Archiv pro rubriku: předměty

Rozloučení se zimou, 3.B

Rozloučení se zimou

Definitivně jsme se rozloučili se zimou v hodině výtvarné výchově. Namalovali jsme si krajinu jako z Ladových obrázků. Na obloze pluly mraky podobné peřinám plným sněhových vloček. Domky měly střechy pokryté sněhovou pokrývkou, zkrátka ideální představa zimy.

K dosažení plastického efektu jsme použili koláž, užili jsme papírové vrstvené kapesníčky. V přírodě přibývají vrstvy sněhu postupně. Stejně tak se nám postupně kupily i v mracích a sněhových pokrývkách na našem výkresu.

Počasí v letošním roce zimu příliš nepřipomínalo. Obrázky našich sněhem přikrytých chaloupek jsou tak posledním rozloučením se zimou.

Uteč, zimo, pryč,

předej jaru klíč.

Mgr. Jarmila Loudová

Vzory ženského rodu 4.B

V hodině slohu žáci vymýšleli příběhy se vzory ženského rodu. Některé jsem vybrala.

Země

Petr Vyklický, Fanda Studený

Po celé zemi rostly samé růže. Ženy sázely samé růže. V každé zahrádce bylo alespoň deset růží. Když je žena sázela, tak v hlíně našla kost. Naproti v zahrádce žena zpívala růžím píseň, aby lépe rostly. Čím rychleji žena zpívala, tím rychleji růže rostly do velkých výšek. Hodně ztloustly a rozbily celou vesnici Růžice. Žena zpívala pořád až si vyzpívala hlasivky.

Zlá žena a muž

Nikola Fadrná, Lukáš Sedláček

Byla jednou jedna žena, která zpívala píseň na Valentýna svému muži. Přinesla mu oběd a zpívala:,,Můj drahý mužíčku, nesu ti kostičku, která se ti zabodne do krku a zemřeš. Na hrob ti dáme červenou růži aspoň uvidíš, že jsem tě měla alespoň trochu ráda.“ Muž se lekl a utekl do trní růží. Řekl si, ta moje ženuška měla ale mužů a prohrabával se v hromadě kostí od zvířat, které už snědla a najednou žena vyšla z domu. Nebyla to jeho ženuška, ale byla to čarodějnice. Její dům nebyl přepychový jako dřív, ale byla to černá díra, ve které se vařil lektvar krásy, protože baba nebyly moc hezká. Muž vyběhl z keřů a popadl ženu a koště. To letělo s oběma pryč. Muž si zpíval po cestě píseň o růži.

O kosti

Lucie Matoušková, Eliška Enžlová

V jedné rodině byla žena Růžena a její dcera Písnička. Rozhodly se, že půjdou na hrad Kost. Tak šly a uviděly tam stánek s uzeninami a Písnička chtěla kotletu. Růžena ji koupila a dcera ji snědla. Zbyla jí kost. Nechala si ji a vydaly se na hrad. Koupily si vstupenku. Policie je musela před vstupem prohlédnout. Policista našel kost a Písničku vyhodil. Ta krutě ječela, aby tu kost vytáhl z koše a koupil ji za to růži.

O ženském městě

Adam Dúrny, Veronika Vošická

Bylo nebylo jedno město, kde místo mužů bydlela spousta žen. Ženy měly jen své psy a morčata. Ženy jedly salát z růží, psi jedli kosti, kostičky a kostě. Jedna žena Kristýna má v kuchyni spoustu růží, tak si zpívala píseň O šípkových růžích. Sliny se jí sbíhají, přihodí tam kosti a bude to dobré. Mňam.

Člověk – poznáváme své tělo, 1. A

Tématem našich hodin prvouky je nyní člověk. S dětmi určujeme jednotlivé části těla člověka podle skutečnosti nebo obrázku. Všímáme si také rozdílů mezi jednotlivými dětmi jako je výška, barva vlasů a očí…

K procvičování částí těla si děti vytvořily v hodině výtvarné výchovy na velký arch papíru vlastní obrázek postavy. Modelem nám byly nejmenší děti třídy Natálka Kyseláková a Tobiášek.

O dokončení obrázku se už postaraly ostatní děti, které ve dvou skupinách postavy výtvarně zpracovaly. Podívejte se, jak se dětem práce podařila. Na závěr jedna z motivačních hádanek, kterými si učivo zpestřujeme.

Markéta Eibelová, tř. uč.

Člověk

Dvě dupadla, dvě skákadla, (NOHY)

nad skákadly sud, (BŘICHO)

nad sudem hrabadla, (RUCE)

nad hrabadly kývadlo, (KRK)

na kývadle zívadlo, (ÚSTA)

nad zívadlem kýchadlo, (NOS)

nad kýchadlem koukadla, (OČI)

nad koukadly mrkadla, (ŘASY)

nad mrkadly skalina, (ČELO)

nad skalinou houština. (VLASY)

Máme rádi zvířata, 3. B

Máme rádi zvířata

S dětmi si pravidelně připomínáme jednotlivé tradice. Významný předěl mezi zimním časem a příchodem jara tvoří masopustní období. K němu patří pestré masky.

Aby byly nadčasové, zvolili jsme si motivy z přírody. Se zvířaty se potkáváme ve čtení v rámci bajek, v pohádkách.V anglickém jazyce jsme nyní jako doma mezi domácími zvířecími mazlíčky, a tak pro nás byla malba příjemným zpestřením učiva.

Malovali jsme všichni pilně, odměnou jsou nám slušivé masky.

Mgr. Jarmila Loudová

Vzory středního rodu, 4.B

V hodině slohu děti vymýšlely příběhy na vzory středního rodu. Některé jsem vybrala a napsala.
Veronika Čížková, Tereza Britzmannová
Bylo jedno stavení. V tom malém staveníčku bydlelo malé děvčátko, co mělo kuře. Jednou se děvče rozhodlo, že to kuře sní. Když ho měla v papiňáku, kuře prosilo, ať ho nechá žít. Tak šla do města, aby ho prodala. Ale kuřátko osud nemělo lehčí. Nakonec se stejně servírovalo s jablkem v zobáku. Děvče se rozhodlo, že za utržené peníze si zajede k moři. Cestou se koukala na nebe a představovala si, že vidí dům s modrým lešením. Když přijela k moři, pohled na rozlehlé moře ji znechutil a jela zpět do svého malého staveníčka. Když jela zpátky, viděla rozlehlá pole.

Marek Kincl, Jakub Valnoha
V jednom krásném městě žilo kuře. Žilo v bytě, ale museli ho jednoho dne vyhnat, protože nezaplatilo účet za bydlení. A tak se kuře sbalilo a šlo. Našlo si krásné místečko u moře, kde bylo stavení. Hned když se zabydlelo, šlo se vykoupat do moře. Potápělo se a najednou uvidělo staré a potopené město. Vyplavalo z vody a šlo do svého stavení. Podívalo se na mapu a zjistilo, že v tom potopeném městě žila kuřata. Tolik krásných kuřat se tam utopilo! Kuře šlo k moři a zavzlykalo.

Petr Vyklický, Jaromír Magera
Jednou se stavělo nové město. Postavil se první dům. Tam se zabydlelo kuře, jmenovalo se pan Novák. Ale z kohoutku v koupelně tekla mořská voda. Byla moc slaná, protože byla z moře. Pan Novák to šel oznámit ministerstvu stavení. Pak se kuře odstěhovalo.

V rytmu srdce – 8. ročník

Co je srdce? Důležitý životní orgán, krevní pumpa, ale nejen to – někteří v něm vidí sídlo lidské duše, srdce se ztotožňuje s láskou, o srdci zkrátka mluvíme často jako o symbolu a znázorňujeme ho v různých stylizacích.
První v řadě výtvarných prací bylo téma Krajina srdce – dívali jsme se na srdce jako symbolický obraz krajiny se stromy, kořeny, řekami a potoky, někteří viděli v srdci přesný stroj, soukolí dokonalých součástek. Žáci podle tohoto námětu vytvářeli papírové koláže, ze kterých pak tiskli grafické listy. Zajímavě vypadaly nejenom výsledné grafiky, ale i použité papírové matrice, a tak jsme zachovali a vystavili obojí.
Symbol srdce se potom stal objektem pro znázornění úsloví a pořekadel na téma srdce – má srdce z ledu, z kamene, její srdce zahořelo láskou, má srdce na pravém místě, srdce v kalhotách, rozbité srdce, má srdce na dlani, srdce ze zlata – nejprve technikou koláže z barevných útržků, potom jako stylizovaná kresba figurky se srdcem.
Nakonec jsme využili i čerstvě napadaného sněhu na školní zahradě – velký obraz srdce žáci ohraničovali barevnými kousky látky a papíru, kameny, klacíky nebo provázky, tvary srdce vyšlapávali ve sněhu.

Indiánské mandaly, 3.B

Indiánské mandaly

Hrátky s indiánskou tematikou u nás pokračují. Ve výtvarné výchově jsme malovali magické kruhy, v nichž byly obrázky a vzory související s indiánským prostředím.

Nejprve nám mandaly přinesly pocit štěstí při kresbě a malbě, nyní nás budou příjemně hřát svými barvami vystavené ve třídě.

Mgr. Jarmila Loudová

BROUČCI A ZIMNÍ RADOVÁNKY

Po Vánocích „Broučci“ nezaháleli, ale pilně pracovali. Můžete se podívat na naše zimní obrázky se sněhuláky, medvědy na ledu, na oknech se nám třepotají veselé sněhové vločky, sluníčko si vzalo pestrou čepici, stromy se zahalily do bílé a aby to bylo veselejší, některá děvčata si vyrobila hned čtyři roční období. Máme už připravená valentýnská srdíčka, karnevalové škrabošky na pyžamovou párty, ptáčci jsou v krmítku a nový rok jsme přivítali malým ohňostrojem barev. A když napadl opravdový sníh, vyrazili jsme na klouzačku a nějakého sněhuláka z opravdového sněhu jsme také zvládli postavit. Podívejte se , jak se nám dařilo.

Vaši BROUČCI

Foto: Libuše Burianová

Leden u Dráčků a Lvíčat

A máme tu leden a s ním i trošku sněhu. Postavili jsme několik sněhuláků a vyváleli se v čerstvém sněhu. Dali jsme si novoroční předsevzetí, vyrobili a namalovali jsme sněhuláčky, vyšívali obrázky, vyráběli drobné dárečky z vlny, povídali si o zimních sportech a otužování a zahráli jsme si spoustu společenských her. Konec ledna jsme věnovali budoucím prvňáčkům, kterým jsme vyrobili několik indiánských dárečků. Ty dostanou u zápisu 2. února. Doufáme, že se jim budou líbit.

K. Mattesová, P. Sýkorová

K. Mattesová, P. Sýkorová

Pravěké tvoření v 6. ročníku

Šesťáci se v rámci kapitoly o výtvarném umění zabývali uměním pravěkých lidí a na základě shlédnutých ukázek a diskuse o podstatě umění v pravěku kreslili jednoduché motivy černým uhlem a kresby pak zakomponovali do koláže z přírodních odstínů papírů, jejichž povrch mačkáním upravovali tak, aby napodobili nerovnou stěnu jeskyně.
V další hodině jsme se zamýšleli nad pravděpodobnými možnostmi komunikace pravěkých lidí a přitom jsme se zaměřili na komunikaci přírodních národů a jejich „záznamům“ z provázků – uzlíkové písmo kipu. Žáci pak vytvářeli ve dvojicích objekty, „tajemné“ záznamy, z provázků a přírodnin – kamínků, mušlí, kousků kůry.