o to, aby se děti zkusily vyjádřit formou dopisu a zjistit pár informací, ale ne o nějakém fiktivním kamarádovi, ale skutečném stejně starém dítěti. Byla to náhoda, že zrovna učíme s pí. uč. Poláškovou z Buchlovic stejný ročník, o to větší byla naše radost, když se z jednoho napsaného dopisu stává postupně malé přátelství dětí z různých škol. Hned po prvním dopisu měli naši třeťáci spoustu otázek, zajímali se, kde Buchlovice leží, jak vypadají kamarádi, se kterými si budou psát atd.  Také při prvním dopise zaznělo přání, abychom se mohli potkat osobně.  Vše jsme se postupně snažili zjistit.
Sice jsou Buchlovice od nás vzdálené asi 90km, ale pro nás to rozhodně při dopisování není žádná dálka.  Na dopisy se všichni hrozně těšíme, ptáme se na různé věci, co nás o tom druhém zajímá a i naši kamarádi z Buchlovic mají spoustu otázek. Dopisy si čteme nahlas, každý se chce pochlubit, co mu kamarád z Buchlovic píše a také, co on napíše jemu. Také jsme si už vyměnili pár informačních letáků o našich městech. Děti si v dopisech posílají i malé dárečky nebo své fotky, některé děti se spojily přes mobilní telefon…
Teď už toho o sobě  hodně víme, tak jen aby se vydařilo naše setkání, které je naplánované na konec května. Už se moc těšíme, až se potkáme společně v naší škole a budeme si povídat nejen o sobě.  Naši třeťáci mají plno nápadů, jak setkání prožijeme. Určitě nezapomeneme ukázat naši školu a naše město, také zkusíme změřit naše vědomosti v různých soutěžích. Jsem moc ráda, že rodiče děti v dopisování také podporují a moc jim děkuji za pomoc při realizaci návštěvy našich kamarádů z Buchlovic. Vypadá to, že se do Buchlovic možná ještě letos také podíváme.  Jsem ráda, že se zaseté semínko v podobě dopisu rychle ujalo a už se moc těšíme na návštěvu našich kamarádů a čekáme, co z toho vzejde dál.

Za žáky 3.A Mgr. Eva Skálová

 

Hrajeme si s geometrickými tvary

V hodinách geometrie jsme se dlouho zabývali geometrickými tvary jako např. trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh a kružnice. Určovali jsme počet vrcholů, měřili a zapisovali jsme délku jejich stran, naučili jsme se rozeznávat kružnici a kruh a všechny plošné geometrické útvary jsme zkoušeli postupně rýsovat do sešitu.  Znalostí  jsme využili  při tvoření obrázku z geometrických útvarů, kde vše muselo být rýsováno za pomocí pravítka či kružítka.  Nejčastěji si děti vybraly vlak, ale objevila se i rakety či obličeje zvířat. Práce nás velice zaujala.

Žáci 3.A

Praní prádla dnes a dříve…

Žáci 3.A navštívili výstavu v Památníku A.Muchy, jaké měli zážitky si můžete přečíst níže.

Deniska

Dnešní generace je strašně rozmazlená, protože máme elektřinu. Auto nás všude doveze, myčka za nás umývá nádobí, pračka za nás pere… V dávné době všichni chodili pěšky, nádobí umývali v rukách (no aspoň myslím) a prádlo chodili prát k řece, nebo si vodu ze studny či řeky dovezli ve škopku domů…
Na výstavě „Velké prádlo našich prababiček“ jsme se dozvěděli o praní více. Prováděla nás moc milá paní, která nám říkala, jak se co jmenuje a jak se to používalo. Mohli jsme si i pár věcí vyzkoušet. Pralo se v pondělí, proto v neděli uvařili víc jídla, aby zbylo na další den. No mně by se nechtělo prát v rukách, to je tím, že jsem rozmazlená, protože mám doma pračku, která pere za mě. Na výstavě mě zaujala ruční pračka a také modřidlo, protože jsem o něm nikdy neslyšela. Zaujalo mě, že se prádlo sušilo na trávě.  Na výstavě bylo plno zajímavých věcí. Chtěla bych žít v dávné době bez elektřiny, ale sestře bych to nemohla udělat.   Tento den byl moc moc pěkný.

 

Matouš

Šli jsme do Památníku Alfonse Muchy. Dozvěděli jsme se plno zajímavostí ze starodávna o praní. (asi před 200 lety – pozn.pí.uč.) Nejlepší bylo na tom to, že jsme si mohli něco vyzkoušet. Po cestě jsme si prohlédli zatím rozpracovanou výstavu k Osvobození Ivančic uvnitř Městského úřadu. (Ve škole jsme si o osvobození našeho města řekli více – pozn.pí.uč.). Všem se nám to hrozně líbilo a užili jsme si to.

 

Fanda

Byli jsme se třídou na výstavě a ta se jmenovala “ Velké prádlo našich prababiček“. Bylo tam několik zajímavých věcí, nejvíc mě zaujal mandl. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Výstava se mi moc líbila.

 

Lucka

Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Zaujaly mě žehličky a pračky. Paní průvodkyně byla moc hodná. Také jsme si mohli vyzkoušet hodně věcí. Moc se mi to líbilo.

 

Vítek

Byli jsme se třídou na výstavě Prádlo našich prababiček. Paní průvodkyně byla hodná. Zaujaly mě staré pračky. Taky tam bylo plno starých žehliček. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dříve pralo. Výstava se mi líbila.

 

Kačka H.

Dnes jsme šli do Památníku Alfonse Muchy. Mohli jsme si tam vyzkoušet pár věcí. Paní průvodkyně byla moc hodná. Dozvěděla jsem se, že se pralo v pondělí. Zaujaly mě žehličky a pračky. Moc se mi tam líbilo.

 

Kuba

Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Šli jsme tam 3.vyučovací hodinu. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se pralo dřív. Zaujaly mě ruční pračky. Líbilo se mi to.

 

Anička

Šli jsme do Památníku A.Muchy. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Měli tam i tři ruční pračky. Mně se líbily staré a zajímavé žehličky. Tento den se mi moc líbil.

 

Viky

Šli jsme na výstavu do Památníku A.Muchy s názvem Velké prádlo našich prababiček. Dozvěděli jsme se, že k praní potřebovali: necky, valchu, škopek, putnu… (Pozn. putna – dřevěná nádoba s popruhy na záda) Prali vždy v pondělí. Prádlo sušili na trávě. Mohli jsme si i něco vyzkoušet. Moc se mi to líbilo.

 

Marcelka

V pátek 17.dubna jsme byli na výstavě v Památníku A.Muchy. Líbila se mi tam ruční pračka, valcha a necky. Mohli jsme si vyzkoušet i některé věci. Paní průvodkyně byla hodná. Nevadilo jí, že se ptáme na otázky, spíš byla ráda. Moc se mi to líbilo.

 

Třeťáci v planetáriu

Letos jsme se v prvouce zabývali vesmírem, proto jsme si naplánovali návštěvu planetária, kde nám měli říct víc… Jak to dopadlo, si můžete přečíst níže.  Každý třeťák napsal minimálně 5 vět o tom, co jsme v planetáriu zažili a viděli. Myslím, že se exkurze vydařila, i když počasí ráno tomu moc nenasvědčovalo, ale nakonec jsme nezmokli a odnesli jsme si plno zážitků, ale o tom už více děti :o)

 Snímek 066

Adam Dúrny, 3.B

V pátek 27.3. jsme se školou byli v planetáriu. Dozvěděl jsem se spoustu užitečných věcí, které budu někdy potřebovat. Bylo to tam moc hezké, celý program Astronaut byl poučný. Těším se, až příště zase pojedeme do planetária.

Eliška Enžlová, 3.B

Dne 27.3. jsme se školou jeli do planetária. Nejdříve jsme se převlékli a pak nakupovali suvenýry. Já jsem si koupila dalekohled mlhoviny. Pak naše třída přešla do sálu, kde byl jeden pán a ten nám všechno ukazoval a vysvětloval. Že třeba Velký vůz je Velká medvědice. Říkal, že kdybychom byli na Měsíci bez skafandru, tak bychom zmrzli. Ukázal nám osm planet např. Mars, Venuši, Jupiter, Zemi, Merkur, Saturn, Uran i Neptun. Doufám, že příští rok pojedeme zase a hlavně i paní učitelka. A to je konec zážitků z planetária.

Sysel Jan, 3 .B

V pátek jsme jeli na školní výlet do Brna do planetária. Na programu dne byl pořad Astronaut. Bylo to pro mě pozoruhodné. Vydali jsme se na průzkum vesmíru na palubě raketoplánu a prožili pár dní v těle astronauta. Také jsme pozorovali hvězdnou oblohu a viděli krásná souhvězdí. Výlet se mně moc líbil a těším se na další.

Kateřina Žaludová, 3.A

V pátek 27.3. jsme jeli do Brna do planetária. Jeli jsme tam autobusem. Je to obrovská budova s kulatou střechou. Seděli jsme v sále na sedadlech, která jsme si sklopili. Na stropě jsme viděli promítání hvězdné oblohy. Byl to úžasný pocit. Jako bych mezi těmi hvězdami poletovala. Na památku jsem si koupila kámen jménem Pyknit.

Nikola Kopuletý, 3.A

V pátek jsme jeli se školou do planetária. Byl tam kulatý kinosál. Promítali nám film o astronautech. Moc se mi líbil. Ještě se mi líbily difrakční brýle. Potom jsme jeli autobusem do školy.

Lili Procházková, 3.A

V planetáriu jsem se dozvěděla, že existuje 88 souhvězdí. Nelíbilo se mi, jak „velcí“ dávali ruce do světla, nebo svítili mobilem.  Byl tam malý obchod, ve kterém jsem si koupila světýlko, lupu a voskovky. Bylo to tam nádherné.

Matouš Drozd, 3.A

Ráno v 7.00hod. jsme vyjeli z Ivančic do planetária do Brna. Odložili jsme si věci v šatně a potom jsme si v obchůdku nakoupili suvenýry. Podívali jsme se na zajímavý film o astronautovi. Po příjezdu do školy jsme se učili jen 2 hodiny. Moc jsme si to všichni užili.

Karneval – projekt 3.A,B

Karnevaly se pořádají nejčastěji v masopustním období, které končí popeleční středou (letos 18.února). Český název karneval pochází z latinských slov „carne vale“, což v překladu znamená „sbohem maso“. Značí 40denní postní období před Velikonocemi, začínající od Tří králů. Společným znakem masopustu a karnevalu je nezávazné veselí, tanec, zpěv a hudba. Nejčastěji se organizují maškarní bály pro malé děti, kde se děti převlékají za různá zvířata, nebo pohádkové bytosti. Vstup na zábavu je povolen pouze v maskách nebo škraboškách.

My jsme s dětmi v hodině slohu vytvořili plakáty, které zvou všechny zájemce na takovou veselici. Na té nesmí nikdy chybět veselý klaun, který rozesmívá všechny děti. Zvířata jsme si vyrobili z ruliček od toaletního papíru, všechny činnosti děti velmi bavily. A to je dobře! Vždyť dobrá nálada prodlužuje život a zahání všechny starosti.

Mgr. Válková Veronika, Mgr. Skálová Eva

 

Zvířata z ruliček od toaletního papíru.

Zvířata z vyjmenovaných slov v příbězích 3.A

V hodině slohu dostali žáci naší třídy celkem jednoduché zadání: Ve dvojici nebo samostatně vymyslet příběh o zvířatech a použít při tom, co nejvíce vyjmenovaných a příbuzných slov z již probraných slov ( vyjmenovaná slova po B, L, M). Někteří vymysleli zábavné rýmy, jiní příběhy z džungle či přírody.  Nejčastěji se vyskytujícím zvířetem byla myš a hlemýžď.
Všechny příběhy jsme si samozřejmě přečetli před třídou. Největší ohlas u dětí měl příběh Kačenky Hanzlové, kterou jsme odhadovali na spisovatelku :o)  Taktéž Marcelka vymyslela dlouhý příběh, který sepsala na 3 stránky sešitu. Obě děvčata začala tvořit společně,  ale každá příběh dokončila po svém doma.  Přidáváme ale  i další zdařilé práce, které vznikly za jednu vyučovací hodinu.

 

Zvířata (Mareček)

Naše kobyla seno pojídá.
Černý býk běží pryč.
Naše malá myš, má tajnou skrýš.
Hlemýžď leze po cestě v čepici a ve vestě.

O rodině (Pavlík, Vítek)

My jsme rodina. Bydlíme v Litomyšli. Na zahradě máme hlemýždě a jiný hmyz. Všichni na sebe myslíme. Dneska musím umýt kočku, protože je moc špinavá. Ve spíži máme myš. Dívám se na pořad, jak vymýtit les. Musíme rozdmýchat oheň. Na zahrádce máme chmýří. Máma smýká hadrem.  Táta se nachomýtl ke zločinu, ale mýlil se, protože to byl jen soused, který se nemohl dostat do auta. Dům před zloději zamykáme.

O myšce (Kuba)

Jednou jedna myška bydlela v hlemýždím domku. Z okna se dívala na hmyzí závody. Závodila i luční kobylka a byla ze všech nejrychlejší. Po závodech šla myška do lesa, pak vyšla na louku a potkala tam kobylu a šla dál, až došla do statku. Ve statku byl zuřivý býk a myška se hodně bála, když ho uviděla. Tak běžela zpět na louku a narazila do slepýše a on ji honil po celé louce. Myška mu nakonec utekla, a tak běžela rychle do svého hlemýždího domečku. Dala si teplý čaj a šla spát.

 

Džungle (Anička a Kačka Ž.)

Byla jednou jedna džungle. Bydlela tam spousta zvířat a troubili tam sloni a běhaly tam kobylky. Bydlel tam býk jménem Zbyněk a lidé tam pili bylinkový čaj. V noci tam létali netopýři. Džungli tam i mýtili. Bydlel tam černý panter, létal tam otravný hmyz a byl tam poloostrov, který se jmenoval mys Dobré naděje.

 

Jak se narodila Nela (Ivanka)

Ta naše džungle, to je teda záhada. Opice skákají ze stromu na strom, pestrobarevný hmyz poletuje kolem, ale za chvíli něco hlasitě zařvalo. Všichni ustoupili. To je lev, král zvířat!
Myši se klaněly, hlemýždi i dobytek, který tam byl na dovolené. Býk se klaněl i s kobylou a vedle nich želva – jeho rádce a písař. Král si vystoupil na kámen a písař spustil: “ Sděluji vám novinu. Naší královně se narodil lvíček!“ Tuhle novinu slyšel každý. Královna zrovna umývala malé lvíče, tu přišel opičák sice starý, ale musel zjistit, jestli je to holka nebo kluk. Byl velmi bystrý, lvíče si vzal do náruče a na hlavu mu nasypal písek. Kýchlo to velmi tence a slabě. Opičák zaskřehotal: “ Je to holka!“ Papoušci to uslyšeli a roznesli to po celé džungli. Lvíče se jmenovalo Nela. Až Nela povyrostla, našla si kamarádku žabku Lízu. Byla to ta nejlepší kamarádka. A teď už víte, jak se narodila Nela.

 

Malá myška Hryzka ( Marcelka)

Byla jednou jedna malá myška, která se jmenovala Hryzka. Šla za babičkou, která měla narozeniny. Myška jí upekla sýrový dortík. Nikdo jí v cestě nebránil. Šla noc i den, až přišla na rozcestí, kde uviděla hlemýždě a křičí:
“ Hlemýždi, uhni z cesty!“ Ale hlemýžď ji neposlouchal. Až po chvíli.
“ Hej, poslouchej, myško! Když mi přineseš pelyněk, tak ti uhnu.“
“ A ty si ho neumíš přinést sám?“
“ Umím, ale jsem moc líný a pomalý, abych si ho přinesl.“
„Ale kde ho mám vzít, hlemýždi?“
„Musíš jít do města Litomyšle, ale víc už ti neřeknu. Musíš to zvládnout sama!“
Tak myška šla a zanedlouho přišla do Litomyšle.

Bylo tam plno lidí a stánků. Viděla stánek s hlavolamy a vedle kluka, který nemohl zjistit, jak hlavolam ukončit. Pak viděla stánek s oblečením, s parukami, s krásnými smyčci, s voňavými mýdly a nakonec uviděla květinářství. Rychle vběhla dovnitř a hledala pelyněk. Začalo se rychle stmívat a jarmark pomalu končil. Paní, co prodávala květiny, už musela zavřít. Stánek zamčela klíčem na zamykání. Tak tam myška zůstala celý víkend. Myslela, že už se nikdy nedostane ven. Po víkendu se otevřela dvířka a myška byla volná. Vzala s sebou pytlíček sušeného pelyňku a běžela za hlemýžděm.

 

Malá myška Hryzka (Kačka H.)
(Pozn. Začátek stejný s Marcelkou, odlišná část je oddělena volným řádkem)

Byla jednou jedna malá myška, která se jmenovala Hryzka. Šla za babičkou, která měla narozeniny. Myška jí upekla sýrový dortík. Nikdo jí v cestě nebránil. Šla noc i den, až přišla na rozcestí, kde uviděla hlemýždě a křičí:
“ Hlemýždi, uhni z cesty!“ Ale hlemýžď ji neposlouchal. Až po chvíli.
“ Hej, poslouchej, myško! Když mi přineseš pelyněk, tak ti uhnu.“
“ A ty si ho neumíš přinést sám?“
“ Umím, ale jsem moc líný a pomalý, abych si ho přinesl.“
„Ale kde ho mám vzít, hlemýždi?“
„Musíš jít do města Litomyšle, ale víc už ti neřeknu. Musíš to zvládnout sama!“
Tak myška šla a zanedlouho přišla do Litomyšle, uslyšela velký hluk, tak se tam šla podívat.

Bylo to na náměstí, byla tam auta, autobusy, šaliny…. Obloha vypadala strašidelně. Po chvíli se začalo blýskat. Myška se šla rychle schovat, aby nezmokla. Jak běžela, tak před sebou uviděla bylinářství. „Juchů, tam bude určitě pelyněk!“, řekla si a vlezla dovnitř. Byl tam lysý pán, který plýtval vodou. Byly tam různé byliny, třeba heřmánke, máta, bazalka…. Myška najednou uviděla pelyněk, jenže ho měla jedna paní v ruce. Myška začala vzlykat. Paní už odcházela, ale myška se nevzdala, utřela si slzy a šla za tou paní. Vlezla jí do kabelky z lýka. Myška měla štěstí, protože ta paní do kabelky vložila i pelyněk. Myška s pelyňkem vyskočila z kabelky a uháněla za hlemýžděm. Po cestě viděla létat chmýří od pampelišky a viděla i různý hmyz. Šla po mýtině, až došla na rozcestí, kde byl ještě hlemýžď a spal. Myška na něj volá: „Hlemýždi, vstávej!“ Ale hlemýžď nic. Myška zase volá: “ Hlemýždi vstávej!“ Hlemýžď vstal a říká: “ Á to jsi ty, myško. Máš pelyněk?“ „Ano mám,“ odopověděla myška Hryzka. “ Dáš mi ho tedy?“
„No jistě, že ti ho dám! A odlezeš pak z té cesty?“
„Ano, jasně. Díky!“
A tak přišla myška Hryzka k babičce na její narozeniny.

 

Snímek (69)

Od džungle až k Valentýnu 3.A

V měsíci únoru jsme se setkali ve 3.A se zajímavými tématy. Začalo to zápisem do prvních tříd, který se nesl v duchu džungle.  Hned několik spolužáků z naší třídy mělo u zápisu sourozence, a tak to hodně prožívali i za ně, většina je přišla i k zápisu podpořit, proto se o džungli ve třídě strhla živá diskuze, využili jsme toho i v pracovních činnostech. Nejprve jsme si ukázali pár obrázků, jak to v džungli vypadá, řekli jsme si, jaká zvířata tam žijí a pak jsme se dali do práce. Využili jsme plastelínu a šikovné prstíky. Někteří pracovali sami, jiní raději vytvářeli ve dvojicích, svou práci jsme si navzájem zhodnotili.

 

Tématu džungle využila i paní učitelka Jakešová v angličtině a pustila dětem chytlavou písničku Walking in the jungle, kterou si všichni zpívali i při odchodu ze školy. Můžete si taky zanotovat:o)
https://www.youtube.com/watch?v=GoSq-yZcJ-4

Snímek (57)

A teď ještě, jak jsme se dostali od džungle k Valentýnu? Paní učitelka našla na stránkách pro tvoření zvířátka (www.krokotak.com), většina jich žije v džungli, a protože jsou vždy dvě spojená srdcem, což vyjadřuje jejich náklonost, vyrobili jsme si je ke svatému Valentýnu, svátku všech zamilovaných. I když svátek neslavíte, určitě vám malý dárek udělá velkou radost, tak jako nám.

Divadlo Polárka 1.-3.třídy

Zážitky z představení  a cesty do divadla dne 28.ledna  zachytili žáci 3.A.

Ve středu 28.1. byl sraz před školou. Jeli jsme do Brna, kde jsme navštívili divadlo Polárka. Viděli jsme příběh o pěti strýčcích, kteří hlídali nemocnou holčičku Minku a vyprávěli jí různé příběhy. Představení se mi líbilo. (Kuba)

Jeli jsme do divadla Polárka. Vysedli jsme z autobusů a šli jsme do divadla. Sundali jsme si budny a potom jsme se už dívali. Měli jsme jednu přestávku, tak jsme se nasvačili. Bylo to moc nádherné, užili jsme si to. (Matouš)

Dnes jsme byli na divadelním představení v Brně. Pohádka se jmenovala Pět báječných strýčků. Minka odjela na hory s tatínkem a pěti strýčky, ale první den onemocněla. Každý den se o Minku staral jeden strýček a vyprávěl jí zajímavý příběh. Divadlo se mi moc líbilo. (Fanda)

Dnes jsme navštívili divadlo Polárka. Po dlouhé cestě autobusem jsme dorazili do Brna. Představení se mi moc líbilo. Bylo legrační a moc hezké. (Kačka H.)

Představení se jmenovalo Pět báječných strýčků, protože bylo o strýčcích, kteří hlídali holčičku Minku, která měla angínu. Vyprávěli jí nepravdivé příběhy a přitom tvrdili, že je to pravda. Nakonec to skončilo tak, že se všichni od Minky nakazili. Divadlo se mi líbilo.  (Ivanka)

Každý strýček vyprávěl pohádku. Mně se nejvíc líbilo, jak se vsadili, kdo chytí většího a vzácnějšího ptáka na své krmítko. Líbilo se mi všechno. Chtěla bych se na to podívat ještě jednou. (Vika)

Pohádka se mi moc líbila. Nejvíc se mi líbila Eskymačka s velikým pozadím. Těším se, až pojedeme zase. (Lucka)

Dnes jsme byli v divadle Polárka. Vystoupení se jmenovalo  Pět báječných strýčků. Líbilo se mi, jak herci zpívali a hráli. I divadlo bylo moc krásné. (Anička)

V divadle se mi líbilo, jak strýčkové vyprávěli pohádky. Byly vtipné. Nejvíce se mi líbila pohádka, jak se strýčkové hádali, kdo bude mít na krmítku většího ptáčka. Bylo to hezké představení. (Deniska)

Dnes se mi v divadle moc líbilo. Dívali jsme se na Pět báječných strýčků. Bylo to moc zábavné. Holčička byla nemocná a strýčkové jí vyprávěli příběhy. Až byla zdravá, onemocněli strýčkové.  (Honzík)

Ve středu 28.1. jsme jeli na představení do divadla Polárka. V představení vyprávělo pět strýčků vymyšlené příběhy nemocné Mince. Nejvíce se mi líbil příběh, ve kterém se dva strýčkové vsázeli o to, na které krmítko přiletí větší nebo vzácnější pták. Moc jsem se nasmála. (Marcelka)

 

 

(při představení se bohužel nemohlo fotit)

Krupice nejen na krupičnou kaši 3.A

Dětská krupička nebo hrubá krupice se nemusí používat jen na výborné jídlo, ale dá se využít i v pracovních činnostech. Její použití jsme si vyzkoušeli hned dvakrát.

Nejprve jsme si připravili kabát z tvrdého barevného papíru, na který jsme přišili tři až čtyři knoflíky. Většina dětí si poradila s těžkým úkolem –  provléknout nit očkem jehly.  Další překážkou bylo to, že suk na konci nitě nebyl dostatečně velký, aby zajistil, že se nit neprotáhne celá. Vše se nakonec zdařilo, knoflíky držely, bylo vidět, že většina dětí doma trénovala s jehlou a nití. Děkuji rodičům za domácí přípravu.

Krupici jsme použili na okraje  zimníku.

Některým se více líbila na okrajích vata, tak si ji na kabát přilepili.

 

Ti, co byli rychleji hotoví, si z knoflíků poskládali obrázky podle své fantazie.

 

V další hodině jsme si vytvořili obrázek zimní krajiny a hlavně kopce jsme zasněžili krupicí.

Práce s krupicí se nám dařila a velmi nás bavila.  Tak snad někdy příště.

Geometrie hravě ve 3.A

Na vytvoření krásných barevných obrázků jsme použili zalaminované odstřižky barevných papírů ve tvaru čtverců, obdélníků a trojúhelníků různých velikostí. Přitom jsme si samozřejmě zopakovali, kolik vrcholů a stran jednotlivé geometrické útvary mají a jaké rovnoběžné a kolmé strany má čtverec a obdélník. Zjistili jsme, že i pár trojúhelníků může mít kolmé 2 strany, jedná se o pravoúhlé trojúhelníky.  Každý obrázek je originální.

I takto se dá opakovat učivo geometrie!