Podzim je roční období, ve kterém příroda odevzdává své plody a pomalu se chystá k zimnímu odpočinku. Listí na stromech žloutne, červenají se šípky a jeřabiny, někde dozrávají poslední ostružiny, maliny, jablka a hrušky, ořechy. Počasí je chladnější, bývá větrno a často prší.
Pojďme se radovat ze všech těch barev, vůní a plodů podzimu a ozdobit naše příbytky.
T-Mobile Olympijského běhu se naše škola i naše třída účastní každý rok. Letos však nemohl proběhnout v tradičním červnovém termínu, ale až v září. Uspořádali jsme si jen jeho malou třídní verzi, ale i tak jsme závodili ze všech sil. Doběhli všichni a těm nejrychlejším děkujeme za napínavý závod.
Babí léto poletuje a do svých sítí chytá poslední krásné podzimní dny. Kéž by takto barevně a slunečně bylo ještě dlouho. Ale ranní chlad nám naznačuje, že již brzy přijde opravdový podzim.
A tak jako pavoučci soukáme sítě a snažíme se zachytit barvy, dary a krásy podzimu na posmutnělejší dny. Příroda nám toho tolik nabízí a my jsme se z jejich tvarů, barev a vůni při tvoření těšili. A také jsme se těšili z toho, že pracujeme spolu, povídáme si spolu a kamarádi nám něco přidrží, půjčí nebo si s námi něco vymění.
A výsledné obrazy už u nás doma na dveřích bytu či na zdi v pokoji těší naše blízké.
Díky podzime.
V pondělí 21. září jeli žáci 4. A na dopravní hřiště do Oslavan. Odjezd doprovázely zvýšené hygienické požadavky – nechyběla pravidelná dezinfekce rukou, nasazené roušky v místech kontaktu s veřejností a v době přepravy. Cestovalo se klasickou autobusovou linkou. Děti byly pochváleny, jak slušně a ohleduplně se po celou dobu jízdy chovaly.
Ranní obloha byla zalitá sluncem, ale přesto bylo velmi chladno. Po příjezdu do Oslavan žáci pilovali teorii v terénu. Procházeli s lektorkami celé dopravní hřiště, všechny křižovatky. Následně si formou zábavných programů zkoušeli teoretické vědomosti – znalost dopravních značek, povinnou a doporučenou výbavu kola.
Všichni absolvovali jízdu na kole na dopravním hřišti. Jezdit podle dopravních předpisů, sledovat značky, semafory a chodce nebylo vůbec snadné. Na dopravním hřišti se malí cyklisté pěkně zapotili, ale bylo to zapotřebí. Nyní se budou cítit na kole bezpečněji.
Mnozí se při jízdě dopustili více dopravních přestupků. Někteří měli potíže při doplňkové jízdě, která prověřovala jejich obratnost na kole při setkání s různými překážkami. Do druhého jarního kola cyklistického výcviku je dostatek času zlepšovat jejich jízdní dovednosti.
Cyklistický výcvik motivoval děti k větší obezřetnosti a respektu v dopravě. Poděkování patří lektorkám dopravního výcviku i organizátorům celého programu. Tyto akce mají velký význam pro ochranu zdraví dětí.
Snad budeme moci na jaře dokončit druhou část výcviku. Pevně věřím, že všichni získají řidičský průkaz na řízení kola. Je to přání všech.
Za kolektiv dětí 4. A Mgr. Jarmila Loudová
V první hodině výtvarné výchovy jsme se vydali na pomyslnou plavbu za dobrodružstvím. V letošním školním roce budeme plnit nejrůznější úkoly a za jejich splnění se budeme přibližovat k vytouženým ostrovům, které na nás na cestě čekají.
Cestovat se dá mnoha způsoby. Přesto je zřejmé, že je krása pozemského světa nejkouzelnější právě z výšky. V letních měsících často vídáme na obloze dopravní letadla, ale také balony. A právě tyto dopravní prostředky byly hlavním tématem našeho prvního malování.
Je tomu již 237 let, co balony ovládly nebe. Za počátek balonového létání je považován 4. červen roku 1783, kdy bratři Montgolfierové odstartovali před zraky dvora Ludvíka XVI. první balon.
Škoda, že se opravdu společně nemůžeme vznést balonem do oblak. Byl by to pro nás jedinečný zážitek. Třeba se některým tento sen někdy splní. Prozatím plujeme jen „na vlnách fantazie“ vstříc dalším dobrodružstvím.
Na naše práce nahlédněte na fotografiích.
Mgr. Jarmila Loudová
Žáci 7. B a 8. B dostali za úkol zpracovat den a jméno sv. Jiří a Žofie. Vybrané práce žáků si můžete prohlédnout níže ve fotogalerii.
Mgr. M. Křičková
Postupně se připravujeme na návrat jara. V pracovních činnostech si průběžně chystáme drobné jarní dekorace.
Vytvořili jsme si malý věneček s květinami a přání s velikonoční tematikou.
I když se snažíme užívat rozličné materiály, všechny naše výrobky mají jeden společný cíl. Chceme potěšit naše nejbližší, obdarovat je vlastnoručně vyrobenými drobnostmi.
Mgr. Jarmila Loudová
Ve výtvarné výchově se již několik hodin zaměřujeme na živočišnou říši. Tentokrát jsme směřovali do okolí vod. Malovali jsme větší zástupce ptactva – volavky, pelikány, plameňáky. Zvolili jsme si je k malbě díky nádherné paletě odstínů barev jejich těla. Používali jsme vodové barvy.
Snažili jsme se zachytit zástupce těchto ptáků v různých pozicích. Někteří se brodili ve vodě, jiní lovili svoji kořist pod hladinou. Ostatní se vznášeli ve vzduchu – byli na odletu, případně se snášeli k hladině vody.
Tito ptáci žijí ve skupinách, a tak jsme jich na jednom výkresu zachytili hned několik. Kdo volil pohled zblízka, zobrazil je větší. Drobní plameňáci byli ti, které jsme pozorovali zpovzdálí.
Každou prací se zdokonalujeme. I když se nám hned od počátku nedařilo, posunul nás tento nelehký úkol zase dál na naší cestě za poznáváním malby.
Mgr. Jarmila Loudová
Doby prvních Přemyslovců u nás jsou zachyceny ve spoustě krásných českých pověstí – O svatém Václavovi, jeho babičce Ludmile a bratru Boleslavovi, O svatém Vojtěchovi a Prokopovi, O Oldřichovi a Boženě, O Břetislavovi a Jitce, …
Pověsti si čteme v knize Martiny Drijverové České pověsti pro malé děti a také v komiksovém zpracování v knize Obrázky z českých dějin a pověstí. Obě knihy nás moc baví a vždy se těšíme na další čtení.
V době prvních Přemyslovců žil kronikář Kosmas, který naše nejstarší pověsti a dějiny zapsal do Kroniky české.
My jsme si také vyzkoušeli, jaké to asi bylo těžké psát knihy nebo je opisovat v klášterech ručně ptačím brkem a inkoustem. Mniši každou stránku nejen napsali, ale i zdobili krásnými okraji a barevnými obrázky (iluminacemi) a první písmeno textu = iniciálu měli vždy velmi ozdobnou. Mohla zachycovat obsah děje nebo osobu, o které se píše.
Část takové kroniky jsme vytvořili a tady je:
V době prvních Přemyslovců jsme také zkoumali první kamenné stavby stavěné v románském slohu. Stavěli se tenkrát rotundy a basiliky a my jsme si každý takovou rotundu postavili. Doufáme, že až bude teplejší počasí, tak se vypravíme k nedaleké rotundě sv. Petra a Pavla v Řeznovicích.
V 5. století na naše území přicházeli první slovanské kmeny. V 7. století je Sámo sjednotil a vytvořil Sámův kmenový svaz.
Slované byli již velmi šikovní – pásli svá stáda, obdělávali políčka, stavěli si lepší domy (polozemnice), rozvíjela se různá řemesla. Dokázali také tkát látky a z nich si šít oděvy.
My jsme si také vyzkoušeli tkaní a uznali jsme, že museli mít naši předci velkou trpělivost. My jsme dlouho tkali malou dečku, záložku, oni si dokázali udělat plátno na celý oděv.
Po rozpadu Sámovy říše se po dobu asi 150 let nedochovaly zádné písemné zprávy o našich zemích. A tak si o té době lidé vyprávějí alespoň pověsti. My jsme si je také vyprávěli a rychle zaké zachytili malůvkou do sešitu – O praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Libuši a jejich věštbách, statečném Bivojovi, o Přemyslu Oráčovi a další.
V 9. století pak na našem území vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav k nám pozval Cyrila a Metoděje a ti nám přinesli první slovanské písmo – hlaholici.
Tu jsme prozkoumali, připravili jsme si správný pergamen a ptačím brkem a tuší jsme hlaholicí zapsali své zprávy. I zde se procvičila naše trpělivost, ale výsledek nás všechny moc těšil a ještě dlouho jsme zprávy v hlaholici měli pověšené ve třídě.
