Archiv pro rubriku: Prvouka

Profese. Čím bychom chtěli být?

V hodinách prvouky jsme si povídali o lidských profesích. Své vysněné povolání jsme pak ve výtvarné výchově nakreslili suchými pastely. Poznáte, čím bychom chtěli být?

Kočička

Prvouka, matematika

V Prvouce jsme se učili o domácích zvířatech. Asi nejoblíbenější zvířátko u dětí je kočička, a tak jsem pro ně připravila skupinovou práci z učebnice „Učíme se společně“. V matematice si děti procvičily sčítání a odčítání do 100 a při správném vyřešení a nalepení částí jim vznikl obrázek kočičky. V hodině Prvouky jsme společně doplnili text, ze kterého se dozvěděly zajímavosti ze života koček a následovalo vymalovávání částí těla kočky a nalepení do šablony.

Evženie Tručková

Praní prádla dnes a dříve…

Žáci 3.A navštívili výstavu v Památníku A.Muchy, jaké měli zážitky si můžete přečíst níže.

Deniska

Dnešní generace je strašně rozmazlená, protože máme elektřinu. Auto nás všude doveze, myčka za nás umývá nádobí, pračka za nás pere… V dávné době všichni chodili pěšky, nádobí umývali v rukách (no aspoň myslím) a prádlo chodili prát k řece, nebo si vodu ze studny či řeky dovezli ve škopku domů…
Na výstavě „Velké prádlo našich prababiček“ jsme se dozvěděli o praní více. Prováděla nás moc milá paní, která nám říkala, jak se co jmenuje a jak se to používalo. Mohli jsme si i pár věcí vyzkoušet. Pralo se v pondělí, proto v neděli uvařili víc jídla, aby zbylo na další den. No mně by se nechtělo prát v rukách, to je tím, že jsem rozmazlená, protože mám doma pračku, která pere za mě. Na výstavě mě zaujala ruční pračka a také modřidlo, protože jsem o něm nikdy neslyšela. Zaujalo mě, že se prádlo sušilo na trávě.  Na výstavě bylo plno zajímavých věcí. Chtěla bych žít v dávné době bez elektřiny, ale sestře bych to nemohla udělat.   Tento den byl moc moc pěkný.

 

Matouš

Šli jsme do Památníku Alfonse Muchy. Dozvěděli jsme se plno zajímavostí ze starodávna o praní. (asi před 200 lety – pozn.pí.uč.) Nejlepší bylo na tom to, že jsme si mohli něco vyzkoušet. Po cestě jsme si prohlédli zatím rozpracovanou výstavu k Osvobození Ivančic uvnitř Městského úřadu. (Ve škole jsme si o osvobození našeho města řekli více – pozn.pí.uč.). Všem se nám to hrozně líbilo a užili jsme si to.

 

Fanda

Byli jsme se třídou na výstavě a ta se jmenovala “ Velké prádlo našich prababiček“. Bylo tam několik zajímavých věcí, nejvíc mě zaujal mandl. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Výstava se mi moc líbila.

 

Lucka

Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Zaujaly mě žehličky a pračky. Paní průvodkyně byla moc hodná. Také jsme si mohli vyzkoušet hodně věcí. Moc se mi to líbilo.

 

Vítek

Byli jsme se třídou na výstavě Prádlo našich prababiček. Paní průvodkyně byla hodná. Zaujaly mě staré pračky. Taky tam bylo plno starých žehliček. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dříve pralo. Výstava se mi líbila.

 

Kačka H.

Dnes jsme šli do Památníku Alfonse Muchy. Mohli jsme si tam vyzkoušet pár věcí. Paní průvodkyně byla moc hodná. Dozvěděla jsem se, že se pralo v pondělí. Zaujaly mě žehličky a pračky. Moc se mi tam líbilo.

 

Kuba

Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Šli jsme tam 3.vyučovací hodinu. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se pralo dřív. Zaujaly mě ruční pračky. Líbilo se mi to.

 

Anička

Šli jsme do Památníku A.Muchy. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Měli tam i tři ruční pračky. Mně se líbily staré a zajímavé žehličky. Tento den se mi moc líbil.

 

Viky

Šli jsme na výstavu do Památníku A.Muchy s názvem Velké prádlo našich prababiček. Dozvěděli jsme se, že k praní potřebovali: necky, valchu, škopek, putnu… (Pozn. putna – dřevěná nádoba s popruhy na záda) Prali vždy v pondělí. Prádlo sušili na trávě. Mohli jsme si i něco vyzkoušet. Moc se mi to líbilo.

 

Marcelka

V pátek 17.dubna jsme byli na výstavě v Památníku A.Muchy. Líbila se mi tam ruční pračka, valcha a necky. Mohli jsme si vyzkoušet i některé věci. Paní průvodkyně byla hodná. Nevadilo jí, že se ptáme na otázky, spíš byla ráda. Moc se mi to líbilo.

 

Třeťáci v planetáriu

Letos jsme se v prvouce zabývali vesmírem, proto jsme si naplánovali návštěvu planetária, kde nám měli říct víc… Jak to dopadlo, si můžete přečíst níže.  Každý třeťák napsal minimálně 5 vět o tom, co jsme v planetáriu zažili a viděli. Myslím, že se exkurze vydařila, i když počasí ráno tomu moc nenasvědčovalo, ale nakonec jsme nezmokli a odnesli jsme si plno zážitků, ale o tom už více děti :o)

 Snímek 066

Adam Dúrny, 3.B

V pátek 27.3. jsme se školou byli v planetáriu. Dozvěděl jsem se spoustu užitečných věcí, které budu někdy potřebovat. Bylo to tam moc hezké, celý program Astronaut byl poučný. Těším se, až příště zase pojedeme do planetária.

Eliška Enžlová, 3.B

Dne 27.3. jsme se školou jeli do planetária. Nejdříve jsme se převlékli a pak nakupovali suvenýry. Já jsem si koupila dalekohled mlhoviny. Pak naše třída přešla do sálu, kde byl jeden pán a ten nám všechno ukazoval a vysvětloval. Že třeba Velký vůz je Velká medvědice. Říkal, že kdybychom byli na Měsíci bez skafandru, tak bychom zmrzli. Ukázal nám osm planet např. Mars, Venuši, Jupiter, Zemi, Merkur, Saturn, Uran i Neptun. Doufám, že příští rok pojedeme zase a hlavně i paní učitelka. A to je konec zážitků z planetária.

Sysel Jan, 3 .B

V pátek jsme jeli na školní výlet do Brna do planetária. Na programu dne byl pořad Astronaut. Bylo to pro mě pozoruhodné. Vydali jsme se na průzkum vesmíru na palubě raketoplánu a prožili pár dní v těle astronauta. Také jsme pozorovali hvězdnou oblohu a viděli krásná souhvězdí. Výlet se mně moc líbil a těším se na další.

Kateřina Žaludová, 3.A

V pátek 27.3. jsme jeli do Brna do planetária. Jeli jsme tam autobusem. Je to obrovská budova s kulatou střechou. Seděli jsme v sále na sedadlech, která jsme si sklopili. Na stropě jsme viděli promítání hvězdné oblohy. Byl to úžasný pocit. Jako bych mezi těmi hvězdami poletovala. Na památku jsem si koupila kámen jménem Pyknit.

Nikola Kopuletý, 3.A

V pátek jsme jeli se školou do planetária. Byl tam kulatý kinosál. Promítali nám film o astronautech. Moc se mi líbil. Ještě se mi líbily difrakční brýle. Potom jsme jeli autobusem do školy.

Lili Procházková, 3.A

V planetáriu jsem se dozvěděla, že existuje 88 souhvězdí. Nelíbilo se mi, jak „velcí“ dávali ruce do světla, nebo svítili mobilem.  Byl tam malý obchod, ve kterém jsem si koupila světýlko, lupu a voskovky. Bylo to tam nádherné.

Matouš Drozd, 3.A

Ráno v 7.00hod. jsme vyjeli z Ivančic do planetária do Brna. Odložili jsme si věci v šatně a potom jsme si v obchůdku nakoupili suvenýry. Podívali jsme se na zajímavý film o astronautovi. Po příjezdu do školy jsme se učili jen 2 hodiny. Moc jsme si to všichni užili.

Výstava chryzantém očima žáků 3.tříd

V pátek 24.října se žáci 3.A a 3.B vypravili do Besedního domu na 29.ročník Výstavy chryzantém. Už jsme tu třetí rok, každý rok obdivujeme krásu této podzimní květiny, jak vypadá už dobře známe, ale přesto nás výstava vždycky ještě něčím novým zajímavým překvapí. Každý si všimne něčeho jiného a navzájem si své zážitky sdělujeme. Letos byla výstava obohacena o citáty a vyřezávané dýně či jablka. Podívejte se, co všechno jsme měli možnost zhlédnout.

 

 

Po výstavě jsme se šli ještě podívat na Židovský hřbitov – významnou památku, kterou jsme nestihli navštívit během našeho putování po Ivančicích. Žáci 3.A a 3.B.

Ivančice, jak je ještě neznám

V pondělí 13.října se žáci 3.A a 3.B vypravili po stopách historie města Ivančice. Od školy jsme zamířili rovnou k ivančickému hřbitovu, kde jsme si pověděli něco o pohřbívání lidí a také o židovském hřbitově, kam se pohřbívali Židé. Dále jsme se vypravili kousek po křížové cestě, jejíž 14 kapliček vede až ke kostelíku sv. Jakuba. K tomuto kostelu se váže pověst o zázračném uzdravení mladého chlapce z Bavorska.

Kostelík jsme si prohlédli ale jen z dálky od kopce Réna, na kterém dříve stávalo hradiště Iváň. Dále jsme šli kolem řeky, až jsme se dostali k úpravně vody. Po levé straně za vodárnou jsme si ukázali kopec Kumán a k němu nám paní učitelky vyprávěly pověst o jeho vzniku.

Přes malé nádraží jsme došli po Rybářské ulici k rodnému domu Vladimíra Menšíka. V ulici U Nové brány jsme si prohlédli hradby a řekli si o 4 bránách, které sloužily ke vstupu do města v dávných dobách.

Na náměstí Palackého jsme navštívili kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde jsme obdivovali výzdobu – klenby s erby města Ivančice, rodu Rožmberků, pánů z Lipé a z Kravař, barevné mozaiky, varhany, sochy atd. Velice nás zaujala lavice s vyřezaným monogramem slavného rodáka Alfonse Muchy. Dozvěděli jsme se, že kostel byl původně dřevený a věž stála odděleně jako strážní věž. Původní dřevěný kostel byl vypálen Kumány roku 1304.

Po prohlídce kostela jsme se zastavili na nádvoří městského úřadu, dřívějšího zámku a domu pánů z Lipé. Naproti této budově sídlí Památník A.Muchy, rodný dům malíře Alfonse Muchy, kde se ve sklepech dříve skladovala sůl. Dnes zde najdeme expozice Vl. Menšíka a A. Muchy.

Naše poslední kroky vedly do ulice Ve Sboru, kde jsme se dozvěděli o učiteli a biskupu Janu Blahoslavovi a jeho tajné bratrské tiskárně.

Příjemně unaveni, poučeni a obohaceni o nové poznatky jsme se vrátili do školy. Procházka se všem velice líbila.