Archiv pro rubriku: Výtvarná výchova

Rozkvetlá třešeň, 4.B

Pod našima rukama vznikl další velký strom. Tentokrát jsme se zaměřili na prostředí sadů. V hodinách přírodovědy nyní poznáváme ekosystém okolí lidských obydlí, propojení s hodinou výtvarné výchovy vždy lépe umocní prožitek z probíraného učiva. Rozhodli jsme se vytvořit rozkvetlou třešeň. Zaujala nás svou barevnosti, rozložitostí koruny, tvarem listů. Pracovali jsme jako jeden tým. Každý tvořil listy a květy. V koruně stromů máme 120 plastických květů, 144 listů. K jejich tvorbě jsme měli jen 2 vyučovací hodiny. Nezalekli jsme se a poctivě jsme pracovali. Dělání všechny smutky zahání. Tato slova známé písničky tentokrát platila dvojnásob.

Naučili jsme se pracovat se suchými pastely, stínovat. Opět jsme uplatnili všechny dosavadní dovednosti. Stříhání bylo nedílnou součástí naší práce. Ačkoli máme nůžky v ruce pravidelně, mnozí s nimi opět bojovali.

Finální výsledek naší práce zdobí chodbu před třídou. Nedokáže nahradit skutečný strom, ale je jeho věrnou kopií. Škoda, že mu neumíme vdechnout život.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

Hrátky se jmény, 4. B

Každý člověk si své jméno nese po celý život. Všechna jména mají svůj původ. Existují desítky knih s výkladem významu jmen, popisem, jak vznikala. Vážou se k nim dokonce i teorie, které připisují ke všem jménům určité vlastnosti.

Když nás naši blízcí oslovují, užívají různé tvary jmen. Okolí by nás mělo oslovovat tak, jak je nám to příjemné. Projevujeme tím druhým úctu. V našem oslovení se odráží náš postoj k ostatním.

Jsme si vědomi významu našich jmen. Ve výtvarné výchově jsme si se svými jmény pohráli. Napsali jsme si je větším psacím písmem, provedli jsme osově souměrnou kopii písmen. Pak jsme se pozorně dívali a snažili jsme se ve tvarech písmen vidět postavy – barevně jsme si nakreslili naše jedinečné příšerky.

Kresba podpořila fantazii dětí, rozvinula jejich představivost. Dvěma dětem se podařilo práci natolik důmyslně promyslet, že do jedné postavy ukryly dvě různé bytosti. Záleží jen na tom, jak si kresbu před sebe položíme.

Kresba všechny velmi bavila. Vyzkoušejte si hrátky se jmény také. Vaše jména si jistě zaslouží stejnou pozornost. Vzniknou vám v krátkém čase jedinečné kresby, určitě se u kresby příjemně odreagujete a pobavíte.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

Probouzíme jaro, 4.B

Dny se prodlužují. Sluníčko nás více zahřívá a probouzí také přírodu. Stále častěji slyšíme zpěv ptactva. Naše třída je obklopená skutečnými stromy. Ve volných chvilkách můžeme pozorovat ptáky v jejich korunách. Rozhodli jsme se, že si v hodinách výtvarné výchovy pohrajeme s různými technikami.

Kreslili jsme ptáčky – nejprve v černobílé variantě, poté i v barevném provedením. Jejich „kabátky“ jsme vyplnili geometrickými tvary, liniemi čar. V dalších hodinách jsme si namalovali javorové listy a strom, do kterého jsme je nakonec vlepili.

Javor jsme si zvolili kvůli tvaru a zbarvení listů. Javory jsou vskutku krásným zpestřením jarní i podzimní přírody. Patří k těm nejkrásnějším stromům, které se u nás vysazují.

Pokusili jsme se vystihnout mohutnost stromu. Finální plátno má na výšku více než 2 metry. Koruna stromu je plná listů i ptáčků.

Výsledek naší práce stojí za úsilí, které jsme do něho vložili. Je dokladem toho, že i malé děti mohou dokázat velké věci.

Už nám zbývá jediné – vyrazit na dlouhou vycházku do přírody, užít si čerstvého vzduchu, zaposlouchat se do zvuků větru ve větvích.

Těšíme se na příchod jara. Probudili jsme ho společnými silami dříve než ve skutečné přírodě.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

Portrétujeme (se) II. – 8.roč.

Pokračováním (a zároveň ukončením) řady portrétů ve výtvarce, kdy jsme zkoušeli možnosti portrétu obecně, byly práce s vyjádřením emocí pomocí portrétních fotografií. Žáci si nejprve vyzkoušeli, jak mohou mimicky znázornit různé emoce – radost, smutek, znechucení, nadšení, údiv, hrůzu…, poté si jednu grimasu vybrali a nechali se v ní vyfotografovat. Se svým „portrétem“ potom pracovali v grafickém editoru v počítači: hráli si s negativem, barevnými úpravami, černobílými variantami, kontrasty, zvýrazňováním či potlačováním některých částí obličeje, zdůrazňováním linií či naopak ploch. Vznikl tak soubor hravých „autoportrétů“.

Masopustní a karnevalové veselí, 4. B

Měsíc únor je vždy spojován s karnevalovými radovánkami. Jejich tradice vychází z původních masopustních rejů. Společným znakem masopustu a karnevalu je nevázané veselí, hudba, zpěv a tanec.

Každoročně si s dětmi připomínáme tyto tradice, tvoříme různorodé masky. Tentokrát jsme je tematicky zaměřili na motivy lidských postav. Malovali jsme klauny, šašky, orientální masky a kominíčky.

Všechny vás zveme hej, hej, hej,

na maškarní rej.

Mgr. Jarmila Loudová

Portrétujeme (se) … ve VV v 8.r.

Portrét – to není umění dokonalého zobrazení obličeje, ale umění vystihnout podstatu, charakter či typický znak portrétovaného člověka.
S portrétem se žáci 8. ročníku potýkali celý leden, a sice různými způsoby.
Jednotlivé části obličeje zvětšovali podle kousků fotografie a pak z nich sestavovali „velké identikity“ jako skládačku.
Formou koláže z barevných papírů podle pop artových portrétů amerického výtvarníka Andyho Warhola a podle pravidel použití barev v systému RGB či CMYK v tisku pokoušeli se vystihnout charakteristické rysy svých spolužáků.
A také svého spolužáka portrétovali klasicky, kresbou tužkou. Učili se vizovat, stínovat, modelovat kresbou, ale přitom postihnout i jemné detaily, typické pro toho či onoho žáka. Hotovému portrétu pak přiřadili barevný odstín pozadí, podle toho, jak na ně daný člověk působí – jako inspirace k tomu, co mohou barvy napovědět o povaze člověka, nám posloužil film Vojtěcha Jasného AŽ přijde kocour.

Malí podnikatelé, 4. B

V rámci několika vyučovacích hodin jsme si zkoušeli hrát na malé podnikatele. Každé z dětí se stalo majitelem a provozovatelem restaurace. Nejprve si všichni promysleli název a zaměření svého zařízení. Nápaditost dětí byla neuvěřitelná!

Následovalo výtvarné zpracování vývěsního štítu. Byli jsme si vědomi toho, že restaurace, která není dostatečně viditelná, nemůže prosperovat. Zákazníci se o nás musí dozvědět, nesmí nás přehlédnout. Konkurence je dnes veliká, o úspěchu rozhoduje mnoho faktorů.

V českém jazyce čekal žáky úkol nejtěžší. Tvořili si jídelní lístek. Stanovovali základní nabídku polévek, hlavních chodů, moučníků, nápojů, neopomněli na určení přijatelných cen.

Největším oříškem byl nakonec pravopis. Chybičky se vloudily téměř do všech prací. Žáci se přesvědčili o tom, že musí pravopis neustále pilovat, aby nemuseli v budoucnu platit za jazykovou korekturu. Všichni se mnohému přiučili.

Záměr se podařil. Diskutovali jsme o zpracování našeho úkolu. Děti pochopily, že podnikání není snadné. Za úspěchem a ziskem se ukrývá mnoho poctivé práce, každodenního odříkání a úsilí. Malí školáci si to na vlastní kůži vyzkoušeli, získali cenné zkušenosti pro praktický život.

Možná budou v tomto oboru někteří opravdu v budoucnu podnikat a my, jako spokojení hosté, usedneme v jejich stylové restauraci na chutném obědě.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4 . B

Tajemné vzkazy aneb land-art v 9. ročníku

Inspirováni starověkými tajemnými obrazci v peruánské oblasti Nazca, o kterých se dodnes spekuluje, proč vznikly a jak byly zhotoveny, vydali jsem se s devátými třídami v hodinách výtvarné výchovy na volné prostranství na okraji Ivančic, abychom vytvořili sdělení pro jiné civilizace ve vesmíru. Skupiny žáků si zvolily obrazec a „vyšlapaly“ ho do vrstvy umrzlého sněhu.
Vznikly tak jakési velké land-artové obrazce – poselství.
Fotografie zachycují nejen výsledné práce, ale celý průběh akce.

Eskymáci, 4.B

Eskymáci, ti se mají,

s tučňáky si povídají.

Žijí v ledové pustině,

s přírodou v souladu jedině.

Jejich život v dálce láká

každého malého poškoláka.

Vydejte se s námi do království ledu,

nebojte se, nehledejte v jejich světě žádnou vědu.

Tentokrát jsme se ve výtvarné výchově vydali až do Severní Ameriky, kde žijí domorodí obyvatelé -Inuité, známí pod názvem Eskymáci. Ve stručnosti jsme se seznámili s jejich životem. S Eskymáky bylo veselo, malování nebylo obtížné. Při malbě jsme si uvědomili, jak lze rozpoznat rozdílné znaky jednotlivých ras i z obličeje. Nejrychlejší žáci tvořili velké plátno, kde zobrazili iglú. Do něho jsme hlavičky Inuitů umístili. Výzdoba chodby na nás nyní dýchá ještě více zimní ledovou atmosférou. Jsme rádi, že jsme se konečně dočkali opravdové zimy i v naší zemi.

Za kolektiv žáků 4. B Mgr. Jarmila Loudová

Cesta do pravěku, poznáváme druhohory, 4. B

Pravěk to byl těžký věk,

to ví každý pračlověk.

Lov a sběr byl denní chleba,

odvahy bylo vždycky třeba.

Na cestu se s námi dej,

na tyto časy vzpomínej!

Jistě jste viděli film “ Cesta do pravěku“.Dobrodružná cesta chlapců napříč časem přitahuje již několik desítek let jednotlivé generace. I nás lákali veleještěři a další stvoření, která dnes známe jen z počítačových animací a DINOPARKŮ.

Dříve než jsme se v historickém učivu vydali do starší doby kamenné na českém území, připomněli jsme si právě postupný vývoj života na Zemi prostřednictvím projektu s názvem „Cesta do pravěku“. Nejvíce se nám zalíbilo v druhohorách, kdy dinosauři ovládali suchozemský prostor. Sledovali jsme filmové naučné ukázky a sami jsme si vyhynulá zvířata namalovali.

Naše výkresy jsou plastické, a tak vypadají opravdu věrohodně. V ranním šeru nám ožívají před očima.

Ve vlastivědném učivu stojíme na samotném počátku dějin a těšíme se, co všechno se naučíme. Pokud bude naše cesta dějinami stále stejně poutavá, jistě se kromě poučení i pobavíme.

Vydejte se do dávné minulosti společně s námi prostřednictvím našich obrázků.

Za kolektiv žáků 4. B Mgr. Jarmila Loudová