Inspirováni tajemnou legendou o strašlivém Mínótaurovi, bytosti s lidským tělem a býčí hlavou, a bludištěm, kterým údajné byl palác Knóssos, v němž krétský král Mínós svého nepovedeného nevlastního syna ukrýval, tvořili žáci 6. ročníku systém labyrintu.
Jako antický architekt Daidalos zkusili si žáci nakreslit schéma bludiště, v jehož středu bylo sídlo bájného Mínótaura. Bludiště mělo jen jednu podmínku – muselo mít řešení a jen jedna cesta mohla být správná. Vznikly schématické kresby více nebo méně složitých labyrintů, s nástahami i bez nástrah. Po dokreslení jsme zkoušeli jednotlivá bludiště vyřešit.
V další hodině pak žáci pracovali ve skupinách a konstruovali velký labyrint v prostoru školní zahrady – z pruhů papíru či látky, na hřišti, na trávníku, mezi keři či stromy vznikala bludiště plošná i prostorová, jednoduchá i složitější, každé však bylo originální.

Ve výtvarné výchově jsme si s žáky 7.A připomněli 800. výročí narození českého krále Karla IV. Nejdřív jsme si pustili prezentaci o jeho životě. Dozvěděli jsme se mnoho o jeho povaze, rodině, vzdělání i díle, a kromě těchto informací jsme také v průběhu prezentace viděli řadu jeho vyobrazení, ať už dobových obrázků nebo novějších pojetí jeho podoby. Zaměřili jsme se na to, jak Karel IV. vypadal v různých fázích svého dospělého života, co jeho podobu charakterizovalo, a žáci se pak pokusili jednu podobiznu, jak si ji pamatovali, zachytit kresbou. Z kresby pak vytvořili jednoduchou grafiku technikou monotypu, usadili ji do rámečku a zlatým sprejem jsme připomněli dobový kolorit středověkých portrétů – zdobení rámů a pozadí obrazů plátky zlata.

S žáky 8. ročníku jsme ve výtvarné výchovy téměř dva měsíce zpracovávali téma přírodních živlů – země, ohně, vody a vzduchu. Zemi zjednodušeně představoval kámen, nález, který byl zakreslen a popsán, případně k němu byl přidán i příběh. Pak následoval oheň – jako inspirace k jeho zobrazení jsme využili výtvarných děl George Dokoupila, který používá stopy ohně, respektive kouře, jako výtvarného prostředku. Pomocí kouřových stop hořící svíčky zkoušeli žáci vytvořit na papíře méně či více náhodné obrazce. Po ohni pak přišla voda v podobě vodní hladiny: na základě asociací s různými typy vodních hladin (řeka, rybník, moře, klidná nebo rozbouřená hladina, kruhy na vodě, vír, vlny, vodopád) vznikly velkoformátové malby pastelem. Nakonec jsme vyrazili do přírody a různé hladiny vody zachytili fotoaparátem. A podobným způsobem nakonec vznikly záznamy posledního živlu této řady – vzduchu: žáci fotografovali různé objekty vlající či pohybující se ve větru.

Jarní období je spojeno se vznikem nového života, s probouzením přírody i barev. A tak žáci šestého ročníku zpracovali tématickou řadu výtvarných prací – vymýšleli, co by se mohlo vylíhnout z vejce (ptáče, had, drak, skřítek…), zobrazovali lidovou pranostiku Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři, zkoumali první jarní rostliny na zahradě a skončili u díla známého výtvarníka Jiřího Trnky Zahrada, na jehož základě tvořili skupinové obrazy tajemné zahrady.

Legenda o bájném ptáku Fénixovi se stala námětem pro žáky 6. ročníku ve výtvarné výchově. Vznik a zánik, věčný koloběh života, smrti a znovuzrození – to je to, co legenda synmbolizuje. Jak však takový Fénix, pták hořící a zanikající a povstávající znovu a znovu z vlastního popela, ale asi vypadá? Ve valérech červené a žluté na tmavém podkladu zkusili šesťáci popustit uzdu fantazii. Nekreslili, nemalovali. Z rodrcených kousíčků suchých pastelů jako z popela postupně utvářeli vzpínajícího se Fénixe roztíráním a tvarováním přímo na podklad. Tímto způsobem vznikly jemné obrazce, lehké jako dech; ještě chvilku a rozplynou se…. jako Fénix.

Poslední záchvěvy zimy v krajině – zbytky sněhu, déšť, stopy pneumatik, stromy dosud bez listí v mlze, šedivá obloha – jsme zkusili znázornit ve výtvarných pracech s žáky 6. ročníku.
Použili jsme techniku otiskování různých materiálů (záclonu, provázky, vlnitou lepenku, hadříky, dětská autíčka) a škálu studených odstínů modré barvy. Vznikly tak zajímavé kompozice, někdy až abstraktní obrazce, znázorňující krajinu na přelomu zimy a jara.