Důležité okamžiky ze života republiky ve výtvarce 9. ročníku

Národní barvy, důležité letopočty a zkratky názvů jednoho státu – to byl námět plakátu ke 100. výročí založení naší republiky, který měl připomenout, jak se republika proměňovala v průběhu jednoho století, co ji potkalo a jak se to na ní podepsalo (územní změny, zřízení i vedení, body zvratu v jejím vývoji). U některých letopočtů docházelo i k zajímavým diskusím a výměnám názorů v hodinách výtvarné výchovy v 9. ročníku.
Plakáty se pak staly nejenom součástí výzdoby chodeb a tříd ve škole, ale i malé výstavy uspořádané u příležitosti Projektového dne v prostorách druhého poschodí naší školy.

Me and my school, 4. A

Škola je základ života. Téma „ŠKOLA“ se prolíná opakovaně učivem PRVOUKY u mladších školáků a slovní zásobou žáků v hodinách anglického jazyka. Věnovali jsme mu  naše 1. projekty. Žáci v nich představili sebe, své přátele, učitele anglického jazyka, svou třídu a školu jako celek.

Navrhli si své vlastní znaky školy. Téměř všichni se snažili a zodpovědně své práce zpracovali nejen po obsahové, ale i výtvarné stránce.

Jak se jim práce podařila, posuďte sami?

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová

 

Klobouky v 8. ročníku aneb 100. výročí republiky

Také ve výtvarné výchově si s 8. ročníkem připomínáme 100. výročí založení naší republiky – a začali jsme módou. Vybrali jsme si módní doplněk, který byl v oblibě nejen před sto lety, ale opět i dnes, a sice KLOBOUK. Není to ale jen doplněk, vyjadřuje vlastně mnohem víc – povahu, vkus a osobnost toho, jenž jej nosí.
V hodinách výtvarky jsme se však na klobouk podívali i z hlediska výtvarného a žáci se zaměřili na klobouk jako na výtvarný – textilní objekt.
Nejprve si nakreslili návrh a potom vyrobili podle něj papírovou konstrukci. Na ni pak připevňovali základní látku a na závěr klobouk ozdobili – stuhami, knoflíky, papírovými či látkovými květinami a peříčky. Klobouky pak předváděli na improvizované malé „módní přehlídce“ před tabulí.

Linie napříč ročníky

Čára, linka, linie – takhle začíná kresba: vezmete do ruku tužku a začnete kreslit jednu čáru, pak přidáte druhou, a další, až se začne na papíře formovat tvar.
S tímto tématem se potýkali žáci ve všech ročnících druhého stupně, jen pokaždé trochu jinak: šesťáci psali příběh čáry aneb „Jeden den v životě čáry“ do tvaru různě kroucené linie (písmo je vlastně také linie), pak linií obtahovali jednoduché geometrické tvary a řadili je do linie pohybu, z jednoduchých geometrických tvarů zkoušeli skládat systém komunikace mezi lidmi. Sedmáci stříhali „čáry“ z papíru a „kreslili“ jimi jednoduché tvary všedních předmětů, z barevných papírových spirál tvořili „čáru“ vystupující z plochy do prostoru. Osmáci zkoušeli lineárně zakreslit tvar a dezén šnečí ulity a deváťáci tvořili pomocí linií ornament inspirovaný secesí a kubismem. Na závěr si žáci devátého ročníku vyzkoušeli dokreslit útržek fotografie interiérů bytů ponořených do tmy – bílou linií na černý papír.
Vystavením všech těchto prací zároveň vznikla jakási „abeceda“ čar a linií v různých verzích a úrovních.

100 let od vzniku samostatné Československé republiky, 4.A

Nastalo významné jubileum  v životě našeho státu  –  uplynulo 100 let od vzniku samostatné Československé republiky. Od počátku roku jsme se zaměřili v rámci učiva všech předmětů k posílení národního cítění u dětí. Je štěstí, když může některý národ žít ve své zemi tak dlouho jako my.

Se žáky jsem průběžně zařazovala do výuky aktivity související s bohatou historií naší země. Připomněli jsme si významné osobnosti našich dějin – prezidenty, malíře, hudební skladatele,  spisovatele, krále i sportovce. Děti si přečetly základní informace o významných osobnostech naší historie. Na základě četby žáci seznámili s osobnostmi své spolužáky. Základní údaje o nich sepsali. Sestavila jsem z nich velký informační plakát.

V hodinách výtvarné výchovy jsme také vzpomínali na náš domov.  Práci jsme si rozdělili – někteří  kreslili významné památky, malý, velký znak a vlajku naší země. Všichni jsme tvořili části našeho národního stromu – lípy srdčité. Během kresby a malby jsme se zaposlouchali do tónů skladeb našich dvou nejvýznamnějších hudebních skladatelů – Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.Vyhledali jsme si informace o tom, proč je právě lípa srdčitá naším národním stromem. Ve finále jsme z našich listů malovaných různými technikami utvořili národní strom téměř v životní velikosti.

Ve čtení jsme se naučili o Čechách báseň od Josefa Václava Sládka. A musíme mu dát za pravdu, že i když jsme země maličká, jsme krásnou zemí – ryzí jako perlička. Mottem našich aktivit byla tato slova:

Země česká je naše vlast,

v ní chceme žít a vyrůstat.

Snad přispěje každý z nás k rozkvětu naší země. Do dalších 100 let přejeme České republice, aby byl její život založen na principech demokracie, svobody a lidé v ní byli pracovití a ohleduplní.

                                                           Mgr. Jarmila Loudová

 

 

Herbář, 4.A

Denně  při cestě do školy a do práce míjíme desítky rostlin. V učivu přírodovědy jsme se několik posledních hodin věnovali základním informacím o rostlinách, a tak jsme nesměli opomenout i na jejich sběr. Jen tak jsme je mohli vnímat všemi smysly – hmatem i čichem.

Každý žák si nasbíral listy z alespoň 3 listnatých stromů, případně natrhal i byliny, které našel v trávě.

Po 14 dnech si žáci jejich nasbírané „poklady“ přinesli do třídy. Na připravené listy bílého papíru jsem je přilepila izolepou a přidala jsem k nim jednoduché popisky s názvy rostlin a určením místa nálezu. Poté jsem je zařadila do průhledných obalů. Vznikla tak přehledná kniha = soubor usušených  rostlin – herbář.

Naše etikety u jednotlivých zástupců rostlinné říše nebyly úplné – uváděli jsme vždy jen rodové a druhové názvy rostlin a místa sběrů. Víme, že bychom ve skutečném herbáři museli provést podrobnější zařazení a uvést mnohem více údajů.

Herbář nám bude  přes období zimy sloužit ke zpestření naší výuky při podrobnějším poznávání jednotlivých ekosystému naší vlasti.

Dokážete vyjmenovat alespoň 10 rostlin, které máte v těsné blízkosti vašeho domu? Pokud ne, otevřete při vaší příští cestě z domu pořádně oči a rozhlédněte se pozorněji kolem sebe. Svět je právě díky kráse přírody mnohem pestřejší a krásnější. Vnímejme ji. Ne nadarmo se říká, že je příroda krásná kniha pro ty, kdo v ní chtějí číst. Přejeme vám při četbě v ní mnoho jedinečných chvil a zážitků.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

 

Duch podzimu, 4.A

 První měsíc školy uběhl neuvěřitelně rychle. S koncem září nastal podzim. Proměny  v přírodě, citelné ranní ochlazení, větrné počasí, méně slunečních paprsků a dřívější příchod tmy v nás vzbuzují spíše negativní pocity.

Abychom se s příchodem podzimu lépe sžili, pozorovali jsme změny v přírodě na listnatých stromech. Ve výtvarné výchově jsme využili dosavadní dovednosti a vytvořili jsme z podzimních listů koláž „DUCHA PODZIMU“. Jeho postava je tvořena výhradně z listů. Experimentovali jsme    s vodovými barvami, frotážovali jsme progreskami, užívali jsme přírodní uhel. Z takto nakreslených listů vzniklo tělo podzimní postavy.

I když nám určitě chybí hřejivé letní slunce, nedejme se odradit a vnímejme krásy podzimní přírody. Snad k tomu přispějí i naše práce.

                                                                                                       Mgr. Jarmila Loudová

Den evropských jazyků, 4. A,B

Čtvrtek 27. září byl na naší škole věnován DNI EVROPSKÝCH JAZYKŮ. Tento projektový den má na naší škole již svou tradici. V letošním roce se na připravených stanovištích střídali po celý den žáci 5. – 9. ročníku. Zde jim byli k dispozici vyučující 2. stupně.

Přesto se do akce zapojili i někteří pedagogové 1.stupně. Právě v tento den jsem měla možnost poznat obě skupiny dětí 4. ročníků. Běžně se setkávám jen s polovinou obou tříd v hodinách anglického jazyka.

Využila jsem jejich dosavadní znalosti angličtiny a propojila je se základními komunikačními frázemi a pozdravy z jednotlivých nejčastěji navštěvovaných zemí Evropy.

Interaktivní tabule mi umožnila virtuálně vzlétnout kamkoli jsem chtěla žáky cíleně nasměrovat. Vždy jsme si prohlédli charakteristické památky dané země prostřednictvím krásných fotografií, zaposlouchali jsme se do mluvy rodilých mluvčích a slyšeli jsme i hymny některých zemí. Poznávali jsme společně vlajky evropských zemí. Občas jsem konverzaci zpestřila o názorné ukázky pohledů a prospektů z vlastních cest po Evropě.

Všechny jazyky jsme kombinovali právě s angličtinou. Žáci si cestu do cílené destinace museli alespoň trošku zasloužit. Prvním krůčkem před letem bylo vždy hádání země pomocí hláskování názvů v anglickém jazyce a jejich záznamu na mazací tabulky. Ověřila jsem si tak hravou formou jejich znalost SPELLINGU. Děti měly možnost poznat novou slovní zásobu nenásilnou a hravou formou včetně názvů všech zemí, národností, hlavních měst v anglickém jazyce.

Bohužel v tento den probíhalo souběžně i focení žáků 1. stupně, a tak se nám podařilo navštívit více zemí se žáky 4. B. Jejich výuku naštěstí fotografování vůbec nenarušilo.

Do kterých zemí jsme nahlédli?

Navštívili jsme Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Francii, Španělsko a Itálii. Samozřejmě nesměla chybět také Velká Británie.

Pevně věřím, že jsem žáky dostatečně motivovala ke studiu jazyků – němčiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny a případně i slovenštiny. Ne nadarmo se říká: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“

Obyvatelé Čech obvykle spoléhají na služby delegátů cestovních kanceláří a nevyužívají možnost mluvit při svých cestách do zahraničí. Často dospělí i děti užívají ve většině evropských zemí převážně anglický jazyk a ochuzují se tak o krásné zážitky spojené s poznáváním ostatních jazyků.

Sama ctím zásadu, že před každou cestou se naučím alespoň základy jazyka země, do které cestuji. Cítím se v daném prostředí lépe, když alespoň pasivně rozumím svému okolí a nejsem odkázaná jen na hlavní světové jazyky známé ze školního prostředí.

Ráda aktivně komunikuji, nebojím se chyb. Denně se při pobytu v zahraničí učím od rodilých mluvčích. Využívám každodenní situace k získání nových přátel a znalostí jazyka dané země.

Pokud jsem v rámci dvou vyučovacích hodin anglického jazyka získala pro studium dalších světových jazyků třeba jen jediného člověka, bylo moje úsilí úspěšné. Snad se s chutí, bez studu a strachu z případných chyb či nedorozumění na svých dovolených vrhnou střemhlav do rozvoje dovednosti plynně komunikovat. Vždyť to je na cestování to nejcennější.

Všem cestovatelům přeji mnoho jedinečných zážitků na cestách nejen po Evropě. Již nyní se s dětmi těšíme na příští rok a další podobně motivovaný projektový den.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

 

 

 

Září u Dráčků a Lvíčat

Začátek školního roku je vždy náročný. Nové děti, s nimi spjaté nové prostředí a nová pravidla. I pro ty starší a zapomnětlivé, jsme museli zopakovat pravidla školní družiny i jídelny a jak se chovat k ostatním. Hráli jsme různé seznamovací hry a začali vyrábět podzimní dekorace.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

Krása šípkových keřů, 4. A

Ve škole probíhá každoročně sběr šípků. Vyskytují se v okolí našich domovů. Slouží nejen nám lidem, ale také jako potrava pro živočichy. Vybrali jsme si je jako téma pro naši práci v hodině výtvarné výchovy.

Šípkové keře vypadají křehce, ale svými trny dokážou zranit. Vystupovaly také ve známé lidové pohádce. Zatímco v ní Růženka usnula, zámek obrostl šípkovými keři. Spící krásku jsme zasadili do trní, zpestřila pozadí se šípky.

K malbě jsme si poslechli nahrávku pohádky, písničky s touto tematikou a sledovali jsme ukázky z filmového zpracování příběhu. Atmosféra při kresbě tak byla vskutku pohádková. Lépe se nám malovalo.

Prostřednictvím fotografií se můžete do pohádky přesunout s námi.

Kdopak to tu spí?

Co zdobí keřík šípkový?

Je to známá dívenka –

– Šípková Růženka.

Mgr. Jarmila Loudová