Poznáváme Austrálii, 5.B

V pondělí 12. 2. bylo pro žáky 5.B plné zážitků. Náš návrat do školních lavic po jarních prázdninách zpestřila návštěva paní Hany Foltin.

Ačkoli pochází z České republiky, větší část života prožila v Austrálii. Několik let žila i na území s názvem Papua New Guinea. Odešla do těchto končin za hlasem svého srdce. I když to pro ni znamenalo mnoho životních změn  a odtržení od zbytku rodiny v Čechách, dokázala zde se svým manželem najít druhý domov.

Kdo nám může lépe vyprávět a podělit se s námi o své prožitky, než člověk, který strávil v dané oblasti desítky let. Setkání s ní navazovalo na probrané učivo o podnebných pásech světa.

V průběhu povídání a diskuse se spoustou dotazů jsme také zhlédli krátké prezentace  o Austrálii, její vlastní fotografie. Společná hodinka uběhla velmi rychle. Pro nás byla inspirací a motivací ke studiu cizích jazyků. Kdo ví, kam život jednou zavede naše kroky.

Paní Haně Foltin chceme srdečně poděkovat za obětavost a ochotu s námi strávit svůj volný čas. Vážíme si toho, že přijala naše pozvání a navštívila naši třídu. Přejeme jí pevné zdraví a mnoho báječných chvil ve své domovině se svými přáteli a blízkými lidmi.

                                                                                                         Mgr.Jarmila Loudová

Leden u Dráčků a Lvíčat

Návrat z vánočních prázdnin, které opět byly na blátě, nás přinutil si zimu vytvořit alespoň z papíru. A podařilo se! Pouze dva dny v lednu jsme se doslova vyřádili na sněhu a postavili sněhuláka. Po těchto dvou  dnech se vše roztálo….stačili jsme si však udělat pár snímků se sněhem….:-)  Dále jsme malovali a vyráběli vločky, sněhuláky a vše, co by zimu opět přivolalo. .. 19. ledna nás čekala každoroční Pyžamová party, na které jsme předvedli svá pyžamka, zahráli si spoustu her, zatancovali a bříška naplnili nejrůznějšími pamlsky, které jsme si donesli. Protože nás tento měsíc čekal Den otevřených dveří, nazdobili jsme si družiny a ukázali, jak jsme šikovní. Sami jste se mohli o tom přesvědčit, pokud jste nás navštívili v sobotu 27. ledna.

K. Mattesová, P. Sýkorová

Zimní věnce, 5.B

V praktických činnostech jsme si vyrobili zimní věnce z papíru. Sestavili jsme je ze zimních čepic a rukaviček. Každý si mohl vyzkoušet užívání řezačky na papír, k ozdobě si žáci razili různé ornamenty. Z jednotlivých dílků se sestavil celý věnec.

Ačkoli jsme v pátek měli více chybějících žáků, vytvořili jsme rukavic a čepic tolik, že z nich máme zimní věnce tři. Všechny jsou originální. Určitě byste si některé z nich vybrali.

Rukavice a čepice jsou velmi pestré, barevně ladí. Byly by skvělým doplňkem k zimním kabátům či bundám i v reálném životě.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

Podmořský svět, 5.B

V učivu přírodovědy a výtvarné výchovy jsme se v rámci poznávání podnebných pásů potápěli  i hluboko na dno oceánů a moří.

Většina povrchu Země je pokryta vodou oceánů. Procházejí všemi podnebnými pásy, osidlují je tisíce různorodých živých organizmů.

Pro malbu jsme si zvolili moře tropického a subtropického pásu, které je svou vysokou teplotou celoročně příznivé pro život. Rostliny a živočichové v těchto místech mívají často těla zajímavých tvarů a pestrých barev. Nejznámější jsou žraloci, medúzy, chobotnice, koráli. Korálové útesy poskytují potápěčům nádherné scenérie. Život pod hladinou byl pro nás natolik lákavý, že se nám malovalo s lehkostí.

Pod našima rukama vzniklo velké plátno. V hodinách přírodovědy a slohu jsme si o podmořských tvorech vypsali zajímavé informace. Snad je jednou uvidíme i na vlastní oči.

Posuďte sami, jak je náš podmořský svět zdařilý a krásný.

                                                                                                                                                      Mgr. Jarmila Loudová

V polární pustině , 5.B 

I světadíl Antarktida

má své velmi chladné klima.

V polární pustině

je zima stále jedině.

 Tučňáci si v hejnech hoví,

ryby z moře denně loví.

Vydejte se s námi sem,

poznat jejich rodnou zem.

 Tučňáci jsou mořští ptáci. Jejich tělo připomíná společenský oděv mužů – frak. Neumějí létat, ale jsou skvělí plavci.Na nohách mají plovací blány, jejich křídla jsou přeměněná v ploutve. Jsou to velmi zajímaví tvorové. Zatímco ve vodě se pohybují rychlostí téměř 40 kilometrů v hodině, na souši jsou velmi nemotorní. Největším druhem je tučňák císařský a patagonský. O vejce pečuje sameček. Téměř dva měsíce ho zahřívá vlastním tělem. Samice naopak zajišťuje potravu. Je obdivuhodné, že dokážou přežít v ledových pustinách.

Žijí v koloniích, a proto jsme ve výtvarné výchově malovali celou rodinku. Kombinaci malby, otisků barev a kresbu tuší jsme zdárně zvládli. Nemusíte cestovat až k pólu, abyste si tyto živočichy mohli prohlédnout. V pohodlí domova stačí prolistovat celou galerii.

Mgr. Jarmila Loudová

Žáci 6. ročníku při práci se dřevem

Žáci 6. ročníku pracovali v 1. pololetí v rámci předmětu Praktické činnosti na výrobcích ze dřeva – špalíku na broušení a hrací kostce. Při těchto již tradičních výrobcích se naučili obrábět dřevo (řezání, rašplování, pilování, broušení) a pochopili význam povrchové úpravy dřeva (moření, lakování). Někteří si vyzkoušeli také vrtání akumulátorovou vrtačkou (při vytváření malých prohlubní v hrací kostce). Fotogalerie zachycuje žáky při konkrétních pracovních úkonech na jednotlivých výrobcích.

Mgr. O. Němec

Chlapci 7. ročníku při práci se dřevem

V 7. ročníku mají možnost v rámci předmětu Praktické činnosti pracovat v dílnách již jen chlapci. V 1. pololetí vyráběli vánoční svícen. Novým pracovním úkonem (se kterým se v 6. roč. nesetkali) bylo dlabání (práce s dlátem a gumovou paličkou). Někteří také vůbec poprvé používali akumulátorovou vrtačku při vytváření otvoru na vrut pro svíčku. Fotogalerie zachycuje chlapce při konkrétních pracovních úkonech na výrobku.

Mgr. Otmar Němec

Těžce se nám hodnotí pravé životní hodnoty, 5.B

Do nového roku vždy vstupujeme s mnoha předsevzetími. Přejeme si zdraví, lásku, pohodu, dobré přátele a mnoho dalších věcí, které v našem životě považujeme za důležité.

Zamysleli jsme se společně s dětmi nad tím, čemu přikládají největší význam. Samozřejmě se mezi námi našli spolužáci, kteří celou situaci zlehčili a pojali ji spíše humornou formou.

Většinou se však objevovaly v jejich žebříčcích tyto hodnoty: zdraví, rodina, láska. Mnohá slova se často opakovala. Někomu by se mohlo zdát, že jsme od sebe navzájem opisovali.

Když jsme si povídali, co nás k napsání našich slov vedlo, odhalili jsme, že každou uvedenou věc vnímáme trošku jinýma očima.

Největší význam většina přikládala zdraví, rodině a dobrému přátelství.

Snad si žáci v sobě tyto hodnoty ponesou po celý život a budou šířit světem opravdu jen lásku a radost.

Abychom si naše pocity lépe upevnili a zapsaná slova jsme si zapamatovali, zapsali jsme si je ozdobně. Zasadili jsme je do prostředí barev, které máme rádi a vyvolávají v nás dobrou náladu.

Hodnoty, které jsme napsali, za nás rozhodně nepromlouvají. Jen budoucnost a naše skutky ukážou, jak dobrými budeme lidmi.

                                                                                              Mgr. Jarmila Loudová

 

Jen takové čmárání aneb Automatická kresba v 9. ročníku

Jednoho dne, v hodině výtvarky, dostali žáci pokyn, aby si ve skupinkách jen tak mezi sebou povídali, poslouchali hudbu, hráli hry, prostě aby si užívali trochu pohody. Jedinou podmínku měli, a sice, museli pořád kreslit, cokoli – mimovolně, ne řízeně, na velký arch papíru. Jako když telefonujete a druhou rukou kreslíte propiskou cosi na kousek papírku.
Zaměstnali zkrátka mozek řízenou aktivitou a nechali ruku volně kreslit – říkejme tomu „automatická kresba“, tedy tvorba, která vzniká zdánlivě neřízeně.
Vznikly různé „čmáranice“. V nich pak žáci našli zajímavá místa – změtě linií, kousek nápisu a pod. a tento malý kousek zvětšili, tentokrát již cíleně, tedy řízeně, na vělký výkres.
Dokázali jsme si tak, jak funguje součinnost mozku a řízené či neřízené činnosti, jejímž výsledkem mobou být drobná výtvarná dílka. Koneckonců, podobným způsobem vzniká tzv. art brut, neboli syrové, neškolené umění, jehož velkým sběratelem u nás je výtvarník Jan Švankmajer.

Bytosti aneb Figura ve výtvarce 8. a 9. ročníku

Žáci 8. i 9. ročníku se – různými způsoby – zabývali tématem figuratnivního zobrazování.
Deváťáci v duchu surrealistické tvorby formou koláže tvořili záhadné bytosti, inspirováni filmovou a výtvarnou tvorbou Jana Švankmajera.
A osmáci figuru vzali trochu více od základu – začali u lidské kostry a skončili poučením o zobrazování lidské postavy v období baroka, respektive o sochách Matyáše B. Brauna. Siluety jeho soch zkusili napodobit podle siluety vlastních těl, a rozpohybovat je, neboť baroko je právě na pohybu založené. Každou fázi pohybu zachytili zvláštní, barevnou linií, a doplnili nakonec názvem soch tak, jak je pojmenoval i Matyáš Bernard Braun (sochy Ctnosti a neřesti, zámek Kuks ve východních Čechách).