V 5. století na naše území přicházeli první slovanské kmeny.  V 7. století je Sámo sjednotil a vytvořil Sámův kmenový svaz.
Slované byli již velmi šikovní – pásli svá stáda, obdělávali políčka, stavěli si lepší domy (polozemnice), rozvíjela se různá řemesla. Dokázali také tkát látky a z nich si šít oděvy.

My jsme si také vyzkoušeli tkaní a uznali jsme, že museli mít naši předci velkou trpělivost. My jsme dlouho tkali malou dečku, záložku, oni si dokázali udělat plátno na celý oděv.

Po rozpadu Sámovy říše se po dobu asi 150 let nedochovaly zádné písemné zprávy o našich zemích. A tak si o té době lidé vyprávějí alespoň pověsti. My jsme si je také vyprávěli a rychle zaké zachytili malůvkou do sešitu – O praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Libuši a jejich věštbách, statečném Bivojovi, o Přemyslu Oráčovi a další.

V 9. století pak na našem území vznikla Velkomoravská říše. Kníže Rastislav k nám pozval Cyrila a Metoděje a ti nám přinesli první slovanské písmo – hlaholici.
Tu jsme prozkoumali, připravili jsme si správný pergamen a ptačím brkem a tuší jsme hlaholicí zapsali své zprávy. I zde se procvičila naše trpělivost, ale výsledek nás všechny moc těšil a ještě dlouho jsme zprávy v hlaholici měli pověšené ve třídě.