Trochu nauky o perspektivě v kombinaci s kapitolou z dějin umění, tentokrát s barokem, se promítlo do výtvarné práce žáků 8. ročníku.
Využili jsme jednoduchých vystřihovánek pro děti, z nichž jsme vybrali několik opěrných prvků barokního interiéru (tapeta, stolek, křeslo, lustr apod.) a tyto prvky použili pro perspektivní zachycení průčelního pohledu do barokního salonu. Jednobodovou perspektivu využili žáci při tvorbě koláže, kterou potom dále libovolně doplňovali dalšími prvky, vzory a barvami.

Co se stane s krajinou, když ji přikryje sněhová peřina? Jak se promění? A jak vypadá sníh? Má nějakou barvu? A jak vypadá krystal sněhu zblízka? Může se vločka vidět v zrcadle?
Na tyto a další podobné otázky hledali „výtvarné“ odpovědi žáci 6. A v hodinách výtvarné výchovy: kousek utržené fotografie krajiny v různých ne-zimních obdobích domalovali temperou na velký formát a zkoumali „barvu“ sněhu, odstíny bílé a modré, a sledovali přitom linie krajiny (kopce, hory, louky, jezera, stromy), které zůstaly patrné i po zapadání krajiny sněhem. Tvůrčí atmosféru jsme podpořili poslechem Vivaldiho Čtvero ročních období, respektive skladby Zima.
Jednu sněhovou vločku (krystal) pak žáci „zvětšovali“ vystřihováním z papíru a zkoušeli přenést její „odraz v zrcadle“ negativní malbou v kontrastu černé a bílé.

Cyklus „Fantastické bytosti“ jsme završili v předvánočním čase tématem, které opět odkazuje ke středověku: tentokrát to byly bytosti nadpřirozené, a sice „Andělé“.
Jejich vyobrazení se v průběhu staletí proměňovalo – od postav v dlouhých halenách s obrovskými barevnými křídly přes bílé figury s křídly bílými jako labutě až po typ renesančně barokních „amorků“ či „puttiů“ – malých buclatých dětí s drobnými křidélky na zádech.
Vize nebo představa anděla se však může u každého lišit – pro někoho je nezbytné, aby byl anděl podobný člověku, pro jiného je andělem třeba jakési tajemné světlo či energie. A také vyobrazení tomu odpovídá. A tak vznikla série kreseb andělů – vznešených, zářících, nevinných, rošťáckých, dobrotivých, bojovných i obdarovávajících, kteří se vynořují z temné noci, aby nás ochránili či potěšili.

S fantastickými bytostmi jsme pokračovali v podobě tématu bájných zvířat, jako byli draci a gryfoni ve středověku. Všímali jsme si jejich vyobrazení na středověkých reliéfech např. na hlavicích románských sloupů, četli jsme si úryvky z legend spojených s draky, jako byl třeba drak z Trutnova nebo i drak brněnský, legenda o sv. Jiří a drakovi nebo legendy, které pronikly do pohádek, např. o princi Bajajovi (přečetli jsme si krátkou ukázku z pohádky Boženy Němcové a shlédli úryvek z filmové pohádky). Dozvěděli jsme se, že draci mohli být jedno-, ale i vícehlaví, měli křídla a vypadali trochu jako pravěcí ještěři.
Na základě toho všeho pak žáci vyobrazili „svého“ draka technikou malby temperami a trochu se přitom seznámili i s teorií působení barev (teplé, studené) a jejich kontrastů.

Ve výtvarné výchově v 7. ročníku jsme zpracovávali téma fantastických či bájných bytostí, a sice s ohledem na probíranou kapitolu z dějin umění věnovanou středověku. Z této doby pocházejí různé záznamy o bytostech či zvířatech (např. takzvané bestiáře), která pravděpodobně nikdy neexistovala, ale lidé zprávám o jejich výskytu tehdy věřili a často jim přisuzovali nadpřirozené schopnosti.
V hodinách výtvarky jsme začali od zvířat, která jsou pro nás sice exotická, ale můžeme je znát ze zoologických zahrad, a zahráli jsme si na zaměstnance zoo, kteří pomíchali obrázky různých živočichů. Vznikly tak mapy zoo, kdy k popleteným vyobrazením žáci přpojili i „popletené“ popisky. To vše pak ve skupinkách propojili s mapou, a nakonec celé zoo přidali i zvláštní pojmenování.

Pěkné podzimní dny jsme s žáky 6.A strávili v hodinách výtvarky na školní zahradě: žáci pozorovali stromy bez listí či barvy spadaného listí na zemi – oba motivy spojili v jeden výtvarný celek akvarelu a perokresby.
Posbírané přírodniny (šišky, listy, větvičky, stébla rostlin) pak posloužily svými otisky při tvorbě keramického reliéfu – misky nebo tácku.
A nakonec jsme stromům na dobrou noc před zimním spánkem vytvořili lapače snů.

Ke 100. výročí založení Československé republiky se na druhém stupni naší školy konal projektový den, v jehož rámci proběhla také výtvarná dílna na téma Orbis pictus podle Jana Amose Komenského. Žáci si měli připomenout nejenom historii samotné republiky, ale také kořeny, z nichž vyrostla. A to byl také například jazyk: původní Orbis pictus neboli Svět v obrazech byl ilustrovaný slovník čtyř jazyků (v prvním vydání to byly latina, němčina, italština a francouzština, později latina, němčina, maďarština a čeština). Pro připomínku bývalého soužití Čechů a Slováků jsme si vybrali češtinu a slovenštinu, dále pak jsme přidali současný světový jazyk angličtinu a němčinu jako druhý cizí jazyk, který se učíme.
Postupně žáci vytvořili ilustrovaný čtyřjazyčný slovník ve formě leporela a při jeho tvorbě odhalovali velkou blízkost češtiny se slovenštinou a vyzkoušeli si vlastní znalost angličtiny i němčiny.

Jako dovětek ke 100. výročí založení Československé republiky jsme se s žáky 7. B ve výtvarné výchově zaposlouchali do naší hymny. Melodii té české samozřejmě každý znal, se slovy už to bylo trochu horší. A co teprve slovenská část naší bývalé společné hymny! Obě části jsme si poslechli, slova zapsali, a jednotlivé části žáci zkusili ilustrovat – ilustrace doprovodili krátkým úryvkem textu. Společně jsme si pak obě hymny i zazpívali.

Sté výročí založení republiky jsme si připmněli také ve výtvarné výchově v 8. ročníku – po tématu Klobouky následovalo téma trochu techničtějšího rázu: 100 let v životě republiky jsme dokumentovali na vývoji známých českých automobilových značek, od nejstarších jako byly Praga, Laurin a Klement, Zbrojovka, Jawa, Tatra, až po jednu z nejznámějších značek i v dnešní době – Škoda. Některé značky zanikly, některé splynuly s jinými, někteří výrobci v průběhu doby od aut přešli k jiným motoristickým či strojírenským produktům.
To vše žáci promítli do plakátu na počest českého automobilového průmyslu, jehož součástí bylo logo sprejované přes šablonu vyřezávanou z papíru, fotografie auta a jeho zvětšená kresba tužkou.
V další fázi tohoto výtvarného projektu dostali žáci konstrukční úlohu, a sice navrhnout a vyrobit hračku pro děti – skládačku auta z papíru.
Vše jsme nakonec zahrnuli do společné výstavy výtvarných prací na téma 100. výročí založení republiky.

Národní barvy, důležité letopočty a zkratky názvů jednoho státu – to byl námět plakátu ke 100. výročí založení naší republiky, který měl připomenout, jak se republika proměňovala v průběhu jednoho století, co ji potkalo a jak se to na ní podepsalo (územní změny, zřízení i vedení, body zvratu v jejím vývoji). U některých letopočtů docházelo i k zajímavým diskusím a výměnám názorů v hodinách výtvarné výchovy v 9. ročníku.
Plakáty se pak staly nejenom součástí výzdoby chodeb a tříd ve škole, ale i malé výstavy uspořádané u příležitosti Projektového dne v prostorách druhého poschodí naší školy.