Archiv pro rubriku: 2020/2021

Čarodějnice a čarodějové, 4. A

Po celý duben se žáci v rámci úryvků z knih seznamovali s příběhy, jejichž tematikou byla kouzla a čáry. Když jsme spolu zasedli v rámci rotační výuky znovu do školních lavic, stali se čarodějové a čarodějnice motivem naší malby v hodinách výtvarné výchovy.

Každý z nás má o jejich podobě jinou představu. Vliv na nás mají stovky obrázků na internetu a desítky pohádek, příběhů, v nichž tyto postavy vystupují.

Někteří žáci  byli odvážní a pokusili se dosáhnout kombinací technik i o 3D efekt své práce – prostorové ztvárnění.

Mnozí žáci si na naše úsilí určitě vzpomněli 30. dubna, kdy je v mnoha rodinách udržována tradice pálení čarodějnic.

Která kouzelná bytost bude blízká Vašim představám? Posuďte sami na fotografiích.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Ostrov, 2. A

V hodině slohu jsme si povídali o dobrodružstvích Robinsona Crusoe, který utekl od otce, aby se stal námořníkem. Na moři ho čekalo mnoho nástrah. Když loď ztroskotala, jako jediný přežil a byl nucen žít dlouhou dobu na pustém ostrově. Postavil si u jeskyně chýši, živil se lovem, obdělával půdu. Na ostrově zachránil indiána před kanibaly a ten se stal jeho jediným přítelem. Protože ho Robinson zachránil v pátek, dal mu jméno Pátek.

Žáci 2. A ve slohových pracích popisovali svoje pusté ostrovy, dali jim jména, napsali, jak a čím se na ostrově živili, jaké si postavili obydlí, s kým ostrov sdíleli, jestli měli na ostrově i zvířátka. Svůj ostrov také namalovali.

Snad i vás jejich obrázky a texty přenesou do dětské fantazie a stanete se s námi na chvíli trosečníky.

                                                                                               Mgr. Hana Ludvová

DEN ZEMĚ, 4.A

  1. dubna se slaví v celém světě DEN ZEMĚ. Země je naším domovem. Jsme si vědomi, že po ní  denně chodíme, využíváme její bohatství. Je k nám velmi štědrá, bohužel jí její lásku stejnou měrou neoplácíme. Jsme součástí přírody a DEN ZEMĚ nelze opomenout. Je třeba ho prožít ve volné přírodě.

Svátek Země jsme oslavili s předstihem již 15. dubna, protože v příštím týdnu budeme opět na distanční výuce.

Připravila jsem dětem na pozemku školy stanoviště s hravými úkoly. Ráno bylo velmi chladné, ale pohyb na čerstvém vzduchu nás zahřál.

Žáci spolupracovali ve skupinách. Nejprve si rozlosovali barvy, podle nich vytvořili skupiny. Následně museli objevit 14 karet s otázkami, které propojovaly jejich dosavadní znalosti o přírodě. Jednalo se o otázky z oblasti živočišné i rostlinné říše. Na zvládnutí úkolu měli 45 minut. Užívali jsme si možnosti pohybu na čerstvém vzduchu, výuky mimo prostor třídy.

I to patří do hodin přírodovědy.

Důležité není, zda jsme zvládli všechny úkoly bez chybiček, ale naše plné nasazení a čas, který jsme spolu mohli strávit.

Stejnému tématu jsme se krátce věnovali ve slohové hodině, psali jsme vzkazy pro naši Zemi. Všechny jsou dokladem toho, jak moc pro nás Země znamená.

Na to, abychom byli všímaví vůči svému okolí, není potřeba velkého úsilí. I drobnosti umožní zachovat krásnou a čistou přírodu.

Milá Země, máme tě velmi rádi.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4.A

Usměvaví klauni, 4. A

Udržet si dobrou náladu za každé situace není snadné. V pohádkách nás rozveselovali šaškové. Dnes tuto roli zastávají cirkusoví klauni. Jako symbol dobré nálady jsme si je namalovali, zdobí chodbu před třídou.

Víte, že  existuje dokonce SVĚTOVÝ DEN ÚSMĚVU?  Byl ustanoven na 4. října. Ale my se domníváme, že bychom se měli usmívat stále.

Smějme se, protože úsměv nic nestojí, sami z toho máme lepší náladu a navíc uděláme radost i někomu dalšímu. Úsměv o nás prozradí víc, než si myslíme. Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel. A nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.

Pod rouškami nyní naše úsměvy vidět nejsou. O naší náladě vypovídají jen naše oči. Přestože jsme všichni velmi vyčerpaní, máme důvod k radosti. Vždyť jsme se opět po několika měsících shledali ve škole.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Naše nejstarší minulost v pověstech – LAPBOOKY, 4. A

V hodinách vlastivědy jsme se věnovali nejstarším pověstem. Neskutečné příběhy nám díky animovaným krátkým pověstem, četbě z ČÍTANKY a z knih doslova ožívaly před očima. Udatný Bivoj, moudrá Libuše, Přemysl, Ctirad se Šárkou, Horymír a jeho kůň Šemík  jsou po děti nyní známá jména.

Žáci pracovali následně ve skupinách. Každá skupina dostala jednu z pověstí. Z ní žáci tvořili LAPBOOK – tzv. „knihu do klína“.  Je to kniha ojedinělá, složená z mnoha interaktivních prvků.

Obsahuje otázky, přesmyčky, hádanky, PUZZLE, rébusy a další interaktivní náměty k pověstem. Hotové LAPBOOKY jsou skvělou motivací k učení. Při jejich výrobě se rozvíjí schopnost spolupráce, kritické myšlení, prvky logiky s kreativitou. Žáci vyhledávali a třídili informace, učili se pracovat s textem.

Jak se jim jejich první LAPBOOKY podařily? Posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Klíčení semen ve 3. B

Rostlinka

Z malinkého semínka,
které v zimě spí,
roste malá rostlinka,
když se probudí,
protáhne se, rozhlédne se,
koukne z díry ven,
ukáže se sluníčku,
řekne, dobrý den!

V rámci probírání učiva prvouky Základní znaky rostlin jsme se hodně věnovali tématu klíčení semen. Popsali jsme si, jak to funguje a jaké je potřeba vytvořit podmínky pro klíčení. Prohlédli jsme si obrázky a zhlédli různá časosběrná videa.

Dětem byl zadán dobrovolný úkol provést svůj vlastní pokus s klíčením semen. Mohlo se jednat o tradiční luštěniny (hrách, fazole), ale i jiná semena, klasicky na navlhčené vatě nebo o výsev semínek do misek a truhlíků s hlínou. Pokroky děti zaznamenávaly buď písemně do sešitu prvouky nebo jednoduše fotily a zasílaly. Cílem činnosti bylo pozorovat, jak se semínka za vhodných podmínek probouzí k životu, sledovat jejich změny a pokroky v růstu.

Zajímavou výzvou bylo nechat klíčit v domácích podmínkách semena javoru a dubu, které děti našly při vycházce do přírody nebo sledování klíčení zázvoru.

 

Jak se roste

Starý javor nejmíň posté
vysvětluje, jak se roste:

„Narovnej se! Drž se vzpříma!
Kořeny ti drží hlína.

Svítí slunce? Nastav listy!
Prší? Sláva! Budeš čistý.

Trocha slunce, trocha deště,
povyrosteš, snaž se ještě.

Ještě kus a ještě kousek,
větve do koruny pnou se.

Pro letošek už to stačí,
už uneseš hnízdo ptačí.“

Toníček vytvořil senzační časosběrné video, které je umístěno na youtube. Po dobu 14 dní zaznamenával vývoj semen ředkvičky, dýně, fazole, hrachu a rajčete. Můžete zhlédnout zde:
https://www.youtube.com/watch?v=oN61yMyB_BY

Děti, které se do úkolu zapojily, to velmi bavilo a rozptýlilo je to během dlouhé distanční výuky. Svoje pěstitelské úspěchy sdílely s kamarády. Ráda bych děti pochválila za jejich tvůrčí činnost. Děkuji také rodičům za jejich pomocnou ruku minimálně při přípravě pokusu a veškerou spolupráci při zasílání fotek.

 

Markéta Eibelová, tř. uč.
práce dětí třídy 3. B

 

Jarní obrázky, 1. A a 1. B

Během distanční výuky žáci 1. tříd vyráběli v rámci výtvarné výchovy, matematiky a praktických činností jarní obrázky. Na práci prvňáčků se můžete podívat.


Mgr. Dagmar Pelikánová, Mgr. Zdeňka Marková

Obrázky třídy 1. A

Obrázky třídy 1. B

HOUSLOVÝ KLÍČ, 4. B

„Klíč je grafický symbol, přítomný na začátku každé notové osnovy, případně také uvnitř notového záznamu skladby.“ Tolik krátká citace z Wikipedie. Nám se teď klíč hodil spíše jako motivace k originalitě, pečlivosti a hravosti.

Téma bylo: Vytvoř co nejoriginálnější houslový klíč z materiálů, které najdeš doma nebo v přírodě. Každý měl různé pomůcky a různé nápady. Mnohé nápady mě rozesmály opravdu hodně. Jiné byly elegantní. Tak se také pokochejte a pobavte. Děti, moc děkujeme za humor a hru, které se od vás můžeme učit.

PS: Stejnou práci tvořili i žáci z jiné třídy, inspirace zřejmě byla stejná.

Mgr. Veronika Válková

Foto: žáci 4. B

PROMĚNY PŘÍRODY – JARO UŽ JE MEZI NÁMI, 4. A

V rámci učiva přírodovědy poznáváme jednotlivé ekosystémy. Důležité je vnímat přírodu nejen prostřednictvím fotografií na obrazovkách při distanční výuce.  Žáci dostali za úkol vydat se do přírody.  Pořizovali desítky fotografií ze svého okolí. Na co se zaměřili? Soustředili svou pozornost na proměny jarní přírody. Do jaké míry se jim to podařilo? Posuďte sami.

Mgr. Jarmila Loudová

Žáci 4. A

JARNÍ NÁSTĚNKA 3. B

Přestože nás první jarní den nepřesvědčil o tom, že jaro je skutečně tady, děti už pozorují změny v přírodě od začátku března. V hodinách prvouky jsme popisovali znaky jara, poznávali první jarní květiny a porovnávali život dětí z Ladova Kalendáře a dnes.

Distanční výuka neposkytuje dětem tolik podnětů jako prezenční výuka, ale nabídla nám zase nové možnosti sdílení zážitků. Předcházela tomu práce s básní Františka Halase Co všechno musí dělat jaro. Děti měly za úkol se část básně naučit zpaměti a s pěkným přednesem ji kamarádům zarecitovat.

Z toho vznikl další dobrovolný úkol nakreslit k básni jarní obrázek nebo na procházce v přírodě fotit proměny jarní přírody (např. jarní květinu, probouzející se hmyz, kvetoucí vrbu, ptáčky nebo jiná zvířata, pěknou jarní krajinu). Postupně nám začala vznikat naše jarní nástěnka.

Mgr. Markéta Eibelová, tř. uč.

František Halas: Co všechno musí dělat jaro

Vytáhnout trávu z hlíny
a na zeleno natřít.
Načernit pěkně stíny
a všechno živé sbratřit.

Nachystat noty ptáčkům,
obléci nahé stromy,
vysmát se poškoláčkům,
pozlatit střechy, domy.

Všem hadům svléci kůži,
načesat řádně louky,
spočítat lístky růží
a pruty leštit, brouky.

Rozmíchat v lese barvy
a kdeco zrána zrosit,
probudit v zemi larvy
a teplo do děr nosit.

Včeličkám květy sladit
a děcka nutit vstávat
a kožich kočkám hladit
a peckám jádra dávat.

obrázky a fotky žáků třídy III. B