Archiv pro rubriku: Školní rok 2019/2020

Podzimní skřítci, 5. A

Sychravé podzimní počasí se již naplno přihlásilo. Dny se krátí a sluneční paprsky nás tolik nehladí po tváři.

Podzim má však i své kouzlo. Žádná jiná část roku nedokáže vykouzlit tak pestré kabátky pro listnaté stromy. Právě tvary listů se staly hlavním prvkem v naší tvorbě podzimních skřítků v praktických činnostech.

V barevných odstínech podzimu jsme z papíru vystříhali těla skřítků a jejich kloboučky. Všichni jsme vyráběli dva skřítky ve dvou odlišných velikostech. Sestavili jsme z nich pěknou podzimní dekoraci.

Nejobtížnější byly tvary tělíček z javorových listů. Děti se snažily, dokonce zvládly ozdobit kloboučky skřítků drobnými lístečky.

Za proměnou počasí a krajiny sice nestojí žádné pohádkové bytosti, přesto jsme podzimu s chutí vdechli život prostřednictvím malých postaviček. Stále jsme malí, hraví a rádi se vydáváme do pohádkového světa. Zcela přirozené pochody pak mohou získat nádech tajemna.

Naši podzimní skřítci nám budou skvělou inspirací pro tvorbu pohádkových příběhů. Brzy si je ve slohových hodinách zkusíme vytvořit.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. A

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Po celý týden jsem čekala, ale přírodniny nepřibývaly. V pátek zachránila renomé třídy jedna z dívek. Přinesla větvičky, šišky, jeřabiny, kaštany, šípky, ale i ulitu hlemýždě zahradního a další přírodniny. V praktických činnostech z nich pod mým vedením vytvořila plastický obraz. K vytvoření vlastního rámečku využila mnou připravené dřevěné laťky, přírodní motouz. Do něho jsem propletla síť. Na chvíli jsem napodobila mistry z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládala své přírodniny. Byly jsme spolu sehraný tým. Vše co do obrázku vložila, jsem ihned přitavila tavnou pistolí.

Vznikl krásný podzimní obrázek. Skutečná příroda byla alespoň na chvíli s námi. Bohužel obrázek z přírodnin přečkal v teplém prostředí třídy jen krátce. I tento krátký okamžik měl svůj význam. Polidštil a zútulnil ji. Motivoval nás vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Vařím, vaříš, vaříme… aneb příprava pokrmů v 7. B

Žáci sedmých ročníků si mohou každý rok vybrat 1 volitelný předmět. V letošním roce bylo mnoho zájemců o „vaření“, proto byly otevřeny dvě „přípravy pokrmů“.
Ze 7. B byl dostatek zájemců, a tak vytvořili jednu ze skupin. Jeden týden se připravujeme teoreticky a druhý vždy vaříme. Začínáme s jednoduchými recepty a přípravami. Žáci jsou rozděleni do skupin, ve kterých se musí domluvit, co kdo koupí a donese…
Tentokrát jsme připravovali těstovinový salát. Na výsledek a nadšení se můžete podívat na přiložených fotografiích.

Mgr. Lenka Málková

Foto: Mgr. Lenka Málková

MODELOVÁNÍ TĚLES

Motto: „Šikovnost rukou se mění v šikovnost myšlení.“

Součástí hodin matematiky jsou také různé manipulativní činnosti, které rozvíjí matematickou gramotnost žáků. Zařazování těchto činností je pro děti velmi přitažlivé.

Při rozšiřování číselného oboru do sta využíváme papírové mince v hodnotě 50 Kč, 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 2 Kč, 1 Kč. Vyjadřujeme čísla pomocí mincí různých hodnot (83 = 50 + 20 + 10 + 2 + 1).

Pro rozvoj prostorové představivosti jsme zařadili modelování těles. Děti pomocí špejlí a modelíny vytvořily svůj model krychle nebo kvádru. Práce je velmi bavila a užili jsme si u ní spoustu legrace.

Podívejte se na naše modely.

Mgr. Markéta Eibelová a žáci 2. B

Foto: Mgr. Markéta Eibelová

DEŠTNÍKY – „kamarádi do nepohody“, 5.A

Jak vzniká déšť? Čím větší je teplo, tím více vody se vypařuje. Vodní páry stoupají vzhůru, tvoří mraky. V chladnějších výškách se pára srazí v kapky vody. Ty se ve vzduchu neudrží a padají z mraků právě v podobě deště.

I když máme raději slunečné počasí, příroda vodu potřebuje. Déšť zavlaží půdu – lesy, louky, pole, zahrady. Nesmí být ale ani příliš vytrvalý, jinak způsobuje rozvodnění vodních toků, záplavy. Všeho má být tak akorát, i deště.

Aby nás deštivé počasí nezaskočilo, měli bychom být denně vybaveni deštníkem.

Předchůdce deštníku byl vynalezen již před 4 000 léty. Začátkem 16. století se deštník stal populární zvláště v severní Evropě. Dříve ho nosily hlavně ženy, mezi muži ho proslavil až v 18.století perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Skládací systém se objevil až ve 20.století .

Deštníky se vyrábí v různých barevných provedeních, ochraňují nás před deštěm i padajícím sněhem. Bývají pokryty nepromokavým materiálem tvořeným látkou, či plastovou fólií. Mají držadlo. Pro lepší uskladnění většinou kupujeme deštníky skládací. Jsou skvělými módními doplňky.

Na chvíli jsme si ve výtvarné výchově zahráli na módní návrháře a navrhli jsme si vlastní podobu deštníků – lišili jsme se tvarem, barevným provedením. Deštníky jsme umístili do sítě čtverců. Vždy jsme volili kontrastní barvy, zopakovali jsme si rozdíly mezi studenými a teplými barvami. Pokud byly deštníky v teplých odstínech barev, pak bylo pozadí tvořeno barvami studenými a naopak.

Naše deštníky nás před deštěm sice neochrání, ale potěší nás alespoň na pohled. Zda byste si mezi nimi vybrali svého „kamaráda do deště“, posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová

Domečky pro skřítky 3. A, B

Ve čtvrtek 26. 9. jsme využili pěkného podzimního počasí a šli do parku na Malovansko. Děti zde dostaly úkol vytvořit z přírodního materiálu domečky pro skřítky. Blíží se zima a skřítek Podzimníček nemá, kde by hlavu složil. Dětská fantazie nezná mezí, a tak děti radostně nosily materiál na stavbu i zásoby na zimu. Domečky jim rostly pod rukama. Který domeček si vybrat? Nevím, snad se skřítek rozmyslí a nezapomene zavolat i své kamarády.

Mgr. Veronika Válková

Veselá mysl – půl zdraví, 5.A

Udržet si dobrou náladu není mnohdy jednoduché. Dospělí i děti jsou vyčerpáváni každodenními povinnostmi. Když k tomu nastoupí sychravé podzimní počasí, je obtížnější udržet si dobrou náladu. My, rodáci z kraje Vladimíra Menšíka, bychom měli humorem a optimismem sršet každý den. Ale zamračené obličeje na ulicích toho nejsou dokladem. To, že smích pomáhá a dokonce i léčí, odborníci vědí již dávno. Výzkumy dokázaly, že smích posiluje imunitu a krevní oběh, zmírňuje negativní účinky stresu, zlepšuje činnost mozku, je i prevencí proti onemocněním srdce.

Abychom si význam dobré nálady vzali k srdci, namalovali jsme celou sérii veselých obličejů. Drobné hlavičky dětí a dospělých různých národností doprovázely dvě velké siluety kreslené tuší.

Výslednými pracemi jsme si ozdobili chodbu, která směřuje k naší třídě. Když je budeme mít neustále na očích, snad si dobrou náladu lépe udržíme.

Pokud si chcete udržet zdraví a mládí po dlouhou dobu, naučte se smát.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5.A