Ivančice, jak je ještě neznám

V pondělí 13.října se žáci 3.A a 3.B vypravili po stopách historie města Ivančice. Od školy jsme zamířili rovnou k ivančickému hřbitovu, kde jsme si pověděli něco o pohřbívání lidí a také o židovském hřbitově, kam se pohřbívali Židé. Dále jsme se vypravili kousek po křížové cestě, jejíž 14 kapliček vede až ke kostelíku sv. Jakuba. K tomuto kostelu se váže pověst o zázračném uzdravení mladého chlapce z Bavorska.

Kostelík jsme si prohlédli ale jen z dálky od kopce Réna, na kterém dříve stávalo hradiště Iváň. Dále jsme šli kolem řeky, až jsme se dostali k úpravně vody. Po levé straně za vodárnou jsme si ukázali kopec Kumán a k němu nám paní učitelky vyprávěly pověst o jeho vzniku.

Přes malé nádraží jsme došli po Rybářské ulici k rodnému domu Vladimíra Menšíka. V ulici U Nové brány jsme si prohlédli hradby a řekli si o 4 bránách, které sloužily ke vstupu do města v dávných dobách.

Na náměstí Palackého jsme navštívili kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde jsme obdivovali výzdobu – klenby s erby města Ivančice, rodu Rožmberků, pánů z Lipé a z Kravař, barevné mozaiky, varhany, sochy atd. Velice nás zaujala lavice s vyřezaným monogramem slavného rodáka Alfonse Muchy. Dozvěděli jsme se, že kostel byl původně dřevený a věž stála odděleně jako strážní věž. Původní dřevěný kostel byl vypálen Kumány roku 1304.

Po prohlídce kostela jsme se zastavili na nádvoří městského úřadu, dřívějšího zámku a domu pánů z Lipé. Naproti této budově sídlí Památník A.Muchy, rodný dům malíře Alfonse Muchy, kde se ve sklepech dříve skladovala sůl. Dnes zde najdeme expozice Vl. Menšíka a A. Muchy.

Naše poslední kroky vedly do ulice Ve Sboru, kde jsme se dozvěděli o učiteli a biskupu Janu Blahoslavovi a jeho tajné bratrské tiskárně.

Příjemně unaveni, poučeni a obohaceni o nové poznatky jsme se vrátili do školy. Procházka se všem velice líbila.