Čtvrtek 27. září byl na naší škole věnován DNI EVROPSKÝCH JAZYKŮ. Tento projektový den má na naší škole již svou tradici. V letošním roce se na připravených stanovištích střídali po celý den žáci 5. – 9. ročníku. Zde jim byli k dispozici vyučující 2. stupně.

Přesto se do akce zapojili i někteří pedagogové 1.stupně. Právě v tento den jsem měla možnost poznat obě skupiny dětí 4. ročníků. Běžně se setkávám jen s polovinou obou tříd v hodinách anglického jazyka.

Využila jsem jejich dosavadní znalosti angličtiny a propojila je se základními komunikačními frázemi a pozdravy z jednotlivých nejčastěji navštěvovaných zemí Evropy.

Interaktivní tabule mi umožnila virtuálně vzlétnout kamkoli jsem chtěla žáky cíleně nasměrovat. Vždy jsme si prohlédli charakteristické památky dané země prostřednictvím krásných fotografií, zaposlouchali jsme se do mluvy rodilých mluvčích a slyšeli jsme i hymny některých zemí. Poznávali jsme společně vlajky evropských zemí. Občas jsem konverzaci zpestřila o názorné ukázky pohledů a prospektů z vlastních cest po Evropě.

Všechny jazyky jsme kombinovali právě s angličtinou. Žáci si cestu do cílené destinace museli alespoň trošku zasloužit. Prvním krůčkem před letem bylo vždy hádání země pomocí hláskování názvů v anglickém jazyce a jejich záznamu na mazací tabulky. Ověřila jsem si tak hravou formou jejich znalost SPELLINGU. Děti měly možnost poznat novou slovní zásobu nenásilnou a hravou formou včetně názvů všech zemí, národností, hlavních měst v anglickém jazyce.

Bohužel v tento den probíhalo souběžně i focení žáků 1. stupně, a tak se nám podařilo navštívit více zemí se žáky 4. B. Jejich výuku naštěstí fotografování vůbec nenarušilo.

Do kterých zemí jsme nahlédli?

Navštívili jsme Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko, Francii, Španělsko a Itálii. Samozřejmě nesměla chybět také Velká Británie.

Pevně věřím, že jsem žáky dostatečně motivovala ke studiu jazyků – němčiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny, polštiny a případně i slovenštiny. Ne nadarmo se říká: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“

Obyvatelé Čech obvykle spoléhají na služby delegátů cestovních kanceláří a nevyužívají možnost mluvit při svých cestách do zahraničí. Často dospělí i děti užívají ve většině evropských zemí převážně anglický jazyk a ochuzují se tak o krásné zážitky spojené s poznáváním ostatních jazyků.

Sama ctím zásadu, že před každou cestou se naučím alespoň základy jazyka země, do které cestuji. Cítím se v daném prostředí lépe, když alespoň pasivně rozumím svému okolí a nejsem odkázaná jen na hlavní světové jazyky známé ze školního prostředí.

Ráda aktivně komunikuji, nebojím se chyb. Denně se při pobytu v zahraničí učím od rodilých mluvčích. Využívám každodenní situace k získání nových přátel a znalostí jazyka dané země.

Pokud jsem v rámci dvou vyučovacích hodin anglického jazyka získala pro studium dalších světových jazyků třeba jen jediného člověka, bylo moje úsilí úspěšné. Snad se s chutí, bez studu a strachu z případných chyb či nedorozumění na svých dovolených vrhnou střemhlav do rozvoje dovednosti plynně komunikovat. Vždyť to je na cestování to nejcennější.

Všem cestovatelům přeji mnoho jedinečných zážitků na cestách nejen po Evropě. Již nyní se s dětmi těšíme na příští rok a další podobně motivovaný projektový den.

                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová