Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.
Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.
Dětská krupička nebo hrubá krupice se nemusí používat jen na výborné jídlo, ale dá se využít i v pracovních činnostech. Její použití jsme si vyzkoušeli hned dvakrát.
Nejprve jsme si připravili kabát z tvrdého barevného papíru, na který jsme přišili tři až čtyři knoflíky. Většina dětí si poradila s těžkým úkolem – provléknout nit očkem jehly. Další překážkou bylo to, že suk na konci nitě nebyl dostatečně velký, aby zajistil, že se nit neprotáhne celá. Vše se nakonec zdařilo, knoflíky držely, bylo vidět, že většina dětí doma trénovala s jehlou a nití. Děkuji rodičům za domácí přípravu.
Krupici jsme použili na okraje zimníku.
Některým se více líbila na okrajích vata, tak si ji na kabát přilepili.
Ti, co byli rychleji hotoví, si z knoflíků poskládali obrázky podle své fantazie.
Ptáček
smajlík
panáček
domek na kopci
hrad
V další hodině jsme si vytvořili obrázek zimní krajiny a hlavně kopce jsme zasněžili krupicí.
Práce s krupicí se nám dařila a velmi nás bavila. Tak snad někdy příště.
Na vytvoření krásných barevných obrázků jsme použili zalaminované odstřižky barevných papírů ve tvaru čtverců, obdélníků a trojúhelníků různých velikostí. Přitom jsme si samozřejmě zopakovali, kolik vrcholů a stran jednotlivé geometrické útvary mají a jaké rovnoběžné a kolmé strany má čtverec a obdélník. Zjistili jsme, že i pár trojúhelníků může mít kolmé 2 strany, jedná se o pravoúhlé trojúhelníky. Každý obrázek je originální.
Žáci dostali za úkol napsat zážitky z bruslení na ledové ploše v Rosicích. Slohové práce měli mít minimálně 4 věty, více si přečtěte níže. (Pokud si přečtete všechny práce, dostanete ucelenou představu o našem bruslení:o)
Bruslení
Ve čtvrtek jsme byli bruslit na stadionu v Rosicích. Na bruslení jsme se moc těšili. Bohužel se ukázalo, že skoro všichni bruslit zapomněli. Domů jsme si přivezli malá zranění, ale vůbec nám to nevadilo! (Kačka H.)
Po první vyučovací hodině jsme jeli autobusem do Rosic. Na zimním stadionu jsme se přezuli do bruslí a šli na led. Led byl pěkně uhlazený. Každému šlo bruslení jinak. Někteří byli hodně rychlí, jiní hodně padali. Bruslení se mi líbilo. Těším se na další. (Kuba)
Dne 15.1. jsme jeli bruslit do Rosic. Umím bruslit už dlouho a bruslím už rychle. Bruslil jsem s kamarády. Bruslení se mi líbilo. (Vítek)
Dnes 15.ledna jsem byla se školou na bruslení v Rosicích. Na ledě jsem jezdila jako drak a dělala piruety. Byl tam s námi i pan ředitel. Bruslil jako krasobruslař. Moc se mi to líbilo! (Marcelka)
Dnes jsme jeli se školou na bruslení. Jeli jsme autobusem. Bylo pěkné počasí, svítilo sluníčko. Dnes jsem měla špatný den, protože jsem pořád padala. Ale i přesto se mi dnešní bruslení líbilo. A zjistila jsem, že náš pan ředitel je krasobruslař. (Kačka Ž.)
Jeli jsme do Rosic bruslit. Dlouho jsme čekali, než půjdeme na led. Na ledě jsem potkal pana ředitele. Moc se mi to líbilo a byla sranda. (Pavlík)
Jeli jsme se školou bruslit. Na ledě jsem dva krát spadla. Udělali jsme si společnou fotku. Bruslení se mi líbilo. (Viki)
Moc se mi to líbilo. Dělali jsme závody. Jezdila jsem s Kačkou a Ivčou. A pak jsme se fotili. (Lucka)
Na bruslení jsem se moc těšila. Naučila jsem svého bratrance bruslit. Hodně se mi to líbilo. Na ledu byla veliká legrace. (Lili)
Jeli jsme na bruslení do Rosic. Někteří žáci si mohli vypůjčit židli. Bruslili jsme jednu hodinu a učili jsme se dvě hodiny. Všichni jsme si to nádherně užili. (Matouš)
Dnes jsme byli bruslit v Rosicích. Někteří bruslili se židlemi. Bruslení mi šlo líp než vloni. Moc se mi tam líbilo. (Fanda)
Jeli jsme autobusem na bruslení do Rosic. Bruslil jsem poprvé, hodně jsem proto padal. Chtěl jsem se rozjet a natloukl jsem si koleno. Ale přesto mě to moc bavilo. (Honzík)
Na bruslení to bylo prima, pořád jsme jezdili s Fandou. Hodně jsme padali, ale i tak jsme si to moc užívali. Odřel jsem si nohu, ale až tak moc to nebolelo. (Dan)
Já se na bruslení moc těšila, protože jsem si chtěla vyzkoušet, jak mi to jde na ledě. A myslím, že mi to šlo dobře. Když už jsme se s Kačkou H. rozjezdily, tak jsme si daly závod s Františkem a Danem. Vyhrály jsme my holky. Ještě jsme učily bruslit Kačku z béčka, šlo jí to dobře. A potom jsme jeli zpátky do školy. (Deniska)
Bruslení se mi moc líbilo. Cestou v autobuse jsme si povídali o různých věcech, třeba o zvířatech. Když jsme přijeli do Rosic na kluziště, bylo to tam prázdné. A pak jsme nazuli brusle a chvilku jsme museli čekat. Šli jsme na led a náramně jsem si to užila. (Ivanka)
Každým rokem se v průběhu ledna a února vydávají paní učitelky 1.stupně s dětmi na ledovou plochu. Ve čtvrtek 15.1. spolu bruslily na stadionu čtyři třídy – 1. C, 3. ročníky a žáci 5. A. Všichni žáci si vyzkoušeli své bruslařské dovednosti. Někteří stanuli na bruslích poprvé. Nenechali se odradit pády. Trénovali skluz s oporou židliček, které jsou u ledu k dispozici.
S radostí jsme si užívali zimních radovánek na ledové ploše. Zkušenější měli ve středu stadionu rozestavěné kužely. Překážková dráha sloužila ke zpestření jízdy po obvodu velké ledové plochy.
Tentokrát jsme měli výjimečnou možnost bruslit pod vedením pana ředitele. Přijel se na nás podívat. Neodolal! Nazul brusle a strávil s námi nakonec celou lekci přímo na ledu.
Poděkování patří také panu Kožnarovi. Přijel za námi, pomáhal nám s nazouváním dětí do bruslí a průběžnými úpravami bruslařské obuvi. Zabruslil si s námi také.
Venkovní počasí zatím zimním radovánkám a bruslení příliš nepřeje. Před námi je ještě jedna jízda do Rosic. Všichni se na ni těšíme.
Poznáváme svět – tropické deštné pralesy, pouště a savany
Tentokrát se každý z nás
vydal poznat tropický pás.
Při první zastávce na rovníku
cítili jsme se jako ve skleníku.
Bylo horko, pořád pršelo,
přesunout do savany se nám zachtělo.
Dávej pozor na savaně,
ať tě hladový lev nedostane.
Zdárně jsme to přežili,
domů jsme se vrátili.
Motivační báseň popisuje naše další kroky za poznáním. V přírodovědě nyní putujeme napříč podnebnými pásy. Svoji výpravu jsme zahájili na rovníku a budeme postupovat až k polárním pustinám.
Současné učivo prolínáme do vše předmětů.V matematice jsme například počítali, kolik hodin prospí lev, zjistili jsme mnoho dalších zajímavostí ze živočišné říše.
Ve výtvarné výchově jsme si živočichy namalovali plasticky. Bylo nám v dalekých končinách velmi příjemně. Naše interaktivní tabule nám umožňuje cestovat kamkoli na světě, prožívat za zvuků hudby daných krajů či přírody to, co mohou na vlastní oči vidět jen ti, kteří tato místa opravdu navštívili.
Tvořili jsme interaktivní nástěnku, pracovali jsme se žákovskými tablety, mobilními telefony, které jsou již nyní součástí téměř všech předmětů.
V úterý 16.12. jsme navštívili základnu ZZS Ivančice. Za doprovodu a odborného výkladu záchranáře Luďka Šachera, vedoucího kroužku Malí záchranáři, jsme se seznámili se sloužící posádkou, prohlédli jsme si dispečink, sklad, sanitku, vyzkoušeli jsme se nosítka, přístroj na měření cukru a hladiny alkoholu v krvi, viděli jsme, co je obsahem velkého kufru, jenž záchranáři nosí s sebou na výjezdy a spoustu dalších pomůcek. Exkurze byla pro nás poučná, ale i zábavná, velmi se nám líbila, někteří snad již ví, čím by chtěli být.
Je po Vánocích, ale to nám nebrání na ně zavzpomínat. Jedním ze symbolů Vánoc je kapr. Všichni víme, jak kapr vypadá, ale my jsme si ho vytvořili po svém. Použili jsme barevné látky, lepidlo, tuš nebo černý fix a je tu! Kapr nebo štika z Hawaje. Každý kus je originál!
Konec prosince se nese především ve znamení Vánoc. I my ve třídě 2.A jsme se na ně připravovali. U stromečku s vlastnoručně vyrobenými ozdobami z papíru a šišek jsme si připomněli některé vánoční zvyky, jako rozkrajování jablíček nebo pouštění lodiček. Vánoční pohodu jsme si zpříjemnili popíjením teplého čaje i zpěvem koled. Děvčata, která chodí do kroužku Flétnička nám zahrála koledy na flétny a pak už přišlo dlouho očekávané rozdávání dárečků.
Snad se nám podařilo vnést alespoň trochu vánoční atmosféry i do školy.
Šťastný nový rok všem přeje za žáky 2.A
Mgr. Blanka Valnohová
