Archiv pro rubriku: předměty

Vánoce, Vánoce přicházejí, 5.A

Spolu s Vánocemi přichází nádherný čas, kdy chceme druhým dělat radost. Obdarovat je, ukázat jim, že je máme rádi. Vyráběli jsme v „domácím prostředí“ – v naší malé třídě. Nebylo to lehké, protože pro někoho je souboj i manipulace s nůžkami.

Vidina hezkého dárečku pro své rodiče a blízké nás přivedla ke zdárnému konci. Šili jsme jehelníčky, tvořili jsme ozdobné dekorační věnečky a dřevěné kolíčky. Z papíru jsme připravili vánoční přáníčka a zimní věnečky. Jistě potěší více než kupované velké dary.

Zdalipak jste i Vy vyrobili některý z dárečků pro své blízké úplně sami?

Většinou dnes dáváme přednost rychlým nákupům a zapomíná se tak na pravé hodnoty, které Vánoce ve skutečnosti představují.

Naše výrobky pro Vás mohou být inspirací. Možná si některý i vyrobíte. Můžete si je přijít zakoupit na prodejní stánek naší školy na trhy pořádané při ROZSVĚCENÍ VÁNOČNÍHO STROMU v centru města. Těšíme se na vás.

Přejeme všem poklidné Vánoce a pevné zdraví po celý nový rok.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5.A

Šlépěje aneb Příběh stop podle Karla Čapka ve výtvarce (8.ročník)

Téma stop a otisků ve výtvarné výchově v 8. ročníku jsme završili povídkou Karla Čapka, kterou jsme si poslechli v podání herce Václava Postráneckého. Ovšem ne celou. Asi v polovině jsme poslech přerušili a záhadný příběh stop neznámého člověka zůstal nedokončen.
Pokračování se ujali sami žáci, kteří příběh převedli do komiksové podoby a sami vymysleli pokračování zápletky a její rozuzlení.
K dispozici měli pruh papíru se 4 komiksovými okénky, někomu stačily k dovyprávění příběhu i 3, jiní si řadu rozšířili o další.
Několik z nich jsme si také předvedli a okomentovali. Některé byly napínavé a dramatické, jiné komické, další fantastické. Co žák, to jiná varianta.
A jak příběh ukončil sám Karel Čapek? To si budete muset přečíst sami…

Stopy – výtvarka v 8. ročníku

Téma bot a jejich otisků jsme v 8. ročníku rozvíjeli i další hodinu výtvarné výchovy v tématu stop – stop ve sněhu, v blátě, na ulici, na cestě parkem…
Co z nich lze vyčíst, zkoušeli žáci znázornit nejen frotáží bot, ale i dalších předmětů či otiskováním různých dezénů, případně vlepováním drobných předmětů. Do takto vytvořené „koláže“ otisků vložili „stopy“ příběhu, který ostatní žáci pak zkoušeli rozklíčovat a interpretovat.
Nejatraktivnější byl bezpochyby příběh s kriminální zápletkou, ale někdy šlo i o obyčejnou situaci, kdy se vlastně nic zvláštního nestalo:)

Jak se stávkovalo v 5. A?

Ve středu 6. listopadu se na mnoha školách v České republice stávkovalo. Do stávky se zapojila také velká část pedagogů naší školy.

Stávkový den v naší třídě byl od ranních hodin plný aktivit. Nejprve jsme se přivítali společným motivačním pozdravem. Pustila jsem dětem prezentaci, kterou jim po celý rok tvořím a průběžně doplňuji. Všichni jsme se potěšili vzpomínkami, co vše jsme společně prožili. Chtěla jsem, abychom se v tento den cítili ve škole opravdu jako doma. Připravila jsem proto  dětem občerstvení.  Upekla jsem domácí bábovku, děti si průběžně plátky krájely. Na dodání energie  jsem měla k dispozici i další drobné sladkosti.

Po krátkém úvodu jsme se pustili naplno do práce. Zprvu jsme měli ve třídě vánoční dílničku. Tvořili  jsme výrobky na náš prodejní stánek. Následně jsme pokračovali v projektu věnovaném naší škole, neboť na počátku příštího školního roku oslaví své jubileum.

Rozvrhla jsem si k tomuto výročí celoroční sérii velkoformátových prací. Každé dílko zabere mnoho času a energie. Naše škola si však náš čas za vzdělání a zázemí, které nám poskytuje, plně zaslouží.

Pracovali jsme nepřetržitě. Naše hbité ruce byly povzbuzovány k výborným výkonům poslechem písní, jež máme v oblibě. Průběžně jsme si je pouštěli.

Celý den nám utekl jako voda. Dokázali jsme vytvořit jeden velký plakát a připravit si dílčí části pro další dvě velká plátna. Je před námi ještě mnoho nedokončené práce, ale nebylo v našich silách udělat více.

S radostí jsem sledovala, jak jsme se dokázali spojit a vzájemně si pomáhat i v době, kdy jsme ve škole nemuseli vůbec být. Z naší třídy nahradilo domácí odpočinek za práci pro školu 13 žáků. Převahu měla děvčata, ale nechyběli ani 3 chlapci.

Na závěr dne byla na dětech již  patrná únava, ale nikdo nepolevil.

Při úklidu třídy jsme si pustili krátkou animovanou pohádku, navazovala na naši četbu z hodin.  Byla příjemnou tečkou za celým dnem.

I když jsme v den stávky byli ve škole, podporujeme zcela naše pedagogy. Lepší ohodnocení si za svou práci plně zaslouží.

Ráda bych touto cestou poděkovala všem mým žáčkům, kteří mi přišli pomoci tvořit  a strávili svůj volný čas smysluplnými aktivitami.  Těším se na další společně strávené chvíle nad rámec výuky. Právě tyto chvilky jsou pro vzájemné poznání ty nejcennější.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Září a Říjen u Dráčků a Lvíčat ve školní družině

Začátek školy, jako každý rok, je náročnější. Začlenit nové děti do kolektivu, naučit se a dodržovat pravidla školní družiny a hlavně ve škole nezabloudit. Po všech těchto úkolech, které trvají vždycky nějakou dobu, jsme se pustili do zajímavějších činností. Protože se podzim zabarvuje do krásných a kouzelných barev, naše výzdoba vypadala podobně. Vykouzlili jsme například listy, dráčky, zvířátka. Říjen jsme zakončili Halloweenem a party s maskami, kostýmy a dobrůtkami.

K. Mattesová, P. Sýkorová

 

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

Hurá do vesmíru, 5.A

Vesmír neboli kosmos je všechno kolem nás. Jeho stáří přesahuje 13 miliard let. Vědci tvrdí, že je nekonečný. Září v něm miliardy hvězd. Lidé se ho snaží poznat blíže. Neustále rozvíjíme technologie bádání. Sestrojujeme dokonalejší obří dalekohledy, radioteleskopy a další řadu přístrojů, které jsou umístěny na družicích, kosmických lodích a stanicích. Základní poznatky o naší sluneční soustavě, planetách, hvězdách jsou také zařazeny do učiva přírodovědy. Lety do vesmíru jsou snem nejednoho dítěte, dospělých po celý jejich život.

Cestovat blíže ke hvězdám se podaří však jen jedincům. Rozhodli jsme se, že se vzneseme vzhůru k planetám a hvězdám alespoň prostřednictvím malby. Nejprve jsme si připravili stroje na naši cestu. Raketoplány jsme umístili na pozadí, které by mělo připomínat nekonečný vesmír.

Malba nám zabrala několik hodin výtvarné výchovy, řádně jsme se u ní zapotili.

O to více vnímáme skutečnost, že reálné přípravy trvají desítky let. Budeme někdy opravdu běžně cestovat blíž ke hvězdám? Uvidíme.

Na tuto aktivitu jsme navázali výtvarným zpracováním svých představ o životě ve vesmíru. Motivací nám byla tato krátká báseň:

Včera jsem se ocitl ve vesmíru,

i když to tak bylo jen na papíru.

Zavřeli jsme oči,

svět se s námi rázem točí.

Co každý z nás uviděl?

UFOUNY tvořené z různých těl.

Planeta Země je 3. planetou sluneční soustavy. Je nazývaná modrou planetou. Je jedinečná, neboť je jedinou planetou, na níž byl doposud prokázán  život. Umožňuje to kyslík v atmosféře a kapalná voda. Většinu povrchu Země tvoří voda v oceánech, pevnina zaujímá jen její malou část.

Pokud stojíte rádi pevně nohama na Zemi, na chvíli to změníme. Vydáme se tam, kam zatím nikdo z vědců nedohlédl  – do světa mimozemských civilizací. UFOUNI mohou být vším, co si budeme ve svých představách přát – malí, velcí, tlustí, tencí, chlupatí i hladcí.

Jejich malba byla zábavná, každá namalovaná forma mimozemského života si nese v sobě kousek duše svého autora. Zdalipak se někdo přiblížil opravdové podobě? Nevíme a nevadí nám to.

Představovat si a snít je přece krásné.

                                                                   Mgr. Jarmila Loudová

Moje bota – výtvarka v 8. ročníku

Práce z minulé hodiny zaměřená na tvary a linie získala v další hodině výtvarky své uplatnění – žáci dostali za úkol „vyportrétovat“ svoji botu, tedy věc běžnou, denně užívanou a pro náš život nezbytnou. Všímali si přitom tvaru a členění, zaměřili se na detaily, kreslili botu z profilu, z pohledu seshora i zespoda (na podrážku a její dezén použili místo kresby techniku frotáže). Na to vše stačila obyčejná tužka.
Nakonec vzhled své boty pozměnili a navrhli pro ni nový design podle nizozemsko-amerického umělce Pieta Mondriana a jeho abstraktních geometrických obrazů s barevností omezenou na základní čisté barvy.

Medová snídaně, 5.A

 

Na konci minulého školního roku jsem své žáky přihlásila do úspěšného projektu Ministerstva zemědělství s názvem Medové snídaně.

V úterý 22. října jsme se dočkali jeho realizace v praxi. Dětem jsem ve spolupráci se školní jídelnou připravila čerstvý chléb a máslo. Nechyběl čerstvý květový med, který poskytli organizátoři projektu.

Žáci se zábavnou formou od zkušeného včelaře dozvěděli vše o vzniku medu a významu chovu včel. Poznali způsob včelí komunikace, organizaci v úlu, co ohrožuje existenci včel.

Zábavně naučné dopoledne bylo zpestřeno konzumací chleba s máslem a medem. Děti si  opakovaně přidávaly. Krajíce mizely závratným tempem, téměř jsem je nestíhala mazat.

Památkou na dnešní den jim je drobný upomínkový předmět se symbolem včelky. Odnášejí si však do života mnohem více. Kladný vztah k medu – kvalitní potravině, která by neměla chybět v jídelníčku každého z nás.

Určitě budeme nyní všichni více přemýšlet o zdravém životním stylu, pokusíme se odbourat ostatní formy cukrů v naší stravě.

Tento den nám pomohl naplnit naše srdce láskou a obdivem k tomuto drobnému hmyzu, bez jehož pomoci nemohou lidé přežít.

Poděkování patří všem, kteří se na této akci podíleli.

Mgr. Jarmila Loudová

Obec Ivančice 3.A, 3.B

V rámci prvouky jsme s dětmi probírali téma Naše obec. Nejprve jsme si ve škole povídali o Ivančicích – historických budovách, významných osobnostech, kulturních památkách a pověstech. Pro zpestření výuky jsme se vydali na vycházku a svoje znalosti jsme si zopakovali přímo na místě. Na vycházce jsme navštívili náměstí, ulici Rybářskou, Židovskou synagogu, městské hradby, pozůstatky Jednoty bratrské a židovský hřbitov s komentovanou prohlídkou. Další den jsme měli objednanou prohlídku expozice Vladimíra Menšíka a kostelní věže.

Věříme, že se nám povedlo v dětech prohloubit lásku k městu, kam chodí do školy.

Mgr. Zdeňka Marková, Mgr. Veronika Válková

PROJECT MY LIFE, 5.A

V hodinách anglického jazyka žáci často využívají osvojenou slovní zásobu k tvorbě vlastních projektů. Tentokrát znělo téma: MY LIFE.

Děti kreslily obrázky ze svého života. Občas si je  i vytiskly, popřípadě využily fotografie. Kromě členů rodiny a přátel zahrnuly do svých informací i své oblíbené věci, domácí mazlíčky. Někteří tvůrci  nezapomněli  ani  na oblíbené sportovní kluby a záliby.

Podobné aktivity rozvíjejí kreativitu žáků. Umožňují dětem se navzájem lépe poznat.

Mnozí školáci svou práci skvěle vyzdobili i po výtvarné stránce. Posuďte sami, jak se snažili.

Mgr. Jarmila Loudová