Únor u Dráčků a Lvíčat

Tento měsíc byl velice krátký díky příjemným Jarním prázdninám. Ale i tak jsme si stihli vytvořit Valentýnky, nejrůznější karnevalové masky a pořádně ho “ roztočit“ na Pyžamovém party. Donesli jsme si spoustu dobrůtek, zahráli nevšední hry a zasoutěžili o malé ceny.

K. Mattesová

My family, 4. A

Není nic důležitějšího než naše rodina. Poskytuje nám zázemí, oporu, pocit bezpečí a jistoty. V anglickém jazyce jsme tomuto tématu také věnovali. Žáci pracovali na projektu s názvem My family („Moje rodina“).

Stručně popsali všechny členy své rodiny. Při popisu využívali dosavadní gramatické dovednosti. Někteří použili k popisu fotografie, jiní raději kreslili obrázky. Děti nezapomněly ani na své domácí mazlíčky.

Bylo dojemné sledovat, s jakou láskou si děti fotografie a obrázky prohlížely. Každá fotografie jim připomínala jiný zážitek, který všichni společně prožili.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Nech brouka žít, 4.A

Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž, máme z nich mnohem větší respekt.

Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.

Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.

Posuďte sami, jak se nám dařilo.

                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Probouzíme jaro, 4.A

 

Dny se prodlužují. Sluníčko nás více zahřívá a probouzí také přírodu. Stále častěji slyšíme zpěv ptactva. Naše třída je obklopená skutečnými stromy. Ve volných chvilkách můžeme pozorovat ptáky v jejich korunách. Rozhodli jsme se, že si v hodinách výtvarné výchovy pohrajeme s barvami a nakreslíme si je. Jejich „kabátky“ jsme vyplnili geometrickými tvary, liniemi čar.

Namalovali jsme si  však i zcela ojedinělý strom. Do jeho koruny jsme místo listů umístili naše ruce s fantazijními vzory. Zanechali jsme tak na stromu každý svůj vlastní otisk. Vypovídá o nás, které barvy a vzory máme rádi. Někteří žáci do ruky zakomponovali své zájmy a záliby.

Mohutnost stromu jsme se pokusili vystihnout pomocí většího formátu.

Výsledek naší práce stojí za úsilí, které jsme do něho vložili. Je dokladem toho, že i malé děti mohou dokázat velké věci.

Všichni se těšíme se na příchod jara. Už nám zbývá jediné – vyrazit na dlouhou vycházku do přírody, užít si čerstvého vzduchu, zaposlouchat se do zvuků probouzející se přírody.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

 

Zátiší?, aneb Kompozice v ploše – výtvarka v 8. ročníku

A zase to baroko: tentokrát jsme se seznámili s barokním zátiším, čili kompozicí předmětů a jejich malířským ztvárněním v 17. století. Téma kompozice a zátiší jsme pak přenesli do naší doby a k jejich zachycení použili moderní prostředky – použili jsme předměty používané ve výtvarce či posbírané po kapsách nebo aktovkách, a fotoaparát.
Místo klasické kompozice předmětů v prostoru jsme zvolili kompozici v ploše a navíc si stanovili jednu podmínku: použité předměty musely mít něco společného (barvu, tvar, určení). A potom zkoušeli žáci zachytit tuto kompozici z různých úhlů pohledu – zaměřovali, ostřili, přibližovali a nakonec vyfotili digitální zrcadlovkou.

Komiks podle Matyáše Bernarda Brauna ve výtvarce 8. ročníku

Barokní sochy Ctnosti a neřesti na zámku Kuks, jejichž autorem je český sochař Matyáš Bernard Braun, se staly inspirací pro další výtvarný úkol na téma Baroko. Ctnosti a neřesti neboli dobré a špatné vlastnosti zobrazili žáci formou krátkého komiksového příběhu, čímž posunuli barokní téma do dnešní doby. Na téma vybrané vlastnosti vymysleli jednoduchý příběh a vytvořili jeden komiksový pás o třech okénkách, tzv. strip. A tak „zkamenělí herci“ překlenuli několik staletí a stali se současnými hrdiny.

Jedinečné zážitky z Brna,4.A a 4. B

V úterý 19. února jeli žáci 4.A a 4.B na exkurzi do Brna. Nejprve jsme navštívili Hvězdárnu a planetárium Brno. Program s názvem „Cesta Sluneční soustavou“ byl promítán v digitáriu. Nové možnosti tohoto sálu nás zcela pohltily obrazem i zvukem.

Postupně jsme měli příležitost prozkoumat všechny planety Sluneční soustavy jejich satelity a ještě menší tělesa – planetky a komety.

První zastávkou byl Měsíc, jediné vesmírné těleso, na kterém jsme doposud přistáli. Dále jsme v rámci programu cestovali na Mars. Byl to logický cíl, neboť se nejvíce podobá Zemi.

Pokračovali jsme ke čtyřem plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Prolétli jsme kolem kosmického ledovce, jehož složení nám připomnělo dobu vzniku celé Sluneční soustavy.

Neminuli jsme ani trpasličí planetu Pluto. Díky doposud jediné sondě, která ji navštívila, se nám ukázal podivuhodný svět s tmavými krátery a zasněženými ledovci.

Průzkum vesmíru, který nám program umožnil byl fascinující a přinesl nám překvapivé poznatky.

Součástí představení bylo i obvyklé sledování hvězdné oblohy, ukázky několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí. Každý si zde přišel na své. Nakoupili jsme si suvenýry, občerstvili jsme se, vyfotili jsme se. Poté jsme se přesunuli autobusem do Technického muzea v Brně.

Většina dětí netušila, kolik zajímavostí a nových dovedností zde načerpá. Nahlédli jsme zde s průvodcem do starého Brna – do místní ULIČKY ŘEMESEL. Ocitli jsme se

ve třicátých letech 20.století, procházeli jsme opravdovými ulicemi této doby. Byly zde dílničky hodináře, ševce, knihaře, zámečníka, krejčího a holiče – kadeřníka. Uličku doplňovaly ukázky dobového bydlení (např.obydlí ševce, část pavlačového domu) a životního stylu (např. koloniál, hospoda, módní salon aj.).

Zejména v místní hospůdce se nám velmi zalíbilo. K podmanivým tónům místního orchestrionu nám už chyběl jen nějaký osvěžující nápoj. Při nahlédnutí do kadeřnického salonu a staré zubní ordinace se nám tajil dech.

Prošli jsme postupně všechny expozice muzea. Zaujaly nás zvonkohry i parní stroje. Chlapci nemohli odtrhnout oči od mečů, nožů, zbraní, starých typů vozů a motocyklů.

Nejpoutavější částí návštěvy technického muzea byla pro většinu dětí technická herna. Je to velké lákadlo pro všechny návštěvníky.

Děti si zde mohou názorně vyzkoušet základní zákonitosti a objevy v praxi. Této příležitosti jsme maximálně využili.

Čas uběhl jako voda a my jsme se plni nových zážitků vraceli zpět domů. Mnozí se jistě do prostor muzea v budoucnu vrátí. Moc se nám zde líbilo.

Udělejte si i vy výlet do Brna za poznáním. Navštívíte-li technické muzeum a planetárium s pestrou nabídkou programů, nebudete zajisté litovat.

                                                          Za žáky 4. ročníků Mgr. Jarmila Loudová

 

V barokním salonu – výtvarka v 8. ročníku

Trochu nauky o perspektivě v kombinaci s kapitolou z dějin umění, tentokrát s barokem, se promítlo do výtvarné práce žáků 8. ročníku.
Využili jsme jednoduchých vystřihovánek pro děti, z nichž jsme vybrali několik opěrných prvků barokního interiéru (tapeta, stolek, křeslo, lustr apod.) a tyto prvky použili pro perspektivní zachycení průčelního pohledu do barokního salonu. Jednobodovou perspektivu využili žáci při tvorbě koláže, kterou potom dále libovolně doplňovali dalšími prvky, vzory a barvami.

Krajina pod sněhem – výtvarka v 6. A

Co se stane s krajinou, když ji přikryje sněhová peřina? Jak se promění? A jak vypadá sníh? Má nějakou barvu? A jak vypadá krystal sněhu zblízka? Může se vločka vidět v zrcadle?
Na tyto a další podobné otázky hledali „výtvarné“ odpovědi žáci 6. A v hodinách výtvarné výchovy: kousek utržené fotografie krajiny v různých ne-zimních obdobích domalovali temperou na velký formát a zkoumali „barvu“ sněhu, odstíny bílé a modré, a sledovali přitom linie krajiny (kopce, hory, louky, jezera, stromy), které zůstaly patrné i po zapadání krajiny sněhem. Tvůrčí atmosféru jsme podpořili poslechem Vivaldiho Čtvero ročních období, respektive skladby Zima.
Jednu sněhovou vločku (krystal) pak žáci „zvětšovali“ vystřihováním z papíru a zkoušeli přenést její „odraz v zrcadle“ negativní malbou v kontrastu černé a bílé.

Měj dobrou náladu, 4.A

Udržet si dobrou náladu za každé situace není snadné. V pohádkách nás rozveselovali šaškové. Dnes tuto roli zastávají cirkusoví klauni.

Víte, že  existuje dokonce SVĚTOVÝ DEN ÚSMĚVU?  Byl ustanoven na 4. října. Ale my se domníváme, že bychom se měli usmívat stále.

Smějme se, protože úsměv nic nestojí, sami z toho máme lepší náladu a navíc uděláme radost i někomu dalšímu. Úsměv o nás prozradí víc, než si myslíme.

Významný český spisovatel, herec a scénárista Jan Werich říkal, že dobrá nálada sice naše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít a udržet.

Právě osobnost tohoto muže byla motivem pro kresbu veselých klaunů ve výtvarné výchově. Jan Werich k měsíci únoru neodmyslitelně patří. Narodil se 6. února roku 1905.

Snažila jsem se dětem v úvodu hodiny říci základní informace o jeho osobě a tvorbě. Snad se jim tento nezapomenutelný velikán literatury a filmu vryje do paměti.

Jak se žákům povedli veselí klauni, posuďte sami. Při jejich malbě  panovala veselá nálada, což bylo tou nejlepší poctou panu Werichovi.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová