V říjnu si žáci 4.A vyzkoušeli ve výtvarné výchově namalovat podzimní listy trochu netradičně. Na obrys listu a další linie využili voskový pastel a jednotlivé plochy vymalovali teplými odstíny vodových barev. Vznikly tak zajímavé práce. Zde jsou na ukázku některé z nich.
Mgr. Blanka Valnohová
V hodině praktických činností si žáci třídy 4.A vytvořili obrazy zátiší s ovocem. Využili k němu kousků krepového papíru, které smotali do kuliček a nalepili na výkres. Díky tomu vytvořili plastický trojrozměrný obraz. Nezapomněli dolepit i barevný rámeček. Tady jsou ukázky některých prací.
Mgr. Blanka Valnohová
I letos se ve třídě 4.A snažíme vytvořit příjemné a přátelské klima. Jelikož nám záleží na udržování kamarádských vztahů mezi sebou a pěstování zdravého sebevědomí, vytvořili jsme si letos z papíru „své ruce“, které nám teď zdobí třídu. Na pravou ruku si každý sám napsal své dobré vlastnosti a dovednosti a na ruku levou pak psali jeho kladné hodnocení spolužáci.
Tato činnost byla opět doprovázena příjemně uvolněnou atmosférou. I tentokrát se děti do práce vrhly s nadšením. Nejkrásnější byly závěrečné údivy dětí při čtení pěkných slov od svých kamarádů. Velmi pěkně se nám podařilo včlenit do této činnosti i nové spolužáky.
Snad se nám podaří udržet si pěkné vztahy ve třídě bez vážných konfliktů mezi sebou i nadále…
Za kolektiv žáků Mgr. Blanka Valnohová
V hodinách výtvarné výchovy si žáci 4.A vytvořili v návaznosti na učivo vlastivědy svoje erby. Své jméno zapsali různými styly písma a znakem měly být jejich zájmy nebo vlastnosti. Využili kombinaci technik: kresba fixem a malba suchými pastely. Erby nám teď zdobí naši třídu. Tady jsou některé z nich.
Mgr. Blanka Valnohová
Ve čtvrtek 15.9. 2016 absolvovala třída 4.A dopravní výchovu na hřišti u ZŠ v Oslavanech. Krásné slunečné počasí nám přálo a cesta autobusem tam i zpět proběhla bez problémů. V Oslavanech se nás ujala instruktorka, paní Sablová, která s námi prošla celé dopravní hřiště. Společně jsme si vysvětlili jednotlivé dopravní značky i barvy na semaforech a ukázali si jednotlivé dopravní situace na křižovatkách, kruhovém objezdu, u železničního přejezdu a na zúžené vozovce. V učebně jsme si ještě vše zopakovali teoreticky, popsali výbavu cyklisty i jeho kola a pak nás už čekaly praktické jízdy na kolech na dopravním hřišti a jízdy zručnosti. Nebylo vůbec jednoduché všechno si správně uhlídat, ale všichni žáci se snažili a zvládli jízdy bez úrazu. Věřím, že do příštího setkání v Oslavanech drobné nedostatky dotrénujeme, aby všichni žáci mohli získat svůj „řidičský průkaz na řízení kola“.
Děkujeme oběma instruktorkám za trpělivost a těšíme se na naše jarní setkání na dopravním hřišti.
Za žáky 4.A Mgr. Blanka Valnohová
Své zážitky z prázdnin zachytili žáci 4.A ve výtvarné výchově na úzký pruh výkresu v podobě „fotografického filmu“. Kombinovali kresbu tuší s progressami. Některým se podařilo skvěle zachytit postavu v pohybu. Zde jsou některé z jejich prací.
Mgr. Blanka Valnohová
Lidové pohádky provázejí děti od školky. Ve 4. ročníku už všechny bezpečně známe. Zaměřili jsme se v hodinách čtení na rozdíly mezi lidovými a autorskými moderními pohádkami.
Příběhy, které jsme četli, byly plné humoru. Nejvíce se dětem líbila pohádka o neprůstřelném jelenovi a kousavém svetru. Motivovaly nás k vytvoření vlastních příběhů.
V pohádkách je možné cokoli. Žáci se snažili popustit uzdu své fantazii, pobavit pohádkovými příběhy své spolužáky. Zda se jim dařilo, posuďte sami.
Mgr. Jarmila Loudová
Ruce jsou složitou a citlivou částí lidského těla. Jsou složené z nervů, svalů, kostí. Vnímáme je jako samozřejmou část našeho těla, ale jsou v mnoha ohledech jedinečné. Dokáží neuvěřitelné věci. Mohou zachránit lidský život, ale i zranit. Někteří umělci je užívají místo plátna.
Ruce jsme zakomponovali do naší výtvarné práce. Až jednou pohlédneme na tuto kombinovanou kresbu voskovými pastely a malbu vodovými barvami, vzpomeneme si, jak rychle jsme vyrostli, dospěli.
Naše ruce jsme proměnili v symboly ročních období. Překvapilo mě, s jakou převahou zvítězila zima. Jen málo dětí si vybralo podzim, nejméně žáků kreslilo léto. Jaro si nezvolil nikdo. Snad děti ovlivnila tma za okny a postupný příchod zimy. Přesto se v jejich obrázcích objevily zajímavé tvary a detaily.
Pozadí si žáci vyzdobili. K prostředí zimy zvolili sněhové vločky, k podzimu barevné listy a léto zpestřila záplava květů.
Kéž bychom naše ruce užívali s rozvahou. Snad Vás pohladí naše ruce prostřednictvím našich obrázků.
Mgr. Jarmila Loudová
Proč lidé staví vysoké domy, věže, rozhledny? K čemu takové stavby slouží? A mají jenom sloužit? Jaká je jejich estetická hodnota? Jak korespondují s prostorem a účelem? Tyto a další podobné otázky jsme si kladli v hodinách výtvarky v 9. ročníku, klíč k odpovědím jsme hledlai v různých obdobích lidské historie a příkladech jako je např. legendární Babylónská věž, bájný maják na ostrově Faru, věže gotických katedrál, citadely středověkých hradů, věže hodinové, Eiffelovka či rozhledna na Petříně, indrustiální věže hutí a strojíren, věže televizní i věže-vysílače, mrakodrapy ve velkoměstech…
Pak jsme vyrazili k nejbližší rozhledně, a sice k rozhledně Alfonse Muchy stojící na skále nad řekou Jihlavou. Tam jsme vystoupali a shlédli jsme na město a okolní krajinu z výšky. Žáci zkusili zaznamenat tento pohled jako barevné dojmy.
Ve škole potom tvořili návrhy věží a rozhleden technikou koláže ze starých střihových papírů a dokreslovali k nim detaily.
Nakonec jsme řadu prací uzavřeli asambláží – vznikly bláznivé obrazy-objekty z nejrůznějších nashromážděných materiálů a starých, již bezúčelných předmětů, které dostaly novou roli: staré hřebíky, provazy, kousky plechu, staré hodinky a hodiny, polystyrenová písmena, dřevěné části staré skládačky a pod. se proměnily v součásti nových „staveb“.
V úterý 18.10. byly 5. třídy na exkurzi na hradě Špilberku. Měli jsme objednaný 90 minutový výukový program s názvem Vypátrej ducha Lucemburků. Na hravé stezce s markrabětem Joštem a kostýmovanými lektory děti prošly středověkými úkoly v expozicích Od hradu k pevnosti, Brno na Špilberku, Žalář národů a v prostorách hradu Špilberku, rozluštily rodovou pověst Lucemburků. Po celou dobu je provázela jedna z historických postav spojených s historií hradu. Nakonec se všem podařilo ducha nakreslit a pojmenovat. Jednalo se o meluzínu, která podle pověsti na hradě obchází. V 11.00 jsme si poslechli zvonkohru na náměstí, nakoupili suvenýry a odjeli zpátky do Ivančic.