Měsíc únor byl krátký, protože nás čekaly jarní prázdniny. Přesto jsme stihli pár aktivit. Hráli jsme společenské, vědomostní a pohybové hry, tvořili a malovali, nazdobili nástěnky. I přes náročné opatření jsme si to užili. Doufáme, že se brzy zase všichni společně uvidíme.
Děti z 2. A a 2. B, s paní vychovatelkou P. Sýkorovou
Foto: P. Sýkorová
V dnešní době nám všem moc chybí pohyb a hlavně upadá motivace. Proto jsem dětem zadala úkol vytvořit z papíru jogíny. Každý si vymyslel nějakou polohu cvičence. Následně úkol pokračoval. Tentokrát měly jít děti ven a pokusit se tu svoji pozici vytvořit. Někteří zjistili, že papírový jogín sice zvládá vše lehce, ale ve skutečnosti je to mnohem obtížnější. Všichni to nějak zvládli, někdy se zapojili i rodiče nebo sourozenci. Všechny moc chválím a hned jdu taky do přírody.
Mgr. Veronika Válková
V rámci distanční výuky nejsou opomíjeny ani jednotlivé výchovy. Na svých webových stránkách dětem tvořím zásobníky písní, poslechů, které jim mohou pomoci při odreagování.
Nechybí zde ani stránka, která je motivuje k pohybu.
Nemalou měrou k rozvoji každého dítěte přispívají i výtvarné náměty. Pozornost nyní zaměřuji spíše na jednodušší aktivity, v nichž mohou žáci sdílet s ostatními to, co jim navozuje dobré pocity. Jsme bohužel hodně limitováni tím, že nám většina materiálů a pomůcek zůstala ve škole. Nejsou důležité detaily, zvolená technika, ale radost, kterou nám kresba a malba poskytuje.
Kdo by neměl rád pohádky! A právě motiv našich oblíbených pohádkových postav jsme použili ke společné práci i v rámci spolupráce s dětmi ze Sládkovičova. Každý obrázek sdílený na společné virtuální mezinárodní nástěnce potěšil nás všechny i malé slovenské školáky.
Jaké pohádkové postavy mají své pevné místo v srdcích dětí? Nahlédněte na ně prostřednictvím fotografií. Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová
Každý zná přísloví, že láska prochází žaludkem. Není nic jednoduššího než se s odvahou pustit do základů vaření. Alespoň jednoduché druhy jídel by měl upravit každý z nás. I když mnozí máme pěkně mlsné jazýčky! Při společné přípravě pokrmů se dá doma zažít mnoho jedinečných okamžiků. Pokud se následně u dobrého jídla sejde celá rodina, je to úplná idylka.
V rámci slohu jsme se seznamovali s tvorbou receptů. Učili jsme se, jak by měl vypadat popis pracovního postupu. Každý žák si zvolil nějaké jednoduché jídlo, jež by dokázal sám připravit. Většina žáků nezůstala jen u sestavení receptu, nýbrž doma také vařila, smažila, pekla. Někteří dali přednost teplé kuchyni, jiní aranžovali chutné nepečené dezerty. Většina receptů byla nakonec doprovázena i fotografiemi jejich připravených jídel. Dva žáci celý postup zdokumentovali fotografiemi. K jednomu receptu vznikla samostatná prezentace.
Mnohdy zapomínáme, že jíme také „očima“. Mí čtvrťáci však dbali i na způsob servírování. Řada jídel vypadala jako od profesionálních kuchařů. Řekli bychom si: „Co je na tom připravit obyčejnou kaši?“ Ovšem záleží i na způsobu jejího podání. Dekorace ve tvaru srdce dodá jednoduchému pokrmu zcela nový rozměr.
O tom, že jsou i menší školáci velmi šikovní a umí se v kuchyni pěkně otáčet, svědčí fotografie jejich jídel.
Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová
Březen je tradičně měsícem čtenářů. Připomíná, jak je důležité podporovat a rozvíjet čtenářství dětí. Čtenářská gramotnost má svůj nesmírný význam pro úspěšné studium, pracovní uplatnění i spokojený život.
Čtení je základ bez něhož se zkrátka v životě neobejdeme. Rozvíjí dětskou fantazii, obohacuje slovní zásobu a pomáhá vytvářet postoje ke světu. Podstatné je, aby čtení přinášelo dětem příjemné zážitky, aby knihy považovaly za samozřejmost, za každodenní součást svého života. Doufám, že čtení knih se stalo již oblíbenou a vyhledávanou činností žáků naší třídy.
Děti III. B si připravily referát o přečtené knize, který nám v on-line výuce prezentovaly. Často nás jejich poutavé vyprávění vtáhlo do příběhu. Kromě ústní prezentace, děti zpracovaly referát také písemně.
Ráda bych všechny děti touto cestou pochválila za jejich přístup k zadanému úkolu. Přestože minuty on-line hodin neúprosně letí a je potřeba stále pracovat, jsem ráda, že jsme našli také čas na souvislý ústní projev žáků.
Markéta Eibelová, tř. uč
Vybráno z dětských prací žáků třídy 3. B.
„Kdo si hraje, nezlobí.“
A teď spíš: „Kdo si hraje, ten se nenudí“.
Zima je dlouhá, večerní tma přichází brzy, za kamarády nemůžeme. Ale objevili jsme doma spoustu stavebnic a z těch vznikly parádní stavby. Podívejte se, co naše šikovné ruce dokázaly vytvořit.
Taky máte stavebnice, které již dlouho odpočívaly? Tak neváhejte.
„Když jsme měli vánoční prázdniny, tak sníh nenapadl.“
„To je hloupá zima, když se nedá sáňkovat.“
„To bláto mě vůbec nebaví.“
„Vždycky chvilku sněží, zrovna když se učíme.“
„Pořád je chladno, a to nemám rád.“
Tak různě jsme si stěžovali na zimu, která se nám úplně nezamlouvala. Ale pak jsme se rozhodli, že na ní zkusíme hledat i něco krásného a budeme mít oči otevřené a budeme číhat na různé její projevy. A tak jsme si začali všímat namrzlých větví stromů, jinovatky na trávách, tvarů padajících vloček, rampouchů, zasněžené krajiny, zamrzlé kalužiny, stop,….
Vše jsme se snažili zachytit fotografiemi a následně popsat spolužákům.
A tady vám přinášíme výběr těch fotografií, které nám přišly nejkrásnější.
Teď už vidíme, že i zima je přece krásná.
Alfréde???
Jsi to ty?
I ne, Alfréd (náš školní kamarád kostlivec, jak jsme mu říkali) klidně odpočívá ve školním kabinetu a trpělivě čeká, až se zase školou rozlehnou hlasy dětí a on přijde za námi na výuku přírodovědy. Už se na něj těšíme.
Zatím jsme se pokusili vytvořit několik jeho kamarádů, když jsme se učili o lidské kostře. Takže malí Alfrédci???
V online hodinách přírodovědy poznáváme různé ekosystémy, snažíme se více přiblížit a porozumět ostatním tvorům, kteří spolu s námi obývají planetu Zemi.
Propojili jsme tentokrát učivo přírodovědy a českého jazyka. Na chvíli jsme si představili, že les obývají kromě živočichů i skřítkové – ochránci lesa. Každý by měl nějaký důležitý úkol a jiné povahové vlastnosti. V rámci online výuky jsme popustili uzdu fantazii a své lesní skřítky jsme zaslali na bílou tabuli – tzv. WHITEBOARD. Práce žáci doplnili staženými obrázky z internetu.
Škoda, že tyto pohádkové bytosti – ochránce v lese v reálném životě neuvidíme. O to více musíme přírodě naslouchat a chránit ji my.
Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A
Před rokem jsme znali roušky jen ze zdravotnického prostředí. Dnes jsou nedílnou součástí našeho života. Vyrábějí se z různých materiálů. My jsme se stali na malou chvíli malými módními návrháři a design této každodenní pomůcky jsme zpestřili nejrůznějšími motivy.
Děti do nich zahrnuly své záliby, oblíbené barvy, vlastenecké cítění, vztah k přírodě.
Která by se vám nejvíce líbila, posuďte sami.
Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A
