Vzory středního rodu, 4.B

V hodině slohu děti vymýšlely příběhy na vzory středního rodu. Některé jsem vybrala a napsala.
Veronika Čížková, Tereza Britzmannová
Bylo jedno stavení. V tom malém staveníčku bydlelo malé děvčátko, co mělo kuře. Jednou se děvče rozhodlo, že to kuře sní. Když ho měla v papiňáku, kuře prosilo, ať ho nechá žít. Tak šla do města, aby ho prodala. Ale kuřátko osud nemělo lehčí. Nakonec se stejně servírovalo s jablkem v zobáku. Děvče se rozhodlo, že za utržené peníze si zajede k moři. Cestou se koukala na nebe a představovala si, že vidí dům s modrým lešením. Když přijela k moři, pohled na rozlehlé moře ji znechutil a jela zpět do svého malého staveníčka. Když jela zpátky, viděla rozlehlá pole.

Marek Kincl, Jakub Valnoha
V jednom krásném městě žilo kuře. Žilo v bytě, ale museli ho jednoho dne vyhnat, protože nezaplatilo účet za bydlení. A tak se kuře sbalilo a šlo. Našlo si krásné místečko u moře, kde bylo stavení. Hned když se zabydlelo, šlo se vykoupat do moře. Potápělo se a najednou uvidělo staré a potopené město. Vyplavalo z vody a šlo do svého stavení. Podívalo se na mapu a zjistilo, že v tom potopeném městě žila kuřata. Tolik krásných kuřat se tam utopilo! Kuře šlo k moři a zavzlykalo.

Petr Vyklický, Jaromír Magera
Jednou se stavělo nové město. Postavil se první dům. Tam se zabydlelo kuře, jmenovalo se pan Novák. Ale z kohoutku v koupelně tekla mořská voda. Byla moc slaná, protože byla z moře. Pan Novák to šel oznámit ministerstvu stavení. Pak se kuře odstěhovalo.