Pokračováním (a zároveň ukončením) řady portrétů ve výtvarce, kdy jsme zkoušeli možnosti portrétu obecně, byly práce s vyjádřením emocí pomocí portrétních fotografií. Žáci si nejprve vyzkoušeli, jak mohou mimicky znázornit různé emoce – radost, smutek, znechucení, nadšení, údiv, hrůzu…, poté si jednu grimasu vybrali a nechali se v ní vyfotografovat. Se svým „portrétem“ potom pracovali v grafickém editoru v počítači: hráli si s negativem, barevnými úpravami, černobílými variantami, kontrasty, zvýrazňováním či potlačováním některých částí obličeje, zdůrazňováním linií či naopak ploch. Vznikl tak soubor hravých „autoportrétů“.