Cyklus „Fantastické bytosti“ jsme završili v předvánočním čase tématem, které opět odkazuje ke středověku: tentokrát to byly bytosti nadpřirozené, a sice „Andělé“.
Jejich vyobrazení se v průběhu staletí proměňovalo – od postav v dlouhých halenách s obrovskými barevnými křídly přes bílé figury s křídly bílými jako labutě až po typ renesančně barokních „amorků“ či „puttiů“ – malých buclatých dětí s drobnými křidélky na zádech.
Vize nebo představa anděla se však může u každého lišit – pro někoho je nezbytné, aby byl anděl podobný člověku, pro jiného je andělem třeba jakési tajemné světlo či energie. A také vyobrazení tomu odpovídá. A tak vznikla série kreseb andělů – vznešených, zářících, nevinných, rošťáckých, dobrotivých, bojovných i obdarovávajících, kteří se vynořují z temné noci, aby nás ochránili či potěšili.