Archiv pro rubriku: předměty

My family, 5. A,B

Naše rodina je stěžejním pilířem našeho života. Poskytuje nám zázemí, oporu, pocit bezpečí a jistoty. V anglickém jazyce jsme tomuto tématu také věnovali. Žáci pracovali na projektu s názvem My family („Moje rodina“). Navázali jsme na loňské aktivity.

Žáci si sestavili rodokmen, k němu připojili skutečné fotografie, případně dokreslili obrázky. Někteří vtipně dolepili karikatury, případně vytištěné univerzální obrázky, aby si zachovali své soukromí a mohli svou práci veřejně prezentovat.

Následně si všichni udělali krátký rozhovor v anglickém jazyce s maminkou, tátou, případně oběma svými rodiči. Při dialogu užívali konverzační otázky, které znají z hodin anglického jazyka, doposud osvojené gramatické dovednosti.

Pevně doufám, že si rodiče a jejich děti společně strávený čas patřičně užili. Z výsledných projektů je patrné, jak vřelý vztah mají žáci ke své rodině.

Mgr. Jarmila Loudová

Vánoce v 5.A

Co to zvoní?

Co to cinká?

Zase se k nám po roce

vrátily zpět Vánoce.

V pátek 20. prosince jsme oslavovali celé dopoledne příchod Vánoc. Čekal nás bohatý program. Ráno jsme rozjímali zpěvem koled a písní z pohádek nad šálky teplých čajů. Rozkrojili jsme si jablíčko, naloupali jsme si perník z velké perníkové chaloupky. Upekla nám ji jedna hodná babička. Zopakovali jsme si krátké pásmo písní, koled a básní, které jsme v tento den měli sdílet s kamarády ze Slovenska. Rozdali jsme si neuvěřitelné množství dárečků a těšili jsme se na jejich rozbalení. Proběhlo také losování tomboly.

Paní učitelka nám pustila památeční prezentaci akcí. Tvoří ji pro nás průběžně od prvního dne, kdy se stala naší třídní paní učitelkou. Každý týden v ní přibývají nové společné zážitky. Podbarvila ji natolik dojemnou hudbou, že jsme měli mnozí slzičky v očích.

Konečně jsme se dočkali online propojení s našimi kamarády. Měli také vánoční besídku, byli na ní přítomní i rodiče dětí. Střídali jsme se v krátkém programu. Začali jsme zpěvem české vánoční písně, následovala naše česká báseň. Recitovaly ji děti ze Slovenska. V dřívější společné hodině ČTENÍ jsme je text učili a vysvětlili jsme jim pro ně neznámá slůvka. Poté se opět zpívalo, tentokrát zazněla slovenská koleda a zpívali jsme všichni dohromady.

Recitace básně Vianoce v našem podání byla téměř dokonalá. Bylo to zejména díky slovenským spolužákům, protože nás dobře naučili správnou výslovnost.

Na závěr jsme si předali navzájem přání. My jsme složili vánoční i novoroční přání pro všechny školáky ze Sládkovičova a slovenské děti popřály nám.

Měli jsme velkou radost, že se nám propojení a společný program podařil. Nejkrásnější byl však pocit, že jsme působili jako jedna velká rodina. Alespoň na malou chvíli přestala existovat pomyslná hranice mezi našimi zeměmi.

Kolem desáté hodiny nastala chvíle rozbalování dárků. Bylo jich mnoho. Jen balíčky s knihami a hrami do třídy od paní učitelky tvořily velkou hromadu. Když k ní přibyly dárečky pro naše kamarády, byl stromeček zcela obsypán.

Nešlo nám o množství dárečků, nýbrž o možnost obdarovat druhé, udělat si navzájem radost.

Čas rychle ubíhal. V tento den jsme měli do třídy pozvaného hosta – v naší škole nejvýznamnější osobnost – pana ředitele Mgr. Tomáše Chytku. Dělali jsme s ním skutečný rozhovor.

Pobyl u nás téměř celou hodinu, ochutnal vánoční cukroví. Byli jsme rádi, že si na nás našel čas.

Pohodovou atmosféru dokládají fotografie z vánoční besídky naší třídy. Pokud vám bude doma po našem kolektivu smutno, stačí si je prohlédnout a budeme opět všichni pospolu.

Mgr. Jarmila Loudová

Podzim v kuchyni se 7. B

Podzimní vaření se neslo ve sladkém duchu.
Nejprve to byly tvarohové knedlíky s ovocem, které mohlo být libovolné a tak se u některých objevily švestky či zamrazené lesní ovoce. Ne každý má však tvaroh rád, a proto jsme připravovali také palačinky.
Poté jsme se pustili do pečení perníčků na vánoční jarmark, který se každoročně koná poslední listopadový pátek na náměstí v Ivančicích. Děti si vždy ve skupině připravily těsto doma a ve škole jsme napekli. Další týden byl určen ke zdobení. Perníčky jsme všechny prodali a doufáme, že také svým majitelům chutnaly 😊
V poslední „vařící“ hodině před Vánocemi, jsme připravovali „rafaelo“ kuličky, ke kterým se podával bylinkový čaj….

Snažení všech zúčastněných dokumentují příslušné fotografie.

Mgr. Lenka Málková

Foto: Mgr. Lenka Málková

Mikulášská nadílka v 5.A

Ve čtvrtek 5. prosince navštívil Mikuláš s jeho družinou postupně všechny třídy 1. stupně. Některé děti přicházely do školy s obavami, ale většina se na příchod Mikuláše, anděla a čertů velmi těšila. Ačkoli tato skupinka obchází domácnosti s dětmi 5. prosince až v předvečer svátku sv. Mikuláše, ve školním prostředí probíhá nadílka vždy během dopoledne.

Čerti mírně postrašili zlobivé děti. Následně žáci dostali od Mikuláše a anděla balíčky, v nichž našli ovoce i drobné sladkosti. Zážitky, které jsme si z dnešního dne všichni odnesli, však byly mnohem důležitější než sladká odměna.

Každoročně s organizací pomáhají žáci z 9. ročníku. Děkujeme jim.

Fotografie z mikulášské nadílky vám lépe přiblíží atmosféru v 5.A v tento den.

Mgr. Jarmila Loudová

Mystika a tajemství ve znacích a kódech – výtvarka v 9. ročníku

Na podzim jsme s žáky 9. ročníku navštívili v rámci výtvarné výchovy ivančický židovský hřbitov. Tam jsme poodhalili tajemství a mystiku hebrejského písma na základě reliéfů na historických náhrobních kamenech. Záhadné symboly a neznámé znaky žáci kreslili uhlem a rudkou.
Znaky hebrejského písma a významem objevených obrazců jsme se zabývali následně v další hodině výtvarky.
Protože hebrejsky nikdo z nás neumí, působí na nás tyto znaky jako neznámé a záhadné kódy. Tato myšlenka nás přivedla k tématu židovské legendy o bájném Golemovi, jehož síla byla probuzena tajemným kódem neboli šémem rabína Löwyho.
Začali jsme hledat podobné kódy v našem současném životě a zjistili jsme, že jím může být třeba čárový kód či QR kód. A tak grafickou kombinací hebrejských znaků a čtvercového systému QR kódu vytvořili žáci jakýsi „šém“ pro oživení robota – Golema v podobě jednoduchého tisku z papírové matrice.

V polární pustině , 5.A

I světadíl Antarktida

má své velmi chladné klima.

V polární pustině

je zima stále jedině.

Tučňáci si v hejnech hoví,

ryby z moře denně loví.

Vydejte se s námi sem,

poznat jejich rodnou zem.

Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.

Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.

Mgr. Jarmila Loudová

Listopad u Dráčků a Lvíčat

V tomto měsíci jsme se pomalu rozloučili s podzimem, vytvořili poslední podzimní dekorace. Jako každým rokem, tak i letos, nás Martin “ překvapil “ a nedovezl žádný sníh. Ale přesto děti z oddělení Lvíčat vyrobily krásné koně, kluci na hůlkách a holčičky jednorožce z plechovek. Celý měsíc jsme pracovali na výrobcích k rozsvícení stromečku ve městě. Lvíčata se pustila s chutí do tvoření a vykouzlila svícny, věnečky, dózičky, sobíky s překvapením a už jednou zmíněné koně na hůlce. Oddělení Dráčků šilo a vyšívalo vánoční ozdoby z různě barevných plyšových látek na stromeček. Děti měly z výrobků velkou radost a za odměnu dostaly malou sladkost.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Foto: K. Mattesová, P. Sýkorová

Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou, 5.A

Chceme-li někoho potěšit, popřát mu, nesmí chybět v našich rukách kytice. Ne nadarmo se říká: “ Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou.“

Čas běží jako voda. My všichni trávíme denně téměř polovinu dne v prostředí školy. Získáváme zde základy pro život. Je místem setkávání s přáteli. Vzdělává nás a motivuje pro další život.

Sdělit jí, jak moc si uvědomujeme její význam, nám pomohlo právě výtvarné zpracování. Poděkovali jsme jí vytvořením ohromné vázy s květinami. Každý květ symbolizuje jeden její rok. Prozatím je jich 89, ale právě v příštím roce jich bude již 90. Tolik let naše škola předává radost a zajišťuje vzdělání tisícům dětí. Když nezapomínáme na každoroční jubilea svých blízkých, nesmíme zapomenout i na Tebe.

Naše milá školo, plně si zasloužíš naši úctu a ohromné díky.

Naše kytice je jen zrnkem v moři za věci, které po nás denně děláš Ty.

Do dalších roků Ti přejeme mnoho šťastných úspěšných kroků.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Zimní sporty, 5. A

Kvapem se k nám blíží zima a spolu s ní i sporty, které k tomuto ročnímu období neodmyslitelně patří. Proto jsme se ve výtvarné výchově zimním sportů věnovali. Žáci si na pozadí zimní krajiny kreslili tuší stíny sportovců v pohybu. Jednalo se o krasobruslaře, lyžaře i hokejisty.

Zimní sporty jsou provázané s počasím – vyžadují sněhovou nadílku, případně zázemí ledu. I když máme umělé ledové plochy, k zasněžení sjezdovek umělým sněhem je zapotřebí nízkých teplot. Opravdová zima se zatím nepřihlásila, ale pevně doufáme, že na sebe nenechá dlouho čekat. Už nyní se těšíme na bruslení, na něž začneme jezdit v druhém prosincovém týdnu.

Prozatím nám zimní radovánky budou připomínat naše práce.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Sci-fi příběhy na dlouhé zimní večery, 5.A

V hodinách čtení jsme četli mnoho příběhů z prostředí fantazijního světa. Na jednom z příběhů Aloise Mikulky z knihy Modrá hvězda jsme se učili prožívat četbu všemi smysly.

Přečtené ukázky pro nás byly inspirací pro vlastní práce. Brzký příchod tmy je jako stvořený pro četbu napínavých příběhů plných fantazie.

Cestujte spolu s námi na křídlech fantazie na vzdálené planety, poznejte blíže naši Zemi v budoucnosti.

Mgr. Jarmila Loudová

Práce žáků: